Do politiky člověk zpravidla vstupuje se svými požadavky. Nekompromisními požadavky. Vynecháme případy, kdy jde o požadavky osobní povahy. Není to proto, že by byly tak výjimečné. Je to proto, že tuto kategorii požadavků nepovažuji za vyjádření politiky, ale jenom politikaření. V praxi není obtížné obě kategorie oddělit.
Už v 18. století byl vydán příkaz zapisovat do matrik všechny narozené děti bez příplatku k taxe štolové. Toto opatření tehdy rozhodně nebylo laskavostí katolické církve a pokusem ulevit lidu od části povinných církevních plateb. Důvod byl zcela pragmatický.
Zvolte si nové zastupitele! Vážení spoluobčané, milí sousedé, čas plyne jako voda a po čtyřech letech nás čekají opět komunální volby.
Chci, aby Praha 3 byla víc než dobrým místem pro život. Řada věcí se už pro to udělala a spousta je „rozjetých“. Každopádně je vždy co zlepšovat.
Někdy skokově, někdy pozvolna, ale v posledním období stále výrazněji klesá podpora politických stran občany. Někdy se sekáváme s názorem, že to je trend současného století. Nemyslím si to.
Pozdě v noci přišla na čtvrtečním pražském zastupitelstvu na řadu diskuze o další větvi nechvalně proslulé kauzy Dozimetr. Ta se týká nevýhodného prodeje městských pozemků v pražských Lysolajích.
Spolu s blížícími se komunálními volbami, je čas na vysvědčení dosavadní koalici na magistrátu, kterou poslední 4 roky tvořili Piráti, Praha Sobě, Lidovci, STAN a TOP09. Nepodléhejme emocím a předvolebnímu marketingu a pojďme si v klidu položit pár otázek, jak nám vládli.
Rádi se oháníme morálkou. Bohužel se zdá, že zůstalo jen slovo jako nálepka. Obsah se jaksi vytratil.
Měl jsme takový sen. Že jsem se jednoho rána probudil, pustil televizi a tam moderátor ve zprávách oznámil zásadní informaci. Je konec. To vše, co jste poslední leta prožívali, byla realityshow a ta právě končí.
Pro komunální politiku je charakteristické řešení místních, lokálních problémů. Proto je pro komunální politiku typické i to, že leckdy na úrovni obcí lidé či strany, jejichž spojení by bylo na celostátní úrovni prakticky nemožné, spolupracují.
Ovlivňování veřejných zakázek se v Praze stalo běžnou praxí. Nebo to tak alespoň vypadá. Potom, co propukla kauza šílených rozměrů kolem miliardových zakázek dopravního podniku, vychází na světlo čím dál víc podivuhodností.
Každé ráno usedám k počítači, projdu stránky hlavních deníků, podívám se, co je nového v zahraničí. Otevřu facebook, twitter, pinterest… Všude informace, někdy podobné, nebo podobnější, ale každou chvíli nové, čím kratší, tím lepší.
Smart se do češtiny překládá nejčastěji jako inteligentní nebo chytrý. Aging je stárnutí. Inteligentní stárnutí? Trochu zvláštní. Chytré stárnutí mi zní lépe. Chytrý se stará. Chytrý myslí na budoucnost. Chytrý se snaží problémům předcházet. Řeší je dříve, než nastanou, připravuje se na ně. Možná by bylo úplně nejlepší říkat tomu moudré stárnutí.
Praha v porodnictví zoufale zaostává za standardy Západu i zbytku Česka a žena je tu brána jako pacientka. Lékař ji takzvaně odrodí. To je neakceptovatelné a neuctivé. Studie i zahraniční praxe ukazují, že citlivější přístup a porodní domy by zvýšily procento bezproblémových porodů.
Rytíři krále Artuše sedávali kolem kulatého stolu. Nebylo to proto, že tehdejší tesaři nedovedli vyrobit obdélníkový nebo čtvercový stůl. Kulatý byl jen a jen proto, aby nikdo neseděl v čele, nikdo neseděl blíže nebo jiný dále. Kulatý stůl symbolizoval, že všichni rytíři sedící kolem jsou si rovni. Nikdo z nich si nebyl rovnější, nikdo neměl hlavní slovo.
