Vlídnost. Slovo, které téměř zmizelo z našeho slovníku. Podíváte-li se do starších knížek, snadno zjistíte, jak jeho frekvence v běžném společenském styku klesá.
Je to už 17 let, co se v českých obchodních řetězcích začala objevovat novinka – takzvané samoobslužné pokladny. Každá taková moderní věc vždy vyvolává pozornost, a diskuze mezi námi zákazníky, zda je to opatření pozitivní, či komplikující naše pohodlí a zvyky.
„Když slyším slovo kultura, sahám hned po pistoli!“ Nechci připomínat autora těchto slov, protože si některá jména v historii nezaslouží, aby byla vzpomínána. Nečerpáme z jeho odkazu. Kultura pro nás zatím není nepřátelské slovo. Jenom je jakoby den ode dne zbytečnější.
Načítaní obsahu...
Server Novinky přišel před nedávnem s veřejně známou informací: ceny v hospodách a dalších gastronomických podnicích za poslední léta výrazně vzrostly. Od roku 2019 údajně o více než 50 procent.
Na celém světě slyšíme téměř od všech nové zvolených představitelů, prezidentů, senátorů, primátorů nebo starostů, že budou svůj úřad vykonávat pro všechny občany, nikoli jen pro své voliče. Pro všechny občany, ať už volili, koho chtěli. Je to jenom fráze? Nebo je to projev dobré vůle? Není ani tak důležité proč a jak to říkají a jestli to myslí vážně. Důležité je, zda to v praxi jsou vůbec schopni dodržet.
Pořád slyšíme stížnosti na chování mladých. Nepouštějí v tramvajích a autobusech starší sednout, nejsou zdvořilí. Jsou hluční – to se často týká poslouchané populární hudby. Ano, jsou mezi mladými jistě takoví. Ale je jich většina?
Mediálně nejúspěšnější tuzemská developerská společnost Piráti s.r.o. protestuje. Nová vláda údajně řekla „ne“ dostupnému bydlení pro lidi. Alespoň to tvrdí jeden z velkých šéfů pirátské firmy Ivan Bartoš, věčně slibující výstavbu stovek tisíc bytů.
Už léta si kladu otázku, co mají společného rozum a Piráti. A nedávná sněhová kalamita v hlavním městě mě utvrdila v odpovědi, že vůbec nic.
Stejně jako vy i já se každodenně setkávám s nějakou sbírkou. Některé se pravidelně opakují, jiné se stejně pravidelně obměňují. Některé jsou úspěšné, jiné méně. Všechny mají ovšem jeden znak společný. Suplují nefungující systém; státu nebo společnosti.
Načítaní obsahu...
Víte, kdy končí, či začíná sezóna opravdových houbařů? Odpověď je jednoduchá: nikdy. Přesně to platí o partičce mých dobrých známých, kteří každým rokem na Štěpána vyrážejí na několikakilometrový sběr z Bohnic podél Vltavy do Klecánek, poté přívozem do Roztok a následně Tichým údolím směr Únětice.
Existovaly kdysi noviny, které se jmenovaly Večerní Praha. Mezi lidmi se jim přezdívalo Pražská drbna. Pokud dneska v archivu zalistuji jejími starými výtisky, zjišťuji s překvapením, že těch drbů tam bylo velmi poskrovnu ve srovnání s dnešními médii. Oblíbený sloupek byla tehdy Černá kronika, stručný přehled tragických zpráv. Dnes je to opačně. Sotva rozsah jednoho sloupku jsou zprávy zajímavé, zbytek médií tvoří černá kronika.
Zastupitelé Prahy 5 v úterý 16. prosince schválili rozpočet na příští rok. Počítá s příjmy ve výši 1,12 miliardy korun a výdaji 1,45 miliardy. Rozdíl městská část pokryje z přebytků z minulých let. Významná část peněz poputuje do školství, investic a rozvoje veřejných prostranství.
Sedmiletá „činnost“ pirátského náměstka Zdeňka Hřiba ve vedení české metropole je u konce. A neznám ve svém okolí jedince, který by s úlevou nedodal: Zaplať pánbůh!
Některé rituály, či řekněme tradice, mám rád. Ale na jeden z nich se celý rok těším obzvláště. U kamaráda doma děláme v první prosincovou sobotu jednu z prasečích lahůdek – sulc. Nejsem zrovna nejlepší kuchař, ale asistování v kuchyni mě vyloženě baví. K tomu miluji vepřové maso v podstatě na jakýkoli způsob, což v české kotlině nikoho příliš nepřekvapí.
Desetileté výročí úspěšného vzdělávacího programu prevence kriminality pro seniory završilo slavnostní předávání pamětních listů na smíchovské radnici. Senior akademie, kterou pořádá Městská část Praha 5 ve spolupráci s městskou policií, letos vzdělávala více než tři desítky účastníků a zájem veřejnosti je tak vysoký, že se plánuje pokračování i v roce 2026.
Načítaní obsahu...
