Co nevidět tu máme opět komunální volby a opozice si v Praze 4 vybrala jako jedno z hlavních témat nájem radnice. Je pronájem budovy na Budějovické opravdu tak předražený, jak tvrdí?
Vytrhnout z kontextu celkovou částku za rok 2025 a strašit lidi desítkami milionů je snadné, pokud záměrně zamlčíte celkový růst rozpočtu městské části a inflaci. Zohledníme-li totiž celkový rozpočet, ekonomická realita usvědčuje kritiky z jednoduchého pokrytectví.
Podívejme se na reálná čísla. V roce 2017, kdy Praze 4 vládli ti samí politici, kteří dnes volají po referendu a zaklínají se předraženou radnicí, činily roční náklady na nájem úřadu 56,8 milionu Kč. Běžné výdaje činily 834,2 milionu Kč. Nájem radnice tak zkonzumoval 6,81 % z nákladů. V roce 2025 byly celkové výdaje na provoz 1,29 miliardy Kč, přičemž nájem byl 83,4 milionu Kč.
Nájem tak zkonzumoval 6,46 % ze všech nákladů. V reálných číslech skutečného hospodaření tak byla zátěž nájemného pro rozpočet o 0,35 procentního bodu nižší než v roce 2017. Pokud je dnes radnice předražená, tak byla i v roce 2017 a tehdy nikdo nevykřikoval o referendu.
Proč nepovažujete referendum o přestěhování radnice za rozumné řešení?
Referendum je past na voliče a má fatální trhlinu i v další věci: na trhu neexistuje volná adekvátní budova, do které by se úřad pro 140 000 obyvatel mohl zítra přesunout. Pro mne rozhodně není cestou vrátit se do bývalých starých prostor v Nuselské radnici a úřad znovu „rozstrkat“ do více budov.
To by znamenalo destrukci klientského servisu a návrat do středověku veřejné správy. Před stěhováním v roce 2011 netvořila radnice jeden funkční celek, úřad byl chaoticky rozbit do 11 různých objektů v ulici Táborská a Pod Terebkou. Dnes tyto domy slouží svému původnímu účelu – bydlení, službám, škole či městské policii. Vracet občany a úředníky do těchto nevhodných podmínek nejenže nechceme, ale ono to ani fyzicky nejde. Dnes mají lidé vše na jednom místě, ve velkorysém moderním prostoru a s perfektní dostupností přímo na metru.
Připravujete přesto do budoucna nějakou alternativu k nájmu?
Od roku 2023 spolupracujeme s Pražskou developerskou společností na potenciálním vybudování zcela nového vlastního sídla na Pankráci v místě bývalé pošty Na Strži. Celý projekt je aktuálně ve fázi důkladného zkoumání alternativ a možností. Neznamená to, že se na toto místo musíme za každou cenu přestěhovat, ale jako zodpovědní hospodáři aktivně připravujeme reálnou variantu řešení, kterou naši předchůdci absolutně ignorovali.
Opusťme teď radnici a vydejme se do ulic. Lidé často kritizují přítomnost bezdomovců u stanic metra či v parcích. Co s tím městská část může reálně dělat?
V oblasti bezpečnosti jsme obrovsky aktivní a důslední, ale zároveň jsme hrozně omezení kvůli legislativě, která nám zkrátka nedává skutečné pravomoci. Přesto nesedíme s rukama v klíně. Za tohle volební období se nám podařilo zlikvidovat ty nejvyhlášenější squaty – v okolí ulic Vrbova, Zachova, Ondřejov nebo U Nás se nyní mohou občané cítit bezpečněji. A jen pro představu, likvidace squatu je legislativní džungle a běh na dlouhou trať s majiteli nemovitostí.
Do ulic jsme také nasadili vlastní preventisty bezpečnosti a zapojili vězně z Pankráce do úklidu.
Problém ale je, že nám chybí nástroje na lidi, kteří „kašlou“ na pravidla. Tady tvrdě narážíme na absurdní nepostižitelnost těchto osob. Právo a restrikce u nás skvěle fungují na slušné lidi, kteří mají majetek a dodržují pravidla. Když běžný občan nezaplatí pokutu, má zaděláno na problém a brzy i na exekuci. Ale člověk s desítkami přestupků se policistovi jen vysměje do obličeje, protože ví, že nám chybí páky.
