Červnová výstava v Galerii Prádelna při stejnojmenném komunitním centru v Holečkově ulici představí tvorbu Ivany Kolářové. Autorka žije na Smíchově již přes čtyřicet let, což bylo také jedním z důvodů uskutečnění této výstavy právě v těchto prostorách.
Asi každý zahrádkář, sadař či pěstitel zná následující květnové pranostiky: svatí Pankráci, Serváci a Bonifáci, vás se bojí všeci sedláci. Nebo „studení bratři, přinesou chladna, jak se patří“.
Napadlo vás někdy, co všechno dělá sociální pracovnice pečovatelské služby? Možná si říkáte, že občas vyřídí nějakou tu dovážku obědů, a to je vše, ale skutečnost je zcela jiná. Činí toho totiž mnohem více! Její náplň práce je obsažná a pestrá. Pojďme si její práci více přiblížit.
„Elektrické koloběžky musí z kola ven,“ razantně před několika dny prohlásil nynější náměstek primátora Zdeněk Hřib. Podle něj se nedodržují pravidla jejich používání, dělají nepořádek ve veřejném prostoru a roste počet nehod. „Šancí na nápravu bylo několik, ale nestalo se. Už je toho dost!“ zavelel.
Čas se krátí. Teplo popouzí rostlinstvo k růstu, a vy máte jednu z poledních možností si letos natrhat alespoň trochu zeleného zázraku jménem medvědí česnek.
Do politiky člověk zpravidla vstupuje se svými požadavky. Nekompromisními požadavky. Vynecháme případy, kdy jde o požadavky osobní povahy. Není to proto, že by byly tak výjimečné. Je to proto, že tuto kategorii požadavků nepovažuji za vyjádření politiky, ale jenom politikaření. V praxi není obtížné obě kategorie oddělit.
Život je selanka plná harmonie, radosti a spravedlnosti, a k dokonalosti chybí už jen krůček. Lidé jsou vůči sobě až na pár excesů slušní, dodržují pravidla. Nelžou, nekradou.
Jako psí laik, ale o to nadšenější psí obdivovatel teoretik, toho o psech, a zvláště o psech asistenčních, mnoho nevím. Když se potřebuji na cokoliv o psech zeptat, obracím se na Zuzanu Daušovou, ředitelku Helppes. Zuzka o psech ví skoro všechno a o asistenčních pejscích úplně všechno. A kupodivu jako zanícený pejskař akceptuje i takové psí teoretiky jako jsem já.
K milým povinnostem zastupitele patří i vítání občánků nebo oddávání. Rád navštěvuji s gratulací i jubilanty, kteří se dožili významných životních výročí. Tam si často uvědomuji, že schopnost těch starších chovat se laskavě a pokorně je jako tichá zátoka řeky života. Senioři jubilanti jsou pamětí nás všech, a pokud my o ně nebudeme pečovat, nemáme budoucnost.
Rádi se oháníme morálkou. Bohužel se zdá, že zůstalo jen slovo jako nálepka. Obsah se jaksi vytratil. Nemám samozřejmě na mysli měšťáckou pseudomorálku, která bedlivě hodnotí, jak se kdo obléká, kdo a proč se s kým stýká a ráda odsoudí jakýkoli odklon od standardního chování jako nepřátelské gesto vůči ustáleným pravidlům.
Městská část Praha 4 rozšiřuje svůj boj proti plýtvání jídlem. Do projektu Zachraň oběd se zapojuje školní jídelna První jazykové základní školy v Horáčkově ulici, která už úspěšně prošla pilotním testováním. Ostrý provoz začne v následujících dvou týdnech a cílem je rozšířit iniciativu i do dalších škol.
Po nedávném zvýšení „mediální daně“, kdy velká část občanů bude nedobrovolně platit za vládní Českou televizi a Český rozhlas ještě více, než si zaslouží, mě napadlo následující srovnání. Představte si chlápka, jak se z přilehlého lesíku dívá na provoz na dálnici a říká: „Pěkné, naštěstí za to nemusím platit, nemám auto ani řidičák“. Na to reaguje jeho nešťastný kamarád: „Nedívám se na Českou televizi, naprosto mě nezajímá, ale platit musím.“
Podle našeho názoru by měla radnice investovat zejména do těchto pěti základních oblastí, které jsou velmi důležité jednak pro zachování současného stavu a vedou k dalšímu zlepšení kvality života obyvatel MČ Praha 6.
Vlídnost. Slovo, které téměř zmizelo z našeho slovníku. Podíváte-li se do starších knížek, snadno zjistíte, jak jeho frekvence v běžném společenském styku klesá.