Za necelých čtrnáct dní se děti vrátí do školy, mnozí usednou do školních lavic vůbec poprvé. Začátek nového školního roku je pro rodiče každoročně spojen s nemalými výdaji v řádech tisíců korun a rodiny ohrožené chudobou tuto situaci nemají jak vyřešit.
„Když slyším slovo kultura, sahám hned po pistoli!“ Nechci připomínat autora těchto slov, protože si některá jména v historii nezaslouží, aby byla vzpomínána. Nečerpáme z jeho odkazu. Kultura pro nás zatím není nepřátelské slovo. Jenom je jakoby den ode dne zbytečnější.
Tak nám umírá na rohu ve Strašnicích řeznictví. Říkali, že lidé jsou už v takové krizi, že přestali kupovat maso. Nemají na to. Životní náklady jdou v Praze rapidně nahoru a oni si nemohou dovolit zvýšit zaměstnancům platy, tedy také odcházejí. Takže asi zavřou nadobro.
Sociální neznamená jen chudý, jak se vžilo při obvyklém používání tohoto slova ve vztahu k seniorům. Vždyť sociální síť také neznamená Facebook chudých. Vlastní význam se vztahuje ke společnosti. Senioři jsou součástí naší společnosti.
Tuto populární větu známe všichni. Stokrát, tisíckrát jsme ji slyšeli. Ne snad před soudem nebo při vyšetřování. V detektivkách. Tato zásada je pravdivá. Neznalost zákona skutečně neomlouvá. Nechci o tom polemizovat. Jenom se chci zeptat, zda je vůbec možné znát všechny zákony? Jako právník vás mohu ujistit, že to skutečně možné není.
Někdo drží volný byt pro děti, až vyrostou, jiný ho plánuje rekonstruovat, další pak jen spoléhá na pravidelný růst hodnoty bytu. Mnoho majitelů nabízí byt ke krátkodobému pronájmu, což se vedení hlavního města dlouhodobě snaží zatím neúspěšně omezit. Ať jsou důvody jakékoliv, neobsazených bytů jsou v hlavní městě desítky tisíc.
Odborníci upozornili na závažné chyby při schvalování vakcíny Pfizer proti covid 19 pro použití u dětí od 6 měsíců do 5 let. Nedovolme, aby se s ní naši nejmenší očkovali!
Situace s parkováním na sídlištích je katastrofální. Je nemyslitelné, aby senioři, kteří potřebují auto třeba na cestu k lékaři nebo na nákup, museli po návratu domů objíždět kolem dokola a složitě hledat místo k parkování. Stejně tak maminka, která si z auta potřebuje vyložit kočárek, nemůže parkovat daleko od domu. Možná to zní tvrdě, ale Praha má být v první řadě pro Pražany a pak teprve pro ostatní.
Vážený pane ministře Blažku, obracím se na Vás se žádosti o posouzení vzniklé situace a ve věci porušování ústavního práva.
Každý z nás někdy býval dítětem. Každý z nás tedy hrával podobné hry. Jednou z oblíbených byla „Král vysílá svoje vojsko“. Pamatujete si?
Plno lidí je nyní zděšeno kauzou Hlubuček a STAN. Jak je to možné, ptají se. Jak jsme mohli takto naletět?
Část Pirátů a TOPSTAN potopili výstavbu Arény ledových sportů na Praze 11. Projekt jsem dlouho kritizoval kvůli podezření, že může docházet k tunelování veřejných prostředků. Na čtvrtečním zastupitelstvu neprošel návrh prodeje akcií společnosti, a tedy i jediné možné řešení celé situace. Aréna nejspíš půjde do insolvence a soudních tahanic. Škoda, městská část mohla získat zpět 41 milionů Kč, tedy víc, než do pochybného projektu na začátku vložila. Teď může přijít o vše.
Málokdy souhlasím s primátorem Hřibem. To se o mně celkem ví. A už vůbec nedávám na jeho doporučení. Tentokrát se ale "země zatřásla" :D Primátor na posledním zastupitelstvu doporučil všem městským částem udělat hloubkový audit všech smluv. Jde o to zjistit, jak daleko a hluboko sahala mafiánská chobotnice kolem Petra Hlubučka.