Často tito lidé nemají doklady ani rodné listy a nemají sebemenší zájem to s úřady řešit. Nedisponují ani majetkem a Ústavní soud ČR zrušil možnost jejich vyhoštění z obce. Jsou bez pojištění, neustále vytěžují záchranky i nemocnice. Navíc typický bezdomovec vůbec není občanem Prahy 4 ani Prahy – jsou to lidé z Ústí nad Labem, Mostu nebo ze zahraničí. V našich ulicích tak vlastně hasíme selhání celospolečenské problematiky a státní nečinnosti.
Ale nevzdáváme to – aktivně pracujeme na tom, abychom iniciovali legislativní změny, které by nám daly silnější zbraně k řešení této situace. Je však důležité zmínit, že naše aktivity nejsou jen o represi, ale osobám bez domova umíme pomoci, pokud o tu pomoc sami stojí a chtějí se začlenit zpátky do společnosti.
Obyvatelé si také stěžují na nepořádek či zanedbaná místa, například na Kačerově nebo Budějovické. Proč nemůže radnice hned zjednat nápravu?
Po nástupu do funkce starosty mě překvapilo, jak málo my občané rozlišujeme, co patří městské části, co hlavnímu městu a co je v soukromém vlastnictví. Zjistil jsem, že jako starosta prakticky „můžu“ za to, jak vypadá něčí soukromá parcela nebo že magistrát neposekal trávu.
V komunálních volbách v Praze se totiž volí jak na radnici, tak na magistrát, a pro lidi je pak pochopitelně těžké chápat, proč je někde posekáno a jinde ne, že městská policie nespadá pod starostu, nebo že většina chodníků a silnic nepatří Praze 4, ale hlavnímu městu. Stejné je to s vestibuly metra.
Přesto jsme se chopili iniciativy a aktivně problémy řešíme. Platíme z vlastních peněz městské části dodatečné úklidy, svoz odpadu a bezpečnostní agentury, jako například na Kačerově. Likvidujeme opuštěné novinové stánky a odvážíme stovky tun odpadu. To všechno nás ale stojí obrovské množství tvrdé práce i peněz. Je to sice absurdní – co se týká stanic metra, je to jako byste platili uklízečku svému sousedovi – ale chceme, aby se tu lidé cítili bezpečně.
Jak je to s výstavbou obecních bytů? Bude Praha 4 rozšiřovat svůj bytový fond?
Obecní byty rozhodně přibývat budou. Už teď máme rozpracovaný náš projekt na 42 nových bytů v Durychově ulici a podílíme se na přípravě budoucích magistrátních bytů u nových stanic metra D. Podporujeme ale i výstavbu v soukromých rukou, protože bez developerů se bytová krize vyřešit nedá.
Někteří lidé bohužel stále berou slovo developer jako sprosté slovo. Ano, jsou lokality nevhodné pro určité velikosti staveb, ale je třeba spolu mluvit a hledat řešení. Pokud ale někdo odmítá diskuzi a snaží se z malého kousku vytěžit maximum na úkor okolí, neváháme se za naše obyvatele tvrdě prát a jít klidně do soudního sporu.
To byl případ předimenzovaného domu na rohu Budějovické a Vyskočilovy. Na druhou stranu, nebojme se stavět do výšky ve vhodných lokalitách. Pokud mi vadí obří dům u paty paneláků na Budějovické, který skoro třikrát převyšuje okolí a přivádí dopravu do sídliště, tak na druhou stranu nevím, proč by současná budova České spořitelny přímo nad metrem Budějovická nemohla mít klidně 100 metrů, když stojí uprostřed komerčních nemovitostí.
,,Člověk s desítkami přestupků se policistovi jen vysměje do obličeje, protože ví, že nám chybí páky“
A co sociální bydlení? Neplánujete uvolnit byty za snížené nájemné seniorům nebo lidem v nouzi?
