Antibiotika pro děti nejsou a nebudou, jenom pod rukou
Obešla jsem asi 6 lekáren, všude stejný příběh, nemáme. V jedné pak antibiotika našli. Ale v Ostravě. Rozbrečela jsem se, je to bezmoc. Nakonec jsem antibiotika sehnala, ale bylo to pod rukou. Je to hnus co se děje, absolutní bezmoc,“ s tímto příběhem se na redakci Naše Praha obrátila maminka Lenka P. Bydlí na Praze 10. Žádná lékárna dětská antibiotika nemá.
Milan B. nakonec sehnal antibiotika pro děti na Slovensku
Situaci potvrzuje i Milan B. Je to úspěšný podnikatel z Prahy 9. Jeho syn má těžké onemocnění nohy, jehož léčba antibiotika také vyžaduje. Nejsou. „Lítal jsem jako blázen, jde o život. Antibiotika pro děti prostě nejsou. Nakonec jsem odjel koupit na Slovensko, tam se sehnat dají, dovezl jsem si zásobu. Je to jako za socialismu“, smutnil Milan B. Jeho syn s těžkou chorobou stále zápasí.
Lékař z nemocnice: Takovou krizi za 30 let praxe nepamatuji
Ušetřeny problému nejsou ale i nemocnice. Není penicilin, nejsou antibiotika. „Máme zde případ starší paní s tzv. růží, to se léčí za pomoci antibiotik, ty jsme nesehnali. Nakonec po dni stresu kolega někde našel trochu jiný druh a ten jsme nouzově použili. Ve zdravotnictví pracuji 30 let, takovou krizi ale nepamatuji,“ svěřil se nám známý lékař v oblasti zdravotně péče o seniory a nemocné s Alzheimerovou chorobou. Všichni si nepřáli být jmenováni, mají obavy si veřejně stěžovat.
Ministr situaci bagatelizuje: Oteplí se a léků bude dost.
Krize trvá již od podzimu. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek situaci bagatelizuje. „Problém je, že vypadl běžný penicilin, protože ho výrobce nedodal dostatečné množství. Situace se začala zlepšovat. A já jsem si jistý, že do poloviny května by měla být v pořádku jednak proto, že se zlepšuje počasí, a jednak proto, že se nám aspoň u části podařilo obnovit dovozy alespoň u některých výrobců,“ vysvětlil v prohlášení pro novináře.
Důvody nedostatku jsou úplně jinde, než říká ministr
V lékárnách a nemocnicích ale nechybí pouze penicilin nebo antibiotika. Chybí prakticky všechny léky. Podle lékařů chybí léky na cukrovku, astma nebo vysoký tlak, léčení močového měchýře. Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) vypočetl více jak 2000 položek, které na trhu nejsou.
„Máme v ČR velmi robusní informační systém, kde je dobře vidět, která lékárna má který lék k dispozici, tedy je vidět, jak je situace katastrofální,“ vysvětlil nám známý lékař.
O krizi se vědělo, stát nic neudělal, viník je drahý plyn.
Proč ale léky chybí a průmysl je jednoduše nevyrobí nebo nedoveze? Příčiny vysvětlil již v říjnu 2021 ředitel slovenské chemičky Duslo Šala Petr Bláha. Na tiskové konferenci, která se stala virální, popsal přesné důvody zdražování, následné inflace a nedostatku zboží, které je závislé na chemickém průmyslu.
EU spustila Green Deal, který zásadně zdražil plyn, a pak začalo peklo
Příběh je učebnicovou ukázkou ekonomické propojenosti a nebezpečí zasahování ze strany státu do ekonomiky, kterého jsme v Evropě právě svědky. Vše začalo spuštění Green Deal EU v Německu, kde byly odstaveny jaderné a uhelné elektrárny. Nahradit je měly plynové, které jsou zálohou pro soláry a větrníky. Následoval kolaps plynové burzy, protože vznikl ohromný tlak na cenu plynu.
Plyn je ovšem základním výrobním prvkem všech chemikálií, které se používají ve farmacii. Skokově se zvýšila cena produktů, z kterých se vyrábí léky. EU i jednotlivé státy ovšem z politických důvodů odmítly pfarma firmám navýšit cenu léků, ty přerušily výrobu a přesunuli byznys do Asie. Výroba je nyní v Indii a Číně, kde výrobní náklady nejsou tak vysoké, protože odebírají levný ruský plyn.