Může se zdát, že hlavní houbařská sezóna už skončila, nicméně v Praze potrvá až do konce roku. Především v centru města lze v podstatě na každém kroku najít exempláře především hřibu arogantního (boletus aroggareus), hřibu škodlivého (boletus calamitosus) a v nemenší míře také hřibu chamtivého (boletus avaritius). Bohužel na rozdíl od jiných druhů hřibovitých jsou tyto tři nepoživatelné především pro svoji nepříjemně palčivou chuť, která se každým rokem zintenzivňuje.
Etalon celosvětového veřejnoprávna má problém. Kdysi slovutná rozhlasová a televizní společnost BBC to s manipulací obsahu svého vysílání přehnala natolik, že ze svých pozic odešli jak generální ředitel, tak šéfka zpravodajství. A to ještě možná bude platit americkému prezidentovi miliardy dolarů.
Možná i vy patříte mezi ty naivy, kteří se před několika dny zaradovali nad zprávou, že v pozici náměstka pražského primátora končí vrchní "devastátor" metropolitní dopravy Zdeněk Hřib. U mě tento lehce pozitivní pocit skončil ve chvíli, kdy jsem si na portálu zdopravy.cz přečetl rozhovor s Hřibovým nástupcem, členem jeho vyhlášené suchozemské pirátské party, Jaromírem Beránkem.
Vypadá to, jako bychom žili ve společnosti, kde je většina frustrovaná nějakou křivdou, která by jí dávala právo k odplatě stejnou mincí. Právo k nerespektování jakýchkoli pravidel.
V jednom z nedávných příspěvků jsem psal o houbách. Mystických a nevyzpytatelných tvorech, kteří nejen nás, ale i životy našich předků provázejí od nepaměti. Mohu s klidným svědomím prohlásit, že podobnými tvory jsou i ryby. Jejich doba doprovázená výlovy a Vánocemi je opět tady.
Nedávné volby jako by v mnoha momentech byly inspirovány tvůrci hororových filmů. Na jednu stranu se horory části lidí nelíbí, ale na druhé straně je zase mnoho lidí miluje a „sjíždějí“ stále stejný film dokola. Ona nám ta politika tak nějak připomíná seriály, ty hororové poměrně často. Po nějaké době se však seriál okouká, ale herci zase hrají v dalším seriálu. Ten sice po čase skončí v archivu, ale většina hereckých protagonistů se objeví v nových kulisách dalšího seriálu znovu.
Načítaní obsahu...
Stává se stále častěji, že politické strany vedou ostrý boj jen o výkon politiky. Ne o smysl politiky. Ostatně srovnáme-li volební programy, nutně dojdeme k závěru, že všichni chtějí v podstatě totéž a liší se maximálně v nástrojích, které by při dosažení cílů preferovali.
Houbařská sezóna je v plném proudu a lesní potvůrky si s námi i letos pěkně hrají. Někde najdete plné koše, zatímco o padesát kilometrů dál neroste ani prašivka. Jednoduše si dělají, co chtějí. Mohou mít ideální podmínky – napršeno, bezvětří, příznivou teplotu – a stejně třeba ani ťuk.
V pražské Štefánikově ulici začala fungovat nová pizzerie Pasta Fidli, kterou provozuje skupina sociálních podniků Etincelle. Ta od roku 2005 podle radnice Prahy 5 pomáhá lidem s mentálním i fyzickým postižením začlenit se do běžného života. Podle ředitele Jakuba Knězů jde o první pizzerii v Česku, která cíleně zaměstnává lidi se zdravotním znevýhodněním.
Je mi velkou ctí být dlouholetým fanouškem a podporovatelem organizace Helppes – Centra výcviku psů pro postižené o. s. Jde o první neziskový subjekt svého druhu v České republice, který pomáhá osobám se zdravotním postižením na cestě k integraci, soběstačnosti a samostatnosti pomocí speciálně vycvičených psů. Za svoji nezpochybnitelně bohulibou činnost Helppes získal i akreditaci mezinárodních odborných organizací Assistance Dogs Europe a Assistance Dogs International.
Před několika dny jsem si v článku povzdechl nad tím, jak si hodlají čeští Piráti (vulgo "suchozemští loupežníci") poradit s bytovou krizí. Slibují nám opětovně, že nejspíš vlastnoručně postaví desítky či stovky tisíc domovů i pro ty, kterým svým vládním digitálním neumětelstvím problémy způsobili a prohloubili.
Při cestě do práce mě nedávno praštil do očí billboard, kde zástupci Pirátské strany hlásají, že zařídí 200 tisíc nových domovů. Chtějí stavět 50 tisíc bytů ročně, dokonce tvrdí, že hrobař stavebního řízení Ivan Bartoš v době svého destrukčního působení na ministerstvu „postavil“ pět tisíc bytů. Asi každého příčetného člověka muselo hned napadnout, že se jedná o zlou ironii z pera politické konkurence připomínající největší ze všech pirátských hříchů. A ono ne.
Načítaní obsahu...
