Dobrý den, jmenuji se Štěpán Křeček. Jsem hlavním ekonomem společnosti B. a také poradcem premiéra Petra Fialy. Ano, byl jsem to právě já, kdo lidem letos v dubnu kvůli tuzemské drahotě doporučoval jezdit nakupovat levnější zboží do Polska. A jsem to také já, kdo aktuálně vypracoval analýzu, že Česká republika tímto tratí miliardy korun.
Po výrazném zdražení všeho možného přichází Fialova vláda s dalším návrhem, jak lidem z vysychajících šrajtoflí vytáhnout další peníze. Možná už brzy budeme za takzvaná veřejnoprávní média, tedy Českou televizi a Český rozhlas, platit víc. Tento krok naprosto odmítám, a to z následujících důvodů.
Povím vám příběh kamaráda, čerstvého penzisty. Nechci přirozeně uvádět jeho jméno, protože by ho čekala šikana ještě tvrdší, než zažívá dnes. O co jde?
Načítaní obsahu...
Každý z nás někdy býval dítětem, dokonce i piráti z Prahy 5. Každý z nás tedy hrával podobné hry. Jednou z oblíbených byla „Král vysílá svoje vojsko“. Pamatujete si? Na začátku jsme se rozdělili na dvě co nejvyrovnanější skupiny. Postavili se do řady proti sobě a pevně drželi za ruce. Král potom vyvolal jméno a Karel, Štěpán nebo Linda se rozeběhli proti protější řadě. Měli za úkol prorazit dětský řetěz. Když to dokázali, zajali tak hráče, jejichž držení prorazili. Když neuspěli, stali se sami zajatci. Bylo důležité být rychlý, silný, ale také uhnout v poslední chvíli a tím zaskočit nejslabší článek řetězu. Tedy i kus taktiky, kus psychologie. Nakonec prohrála ta strana, kde už zbyl jenom sám král. A něco podobného s námi pětkový piráti hrají i nyní.
Průzkumy obecně beru s rezervou, ale ten nedávný z dílny renomovaného Centra pro výzkum veřejného mínění, organizace spadající pod Akademii věd ČR, mě „dostal“. Tvrdí se v něm, že české vládě absolutně věří dvě procenta občanů. Dalších 23 procent s výhradami. Nic víc. Těžko se lze divit.
K milým povinnostem zastupitele patří i vítání občánků nebo oddávání. Rád navštěvuji s gratulací i jubilanty, kteří se dožili významných životních výročí. Tam si často uvědomuji, že schopnost těch starších chovat se laskavě a pokorně je jako tichá zátoka řeky života. Senioři jubilanti jsou pamětí nás všech, a pokud my o ně nebudeme pečovat, nemáme budoucnost.
Rádi se oháníme morálkou. Bohužel se zdá, že zůstalo jen slovo jako nálepka. Obsah se jaksi vytratil. Hovořím o aktuální „kokainové kauze“ brněnských politiků v čele s primátorkou Markétou Vaňkovou.
„Naštěstí jde dcera po prázdninách do školy,“ ulevila si moje známá, když se dočetla, že někteří politici z ODS připravují návrh, aby se zahrádky mateřských škol otevřely „světu“ a nemusely mít oplocení. Je prostě jedním z mnoha rozumných rodičů, kteří stále ještě nepochopili ten všeobjímající pokrok valící se na nás ze všech stran. „Snad někdo z vládních poslanců nepřijde s něčím podobným, co se bude týkat i těch základních,“ odpověděl jsem jí s nadějí.
Tak jsem se před několika dny dočetl, že České republice hrozí ztráta mezinárodní prestiže v oboru gastronomie a gastrocestování a snížení atraktivity pro bonitní mezinárodní klientelu. Prostě další „velký problém“, který dluhová vláda musí řešit. A opět nejlépe z veřejných peněz, tedy z těch vašich.
Načítaní obsahu...
Pisálek, skrývající se na Seznam.medium.cz pod pseudonymem „Fondovník“, v článku „Je fér, že si tenistka Vondroušová vydělá v sobotním finále Wimbledonu více než běžný Čech za život?“ dal průchod svému názoru o vítězce letošního Wimbledonu Markétě Vondroušové. Přesněji řečeno, nechal se slyšet.
Víte, co je v dnešní velmi složité době největším problémem české společnosti? Pokud se domníváte, že zdražování či plíživé omezování svobody slova, mýlili byste se. Všichni totiž potřebujeme takzvané nebinární záchodky, v překladu toalety, kde pohlaví zas tak nehraje roli.
Dokážete vyjmenovat tři zahraniční filmové festivaly? Jenom upozorňuji, že udělování filmového Oscara vám nebude započítáno, protože to festival, tedy přehlídka nových filmů, není. Naprostá většina lidí si vzpomene na jeden, možná na dva. Tři vyjmenují jenom znalci. Proč tato úvaha? Jenom abychom si uvědomili, že lidé ve světě to vidí velmi podobně. Mluvíme-li tedy o světovém významu a ohlasu karlovarského filmového festivalu, je to přinejmenším přehnané.
Piráti se rádi ohání morálkou. Bohužel se zdá, že pro Piráty z Prahy 5 zůstalo slovo morálka jen jako nálepka. Obsah se jaksi vytratil.
Premiér Petr Fiala v nedávném televizním duelu s Andrejem Babišem prohlásil, že důchodcům peníze nadále rostou, a to i přes nižší červnovou valorizaci. Dokonce svého oponenta torpédoval s tím, že v této věci lže.
Rádi se oháníme morálkou. Bohužel se zdá, že zůstalo jen slovo jako nálepka. Obsah se jaksi vytratil. Nemám samozřejmě na mysli měšťáckou pseudomorálku, která bedlivě hodnotí, jak se kdo obléká, kdo a proč se s kým stýká a ráda odsoudí jakýkoli odklon od standardního chování jako nepřátelské gesto vůči ustáleným pravidlům.
Načítaní obsahu...
Na někom se dá dříví štípat. Na občanech jako celku se to dá zkusit, ale nebude to mít dlouhodobě příznivý výsledek. V Čechách se na politiku tradičně nadává. Dávno už ne jenom v hospodách. Vždycky oblíbené byly politické vtipy. Říká se, že čím je politických vtipů méně, tím je situace vážnější. Když situace není v Čechách lidem k smíchu, věc je zpravidla hodně vážná. To znamená, že lidem dochází trpělivost.
Nejen v České republice, ale i v Německu a naposledy v Itálii se nám objevil jistý „nešvar“. Jde o chování extrémistů, kteří v podstatě bez trestu ničí cizí majetek propichováním pneumatik nebo si berou jako rukojmí lidi spěchající do práce, k lékaři či s dětmi do školy a bůhví kam ještě. Asi víte, o kom píšu.