Ceny se i tak zásadním způsobem zvýšily a státy EU tak stojí před Sophiinou volbou, zda léky zdražit a mít dostatek nebo ponechat dosavadní ceny a čelit nedostatku.
Prorocká slova Bláhy potvrzuje i předseda Stomatologické komory Roman Šmucler.
„Klíčové části už Evropa vyrobit neumí. Teď se porouchal řetěz. Navíc se v Česku antibiotika předepisují bez větší kontroly, lidé je hromadí a jak není přesně řečeno, čím se to má nahradit, tak se vyčerpávají zásoby. Nikdo zodpovědný nečekal nedostatek. Tedy závisíme na cizině, která léky neposlala,“ popsal v rozhovoru pro Naše Praha současný stav Šmucler.
Farmaceuti vypočítávají zdražení na stovky procent
Přidává se i Česká asociace farmaceutických firem. Ta již na podzim 2022 upozorňovala, že náklady na výrobu léčiv se v Evropě zdražily následovně. Cena surovin o 160%, cena dopravy o 500%, inflace o 9%, cena obalů o 33%, plyn o 66%, elektřina o 33%. Tento pekelný mix zapříčinil odchod firem mimo Evropu.https://twitter.com/caff_eu/status/1584780085428514817?s=20
Jak zmínil ředitel chemičky Bláha, prostě se nevyplácí v Evropě vyrábět, protože vstupní ceny jsou tak vysoké, že výsledný výrobek zákazníci nejsou schopni nezaplatit.
Zděšená matka: účet za antibiotika jde do tisíců
Pravdou ovšem je, že zákazníkům nezbývá, než zaplatit. Paní Lenka nám předložila účet z lékárny na 1200 korun za nákup 3 balení antibiotik. Dvě byly pro děti a jedno pro ní, mají hnisavý zánět očí, tedy ještě kapky. Donedávna se platilo pár stovek, nyní již přes tisíc korun, i když pojišťovna na léky připlácí.
Firmy situace využily ke zdražování. Kdo si udržel trh teď rejžuje.
Podle europoslance Ivana Davida, který se problematikou v EU dlouhodobě zabývá je situace tragická a firmy nyní využívají situace. „Výroba se kvůli regulacím EU přesunula mimo Evropu, především do Číny, Indie a USA. Akcionáři těchto korporátů samozřejmě chtějí stále vyšší a vyšší zisky. Teď mají příležitost, obnovit výrobu v ČR je těžké. Konkurence není. Přitom ještě nedávno jsme byli soběstační,“ popisuje stav europoslanec a lékař Ivan David (SPD).
Situaci podle něj zhoršuje i další nařízení EU REACH (registrace, hodnocení, povolování a omezování chemických látek), které výrobcům svazuje ruce a výrobu dále prodražuje.
Šmucler: Celý systém je špatně. Firmy odcházejí pryč, my ale stále plodíme nové regulace
Roman Šmucer jde ještě dále. „Proto v USA zuřivě investuji do průmyslu, pochopili, že udělali chybu, když poslali technologie do Číny. To bylo postupné škrcení, zákon za zákonem odcházel po desetiletí. Aktivisté nemají rádi fabriky, tak se vždy udělal “kompromis”. Teď ještě chtějí podobně zlikvidovat výrobu přístrojů a nábytku pro medicínu atd. Pomáhají v tom právníci, kteří z toho mají business. Jak se to hodně zreguluje, zůstanou monopoly. Poslední levná medicína je stomatologie, kterou se nepodařilo tak regulovat. Zbytek medicíny je dražší, ale jak to platí pojišťovny a státy, tak obyvatelé mlčí a smyčka se stáhla,“ popsal katastrofální stav Evropy Šmucler.
Jak doplnil, cena se bude i nadále zvyšovat. „Jasně, že se cena zvyšuje, když regulacemi zlikvidujete konkurenci. Třeba stokrát, tisíckrát. Vždy se řekne, že se musí zvýšit bezpečnost pro pacienty. Ale je to jen o tom, aby menší výrobci opustili trh,“ popsal zmar v EU.
Problém je ministerstvo zdravotnictví, které není efektivní
Jeho kritice se nevyhýbá ani ministerstvo zdravotnictví. “Zdravotnictví neřídí komory, které by si poradily a řídily to den za dnem. Ale Ministerstvo je z principu špatně, nejsou tam zaměstnaní profesoři, aby rozhodovali. Úředník je pomalý. Ve stomatologii jsme si hodně vyřešili a děláme nové guideliny, jak antibiotika používat,“ navrhl začátek řešení Šmucler.