Stává se stále častěji, že politická hnutí nebo politické strany vedou ostrý boj jen o výkon politiky. Ne o smysl politiky. Ostatně srovnáme-li volební programy, nutně dojdeme k závěru, že všichni chtějí totéž a liší se maximálně v nástrojích, které by při dosažení cílů preferovali.
Na celém světě slyšíme téměř od všech nové zvolených představitelů, prezidentů, senátorů, primátorů nebo starostů, že budou svůj úřad vykonávat pro všechny občany, nikoli jen pro své voliče. Pro všechny občany, ať už volili, koho chtěli.
Přibližně 10 tisíc bytů do roku 2030 vyroste na různých rozvojových územích Prahy 5. Pro komunálního politika městské části je to ohromná výzva, a ještě větší závazek. Postavit nové byty je totiž jenom začátek.
Byli jsme připraveni navrhnout odvolání pana náměstka Hlubučka, naštěstí k tomu na včerejším Zastupitelstvu nedošlo, protože rezignoval sám.
Tohle je největší korupční skandál v historii Prahy! Přímo na pražské radnici zasahovalo komando Národní centrály proti organizovanému zločinu, a to konkrétně v kanceláři náměstka Hlubučka z hnutí STAN.
Zastupitelstva Městské části Praha 11 mají punc neustálého překřikování, dohadů a věčného nesouladu. Nejednou jsme byli svědky i hrubého urážení a napadání. Je těžké najít shodu nad tématy, která jsou pro občany naší městské části skutečně důležitá. Nejinak tomu bylo i včera.
Praha opět zaznamenala jedno prvenství, které by si Pražané rádi odpustili. Podle posledních srovnání má Praha nejdražší elektřinu v Evropě dle parity kupní síly. Naopak, druhý od konce tabulky je švýcarský Bern. Obě země jsou přitom energeticky soběstačné.
Před lety jsem bojoval za to, aby se rekonstrukce Hotelu Opatov neodkládala a začala jak se plánováno. Její rekonstrukci kompletně připravilo hnutí ANO za primátorky Adriany Krnáčové a předalo ji „v mašličkách“ Pirátům v roce 2018. Ti však investiční akci nezahájili.
Jsou hesla, která časem zestárnou nebo zmizí v propadlišti dějin společně s nějakou povedenou ideologií. To ale neplatí pro tvrzení „ve zdravém těle zdravý duch“.
Jestli vás zajímá, jaká je hospodářská situace krajů, regionů nebo míst, stačí podívat se na fotbalové tabulky.
Komentář: Radní hlavního města Prahy dnes jednohlasně a bez diskuze schválili odnětí čestného občanství Koněvovi. Je to správně?
Za minulé vlády jsme se tak nějak nechali zvyknout na pomoc státu a veřejných peněz prakticky při jakémkoli sebemenším problému. Tím vůbec nechci bagatelizovat tíživou situaci některých obyvatel.
Komentář: Je elektrifikace autobusových linek skutečně nutnou prioritou hlavního města? To jsou otázky, které by si vedení Prahy mělo položit. Pražští radní dnes projednávali dva materiály týkající se elektrifikace autobusových linek.
KOMENTÁŘ: Pražané, kteří jsou klienty Pražské plynárenské, si budou muset připlatit za plyn. Městská společnost oznámila, že vybrané tarify zdraží až o 40 procent. Vedle toho její vedení v čele s Martinem Pacovským žádá hlavní město o finanční injekci 6 miliard korun. Důvodem je prý energetická krize a válka na Ukrajině.
KOMENTÁŘ: O globálním oteplování a konci světa, mluví různí aktivisté už od sedmdesátých let, a žádný se nekoná. Výkyvy teplot jsou na zeměkouli odpradávna. Vzpomeňte na dobu ledovou. Ale nemusíme chodit tak daleko do historie. Vždyť největší obilnicí starověkého Říma byla Libye. Asi se shodneme, že dnes by se na té poušti pšenice pěstovat nedala.
Současná vlna inflace a všeobecného zdražování zasáhla asi všechny. Zdražování se přitom očekávalo, zejména poté, co v minulém roce stouply skokově ceny energií. Důvodů je samozřejmě více, ale tím největším je podle mnoha ekonomů a analytiků evropská zelená politika, tzv. Green Deal.