Když politik píše článek, natáčí video či jiným způsobem promlouvá do veřejného prostoru, očekává, že vzbudí svým názorem nebo postojem zájem diváků, posluchačů a čtenářů. Sám nejsem jiný, vždy se těším na reakce lidí, ať už jsou jakékoli. Ty pozitivní potěší, z těch kritických si myšlenkově otevřený autor má odnést inspiraci z jiných úhlů pohledu, což rozhodně není k zahození.
Kulatý stůl není souboj. Je to společná cesta. Cesta hledání optimálního řešení. K té má nápomoci i moderátor. Moderátor nemá právo na vlastní názor. Diskusi pouze mírní, moderuje. Proto se tak nazývá. Je neštěstí, když si moderátor plete svou funkci s investigativním novinářem.
Také jste si toho všimli? Premiér Petr Fiala se po skoro čtyřech letech probral a začal myslet na nás. Vždyť najednou „teď jde o Česko“. O co a o koho šlo předtím, si každý z nás může doplnit dle libovůle. Předpokládám, že ve vašich odpovědích se objeví následující: prosazování zájmů vládě spřízněných korporací, cizích vlád, nejrůznějších zelených lobbistů v Bruselu. A co občan?
Stejně jako vy i já se každodenně setkávám s nějakou sbírkou. Některé se pravidelně opakují, jiné se stejně pravidelně obměňují. Některé jsou úspěšné, jiné méně. Všechny mají ovšem jeden znak společný. Suplují nefungující systém; státu nebo společnosti.
Nebude-li pršet, nezmoknem. Třeba tak by se dala charakterizovat úroveň předpovědí počasí, které nám kouzelníci s křišťálovou koulí prezentovali těsně před nástupem léta. Nespornou výhodou je, že kvality těchto predikcí můžeme jednoduše zhodnotit na vlastní kůži, fakta jsou zkrátka fakta. Právě proto není od věci se k nim trochu vrátit.
Teorie aktivního stárnutí předpokládá, že ve stáří jsou v podstatě zachovány potřeby středního dospělého věku, především potřeba být nadále aktivní a mít pocit sounáležitosti, přičemž vzdělávání v oblasti digitálních technologií se pak stává nutnou podmínkou k pochopení života ve stále měnícím se světě.
Načítaní obsahu...
Samozřejmě pod pečlivým filtrem informací českých hlavních médií se veřejnosti dnes a denně zamlčují některé myšlenkové pochody západních politiků. Není se čemu divit, protože při snaze všeobecného postupného zavádění „progresivní liberální demokracie“ je potřeba ovečky hlavně nevyplašit, udržovat je v potřebné nevědomosti až do definitivní destrukce evropského průmyslu.
Není to tak dávno, co média adorující současnou vládní garnituru přišla až s dojímající zprávou, že skupina „filantropických“ milionářů (a miliardářů) před volbami podpoří významnou finanční částkou takzvaně demokratické strany. Že se jedná o uskupení tvořící bývalou pětikoalici, je jasné. Vždyť jde o demokracii.
Smíchovská radnice ve spolupráci s Městskou policií hl. m. Prahy spouští další ročník Senior akademie, bezplatného cyklu vzdělávacích programů zaměřených na prevenci kriminality. Od 2. října do 4. prosince se senioři každý čtvrtek dozvědí, jak chránit své zdraví, majetek a bezpečí, a zároveň si osvojí praktické dovednosti včetně první pomoci.
Možná to znáte i vy. Zdá se mi, že se stále častěji při nákupech ve velkých nadnárodních řetězcích objevují nešvary, které bychom mohli eufemisticky nazvat nedorozuměním. Konkrétněji jde o jistou snahu, jak nakupující u pokladny „obelhat“, takřka vždy konat v jejich neprospěch. Strategie jsou různé, sám mám s nimi zkušenosti. Když jsem se ptal známých, zda podobné praktiky zažili, většina z nich mi potvrdila, že ano.
Pražané, stejně jako lidé z celé republiky, si už tradičně užili víkend. Státní svátky oslavili prací na chatě, výlety do přírody a mnoha podobnými aktivitami. Přibližně pouhé jedno procento věnovalo tyto dny akcím spojeným s náboženskou podstatou těchto svátků. Patrně to nemůže být překvapivé – tvrdí se, že naše země má nejvyšší procento nevěřících na celém světě. Naší povaze proto jistě odpovídá, že snad právě proto máme hned dva náboženské státní svátky za sebou. Svým způsobem svátky protichůdné.
Každé dítě by se mělo naučit číst a počítat. Kvůli tomu ještě nemusí nutně chodit do školy. To by ho mohli bez problémů naučit i jeho rodiče. Škola by tedy měla přinést pro život dítěte něco navíc. Naučit ho společenským návykům, životu v kolektivu. Měla by mu přinést základní hodnotovou orientaci, ale také orientaci v oblasti lidského poznání.
Načítaní obsahu...
Vinou celé řady politiků, ale především vinou médií – ať už to jsou deníky, časopisy nebo televizní i rozhlasové stanice - si pomalu zvykáme opakovat fráze. Už bohužel příliš nevnímáme jejich skutečný obsah a jen málokdo se zamyslí nad jejich smyslem. Tak je opakujeme – v rozhovorech, projevech, ve veřejných vystoupeních.
