„Dojela jsem na Chodov chvíli po osmé, ale areál už byl uzavřen a kolem bylo vidět jen policisty. Nikdo nás dovnitř nepustil,“ uvedla návštěvnice Pavlína K.
Podle policie šlo o hrozbu zaslanou e-mailem, která neumožňovala určit jedno konkrétní místo, proto se uzavřela všechna tři centra.
Policie reagovala rychle a profesionálně
Bezpečnostní analytik David Sekera označil postup policie za zcela odpovídající standardům:
„Evakuace a uzavření center není přehnanou reakcí, ale jediným správným a profesionálním postupem. V krizovém řízení platí princip předběžné opatrnosti. Dokud není hrozba stoprocentně vyvrácena, musí se k ní přistupovat jako k reálné.“
Brzké oznámení hrozby umožnilo bezpečnostním složkám minimalizovat riziko a zahájit prohlídky ještě před příchodem zákazníků.
„Byla to zvláštní situace, ale vlastně jsem rád, že se to nestalo v plném provozu. Bylo by to mnohem horší,“ uvedl Martin Š., zaměstnanec ostrahy.
Cílem nemusí být exploze, ale chaos
Sekera zároveň upozorňuje na asymetrickou povahu podobných hrozeb:
„Pachatel nemusí mít v úmyslu skutečně zaútočit. Někdy mu jde jen o vyvolání strachu, narušení běžného života a způsobení ekonomických ztrát. Anonymní e-mail prakticky nic nestojí – ale odezva státu je obrovsky nákladná.“
„Měla jsem v plánu jen rychlý nákup, ale místo toho jsem se otočila domů,“ popsala zkušenost z Černého Mostu Lucie V.
Plané poplachy nejsou důvodem k bagatelizaci
Podle Sekery je důležité nerezignovat na ostražitost ani po opakovaných falešných výhrůžkách:
„Každá hrozba musí být posuzována s maximální pečlivostí. Pachatel může chtít sérií falešných oznámení otupit reakci veřejnosti i bezpečnostních složek. Skutečný útok pak může přijít tehdy, kdy to nikdo nebude čekat.“
„Už se to párkrát stalo, ale pořád mám radši krátký diskomfort než reálné riziko,“ říká Tomáš D.
Obchodní centra jako symbol i slabý bod
Výběr cíle podle odborníka není náhodný:
„Jde o takzvané měkké cíle — místa s vysokou koncentrací lidí, otevřeným přístupem a symbolickým významem. I samotná hrozba útokem na takový prostor má silný psychologický efekt.“
Co bude dál?
Obchodní centra by měla být znovu otevřena v průběhu odpoledne, jakmile pyrotechnici dokončí své prohlídky. Policie zároveň rozjíždí vyšetřování s cílem dopadnout pachatele, který se dopustil šíření poplašné zprávy.
„Pokud by byl pachatel opět beztrestný, vyslal by signál, že podobné činy se vyplácejí. A to si nemůžeme dovolit,“ uzavírá Sekera.
Rychlá reakce, promyšlený zásah a důraz na prevenci — právě tím se dnes český bezpečnostní aparát ukázal v dobrém světle. Přesto zůstává otázka: dokážeme takovým hrozbám čelit i v budoucnu bez ztráty ostražitosti?
Co dělat při evakuaci obchodního centra nebo veřejné budovy
1. Zachovejte klid a poslouchejte pokyny Nesnažte se zjistit, co se děje. Poslouchejte pokyny personálu nebo policie a nevracejte se pro osobní věci.
2. Nezdržujte se v blízkosti objektu Po opuštění budovy se přesuňte do bezpečné vzdálenosti. Nepřekážejte zásahu bezpečnostních složek.
3. Nesdílejte neověřené informace Nepanikařte na sociálních sítích. Vyčkejte na oficiální zprávy policie nebo města.
4. Věnujte pozornost detailům Všimli jste si něčeho podezřelého? Kontaktujte policii — i zdánlivá drobnost může pomoci v šetření.
5. Mluvte o situaci s dětmi a seniory Pomozte jim pochopit, co se stalo, a ujistěte je, že opatření slouží jejich bezpečí.
Podle dostupných údajů řeší Policie ČR v průměru kolem 100 případů šíření poplašné zprávy ročně, přičemž značná část z nich se týká právě anonymních hrozeb bombou — typicky ve školách, obchodních centrech nebo na nádražích.
Například v roce 2019 policie evidovala 98 případů, z nichž se podařilo objasnit 41. V některých případech byli pachatelé pod vlivem alkoholu, jindy šlo o recesi, frustraci nebo snahu narušit chod instituce (např. zamezit psaní testu ve škole). V roce 2018 bylo těchto případů 90.
Zajímavostí je, že podle policejní psycholožky Ludmily Čírtkové může být motivací i pocit důležitosti nebo snaha vyvolat manévry bezpečnostních složek. A právě to činí tyto činy nebezpečnými — nejen kvůli možnému riziku, ale i kvůli vysokým nákladům a psychologickému dopadu na veřejnost.
Foto: Archiv Davida Sekery