Pražští radní dnes schválili návrh na úpravu celkových nákladů rekonstrukce administrativního areálu Emauzy, kde sídlí Institut plánování a rozvoje (IPR). Náklady činí skoro miliardu korun! Je možná na čase se zamyslet, zda je tato investice v současné situaci opravdu nutná.
Spojené státy a Evropská Unie zavedla na Rusko, jako agresora, ekonomické sankce. Tyto sankce už na ruskou ekonomiku dopadly. Zpočátku zapříčinily strmý pár rublu, zastavení burzy a odchod zahraničních firem ze země. V současné době se burza vzpamatovala a rubl začal sílit. Ekonom Lukáš Kovanda serveru NašePraha.cz prozradil možné negativní dopady na Českou republiku.
Česká národní banka s ohledem na vývoj inflace k dalšímu zvýšení úrokových sazeb přistoupit musela. Ačkoli s sebou tento krok přinese další zdražování hypoték, investičních i spotřebitelských úvěrů, moc jiných nástrojů, jak se pokusit tempo růstu cen zkrotit, ČNB nemá.
Počasí v minulých dnech až týdnech bylo vskutku nádherné. Opravdové jaro. Po ránu možná drobet chladněji, ale odpolední teploty, které atakovaly dvacítku, slibně evokovaly jarní týdny v plném rozsahu a významu slova. Žádný „za kamna vlezem“!
Koalice pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) a Praha Sobě Jana Čižinského přejmenovala během jednání zastupitelstva nedůstojně v 1 hodinu ráno těsnou většinou Korunovační ulici na Ukrajinských hrdinů.
Změna je život a tak se připravme, že se budeme setkávat s dopravním značením, které umožňuje, že kolo ve „špatném“ směru jet smí.
Strážci všeobecného dobra se v těchto případech chytí neomylně vždycky. Naskočí na vlnu a plácnou sebevětší blbost, jen aby se na mediální kauze trochu sklouzli. Na ty bychom si měli dávat největšího majzla.
Na Ukrajině zuří válka a do Prahy proudí statisíce ukrajinských uprchlíků. Sotva jsme se zbavili krize covidové, navazuje krize ukrajinská. V České republice se vzedmula spontánní vlna solidarity a chuti pomáhat. Vybraly se miliardy korun, které pomohou Ukrajincům z nejhoršího.
Letos dáme v Praze 5 do školství 242 milionů korun. Při rozpočtu na úrovni jedné miliardy je to pěkně tučná položka.
Minulý ze svých pravidelných komentářů k bytové politice jsem věnoval panelové výstavbě. Ta svého času urychlila a zjednodušila rezidenční výstavbu, a významně tak pomohla k uspokojení zvýšené poptávky po bydlení v posledních dekádách 20. století. Dnes bych se rád zastavil u fenoménu stavební výroby, který by mohl sehrát klíčovou roli v řešení současné bytové krize, zejména s ohledem na příliv statisíců lidí v nouzi – modulární výstavbě.
„Bravo, bravo, bravo! To na adresu našich reprezentantů.“ Legendární sportovní hláška (pro pamětníky) se na výpravu do okupovaného Kyjeva s českým premiérem Petrem Fialou náramně hodí.
Není týdne, aby mi nezazvonil mobil a na druhém konci se neozval hlas, který už něco pamatuje. Volající jsou z různých částí naší metropole, ale to, co je tíží na srdci, mají společné – pražským magistrátem odstraněné lavičky, hlavně z autobusových a tramvajových zastávek
V Praze opět převládá stav, kdy si jednak vedení magistrátu v oblasti dopravy dál dělá, co chce, a plánuje nesynchronizované uzavírky.
Pražské školy byly uplynulé dva roky pod obrovským tlakem. Neustále se měnila pravidla výuky, testování, nošení respirátorů a roušek, karantény, distanční a hybridní výuka. Učitelé ani žáci ale neměli možnost načerpat nové síly. Letní prázdniny vytvořily krátkou pauzu, aby se od září znovu rozběhl školní rok.
Zastupitelé Prahy 11 dali na svém pondělním jednání magistrátu jasně najevo, co si myslí o jeho markantním zdražení poplatku za svoz komunálního odpadu.
