Každé zjednodušení má v sobě riziko zkreslení. To se stává i z dobré vůle. Obávám se ale, že v řadě těch hloupých klišé není v pozadí dobrá vůle, ale jen neznalost a nedostatek vlastních názorů. Často patrně i snaha manipulovat veřejným míněním. Vadí mi to. Proto bych rád na některé nesmysly reagoval.
„Zboží v tzv. kamenných obchodech je kvalitnější, a proto dražší“
Autor tohoto klišé zřejmě netuší, že do ceny se v obchodě musí nutně promítnout i režijní náklady, a právě nájem obchodních prostor tvoří v našich podmínkách neúměrně vysoký podíl. Rozdíl v ceně tedy nemusí znamenat rozdíl v kvalitě. Je dobře si také uvědomit, že vysokou cenou zboží ani nemusí bohatnout obchodník, ale často jen majitel nemovitosti, který požaduje neúměrně vysoký nájem. Nepochopitelné jsou v této souvislosti ceny občerstvení a i dalších výrobků na volných prostranstvích a tržištích, kde by nájem stánkového místa měl být daleko nižší než u kamenných obchodů a kde by pak dosahovali obchodníci výrazně větších zisků. To ovšem platí jen v případech, kdy vlastník volného prostranství (zpravidla obec), nestanovil extrémně vysoký nájem za tržní místo.
„Farmářské trhy jsou zárukou kvalitních potravin z vlastní zemědělské produkce“
To by mohlo platit, kdybych na vlastní oči neviděl na farmářských trzích i prodej mořských ryb a tropického či subtropického ovoce. Kuriózní situace je u česneku, kde chuťově ani vzhledově nelze rozeznat rozdíl oproti maďarskému nebo španělskému než ve vysoké ceně.
„Zavedením takzvaného Green Dealu zachráníme planetu“
Toto lehce zjednodušené tvrzení doplňme bruselským politickým newspeakem: „Cílem Green Dealu je transformovat EU na spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou a zároveň bojovat proti změně klimatu“. Popořadě. Moc nechápu, v čem tkví ona spravedlnost. Green Deal je totiž především obrovským kšeftem, ze kterého některým do kešeně teče, zatímco z peněženek naprosté většiny odtéká. Vysvětlujte to lidem, kteří musejí platit nehorázné sumy ve fakturách za energie a jsou nuceni strpět věci za hranicí zdravého rozumu. Suma sumárum. Protagonisté se napakují, zatímco ostatní zchudnou. Někteří třeba s dobrým pocitem.
A prosperující společnost? Evropská unie žije z podstaty, každým dnem ztrácí konkurenceschopnost. Vysvětlení je jednoduché. Ekonomičtí rivalové z Číny, USA a jiných částí světa se k tomuto bláznivému projektu nepřipojili, čímž dokáží vyrábět za nižší ceny. Nic víc v tom nehledejme.
Před několika lety jsme bojovali proti globálnímu oteplování, dnes proti klimatické změně. Jako kdyby se klima v historii Země neměnilo. A k tomu ten zatracený uhlík, základní chemický prvek, jak nás kdysi učili. Definovat, najít, zajistit, eliminovat, odstranit. Boj je boj se vším všudy, jinak nepřežijeme a uhoříme. Možná, že ani planeta tento boj nechce. Každou chvíli nějaká nezodpovědná sopka vychrlí do atmosféry takové množství „zakázaných“ látek, že několikaleté dílo je za pár hodin zničeno. Navrhuji nařízením Evropské komise přijmout sankce proti sopkám. Pokud ani poté nepřestanou zlobit, zakázat je. Nejen ty evropské.
„Kupujte české potraviny a zemědělské produkty“
Dobře. Nepochybuji, že udržení české zemědělské produkce je v zájmu společnosti. Ovšem nikde jsem neslyšel a ani neviděl stejně naléhavou výzvu, abychom kupovali české knihy a chodili na české autory do divadla. Přitom je nesporné (alespoň doufám, že nesporné), že národní kultura a identita je pro společnost ještě daleko důležitější, než vlastní zemědělská produkce. Rozhodně máme větší problémy s vyjadřováním než se stravováním.
„Přímá volba starostů znamená rozšíření přímé demokracie“
Líbivé heslo, ale málo domyšlené. Zvolíme-li si v přímé volbě starostu, pak to neznamená, že ve složení zastupitelstva bude převažovat právě jeho politický, názorový nebo myšlenkový proud. Protože kandidát na starostu bude patrně nejčastěji tzv. nezávislý, je velmi pravděpodobné, že v zastupitelstvu bude on sám patřit k menšinovému proudu. Pak je zbytečné, že ho volíme přímo, protože ve stávajícím systému ho zastupitelstvo kdykoli přehlasuje. Jediná cesta, jak tomu zabránit, je změnit postavení zastupitelstva a posílit pravomoci starosty. To samozřejmě povede k postupné degradaci zastupitelstva na poradní orgán. Takový systém v praxi může fungovat, ale rozhodně není posílením ani rozšířením demokracie.
Takhle bych mohl pokračovat dál a dál. Nebudu. Nechci vás přetěžovat. Chtěl bych, aby jste sami začali zamýšlet nad podobnými hloupými klišé. Jistě si všimnete mnoha dalších, které jsem přehlédl nebo nepovažoval za tak závažná. Rozhodně uvítám vaše podněty. Když nás bude víc – těch, kteří se nesmíříme s cynickým podceňováním našeho rozumu, třeba donutíme přemýšlet i novináře a politiky. Nebo je alespoň budeme nutit, aby si dali větší práci se zdůvodňováním nezdůvodnitelného, když už nechtějí mít důvodná stanoviska.
JUDr. Petr Lachnit (ANO 2011),
1. místostarosta MČ Praha 5