Podnikatelé by rádi léčiva v ČR vyráběli nebo dováželi, vláda jim to ale nepovolí
Na jeho slova navazuje i podnikatel Milan B., který vidí hlavní příčinu v regulacích EU a neschopnosti vlády situaci efektivně řešit. „Stát má z ústavy povinnost zajistit zdraví a bezpečnost občanů. To se neděje. Vůbec nechápu, co Fiala dělá na těch zahraničních cestách, proč místo focení u komunistů ve Vietnamu nezajede ke komunistům do Číny a nezajistí ty léky. Jde o naše děti, vládě je to jedno. Kdyby vláda byla co k čemu, už dávno by obnovila výrobu v ČR. Vždyť máme bývalá Léčiva, dnes Zentivu. Najde se spousta podnikatelů, kteří by dokázali obnovit výrobu léčiv, vláda vám to ale nedovolí. Je to regulované pro korporáty a ty to tady nevyrobí. Musí se to vyřešit politicky a tento začarovaný kruh rozbít,“ popisuje řešení podnikatel.
Jestli nevrátíme výrobu zpět do EU, pak jsme vystaveni na milost a nemilost
Tuto tezi podporuje i Šmucler. „Lidé chtěli nízkou cenu, v zahraničí se to vyrobí laciněji. Navíc tam není tolik regulací, které to prodražují. Pochybuji, že by lidé akceptovali dvakrát vyšší cenu amoxycilinu, kdyby byla vyšší bezpečnost. Pokud nejsme schopni vyrábět konkurenceschopně, prostě dostaneme jen to, co si koupíme, když nám to chtějí a mohou prodat zahraniční korporáty,“ vysvětlil Šmucler.
Výrobu je v ČR těžké obnovit, zavírají se chemičky
I podle Šmuclera je nyní těžké v Evropě opět rozjet výrobu potřebných léčiv. „Nejsou základní chemičky a teď bude zavírat částečně i největší BASF- jdou do USA- Američani mají levnější plyn, mimo jiné. Chemičky spotřebují víc plynu, než domácnosti. Teď jde investovat tak do výroby na Slovensku, pokud jim zůstane levný plyn z Ruska,“ popsal stav v Evropě a špatnou perspektivu Šmucler.
Levný ruský plyn mají Slováci
Naráží tak na výjimku, kterou si Slovensko vyjednalo a stále odebírá levný ruský plyn. Na Slovensko totiž jde plynovod Družba, stejně jako do ČR. Naše země se ale díky vládě politicky od ruského plynu odtrhla a kohouty se zavřely.
Kapitáni průmyslu si stěžují na stěhování kapitálu do USA
Stěhování firem do USA kvůli drahému plynu a menší byrokracii potvrdil i slovenský Club Hospodářkých novin Lepšie Slovensko. (https://hnonline.sk/finweb/ekonomika/96075976-investicie-sa-od-nas-presuvaju-do-usa-a-zelensia-europa-bude-kontinent-drvit-este-viac). Podle kapitánů slovenského průmyslu se investice přesouvají do USA a zelenější Evropa bude kontinent drtit ještě více.
Asociace farmaceutů navrhuje vytvořit fond rezervních zásob, kolik bude stát?
Komise farmaceutů navrhuje jako řešení krize fond na nákup rezervních antibiotik prostřednictvím evropské agentury HERA. „Návrh na rezervní fond je správný a je dobrou alternativou k voucherům a také nejúčinnější způsob, jak se ochránit proti budoucím rizikům. Koneckonců, systém rezervních zásob spravovaných státem je jedním z opatření, které ČAFF již před časem navrhla ministerstvu zdravotnictví v reakci na aktuální nedostupnost antibiotik,“ reaguje na současnou situaci výkonný ředitel ČAFF Filip Vrubel. Česká asociace farmaceutických firem sdružuje hlavní výrobce a dodavatele generických a biosimilárních léků v Česku, včetně domácích výrobců léčiv.
Musíme zrušit byrokracii, zašlo to příliš daleko, uzavírá lékař
Podle Šmuclera je ale řešení jinde. „Jsem právě na zasedání světové federace v Turecku, vždy, když se sejdeme, někdo vymyslí regulaci, aby to nevypadalo, že nic neděláme. Jednou je to “REACH” v chemikáliích, teď MDR v přístrojích. Je pracovní skupina a produkuje papíry a ty se procesují. Ten kolos jede automaticky,“ popsal byrokratický proces známý lékař.