Byl jsem už dospělý, když kousek od našeho žižkovského domu začali stavět 216 metrů vysokou televizní věž. Snad 99 % reakcí bylo tehdy posměšných a negativních. Že je to hnusné. Nebezpečné kvůli vyzařování nějakého svinstva…
Pražský magistrát se rozhodl zakázat koňské povozy v centru města. Aktivisté na magistrátu rozhodnutí odůvodnili údajným týráním koní, ze strany majitelů. Koně obecně prý nemají v centru co pohledávat.
Pana primátora a jeho radní napadlo, že zjednoduší kategorizaci zeleně v hlavním městě Praze. Co bylo dosud označováno jako „ostatní plochy“, má být nyní kategorizováno jako veřejná zeleň. Nic proti novelizaci staré vyhlášky o zeleni, která se opravdu odvolává na paragrafy, které již neexistují. Novelizace ale v sobě skrývá jednu zásadní záludnost.
Teď, na přelomu starého a nového roku, si s přáteli vzájemně přejeme hlavně zdraví. Ve čtvrtek nám přijdou to samé, vylepšené o štěstí a dlouhá léta, popřát Tři králové. Logicky z toho tedy vyplívá, že zdraví je jedním z nejdůležitějších předpokladů pro šťastný a dlouhý život člověka.
MČ Praha 14 do posledního roku funkčního období vkročí s další změnou na radnici, protože se ukázalo, že letní změny ve vedení radnice ke zlepšení jejího fungování nevedly.
Záměr pražských radních zakázat stání koňských povozů na Staroměstském náměstí a ve Stromovce vzbudil u čtenářů Naše Praha velkou diskusi. Lidé zákaz koní v centru nechtějí.
Novoroční předsevzetí jsou vždy ošemetná. Mohou sice sloužit k motivaci, ale většinou nevydrží moc dlouho, pouhé předsevzetí jako zásadní motivace je dle mého asi málo. Asi proto sviští vtípky, že až do února jsou posilovny nacpané.
Uteklo to zas jak voda. V obchodech už pomalu oprašují valentinská srdíčka a vánoční svátky připomínají snad jen přetékající popelnice. A že to letos musela být velká síla, neboť jsme od Pražských služeb dostali mimořádný dárek v podobě nedělního úklidu těch všudypřítomných kup odpadků, které lidi v téhle podivné době neskutečnou rychlostí produkují.
Pražští zastupitelé měli šanci napravit postup Rady hlavního města Prahy, která měla před vánočními svátky na programu podporu projektu Trenéři ve škole, ale z neznámých důvodů bod odložila. O přínosném projektu nakonec ale nejednalo ani zastupitelstvo.
Reaguji na váš článek o nesmyslném rozhodnutí Prahy o ukončení kočárů v Praze. Sami vlastníme stáj a je to opravdu náročné. Člověk na tom nijak závratně nevydělá, ale když má štěstí, může se dobře uživit. Nicméně, je to práce, kterou musíte dělat srdcem a s vášní.
Věděli jste, že nejoblíbenější dětské knížky jsou silně sexistické a je třeba je sprovodit ze světa? Přišli na to vědátoři, co se probírali knihovnami australských mateřských škol. Vyobrazují totiž rodinu jako mámu, tátu a děti, což je pěkně zpátečnické.
Taky jste si všimli, že to, co bylo zhruba tak před šesti měsíci vehementně popíráno a označováno za hoax či fake news, se teď stává skutečností?
Máme za sebou další rok covidu. Mnoho věcí se změnilo. Co se ale bohužel nemění, je další zdražování pro Pražany. To je téma, které dlouhodobě komentuji. Ono totiž od příchodu Pirátů do vedení pražského magistrátu nebo k nám na radnici Prahy 3, se těch poplatků navýšilo několik.
Dlouhodobě podle mého názoru existuje riziko větší, než samotný covid - rozdělení společnosti. Respektive, dění kolem covidu bude mít v dlouhodobé perspektivě horší sociální důsledky, než ty zdravotní. Aktuálně například dochází k dělení na očkované a neočkované. Nic mezi tím.