Víte, co spojuje Paříž, Kodaň, Gelsenkirchen, Toronto, Barcelonu a nyní i Madrid? Zmíněná města po velmi negativních zkušenostech přistoupila k zákazu „sdílených“ elektrokoloběžek.
Zastupitelé Prahy 5 dnes schválili rozpočet na letošní rok. Radnice plánuje příjmy ve výši 910 milionů korun, zatímco výdaje dosáhnou 1,315 miliardy korun. Schodek přes 404 milionů pokryjí rezervy z minulých let. Nejvíce financí půjde do školství, investic do veřejného prostoru a péče o životní prostředí.
Vzpomínky má každý z nás, jsou součástí naší identity. Jejich vybavování je pak pro člověka přirozenou duševní aktivitou. Stáří nám často přináší mnohé ztráty, a vyprávění o tom, co jsme měli rádi, co jsme dělali, kým jsme byli, koho jsme potkali nebo v jakém prostředí jsme vyrostli, nám umožňuje podržet si svoji identitu, vědomí celistvosti a kontinuity našeho života.
Spojení zlíchovského a podolského nábřeží novým mostem mělo být hotové už letos, ale kvůli složitým geologickým podmínkám v korytě Vltavy se otevření odkládá na leden 2026. Stavba navíc zdraží – místo plánovaných 972 milionů přesáhne miliardu korun.
Nedávno jsem dostal zajímavý dopis od mého známého Františka, který se v něm zamýšlí nad originálním nápadem jednoho senátora (říkejme mu senátor "X") na zřízení nové evropské sociální sítě. Originální sociální síť by byla postavená na ověřené identitě uživatelů a hlavně na „ověřených“ algoritmech, které nebudou preferovat polarizaci, ale relevanci a kvalitu.
Na celém světě slyšíme téměř od všech nové zvolených představitelů, prezidentů, senátorů, primátorů nebo starostů, že budou svůj úřad vykonávat pro všechny občany, nikoli jen pro své voliče. Pro všechny občany, ať už volili, koho chtěli.
Pořád slyšíme stížnosti na chování mladých. Nepouštějí v tramvajích a autobusech starší sednout, nejsou zdvořilí. Jsou hluční – to se často týká poslouchané populární hudby. Ano, jsou mezi mladými jistě takoví. Ale je jich většina?
Nevím, kde se vzala móda lidi neustále strašit. Nejsou to jenom novináři. Je to drtivá většina různých finančních a ekonomických analytiků, jsou to bohužel i politici.
Jeden z argumentů obhájců chystaného zvyšování koncesionářských poplatků takzvaných veřejnoprávních médií by se dal shrnout asi takto: „Pche, co to je 25 korun měsíčně navíc…“
Městská část Praha 4 vydala přehlednou publikaci „Pomocná ruka rodinám i jednotlivcům“, která obyvatelům usnadní orientaci v nabídce sociálních a podpůrných služeb. Adresář poskytuje kontakty na organizace pomáhající rodinám, seniorům, osobám se zdravotním postižením i těm, kdo se ocitli v obtížné životní situaci.
Z per či úst takzvaného mainstreamu se začínají stále častěji objevovat kritické příspěvky vůči kabinetu, a to leckdy od autorů, o jejichž zapálenosti pro „správnou věc“ před pár měsíci v podstatě nikdo nepochyboval.
Petr Koten s přáteli obdaroval klienty pečovatelské služby CSOP Praha 5; osamělé a opuštěné seniory, kterým koupil na základě jejich přání dárky, jenž by si oni nikdy nedopřáli.
Městská část Praha 6 bude podle schváleného rozpočtu hospodařit v roce 2025 s příjmy ve výši 1,304 miliardy korun a na investice zapojí prostředky vytvořené v minulých letech ve výši 303 milionů korun. Celkové výdaje jsou plánované ve výši 1,607 miliardy korun, z čehož 653 milionů půjde na investice.
Před nedávnem se v éteru objevila informace, že se Tesco přidává ke konkurenčním řetězcům Lidl a Billa, a všichni tři před Vánocemi nebudou před svými obchody prodávat živé kapry.
Ve svých příspěvcích se poslední dobou často zamýšlím nad prací "takzvaných novinářů". Není divu, že se jejich kdysi společensky uznávaná profese postupně dostala na samé dno v žebříčku prestiže jednotlivých povolání. Čest výjimkám, skutečně ještě existují zvídaví a nezaujatí žurnalisté, pár jich dokonce znám. Při debatách s nimi ale dávají najevo, jak se za označení „novinář“ stydí.