Součástí Centra sociální a ošetřovatelské pomoci Praha 5 jsou také tři komunitní centra - Prádelna v Holečkově ulici, Louka u Smíchovského nádraží a Konírna v Hlubočepích. Ta poskytují pravidelné společenské, sportovní a vzdělávací aktivity pro široké spektrum návštěvníků z MČ Praha 5 se zaměřením na seniorskou populaci. Kromě tohoto pravidelného programu, jehož harmonogram kopíruje školní rok, každoročně připravují také speciální letní program na prázdninové měsíce. Nejinak tomu bude i v letošním roce.
Nezisková organizace Helppes z Prahy 5 ve spolupráci s Klubem speciálního výcviku Českého kynologického svazu uspořádala v sobotu již 14. ročník vrcholné soutěže majitelů asistenčních a vodících psů - Mistrovství České republiky ve výkonu asistenčních a vodících psů. Soutěžní klání se konalo v areálu Helppes v pražském Motole.
Červnová výstava v Galerii Prádelna při stejnojmenném komunitním centru v Holečkově ulici představí tvorbu Ivany Kolářové. Autorka žije na Smíchově již přes čtyřicet let, což bylo také jedním z důvodů uskutečnění této výstavy právě v těchto prostorách.
V neděli se na Malostranském hřbitově konal již patnáctý ročník obnovených Májových slavností, které s předsedkyní Spolku Malostranského hřbitova Alenou Lehnerovou zahájil místostarosta Prahy 5 JUDr. Petr Lachnit.
Máte rádi pohádky? Chtěli byste potkat hodně princů a princezen na jednom místě? Tak to určitě doražte se svými dětmi na Pohádkový dětský den do Zahrady Kinských pod Petřínem v sobotu 24. května.
Načítaní obsahu...
Asi každý zahrádkář, sadař či pěstitel zná následující květnové pranostiky: svatí Pankráci, Serváci a Bonifáci, vás se bojí všeci sedláci. Nebo „studení bratři, přinesou chladna, jak se patří“.
Napadlo vás někdy, co všechno dělá sociální pracovnice pečovatelské služby? Možná si říkáte, že občas vyřídí nějakou tu dovážku obědů, a to je vše, ale skutečnost je zcela jiná. Činí toho totiž mnohem více! Její náplň práce je obsažná a pestrá. Pojďme si její práci více přiblížit.
„Elektrické koloběžky musí z kola ven,“ razantně před několika dny prohlásil nynější náměstek primátora Zdeněk Hřib. Podle něj se nedodržují pravidla jejich používání, dělají nepořádek ve veřejném prostoru a roste počet nehod. „Šancí na nápravu bylo několik, ale nestalo se. Už je toho dost!“ zavelel.
Čas se krátí. Teplo popouzí rostlinstvo k růstu, a vy máte jednu z poledních možností si letos natrhat alespoň trochu zeleného zázraku jménem medvědí česnek.
Na Nové Waltrovce v Praze 5 byla slavnostně odhalena socha Odvaha, která připomíná dvě mimořádné, dosud veřejností nedostatečně oceněné české osobnosti 20. století – hokejovou legendu Augustina Bubníka a první českou pilotku Boženu Laglerovou. Dílo vzešlo z umělecké soutěže, kterou vyhlásila společnost Penta jako součást proměny bývalého brownfieldu v moderní městskou čtvrť.
Zastupitelstvo Prahy 5 v úterý 15. dubna zvolilo novým starostou Lukáše Herolda (ODS), který dosud působil jako místostarosta. Vystřídal tak období politické nestability a nekompletní rady. Herolda podpořilo 22 ze 41 zastupitelů. V ten samý den byli zvoleni i zbývající členové devítičlenné rady.
Načítaní obsahu...
Do politiky člověk zpravidla vstupuje se svými požadavky. Nekompromisními požadavky. Vynecháme případy, kdy jde o požadavky osobní povahy. Není to proto, že by byly tak výjimečné. Je to proto, že tuto kategorii požadavků nepovažuji za vyjádření politiky, ale jenom politikaření. V praxi není obtížné obě kategorie oddělit.
Život je selanka plná harmonie, radosti a spravedlnosti, a k dokonalosti chybí už jen krůček. Lidé jsou vůči sobě až na pár excesů slušní, dodržují pravidla. Nelžou, nekradou.
Jako psí laik, ale o to nadšenější psí obdivovatel teoretik, toho o psech, a zvláště o psech asistenčních, mnoho nevím. Když se potřebuji na cokoliv o psech zeptat, obracím se na Zuzanu Daušovou, ředitelku Helppes. Zuzka o psech ví skoro všechno a o asistenčních pejscích úplně všechno. A kupodivu jako zanícený pejskař akceptuje i takové psí teoretiky jako jsem já.