Pražská radní Milena Johnová dnes svým koaličním kolegům na jednání Rady předložila návrh záměru transformace Městské nemocnice následné péče a změny zřizovací listiny. Jde o projekt, nad kterým radní pro sociální oblast a zdravotnictví pracuje skutečně dlouho a z některých rozhovorů do médií by se zdálo, že je to jeden ze stěžejních úkolů její gesce.
Aktuální cena emisní povolenky vystoupala na nové maximum 67,72 EUR/tCO2. Cena se od vzniku povolenek zvedla o více než 1000 %. V letech 2005-2007 byla pár centů. Tedy si každý může dopočítat, proč je elektrika tak drahá.
Konečně nastalo nejhezčí období roku: těšení se na Ježíška. Čas jmelí, svařáku a rozzářených dětských očí. Kolotoč vánočních besídek a opileckých historek firemních večírků… No počkat, co to plácám. Nic takového, máme přece zas zavřeno! Vánoce se letos zakazují!
Snaha „slavit“ instalaci první nové zastávky jen ilustruje obří problémy s výměnou městského mobiliáře, která měla v Praze fungovat už několik měsíců. Je nemístné, aby primátor Hřib slavil výměnu jedné zastávky, když jich ke dnešku mohlo být 100.
Říká se, že strach má velké oči. To znamená, že ten, co se bojí, vidí nebezpečí větší, než ve skutečnosti je. Někdy to nemusí být na škodu, člověk je opatrnější, když si je vědom nějakého rizika.
Pražský primátor Zdeněk Hřib, jeho spolustraníci a koaliční partneři mají za sebou 3 roky vlády hlavnímu městu a to je doba, za kterou už lze poměrně slušně hodnotit, zda jejich rozhodnutí vedla k lepšímu životu Pražanů a zda jsou to lidé na správných místech.
Také jste si všimli toho čurbesu v pražských ulicích? Odpadkové koše přetékají, po zemi se válí nepořádek častěji potkáváme pohozené pytle u popelnic. Začali jsme se v době covidu chovat více nezodpovědně? To si opravdu nemyslím. Hlavní příčinou tohoto stavu jsou kroky Adama Scheinherra (Čižinského Praha Sobě) a zároveň předsedy dozorčí rady TSK, která úklidy organizuje.
Aktuální cena emisní povolenky dnes vystoupala na nové maximum 67,72 EUR/tCO2. Cena se od vzniku povolenek zvedla o více než 1000%. V letech 2005-2007 byla pár centů. Tedy si každý může dopočítat, proč je elektrika tak drahá.
Pod tíhou kritiky sporných IT zakázek vyhlašovaných magistrátem, je potřeba zahladit, co se dá. Pražští radní nedávno schválili změnu Organizačního řádu MHMP, která se týká struktury odboru informatické infrastruktury a odboru informatických aplikací. V důvodové zprávě schváleného materiálu se píše, že změna spočívá v centralizaci agend v této oblasti.
Prý patříme na Západ, jak se na nás odevšad dennodenně line. Hm, asi to tak opravdu bude, protože se v té naší eurorodince evidentně hodně inspirujeme a bereme si z ní samé pěkné věci!
Bohemia Energy (BE) způsobila milionu lidí existenční potíže. Pojďme si otevřeně říci, proč k tomu došlo a kdo za to může.
Tenhle moment ze známé povídky Šimka & Grossmanna o jízdě tramvají se mi poslední dobou vybaví vždycky, když vidím, jak se lidi mezi sebou mlátí kvůli kovidu.
Tématu sociálního bydlení se pražský magistrát věnuje v posledních měsících poměrně intenzivně. Jak úspěšná je jeho strategie přidělování obecních bytů vyhrazených pro tyto účely a nakolik se městu daří řešit tuto problematiku komplexně? Záleží na tom, koho se zeptáte…
Ve čtvrtek jsme oslavili státní svátek – výročí vzniku samostatného Československa. I když by se podle mikiny v sáčku pana předsedy Senátu ČR při slavnostním ceremoniálu na Vítkově mohlo zdát, že vlastně o nic zásadního nejde, je dobré vědět, že 28. říjen opravdu není jen pouhým dnem pracovního volna a zavřených obchodů.
Vždy, když někdo začne plácat něco o rasismu, jako nedávno při fotbalových zápasech skotského Glasgow Rangers s pražskými S, vzpomenu si na ústeckou Matiční ulici. Pamatujete?