Městská část má aktuálně skoro 1900 obecních bytů. Přes čtvrtinu našeho bytového fondu tvoří byty na podporu – krizové, sociální či chráněné. Ale nápad, že se bezdomovectví vyřeší tím, že rozdáme byty, je čirá naivita nebo nebezpečný populismus. Městská část totiž z něčeho musí platit úklidy, bezpečnost či opravy.
Pokud by se vše pronajímalo jen za snížené sociální nájemné, provoz městské části by se stal opět závislý na prodejích majetku, tak jako tomu bylo v nedávné minulosti. Navíc sociální bydlení má sloužit mamince samoživitelce, seniorovi v nouzi nebo člověku s hendikepem, ne recidivistům či bezdomovcům bez základních hygienických návyků. Na vlastní oči jsem viděl některé sociální byty zdevastované štěnicemi a rusy, kteří pak zamoří i byty slušných sousedů.
Dlouho se mluví o stavbě domu pro seniory v Hudečkově ulici. Proč tento projekt stále stojí?
To je skutečně taková menší telenovela. Na místě po bývalé školce zůstaly jen pozůstatky stavby zarostlé zelení. Přesto výstavbu tohoto chybějícího zařízení opakovaně blokoval tzv. Pankrácký spolek – ten samý spolek, který blokoval i stavbu metra D a tím jeho realizaci prodražil zřejmě v řádech stovek milionů až miliard korun. Neustále se oháněl údajně ekologicky významnou zelení nebo podjatostí úředníků. Nyní nám ale konečně svitla naděje, věc má znovu na stole stavební úřad a věřím, že se brzy posuneme vpřed.
Jaký je váš názor na bezplatnou MHD nebo rozšiřování zón placeného stání?
Nic jako MHD zadarmo neexistuje. Dopravní podnik získá na prodeji jízdného ročně přes pět miliard korun. Bezplatné jízdné znamená, že tyto peníze budou muset chybět v jiné položce, například v dopravě, sociální péči nebo v bezpečnosti. Už dnes Praha doplácí na provoz MHD přes 20 miliard korun. Co se týče modrých zón, stávající systém nechápu. Nedává mi smysl, proč si Pražan nemůže legálně zaparkovat auto v sousední ulici jen proto, že je tam čára jiné městské části. Navíc modré zóny nejsou všespásné a třeba problém na sídlištích nevyřeší, kvůli přísným normám naopak parkovací místa ještě uberou. Skutečným řešením jsou lehké parkovací nástavby, parkování pod hřišti nebo zakladače, které v Praze 4 aktivně připravujeme. A samozřejmě nový celopražský parkovací systém.
Co považujete za hlavní úkoly, pokud koalice Spolu pro Prahu 4 ve volbách znovu uspěje?
Především chci pokračovat v pragmatické a normální politice bez populistických extrémů a nerealistických slibů. Máme jasné plány pro problematická místa: ať už jde o projekt Nová Budějárna, plánovanou proměnu Kačerova na rok 2028, řešení ubytovny na Novodvorské, rozvoj Sportovního údolí podél Jižní spojky nebo přípravu projektů kolem budoucího metra D.
Takto obrovské projekty nesmí řídit aktivisté, vyžaduje to odbornost a kompetenci, kterou jsme věřím prokázali – od krize s energiemi, přes příliv uprchlíků z Ukrajiny až po dopravní zátěž při opravách Barrandovského a stavbě Dvoreckého mostu. A přitom všem jsme Prahu 4 rozvíjeli..
O vás se ví, že rád sportujete. Je to právě pohyb, který vám pomáhá nejvíc relaxovat?
Od té doby, co jsem starostou, je volného času extrémně málo. Praha 4 je vlastně největší samospráva v republice. Nejsem typ, který řeší problémy od stolu, má kancelář je prakticky celá Praha 4. Když se ale utrhnu, veškerý volný čas věnuji rodině. S manželkou a dětmi rádi cestujeme. Pravidelný pohyb je pro mě nejlepší psycholog a lék na blbou náladu, takže nejraději propojuji sport s rodinnými aktivitami.