K milým povinnostem zastupitele patří i vítání občánků nebo oddávání. Rád navštěvuji s gratulací i jubilanty, kteří se dožili významných životních výročí. Tam si často uvědomuji, že schopnost těch starších chovat se laskavě a pokorně je jako tichá zátoka řeky života. Senioři jubilanti jsou pamětí nás všech, a pokud my o ně nebudeme pečovat, nemáme budoucnost.
Rádi se oháníme morálkou. Bohužel se zdá, že zůstalo jen slovo jako nálepka. Obsah se jaksi vytratil. Nemám samozřejmě na mysli měšťáckou pseudomorálku, která bedlivě hodnotí, jak se kdo obléká, kdo a proč se s kým stýká a ráda odsoudí jakýkoli odklon od standardního chování jako nepřátelské gesto vůči ustáleným pravidlům.
Po nedávném zvýšení „mediální daně“, kdy velká část občanů bude nedobrovolně platit za vládní Českou televizi a Český rozhlas ještě více, než si zaslouží, mě napadlo následující srovnání. Představte si chlápka, jak se z přilehlého lesíku dívá na provoz na dálnici a říká: „Pěkné, naštěstí za to nemusím platit, nemám auto ani řidičák“. Na to reaguje jeho nešťastný kamarád: „Nedívám se na Českou televizi, naprosto mě nezajímá, ale platit musím.“
Načítaní obsahu...
Vlídnost. Slovo, které téměř zmizelo z našeho slovníku. Podíváte-li se do starších knížek, snadno zjistíte, jak jeho frekvence v běžném společenském styku klesá.
Víte, co spojuje Paříž, Kodaň, Gelsenkirchen, Toronto, Barcelonu a nyní i Madrid? Zmíněná města po velmi negativních zkušenostech přistoupila k zákazu „sdílených“ elektrokoloběžek.
Zastupitelé Prahy 5 dnes schválili rozpočet na letošní rok. Radnice plánuje příjmy ve výši 910 milionů korun, zatímco výdaje dosáhnou 1,315 miliardy korun. Schodek přes 404 milionů pokryjí rezervy z minulých let. Nejvíce financí půjde do školství, investic do veřejného prostoru a péče o životní prostředí.
Vzpomínky má každý z nás, jsou součástí naší identity. Jejich vybavování je pak pro člověka přirozenou duševní aktivitou. Stáří nám často přináší mnohé ztráty, a vyprávění o tom, co jsme měli rádi, co jsme dělali, kým jsme byli, koho jsme potkali nebo v jakém prostředí jsme vyrostli, nám umožňuje podržet si svoji identitu, vědomí celistvosti a kontinuity našeho života.
Nedávno jsem dostal zajímavý dopis od mého známého Františka, který se v něm zamýšlí nad originálním nápadem jednoho senátora (říkejme mu senátor "X") na zřízení nové evropské sociální sítě. Originální sociální síť by byla postavená na ověřené identitě uživatelů a hlavně na „ověřených“ algoritmech, které nebudou preferovat polarizaci, ale relevanci a kvalitu.
Na celém světě slyšíme téměř od všech nové zvolených představitelů, prezidentů, senátorů, primátorů nebo starostů, že budou svůj úřad vykonávat pro všechny občany, nikoli jen pro své voliče. Pro všechny občany, ať už volili, koho chtěli.
Načítaní obsahu...
Radnice Prahy 5 ve spolupráci s Policií ČR připravuje opatření, které umožní zákaz vstupu na vybraná veřejná místa osobám opakovaně porušujícím zákon. Pilotní projekt, zaměřený na pachatele drogových deliktů, by mohl odstartovat na jaře.
Pořád slyšíme stížnosti na chování mladých. Nepouštějí v tramvajích a autobusech starší sednout, nejsou zdvořilí. Jsou hluční – to se často týká poslouchané populární hudby. Ano, jsou mezi mladými jistě takoví. Ale je jich většina?
Městská část Praha 5 spustila unikátní pilotní projekt zaměřený na řešení menstruační chudoby. Ve spolupráci s Centrem sociální a ošetřovatelské pomoci a Potravinovou bankou Praha distribuuje menstruační pomůcky nejen školám, ale také nízkopříjmovým rodinám, matkám samoživitelkám a dalším ohroženým ženám. První dodávky pomoci už dorazily ke svým příjemkyním, projekt bude nadále monitorován a vyhodnocován.
Nevím, kde se vzala móda lidi neustále strašit. Nejsou to jenom novináři. Je to drtivá většina různých finančních a ekonomických analytiků, jsou to bohužel i politici.
Jeden z argumentů obhájců chystaného zvyšování koncesionářských poplatků takzvaných veřejnoprávních médií by se dal shrnout asi takto: „Pche, co to je 25 korun měsíčně navíc…“
Z per či úst takzvaného mainstreamu se začínají stále častěji objevovat kritické příspěvky vůči kabinetu, a to leckdy od autorů, o jejichž zapálenosti pro „správnou věc“ před pár měsíci v podstatě nikdo nepochyboval.
Načítaní obsahu...
Od počátku adventu jsem měl čím dál silnější pocit, že se odehrává ve veřejnoprávním rozhlasu a televizi Měsíc česko-vatikánské lásky.