Světem zas jednou hýbe zcela zásadní téma: transgender inkluzivní záchody.
Pokračování mimořádného říjnového zastupitelstva Prahy 11 bylo dlouhé a náročné. Piráti různé stahovali ohlášené body programu, uzavírali diskuzi, ještě než stihla začít. Jediné, co se povedlo a na to jsem hrdý, že se na můj návrh obnovil prodej bytové jednotky pro jednu naši jihoměstskou rodinu.
Kromě uznávaných projektů typu Cesta domů (mobilní hospice, viz umirani.cz) bude nově mobilní paliativní péči zajišťovat i pražská záchranka zřízená magistrátem. Oč jde?
Tak by se v kostce dalo zhodnotit říjnové zastupitelstvo Prahy 11. Šlo o bezprecedentní selhání starosty, který svolal pokračování mimořádného zastupitelstva přerušeného 1. října v rozporu se zákonem. Zákon o hl. m. Praze jasně říká, že přerušené zastupitelstvo musí být svoláno do 15 dnů.
Asi jste všichni zděšeni zprávami, které oznamují ohromné zdražování. Ono je to jak z učebnice ekonomie. Dominový efekt. Lavina, která se nedá zastavit. To, co se právě děje v Evropě je názorná ukázka, kam hloupá politika může dojít a jaké má důsledky.
Ačkoli mi je vášeň pro městskou cyklistiku cizí, respektuji, že k modernímu velkoměstu tento typ přepravy zkrátka patří. Cyklisté ale nesmí být jedinou skupinou, na které vedení města myslí. Jsou situace, kdy opravdu nezbývá, než nasednout do auta – které ostatně k přepravě využívají i pánové Hřib a Zábranský.
Venku nám začal podzim se vším, co k tomu patří. Miluji toto období, Praha se zbarví do žlutava, zarudlé slunce ještě hřeje a my se můžeme procházet po krásně zbarvených pražských parcích. Nebo s dětmi pouštíme draka.
Dolétaly zátky od šampusů v bytech vítězů parlamentních voleb, byly dopity poháry hořkosti ve stranách, které se nedostaly do parlamentu či zaznamenaly totální propadák (Piráti). Euforie ze změn v nejvyšších patrech naší politiky se pomalu bude měnit v rutinu všedních dní.
Tento týden mě zaujal příběh kamarádky, středoškolské učitelky. Ta se takhle jednou dostavila do práce a chystala se, stejně jako každý jiný den, učit.
Předjíždění cyklistů s odstupem 1,5 metru? V Praze? To je blbý vtip, ne? V metropoli, kde vinou na magistrátu vládnoucím Praze sobě Jana Čižinského a Pirátům je řidič považován za nepřítele?
Nedávné volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR využila Praha sobě k politické agitaci v blízkosti volebních místností. To popudilo většinu politických stran a hnutí napříč spektrem.
Je krátce před volbami, emoce rostou, tak je třeba trošku zabrnkat na onu napjatou strunu…
To je téma, které hýbe metropolí i magistrátem terorizovanými řidiči, a o kterém jsem mimochodem psal v minulé Naší Praze (archiv v PDF najdete na www.NasePraha.cz).
Prázdniny skončily a po celkem chladném létě vyrazila naše omladina znovu bojovat proti globálnímu oteplování.
A je to tady! Už jen pár dní nám zbývá do celostátních voleb, které určí směřování naší republiky na další čtyři roky. Kdo vyhraje, to máme ve svých rukách. Kdo ale bude sestavovat nakonec vládu, to je zatím ve hvězdách.
Každý den na nás vyběhne tolik absurdit, že fakt není možné se nad nimi nepozastavit…
Asi jako většina Pražanů, i já jsem se v posledních týdnech chytil do pastičky dopravní zácpy. Je to v Praze peklo, uzavírky jsou skoro všude. Příběh byl o to smutnější, že jsem jel pro děti a místo plánovaných 40 minut i s rezervou mi cesta trvala skoro dvě hodiny. Dovedete si asi představit ten stres a nejistotu, aby se jim něco nestalo.