Centrum výcviku psů pro postižené, nezisková organizace Helppes, pořádalo v sobotu 7. prosince Mikulášskou nadílku pro hodné (i zlobivé pejsky). Originální mikulášská besídka se letos konala již po jednadvacáté. Ojedinělá akce umožňuje majitelům nejen signálních, vodících a asistenčních psů vyzkoušet si různé soutěžní disciplíny v rámci tradičních soutěží na Mikulášské a zpestřit tak sobě a svým pomocníkům den nevšední zábavou.
Část mediální scény, která bývá často označována jako „hlavní proud“ či „mainstream“, používá pro své záměry široké spektrum metod. Kromě stále častější a hysteričtější dehonestace rádoby nesprávných názorů a jejich nositelů, dezinterpretace, zaměňování zpravodajství s publicistikou, nevyváženosti, neobjektivity či jednostrannosti se trochu zapomíná na další nešvar. A tím je „vymlčování“.
Politické kolbiště se postupem času stává až absurdním prostorem roztodivných nápadů, jak upoutat pozornost voličů. Reálný obsah znamenající snahu řešit každodenní problémy lidí se zcela vytrácí, nahrazuje ho (nikoli doplňuje) marketingová strategie jakkoli zaujmout, případně poplivat či ztrapnit oponenta. Ani mě proto nepřekvapilo, že dalším politickým beranidlem dneška se stal… tři, dva, jedna: orgasmus.
Magistrát hlavního města zahájil revitalizaci Kunratického potoka v Braníku. Projekt přinese ekologická vylepšení a obnovu příbřežního ekosystému, i když počáteční práce zahrnují kácení části vegetace.
Nebýt infantilních taškařic pirátů nedobrovolně opustivších koaliční posty, zřejmě bych se pirátskými programovými dokumenty a ideovými východisky pirátů vůbec nezabýval. Konec konců, měl jsem kdysi dávno pocit, že je to strana pro mladé, a to já už dávno nejsem. Tak když se svou vlastní identitou nezabývají členové Pirátské strany, zabývám se tím já.
Mám léty potvrzenou teorii, že zaručeným pohřbem politika je situace, kdy se i přes jiné veskrze běžné přešlapy stane společensky směšným. Své o tom ví třeba někteří zástupci Věcí veřejných či bývalý premiér Jiří Paroubek se svými marťany. Na mnoho dalších jsem zapomněl, omlouvám se jim.
Jaký je rozdíl mezi odpadkovým košem a dopravní zácpou? Žádný, obojím vládne faktický pirátský primátor Zdeněk Hřib. Píšu to proto, že nynější pražský náměstek před několika dny zveřejnil bizarní video, ve kterém představuje nové odpadkové koše pro hlavní město.
Pirátská strana odešla z vlády. Údajně kvůli „fialovým kmotrům“ a „velkým klukům“ z ODS. Máte ale také ten pocit, že stále něco nesedí? Jako kdyby něco nebylo v pořádku? Nejste sami. Piráti jsou stále v koalici s „velkými kluky“ z ODS v Praze. Je to chyba matrixu? Nebo kdy tedy Piráti plánují odhlasovat na svém fóru odchod z koalice z hlavního města?
Současná éra lovců dezinformátorů, konspirátorů a hybridních válečníků začala přinášet výsledky. Nejen v podobě autocenzury, kdy se řada z nás opět začala obávat vyslovit svůj názor, novodobého kádrování či problémů na pracovišti, ale i radikalizace v podobě zatmění mozků. Toto všechno má vliv i na zoufalství některých politických exponentů, obhajujících svůj neúspěch vším možným.
Asi jen naiva či příliš důvěřivý jedinec by mohl věřit nejrůznějším průzkumům volebních preferencí, které nám v podstatě každý měsíc předkládají více nebo méně renomované agentury. Reálná obliba politických stran a hnutí ze strany veřejnosti se jako vždy ukáže až při volbách.
S pobavením a mírným zděšením (podobně jako ostatní) jsem sledoval vyústění pirátské politické krize. Premiér Petr Fiala se rozhodl odvolat ministra Ivana Bartoše z Pirátské strany. Reakce Pirátů nenechala na sebe dlouho čekat. Piráti křičí, že za odvoláním jejich ministra stojí nějací kmotři přebarvení na fialovo. Po třech letech společného fialového vládnutí.