Petr Koten s přáteli obdaroval klienty pečovatelské služby CSOP Praha 5; osamělé a opuštěné seniory, kterým koupil na základě jejich přání dárky, jenž by si oni nikdy nedopřáli.
Před nedávnem se v éteru objevila informace, že se Tesco přidává ke konkurenčním řetězcům Lidl a Billa, a všichni tři před Vánocemi nebudou před svými obchody prodávat živé kapry.
Ve svých příspěvcích se poslední dobou často zamýšlím nad prací "takzvaných novinářů". Není divu, že se jejich kdysi společensky uznávaná profese postupně dostala na samé dno v žebříčku prestiže jednotlivých povolání. Čest výjimkám, skutečně ještě existují zvídaví a nezaujatí žurnalisté, pár jich dokonce znám. Při debatách s nimi ale dávají najevo, jak se za označení „novinář“ stydí.
Centrum výcviku psů pro postižené, nezisková organizace Helppes, pořádalo v sobotu 7. prosince Mikulášskou nadílku pro hodné (i zlobivé pejsky). Originální mikulášská besídka se letos konala již po jednadvacáté. Ojedinělá akce umožňuje majitelům nejen signálních, vodících a asistenčních psů vyzkoušet si různé soutěžní disciplíny v rámci tradičních soutěží na Mikulášské a zpestřit tak sobě a svým pomocníkům den nevšední zábavou.
Část mediální scény, která bývá často označována jako „hlavní proud“ či „mainstream“, používá pro své záměry široké spektrum metod. Kromě stále častější a hysteričtější dehonestace rádoby nesprávných názorů a jejich nositelů, dezinterpretace, zaměňování zpravodajství s publicistikou, nevyváženosti, neobjektivity či jednostrannosti se trochu zapomíná na další nešvar. A tím je „vymlčování“.
Načítaní obsahu...
Zdražovat se dá v zásadě kamkoli. Je jenom jediný limitující faktor, který horní hranici ceny omezuje. Snaha zboží nebo službu prodat.
Politické kolbiště se postupem času stává až absurdním prostorem roztodivných nápadů, jak upoutat pozornost voličů. Reálný obsah znamenající snahu řešit každodenní problémy lidí se zcela vytrácí, nahrazuje ho (nikoli doplňuje) marketingová strategie jakkoli zaujmout, případně poplivat či ztrapnit oponenta. Ani mě proto nepřekvapilo, že dalším politickým beranidlem dneška se stal… tři, dva, jedna: orgasmus.
Nebýt infantilních taškařic pirátů nedobrovolně opustivších koaliční posty, zřejmě bych se pirátskými programovými dokumenty a ideovými východisky pirátů vůbec nezabýval. Konec konců, měl jsem kdysi dávno pocit, že je to strana pro mladé, a to já už dávno nejsem. Tak když se svou vlastní identitou nezabývají členové Pirátské strany, zabývám se tím já.
Mám léty potvrzenou teorii, že zaručeným pohřbem politika je situace, kdy se i přes jiné veskrze běžné přešlapy stane společensky směšným. Své o tom ví třeba někteří zástupci Věcí veřejných či bývalý premiér Jiří Paroubek se svými marťany. Na mnoho dalších jsem zapomněl, omlouvám se jim.
Jaký je rozdíl mezi odpadkovým košem a dopravní zácpou? Žádný, obojím vládne faktický pirátský primátor Zdeněk Hřib. Píšu to proto, že nynější pražský náměstek před několika dny zveřejnil bizarní video, ve kterém představuje nové odpadkové koše pro hlavní město.
Jestli vás zajímá, jaká je hospodářská situace krajů, regionů nebo míst, stačí podívat se na fotbalové tabulky.
Načítaní obsahu...
Současná éra lovců dezinformátorů, konspirátorů a hybridních válečníků začala přinášet výsledky. Nejen v podobě autocenzury, kdy se řada z nás opět začala obávat vyslovit svůj názor, novodobého kádrování či problémů na pracovišti, ale i radikalizace v podobě zatmění mozků. Toto všechno má vliv i na zoufalství některých politických exponentů, obhajujících svůj neúspěch vším možným.
Asi jen naiva či příliš důvěřivý jedinec by mohl věřit nejrůznějším průzkumům volebních preferencí, které nám v podstatě každý měsíc předkládají více nebo méně renomované agentury. Reálná obliba politických stran a hnutí ze strany veřejnosti se jako vždy ukáže až při volbách.
Víte, co spojuje Paříž, Kodaň, Gelsenkirchen, Toronto, Barcelonu a nově nyní i Madrid? Zmíněná města po velmi negativních zkušenostech přistoupila k zákazu „sdílených“ elektrokoloběžek.
Vinou celé řady politiků, ale především vinou médií – ať už to jsou deníky, časopisy nebo televizní i rozhlasové stanice - si pomalu zvykáme opakovat fráze. Už bohužel příliš nevnímáme jejich skutečný obsah a jen málokdo se zamyslí nad jejich smyslem. Tak je opakujeme – v rozhovorech, projevech, ve veřejných vystoupeních.