Snížení provozních nákladů radnice Prahy 5 je mým hlavním cílem a efektivnější správa energií je jednou z cest, jak k tomu přispět. Energie proto plánujeme nově nakupovat centrálně, a to nejen pro budovy úřadu, ale i pro všechny naše příspěvkové organizace - pro školy, pro sociální zařízení a podobně.
Umřel Jean-Paul Belmondo, náš starý dobrý svět přišel o svůj další pilíř a je tak zase o kus blíž ke zhroucení. Vládu přebírá divnosvět plný šílených nápadů a paradoxů. Svět dobrovolné nesvobody, necitelnosti a hlouposti.
Zdánlivě strohý nadpis tohoto příspěvku. Z mého pohledu ale spolkový život představuje významnou součást života a dění nejen v obcích, ale i ve velkých městech či městských částech. Sdružování občanů ve spolcích pomáhá vytvářet komunitní život a sounáležitost s místem, kde žijeme.
Nebude povoleno venčení psů bez vodítka nikde, kde to není vysloveně dovoleno… A máme tu další kolo emočně vypjatých debat o psích řemínkách. Jak si jistě pamatujete, ty předchozí pokusy vždycky skončily patem, neboť se městským částem nepodařilo najít pozemky vhodné k vyčlenění pro volné pobíhání psů.
Nevím, zda jste to zaznamenali, ale Evropská unie uvažuje omezit či rovnou zakázat pěstování levandule a výrobu levandulových produktů.
S prudkým nárůstem cen pražských nemovitostí pochopitelně přibývá také stesků nad tím, jak těžce je bydlení v hlavním městě dostupné lidem s průměrným příjmem. Z diskuse, která se pod jedním takovým povzdechem na toto téma rozproudila na jisté sociální síti, mi nejvíce utkvěl komentář, který jsem pro jeho výstižnou přímočarost zvolil jako titulek svého zamyšlení: „Kdo na to nemá, ať v Praze nebydlí.“
Pozor! Návrat do poprázdninové metropole může sebou přinést zdravotní potíže a možná i ohrozit život. Infarkt? Praskání žilek v očích? Dušnost? Vysoký tlak? Už druhé volební období (Krnáčová a Hřib) nám totiž magistrát bohorovně přikazuje: PARKUJ V KLIDU!
V Koněvově ulici zase Pražané přijdou bez náhrady o desítky parkovacích míst. Místní radnice Prahy 3 totiž rozhodla, že místo parkování zavede na rušné ulici cyklopruh a ostrůvky.
Penál, bačkory, zaplatit školní jídelnu a rozmyslet kroužky na nový školní rok. Tohle běží hlavou na konci srpna snad každému rodiči. Letos se ale přidávají další, větší starosti. Má vůbec smysl hlásit dítě na kroužek, když pak stejně bude zrušený? A bude vůbec škola?
Hygiena nedávno rozšířila pole své působnosti: začala navštěvovat domácnosti a kontrolovat, jak lidi po návratu ze zahraničí dodržují nařízenou samoizolaci. Jakmile překročíte naše hranice, přistane vám v telefonu SMS s požadavkem na vyplnění tzv. příjezdového formuláře.
Již delší dobu je „vděčným“ tématem politických debat bytová výstavba. Ať již celorepublikově nebo v Praze. Jako pražský komunální politik si dovolím vyjádřit názor k problematice bytové výstavby v Praze.
Děti vyhýbající se testovací mašinérii nebudou moci ve škole s ostatními zpívat ani cvičit, oznámil ministr zdravotnictví… To snad ani nemohl nikde opsat, na takovou pitomost musel určitě přijít sám!
Možná jste to také zaznamenali, z ulic Prahy začaly mizet lavičky. Ne, nikdo je nekrade. Magistrát rozhodl, že z města stáhne 1400 laviček, a to bez náhrady.
Pouhé dva týdny před začátkem školního roku přichází ministr zdravotnictví s informacemi, jak bude výuka od září probíhat. A i když jsem očekávala všelijaké scénáře, realita svou nekoncepčností předčí veškerá má očekávání.
Ničemu a nikomu nevěřte. Natož své paměti! Ne, to není zásada vězňů z Mírova ani poetické rozhořčení náctiletých beatniků na ty 30+. Prostě dobře míněná rada, kterou jsem si sám sobě naordinoval při pohybu letní Prahou a jistě to bude i po prázdninách.