Víte, co spojuje Paříž, Kodaň, Gelsenkirchen, Toronto, Barcelonu a nově nyní i Madrid? Zmíněná města po velmi negativních zkušenostech přistoupila k zákazu „sdílených“ elektrokoloběžek.
Vinou celé řady politiků, ale především vinou médií – ať už to jsou deníky, časopisy nebo televizní i rozhlasové stanice - si pomalu zvykáme opakovat fráze. Už bohužel příliš nevnímáme jejich skutečný obsah a jen málokdo se zamyslí nad jejich smyslem. Tak je opakujeme – v rozhovorech, projevech, ve veřejných vystoupeních.
Zcela špatné, neprozíravé a především nespravedlivé rozhodnutí. Věčně mladá, pohledná a chytrá profesorka Danuše Nerudová, univerzální multifunkční kandidátka, se nestane eurokomisařem. Pardon, eurokomisařkou. Fialova vláda učinila nejhorší rezultát za dobu své existence.
S lehkou úvodní nadsázkou chci popsat nedávnou absurditu zadržení zakladatele a vlastníka sociální sítě Telegram Pavla Durova. Platformy, která si zakládá na absolutní ochraně svobody slova a soukromí uživatelů.
Řada z nás v minulých dnech četla o „kauze“ České televize týkající se pořadu 168 hodin. Uvozovky ve slově kauza jsou myšleny zcela záměrně, protože o žádnou kauzu nejde. Tu z ní dělají ti, kteří chtějí, aby to tak vypadalo. Snad nic v této zemi plné drahoty, sociálních problémů či bezbřehé digitalizace není tak nepodstatné.
Kdo by neznal slavný citát z ještě slavnějšího románu Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války: „Ty mne ještě neznáš, ale až mne poznáš, já tě přinutím až k pláči.“ Znalci Haškova díla vědí, že tento výrok často používal poručík Dub, horlivý, neschopný a servilní pedant, který se i tímto způsobem pokoušel nahnat strach podřízeným.
Již od římského práva známe rovnost před zákonem. Velmi rádi tento termín používáme. Nejenom politici, právníci, úředníci, ale i řada dalších profesí. Ze římského práva ho převzaly všechny demokratické revoluce moderní doby. Neumíme si představit demokratický režim, který by tuto zásadu nerespektoval. Alespoň v teorii.
Asi si vzpomínáte na pár let staré pirátské heslo: „Pusťte nás na ně.“ Znělo přitažlivě, lákalo ke změně. Možná se i díky němu Piráti dostali do veřejných funkcí, a to včetně těch vládních. S odstupem času a po všech pirátských eskapádách jsem se k uvedenému heslu opět vrátil a hledal jeho pravý obsah. A víte, na co chtělo pirátstvo opravdu pustit? Na nic jiného, než na koryta a jiné prebendy!
Sněmovní prázdniny přerušily oprávněně vzrušená debata o takzvaných koncesionářských poplatcích, nicméně lze tušit, že toto téma s návratem poslanců do lavic opět oživí otázku, jak dál s veřejnoprávními médii. K problematice se vyjadřovali snad všichni, od politiků všech barev až po hospodské mariášníky v živořící hospůdce v zapadlé obci.
Zase jednou jsem v sobotu oddával. Asi jsem to neměl dělat, od té doby mám strach. Vedoucí matrikářek a jeho zástupce mně vysvětlili, že při sňatku jako oddávající vykonávám tzv. přenesenou působnost (státní správu). Byli v Brně na školení a tam se to dozvěděli. No, vůbec mě tím nepotěšili.
Tak nám v Karlových Varech po roce opět skončil festival přehlídky celebrit, údajných celebrit a necelebrit. K tomu mohli návštěvníci zhlédnout i filmy, ale o ně ve Varech zas až tak nejde. V hlavní roli tu opět a zas vystupují peníze, samozřejmě i ty naše.
Pražané, stejně jako lidé z celé republiky, si už tradičně užili prodloužený víkend. Státní svátky oslavili prací na chatě, výlety do přírody a mnoha podobnými aktivitami.
Městská část Praha 4 také v letošním roce navazuje na úspěšný projekt výsevu květnatých luk. Tyto plochy jsou nejen esteticky vhodným doplňkem veřejného prostoru, ale mají i praktický význam pro hmyz a drobné živočichy, kterým poskytují potravu a bezpečné útočiště v městské zástavbě. Dalším pozitivním přínosem pro biodiverzitu v městské zeleni na území Prahy 4 je postupné rozšiřování takzvaných bezzásahových zón.