Zcela špatné, neprozíravé a především nespravedlivé rozhodnutí. Věčně mladá, pohledná a chytrá profesorka Danuše Nerudová, univerzální multifunkční kandidátka, se nestane eurokomisařem. Pardon, eurokomisařkou. Fialova vláda učinila nejhorší rezultát za dobu své existence.
S lehkou úvodní nadsázkou chci popsat nedávnou absurditu zadržení zakladatele a vlastníka sociální sítě Telegram Pavla Durova. Platformy, která si zakládá na absolutní ochraně svobody slova a soukromí uživatelů.
Načítaní obsahu...
Řada z nás v minulých dnech četla o „kauze“ České televize týkající se pořadu 168 hodin. Uvozovky ve slově kauza jsou myšleny zcela záměrně, protože o žádnou kauzu nejde. Tu z ní dělají ti, kteří chtějí, aby to tak vypadalo. Snad nic v této zemi plné drahoty, sociálních problémů či bezbřehé digitalizace není tak nepodstatné.
Kdo by neznal slavný citát z ještě slavnějšího románu Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války: „Ty mne ještě neznáš, ale až mne poznáš, já tě přinutím až k pláči.“ Znalci Haškova díla vědí, že tento výrok často používal poručík Dub, horlivý, neschopný a servilní pedant, který se i tímto způsobem pokoušel nahnat strach podřízeným.
Již od římského práva známe rovnost před zákonem. Velmi rádi tento termín používáme. Nejenom politici, právníci, úředníci, ale i řada dalších profesí. Ze římského práva ho převzaly všechny demokratické revoluce moderní doby. Neumíme si představit demokratický režim, který by tuto zásadu nerespektoval. Alespoň v teorii.
Asi si vzpomínáte na pár let staré pirátské heslo: „Pusťte nás na ně.“ Znělo přitažlivě, lákalo ke změně. Možná se i díky němu Piráti dostali do veřejných funkcí, a to včetně těch vládních. S odstupem času a po všech pirátských eskapádách jsem se k uvedenému heslu opět vrátil a hledal jeho pravý obsah. A víte, na co chtělo pirátstvo opravdu pustit? Na nic jiného, než na koryta a jiné prebendy!
Sněmovní prázdniny přerušily oprávněně vzrušená debata o takzvaných koncesionářských poplatcích, nicméně lze tušit, že toto téma s návratem poslanců do lavic opět oživí otázku, jak dál s veřejnoprávními médii. K problematice se vyjadřovali snad všichni, od politiků všech barev až po hospodské mariášníky v živořící hospůdce v zapadlé obci.
Zase jednou jsem v sobotu oddával. Asi jsem to neměl dělat, od té doby mám strach. Vedoucí matrikářek a jeho zástupce mně vysvětlili, že při sňatku jako oddávající vykonávám tzv. přenesenou působnost (státní správu). Byli v Brně na školení a tam se to dozvěděli. No, vůbec mě tím nepotěšili.
Načítaní obsahu...
Tak nám v Karlových Varech po roce opět skončil festival přehlídky celebrit, údajných celebrit a necelebrit. K tomu mohli návštěvníci zhlédnout i filmy, ale o ně ve Varech zas až tak nejde. V hlavní roli tu opět a zas vystupují peníze, samozřejmě i ty naše.
Pražané, stejně jako lidé z celé republiky, si už tradičně užili prodloužený víkend. Státní svátky oslavili prací na chatě, výlety do přírody a mnoha podobnými aktivitami.
Dva „veřejnoprávní“ bumbrlíčci Česká televize a Český rozhlas nyní usilují o změny zákonů, aby se do jejich nenasytného chřtánu dostala další potrava ve formě stovek miliónů korun ročně navíc.
Víte, co je to pretorianismus? Jde o nadměrný vliv vojáků na politické dění, kdy mohou hrát i roli politických arbitrů, a tím se ztotožňovat s legitimními držiteli moci.
Sociální neznamená jen chudý, jak se vžilo při obvyklém používání tohoto slova ve vztahu k seniorům. Vždyť sociální síť také neznamená facebook chudých. Vlastní význam se vztahuje ke společnosti. Senioři jsou součástí naší společnosti.
Houby a jejich sběr považují za klíčové také někteří politici. Škoda, že místo fascinací houbami nehledají kámen mudrců, aby zmoudřeli.
Načítaní obsahu...
Musím přiznat, že na začátku svého vzniku před 15 lety mi Piráti připadali docela sympatičtí. Vždyť komu by se nelíbilo prosazování elementárního práva občana na svobodné šíření informací a striktní ochranu soukromí člověka. Avšak, co bylo, to bylo, i Piráti. Ti dnešní jsou ve vládě.
Nezisková organizace Helppes z Prahy 5 uspořádala v sobotu 25. května již 13. ročník vrcholné soutěže majitelů asistenčních a vodících psů - Mistrovství České republiky ve výkonu asistenčních a vodících psů.
Dostali jste od finančního úřadu složenku na zvýšenou daň z nemovitostí? To asi nevycházíte z údivu. Nedivím se.
