Hřib a jeho funkce: jiným zákaz, sobě výhody
Radní tento týden projednávají hned dvě nové zahraniční cesty Zdeňka Hřiba. Politik, který se léta prezentoval jako odpůrce kumulace funkcí, dnes kombinuje poslanecký mandát, pražské zastupitelstvo a předsednictví v dozorčí radě dopravního podniku — a k tomu přidává další reprezentace v zahraničí.
Podle zastupitele Ondřeje Prokopa (ANO) je rozdíl mezi Hřibovou rétorikou a realitou do očí bijící. „Zdeněk Hřib nás napíná. Jeden den je poslancem, který se chce soustředit na celostátní politiku, druhý den chytře využívá všechny výhody pražského zastupitele. Někdejší odpůrce kumulace funkcí dnes ke svému poslaneckému platu inkasuje další desítky tisíc jako předseda dozorčí rady pražského dopravního podniku a rád by ještě reprezentoval Prahu v Bruselu. Když jde o peníze nebo sebepropagaci v zahraničí, čas na Prahu si vždycky najde,“ říká Prokop.
Ten zároveň připomíná, že cestování na účet města není u Pirátů žádnou výjimkou. „Piráti jsou navíc svými cestami po světě na účet města už pověstní. Současný radní pro dopravu Beránek ještě jako řadový zastupitel procestoval od začátku volebního období přes 300 tisíc korun, zdaleka nejvíc ze všech zastupitelů i radních. Pirátský radní Mazur si zase uřízl pěknou ostudu, když se pokusil z městské kasy zaplatit business class letenky, aby přiletěl dostatečně odpočatý na jednání zastupitelstva. Pirátské pokrytectví opravdu nezná hranic,“ dodává.
Pochybnosti nad Hřibovým angažmá vyjadřuje i zastupitel Josef Sláma (Trikolóra). „Zdeněk Hřib již není členem rady města. Já samozřejmě nemám ucelené informace o čem má kde jednat. Ale byl to především on sám, kdo veřejnosti avizoval, že se bude věnovat především práci ve sněmovně. Teď slyším něco o zahraničních cestách za hlavní město. Celé to na mne vrhá stín pochybností,“ říká Sláma.
K tématu se vyjadřuje také Milan Urban (SPD), který upozorňuje na širší souvislosti. „Pražská politika se nemůže řídit podle osobních preferencí jednotlivých politiků. Pokud někdo zastává několik funkcí současně, měl by být schopen doložit, že je vykonává se stejnou pečlivostí a odpovědností. V okamžiku, kdy se objevují pochybnosti, je povinností vedení města situaci vysvětlit,“ uvádí Urban.
Urban zároveň dodává, že podobné situace podkopávají důvěru veřejnosti. „Pražané očekávají, že jejich zástupci budou řešit dopravní problémy, dostupnost služeb a každodenní fungování města. Pokud se místo toho objevují zprávy o zahraničních cestách a sporných rozhodnutích, vytváří to dojem, že priority jsou nastavené úplně jinak. A to je pro město dlouhodobě neudržitelné,“ doplňuje.
Fiakry: tradice Prahy versus politický zákaz
Kontrolní výbor se ve středu vrací k tématu, které v Praze rezonuje už roky — zákazu koňských fiakrů. Fiakry jsou součástí historické identity města, turisté je vyhledávají a veterinární správa opakovaně potvrdila, že zvířata jsou v dobré kondici. Přesto radnice zvolila cestu plošného zákazu.
Tématu jsme se v Naší Praze věnovali opakovaně a upozorňovali jsme i na stanoviska provozovatelů fiakrů. K problematice se tehdy vyjadřoval také Václav Luka, který dlouhodobě poukazuje na to, že fiakristé splňují přísné veterinární i provozní podmínky a že město ignoruje jejich snahu o modernizaci a kompromisy. „Jezdíme dál — legálně — a budeme se bránit. Koně máme v perfektní kondici, pod stálým dohledem veterinární správy a používáme moderní technologie, které jim práci ulehčují. Fiakr není přežitek, ale živá součást pražské historie. Zakazovat řemeslo jen na základě ideologie je nebezpečné.“
Fiakristé přitom nabízeli dialog, úpravu tras i technická opatření, která by provoz dále zpřísnila. Město však podle kritiků místo spolupráce zvolilo nejtvrdší možnou variantu. A ironie? Ještě před zákazem se politici rádi fotili na historických vozech při oslavách dopravního podniku — a koně tehdy zapůjčili právě ti, které dnes radnice vyhání z centra.
Taxíky na odstřel: zákaz spalovacích motorů jako další experiment
Ve čtvrtek čeká zastupitelstvo další kontroverzní bod: úplný zákaz taxíků se spalovacími motory. Návrh přichází v situaci, kdy město samo zrušilo výhody pro elektromobily, infrastruktura je nedostatečná a náklady na přechod na elektro jsou pro většinu řidičů likvidační.
Podle kritiků jde o další krok, který dopadne na běžné lidi:
- taxikáři budou muset investovat statisíce až miliony,
- ceny jízd pro zákazníky výrazně vzrostou,
- město není připravené na masové nabíjení,
- hrozí, že trh ovládnou velké platformy se silným kapitálem.
Celé to podle mnohých působí dojmem, že radnice otevírá dveře monopolizaci trhu „sdílenými“ službami, zatímco tradiční české taxislužby tlačí ke zdi.
Milan Urban (SPD) upozorňuje na širší dopady návrhu. „Praha nemůže stavět dopravní politiku na experimentech, které ignorují realitu v terénu. Pokud město tlačí řidiče do investic, které nejsou ekonomicky ani technicky zvládnutelné, nedopadne to jen na taxikáře, ale i na lidi, kteří se na taxislužbu spoléhají každý den,“ říká Urban.
Urban zároveň varuje před tím, aby se z taxislužby stala doména několika velkých hráčů. „Když nastavíte podmínky, které přežijí jen nadnárodní platformy, ztratí Praha pestrost i dostupnost služeb. A to je přesně opačný směr, než kterým by se moderní město mělo ubírat,“ dodává.
Fiakry a taxíky: dvě strany téže mince
Ať už jde o fiakry nebo taxíky, vzorec je stejný:
- zákazy místo dialogu,
- ideologie místo praxe,
- dopady na živnostníky místo řešení problémů,
- politické gesto místo funkčního řešení.
Zatímco fiakristé přicházejí o práci a tradice mizí z ulic, taxikáři čelí regulaci, která může zlikvidovat celé odvětví. A v pozadí toho všeho stojí vedení města, které podle kritiků prosazuje regulace s minimálním ohledem na realitu — a maximálním ohledem na vlastní politický obraz.
Praha potřebuje řešení, ne zákazy
Tento týden ukáže, zda se Praha vydá cestou dalších zákazů a regulací, nebo zda začne brát vážně lidi, kteří v ní žijí a pracují. Zatím to ale vypadá, že fiakristé, taxikáři i běžní Pražané budou dál narážet na politické experimenty, zatímco někteří představitelé města si budou užívat výhod funkcí a zahraničních cest.
Praha si zaslouží víc než ideologické nápady a zákazovou politiku. Potřebuje vedení, které bude řešit problémy — ne vytvářet nové.