Dva „veřejnoprávní“ bumbrlíčci Česká televize a Český rozhlas nyní usilují o změny zákonů, aby se do jejich nenasytného chřtánu dostala další potrava ve formě stovek miliónů korun ročně navíc.
Víte, co je to pretorianismus? Jde o nadměrný vliv vojáků na politické dění, kdy mohou hrát i roli politických arbitrů, a tím se ztotožňovat s legitimními držiteli moci.
Sociální neznamená jen chudý, jak se vžilo při obvyklém používání tohoto slova ve vztahu k seniorům. Vždyť sociální síť také neznamená facebook chudých. Vlastní význam se vztahuje ke společnosti. Senioři jsou součástí naší společnosti.
Musím přiznat, že na začátku svého vzniku před 15 lety mi Piráti připadali docela sympatičtí. Vždyť komu by se nelíbilo prosazování elementárního práva občana na svobodné šíření informací a striktní ochranu soukromí člověka. Avšak, co bylo, to bylo, i Piráti. Ti dnešní jsou ve vládě.
Nezisková organizace Helppes z Prahy 5 uspořádala v sobotu 25. května již 13. ročník vrcholné soutěže majitelů asistenčních a vodících psů - Mistrovství České republiky ve výkonu asistenčních a vodících psů.
Jaká radost, když opoziční práce občas přinese výsledky. Povedlo se nám alespoň trochu vyvětrat radnici. Upozornili jsme na možné plýtvání penězi radnice Prahy 5 prostřednictvím bohatých odměn pro poradce současné koalice.
V areálu hřbitova u krematoria v Praze-Motole se v pátek 10. května konalo pietní shromáždění k uctění památky obětí komunismu Motol 2024, pořádané společností K 31 – Nositelé odkazu Jáchymovské peklo. Pietního aktu se zúčastnila řada osobností veřejného a politického života.
Místo toho, aby alespoň politické strany, které považují práci za základ úspěchu společnosti, se dokázaly spojit ve společném úsilí o nápravu bezohledné vládní politiky, uspořádaly si své malé 1. máje. Na těchto malých májových akcích přesvědčovaly přesvědčené, tedy vlastní členy. Tato setkání se totiž uskutečnila téměř bez účasti veřejnosti. Politické strany svou neochotou a neschopností překonat parciální rozpory prohrály jednu velkou šanci.
Spolek Malostranský hřbitov připomíná pietním aktem při významných životních výročích osobnosti pohřbené na tomto hřbitově. Ve čtvrtek to byl právě hudební skladatel Václav Jan Tomášek (1774 -1850).
Státní správa nám velmi často zdůvodňuje opakované zvyšování poplatků stoupajícími náklady na vyřizování agendy, na vyhotovení nových dokladů, registračních značek. Ale my jsme si nevybrali dražší dokumenty nebo dražší registrační značky. Státní správa rozhodla o jejich zavedení, podobě nebo provedení.
Praha 4 má nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, klub Doupě. Pomáhat bude hlavně dětem a mladistvým, kteří se nacházejí v nepříznivé životní situaci nebo jsou takovou situací ohroženi. Klub s nízkým prahem znamená, že bude otevřen dětem a mládeži bez nutnosti udávat jméno, věk, adresu či jiné osobní údaje.
Na základě výsledků slovenských voleb si troufám tvrdit, že alternativa a mainstream si, doufejme nejen na Slovensku, vyměňují role. Hlavní proud bude nejspíš jinde.
Je vždy velmi smutné, když celoroční práci zahrádkářů zničí jedna mrazivá noc. Spálené květy či malé plody nijak k pohodě nepřispějí tím spíš, že jen těžko se voňavé a slaďoučké meruňce vyrovná ta dovezená z Turecka či jiných zemí.
Byla jednou jedna taková hezká bílá obálka. Bydlela společně s jedním pánem, který měl moc rád trhy. Nedávno se přihlásil do výběrového řízení pro pořádání trhů u Andílka.
Média procházejí zásadní transformací, ztrácejí své tradiční trhy a stávají se snadnou kořistí státního i obchodního vlivu. Ve spojení se státem nebo podnikáním pak nemohou plnit svoji skutečnou společenskou roli a stávají se nástroji propagandy.
Městská část Praha 4 zahájila preventivní workshopy pro rodiče, které mají pomoci jim i jejich dětem čelit nástrahám on-line světa a cítit se v internetu bezpečně. Rodiče žáků ze Základní školy Bítovská se v úterý 19. března zúčastnili workshopu na téma Digitální wellbeing.