Zaujala mě nedávná zpráva Českého statistického úřadu o vývoji cen základních potravin. Podle ní v dubnu oproti březnu podražilo téměř veškeré zboží. Špatný signál.
V areálu hřbitova u krematoria v Praze-Motole se v pátek 10. května konalo pietní shromáždění k uctění památky obětí komunismu Motol 2024, pořádané společností K 31 – Nositelé odkazu Jáchymovské peklo. Pietního aktu se zúčastnila řada osobností veřejného a politického života.
Místo toho, aby alespoň politické strany, které považují práci za základ úspěchu společnosti, se dokázaly spojit ve společném úsilí o nápravu bezohledné vládní politiky, uspořádaly si své malé 1. máje. Na těchto malých májových akcích přesvědčovaly přesvědčené, tedy vlastní členy. Tato setkání se totiž uskutečnila téměř bez účasti veřejnosti. Politické strany svou neochotou a neschopností překonat parciální rozpory prohrály jednu velkou šanci.
Načítaní obsahu...
Spolek Malostranský hřbitov připomíná pietním aktem při významných životních výročích osobnosti pohřbené na tomto hřbitově. Ve čtvrtek to byl právě hudební skladatel Václav Jan Tomášek (1774 -1850).
Státní správa nám velmi často zdůvodňuje opakované zvyšování poplatků stoupajícími náklady na vyřizování agendy, na vyhotovení nových dokladů, registračních značek. Ale my jsme si nevybrali dražší dokumenty nebo dražší registrační značky. Státní správa rozhodla o jejich zavedení, podobě nebo provedení.
Na základě výsledků slovenských voleb si troufám tvrdit, že alternativa a mainstream si, doufejme nejen na Slovensku, vyměňují role. Hlavní proud bude nejspíš jinde.
Je vždy velmi smutné, když celoroční práci zahrádkářů zničí jedna mrazivá noc. Spálené květy či malé plody nijak k pohodě nepřispějí tím spíš, že jen těžko se voňavé a slaďoučké meruňce vyrovná ta dovezená z Turecka či jiných zemí.
Média procházejí zásadní transformací, ztrácejí své tradiční trhy a stávají se snadnou kořistí státního i obchodního vlivu. Ve spojení se státem nebo podnikáním pak nemohou plnit svoji skutečnou společenskou roli a stávají se nástroji propagandy.
Vítání jara má nespočet podob pro každého z nás. Asi se shodneme, že jejich základem musí být probouzející se příroda se všemi krásami a dary, které nejen člověku přináší. Osobně nástup teplejších dní slavím sběrem medvědího česneku v tvrdých luzích kolem mé milované řeky Labe.
Načítaní obsahu...
Anglický katolický myslitel Gilbert Chesterton v jednom ze svých děl napsal, že každá vášeň jest škodlivá. Snad by se dalo volně parafrázovat, že každý extrém je škodlivý.
Čím častěji se objevují celebrity v televizi, novinách, internetu a na sociálních sítích, tím více máme pocit, že kladný či záporný hrdina je vlastně náš dobrý známý, soused odvedle.
Dětské hry mají připravit dítě na život. To je v pořádku. Jenomže by měly skončit s dětstvím. Není tedy už v pořádku, pokud hrajeme stejné hry dál i jako dospělí. Když hrajeme chvíli za jednu a chvíli za druhou stranu.
Čas od času se ve společenském diskursu objeví otázka jak dál s takzvanými veřejnoprávními médii. Zcela legitimně zaznívají názory, že tento model se již přežil a další fungování povinně placené České televize a Českého rozhlasu v době rozmachu jiných médií příliš nedává smysl. Přiznám se, že se začínám k tomuto směru uvažování přiklánět. A to i z následujícího důvodu.
Když procházíme zmínky o daních v některých náboženstvích, napadá mě, že vše již bylo vymyšleno a vyzkoušeno. Mnohé bylo zapomenuto a nyní musíme znovu přijít na to, že co zavádíme, je blbost.
Vládní pětikoalice se z ryze záchranářských důvodů snaží protlačit nejen korespondenční hlasování pro lidi pobývající v cizině, ale i rozšířit jejich počet o ty, kteří jsou potomky československých občanů. A to dokonce od roku 1948.
Načítaní obsahu...
Kam až se dá zdražovat? Kamkoli. Je jenom jediný limitující faktor, který horní hranici zdražení omezuje. Snaha zboží nebo službu prodat.
Mezi nejoblíbenější koníčky lidí v České republice patří nepochybně houbaření. Dokonce jsem někde četl, že třetina z nás chodí do lesa pravidelně, zatímco pouhá pětina vůbec. Nedivím se tomu.
Jsem zastáncem referenda. Jsem přesvědčen, že lidé mají právo přímo rozhodovat ve věcech, které se jich zásadně dotýkají. Není to jenom takzvané posílení přímé demokracie. Je to základní lidské právo v demokratické společnosti. Jeho realizace ovšem není tak jednoduchá, jak se na první pohled zdá.