Vítání jara má nespočet podob pro každého z nás. Asi se shodneme, že jejich základem musí být probouzející se příroda se všemi krásami a dary, které nejen člověku přináší. Osobně nástup teplejších dní slavím sběrem medvědího česneku v tvrdých luzích kolem mé milované řeky Labe.
Dnes ráno započala dlouho očekávaná revitalizace Branického náměstí jako hlavní kontribuce společnosti Trigema. V první fázi bude pokácena neperspektivní zeleň, poté přijdou na řadu zemní úpravy, výstavba nové vyvýšené piazzetty z kombinovaných povrchů (mlat a žula) a pohledových schodů z Branické ulice.
Čím častěji se objevují celebrity v televizi, novinách, internetu a na sociálních sítích, tím více máme pocit, že kladný či záporný hrdina je vlastně náš dobrý známý, soused odvedle.
Dětské hry mají připravit dítě na život. To je v pořádku. Jenomže by měly skončit s dětstvím. Není tedy už v pořádku, pokud hrajeme stejné hry dál i jako dospělí. Když hrajeme chvíli za jednu a chvíli za druhou stranu.
Městská část Praha 4 poskytne finanční dar Ústavu pro péči o matku a dítě v Podolí. Finanční prostředky ve výši 70 000 korun jsou určeny na pořízení přístrojového vybavení do zařízení babybox uváděného příští měsíc do provozu v Ústavu pro péči o matku a dítě.
Čas od času se ve společenském diskursu objeví otázka jak dál s takzvanými veřejnoprávními médii. Zcela legitimně zaznívají názory, že tento model se již přežil a další fungování povinně placené České televize a Českého rozhlasu v době rozmachu jiných médií příliš nedává smysl. Přiznám se, že se začínám k tomuto směru uvažování přiklánět. A to i z následujícího důvodu.
Významné životní jubileum oslavil v únoru ilustrátor, výtvarník a sochař Jaroslav Němeček, tvůrce slavného Čtyřlístku. Hodně zdraví a další tvůrčí úspěchy čestnému občanu Prahy 4 k jeho osmdesátým narozeninám popřáli starosta Ondřej Kubín (ODS) a 1. místostarostka Irena Michalcová (ANO 2011).
Níže uvedený příběh je pouze výplodem snové fantazie, avšak byl inspirován jistými událostmi v Praze. Uvedené postavy jsou smyšlené a jejich konverzace se nikdy neuskutečnila.
Když procházíme zmínky o daních v některých náboženstvích, napadá mě, že vše již bylo vymyšleno a vyzkoušeno. Mnohé bylo zapomenuto a nyní musíme znovu přijít na to, že co zavádíme, je blbost.
Vládní pětikoalice se z ryze záchranářských důvodů snaží protlačit nejen korespondenční hlasování pro lidi pobývající v cizině, ale i rozšířit jejich počet o ty, kteří jsou potomky československých občanů. A to dokonce od roku 1948.
I přes růst cen a nepříznivou ekonomickou situaci v zemi se podařilo najít potřebné prostředky a v rozpočtu městské části Praha 4 je pro letošní rok zahrnuta také řada projektů, které dozajista potěší mnohé místní obyvatele.
Radnice Prahy 4 uvedla, že v letošním roce bude poprvé probíhat zápis do mateřských škol zřizovaných městskou částí Praha 4 elektronickou formou. Rozhodla o tom rada městské části.
Mezi nejoblíbenější koníčky lidí v České republice patří nepochybně houbaření. Dokonce jsem někde četl, že třetina z nás chodí do lesa pravidelně, zatímco pouhá pětina vůbec. Nedivím se tomu.
Jsem zastáncem referenda. Jsem přesvědčen, že lidé mají právo přímo rozhodovat ve věcech, které se jich zásadně dotýkají. Není to jenom takzvané posílení přímé demokracie. Je to základní lidské právo v demokratické společnosti. Jeho realizace ovšem není tak jednoduchá, jak se na první pohled zdá.
Mnozí z vás, kteří za poslední měsíce využili služeb České pošty, se při čtení tohoto textu asi nebudou divit. Jeden ze symbolů fungování státu, od jehož vzniku pod názvem Československá pošta za necelý rok uplyne sto let, selhává. Bez přehánění si dovolím říci, že se ocitl v klinické smrti. Je mi to líto.
Základní školy na území městské části Praha 8 se dočkají zásadního zlepšení v oblasti první pomoci. Vedení městské části se rozhodlo, že v průběhu roku 2024 vybaví všechny své základní školy automatickými externími defibrilátory (AED).
Tak nám od nového roku zdražili čepované pivo. O dost. Naivně se ve vládě domnívají, že tento krok rovněž přispěje ke „konsolidaci“ veřejných rozpočtů, rozuměj, zvýší se příjmy. Ten, kdo aspoň trochu ví, jak to v hospodách funguje, musí kroutit hlavou.
Jak už to bývá po uplynutí určité doby, zpravidla jednoho roku, řada z nás bilancuje úspěchy (a neúspěchy), nebo zkrátka vzpomíná na významné milníky v proběhlém roce. V Praze 5 jsem již četl řadu hodnocení uplynulého politického roku z pera současné starostky či jiných partají.
Městská část Praha 4 udělila čestné občanství sedmi osobnostem, které žijí v Praze 4 a přispívají k šíření dobrého jména městské části. Jaké osobnosti to jsou?
Velký úspěch zaznamenal stánek s rybí polévkou a vánočkou, které v úterý 19. prosince v Braníku před Domem s pečovatelskou službou rozdávali zástupci radnice Prahy 4.
Ve svém dětství a raném mládí jsem každý listopad musel strpět Měsíc československo-sovětského přátelství. Rozhlas a televize každý den připomínaly ruské a sovětské lidové i populární písně a písničky.
Zelené prostranství jižně od Podolské vodárny nese nově jméno proslulého architekta Antonína Engela. K jeho pracím patří mimo jiné i Podolská vodárna, památkový skvost Prahy 4 postavený ve stylu tzv. monumentálního klasicismu. Název park Antonína Engela schválila Rada hlavního města Prahy na návrh magistrátní místopisné komise.
Něco se děje. A to překvapivě i v mediální sféře. Vládní zeď jménem novináři se začíná drolit. Je to zajímavé především z toho důvodu, že právě média byla jedním z hlavních strůjců předloňského volebního úspěchu nynějšího kabinetu.
Od letošního podzimu a v průběhu nadcházející zimy se v Praze 4 po dohodě s Pražskými službami postupně mění kontejnery na tříděný odpad. Smyslem je vhodně doplnit a vizuálně sjednotit kontejnery zejména ve zrekonstruovaných úsecích ulic, kde často svým odlišným typem, barvou, stářím a mechanismem otvírání nepřispívaly ke kultivaci veřejného prostoru.
Každé dítě by se mělo naučit číst a počítat. Kvůli tomu ještě nemusí nutně chodit do školy. To by ho mohli bez problémů naučit i jeho rodiče. Škola by tedy měla přinést pro život dítěte něco navíc.
Městská část Praha 4 hostí expozici, jejímž cílem je podpořit a propagovat náhradní rodičovství a nalézt co nejširší spektrum nových pěstounů. Výstava nazvaná „Láska se nedělí. Láska se násobí.“ je součástí stejnojmenné kampaně hlavního města a veřejnosti představí sedm různých příběhů lidí, kteří jsou již pěstouny, nebo naopak byli v pěstounské péči vychováni.
V březnu 2023 svolaly odbory před Úřad vlády protest proti návrhům vlády na „reformu“ důchodů a proti uvažovaným rozpočtovým škrtům. Prý, aby i na vládě věděli, že mají jiné představy, a taky s nadějí, že uspějí s výzvami k jednání s předsedou vlády.
Psal se rok 2019. Tehdy začátkem listopadu školské odbory vyhlásily stávku. Důvod? Požadavek, aby kabinet Andreje Babiše zvýšil platy učitelů. Opozice tenkrát učitele podpořila. Třeba takový Petr Fiala na své facebookové stránky napsal: „Požadujeme zvýšení platů učitelů na 150 % průměrné mzdy. Učitelé potřebují skutečné peníze, za prázdné sliby Andreje Babiše si nic nekoupí.“
Český premiér ve svém nedávném spotřebitelském videu rovněž slíbil, že s vedením maloobchodních řetězců projedná jejich cenovou politiku vůči stále více prskajícím českým zákazníkům. Netřeba připomínat, že většina z těchto obchodníků je v zahraničních, především německých rukách.
Jestli někdo v posledních dnech dominuje médiím, sociálním sítím nebo hospodským debatám, tak je to český premiér Petr Fiala. Není se čemu divit. Vždyť který stát se může pochlubit, že má v čele vlády nutellového mága, jenž vlastním občanům říká: Nakupujte v cizině, doma to stojí za houby.
Člověka stále častěji napadá, co šílenějšího zase někdo z institucí Evropské unie vymyslí a navrhne. Nebo zda lze navrhnout něco ještě absurdnějšího, než byl poslední „nápad“.
Média mají stále sílu. A to nemyslím jen z pohledu ovlivňování veřejného mínění podle správných, moderních a aktuálních trendů, zadání majitelů nebo osobními preferencemi či animozitami vůči konkrétním politikům. Znám krásný příklad, jak pomohla lidem. Fakt.
Nedávná prezidentská volba jako by v mnoha momentech byla inspirována tvůrci hororových filmů. Na jednu stranu se horory části lidí nelíbí, ale na druhé straně je zase mnoho lidí miluje a „sjíždějí“ stále stejný snímek dokola.
V letošním roce bylo v Praze 4 rušno v základních a mateřských školách i přes prázdniny a zdaleka to nebylo jenom díky jejich prázdninovému provozu. V řadě školních budov probíhaly opravy a modernizace, které městská část z většiny zaměřuje na udržitelnost a snižování energetické náročnosti. Celkem Praha 4 v průběhu léta realizovala devět investičních akcí a další dvě jsou ještě na tento rok naplánovány.
Mají být pro nás slovenské volby poučením? Zcela určitě ano. Nešlo v nich totiž příliš o souboj koncepcí, volebních programů a osobností. Spíše se podobaly referendu.
Dobrý den, jmenuji se Štěpán Křeček. Jsem hlavním ekonomem společnosti B. a také poradcem premiéra Petra Fialy. Ano, byl jsem to právě já, kdo lidem letos v dubnu kvůli tuzemské drahotě doporučoval jezdit nakupovat levnější zboží do Polska. A jsem to také já, kdo aktuálně vypracoval analýzu, že Česká republika tímto tratí miliardy korun.
Po výrazném zdražení všeho možného přichází Fialova vláda s dalším návrhem, jak lidem z vysychajících šrajtoflí vytáhnout další peníze. Možná už brzy budeme za takzvaná veřejnoprávní média, tedy Českou televizi a Český rozhlas, platit víc. Tento krok naprosto odmítám, a to z následujících důvodů.
Povím vám příběh kamaráda, čerstvého penzisty. Nechci přirozeně uvádět jeho jméno, protože by ho čekala šikana ještě tvrdší, než zažívá dnes. O co jde?
Se zděšením jsem pročítal pirátské fórum, kde političtí zástupci České pirátské strany podrobují kritice vlastní koaliční smlouvu, kterou uzavřeli v Praze 5 s jejich koaličními partnery. Jeden z pirátských zastupitelů dokonce napsal, že smlouva „poněkud ohýbá zastupitelskou demokracii".
Na dnešním Zastupitelstvu MČ Praha 5 se mění vedení radnice. Nejdůležitější politický post MČ Praha 5 už nebude zastávat starosta Jaroslav Pašmik (Praha 5 Sobě), novou starostkou se stane Radka Šimková ze stejné politické strany.
Každý z nás někdy býval dítětem, dokonce i piráti z Prahy 5. Každý z nás tedy hrával podobné hry. Jednou z oblíbených byla „Král vysílá svoje vojsko“. Pamatujete si? Na začátku jsme se rozdělili na dvě co nejvyrovnanější skupiny. Postavili se do řady proti sobě a pevně drželi za ruce. Král potom vyvolal jméno a Karel, Štěpán nebo Linda se rozeběhli proti protější řadě. Měli za úkol prorazit dětský řetěz. Když to dokázali, zajali tak hráče, jejichž držení prorazili. Když neuspěli, stali se sami zajatci. Bylo důležité být rychlý, silný, ale také uhnout v poslední chvíli a tím zaskočit nejslabší článek řetězu. Tedy i kus taktiky, kus psychologie. Nakonec prohrála ta strana, kde už zbyl jenom sám král. A něco podobného s námi pětkový piráti hrají i nyní.
Průzkumy obecně beru s rezervou, ale ten nedávný z dílny renomovaného Centra pro výzkum veřejného mínění, organizace spadající pod Akademii věd ČR, mě „dostal“. Tvrdí se v něm, že české vládě absolutně věří dvě procenta občanů. Dalších 23 procent s výhradami. Nic víc. Těžko se lze divit.
K milým povinnostem zastupitele patří i vítání občánků nebo oddávání. Rád navštěvuji s gratulací i jubilanty, kteří se dožili významných životních výročí. Tam si často uvědomuji, že schopnost těch starších chovat se laskavě a pokorně je jako tichá zátoka řeky života. Senioři jubilanti jsou pamětí nás všech, a pokud my o ně nebudeme pečovat, nemáme budoucnost.