Maďarsko zakázalo dovoz většiny ukrajinských zemědělských produktů. Opatření má ochránit domácí farmáře před levnou konkurencí i před rizikovými potravinami. Čeští odborníci upozorňují, že levné a často závadné dovozy se mohou přesunout do Česka – a dopadnout tvrdě i na naše zemědělce a spotřebitele.
Evropská dohoda s Mercosurem otevírá evropský trh levným jihoamerickým potravinám a zároveň přináší největší tlak na české zemědělství za poslední roky. Co to bude znamenat pro spotřebitele, jaké produkty mohou být nejrizikovější a proč budou kontroly složitější než kdy dřív? Na to odpovídá Ing. Jiří Smetana, poradce ministra zemědělství, který upozorňuje na dopady, jež se dotknou každé domácnosti.
Potraviny v Česku jsou rekordně drahé. Ale proč vlastně? Marže řetězců, evropská byrokracie, nekontrolovaný dovoz a slabá ochrana domácí produkce — to vše tvoří koktejl, který plní nákupní košíky cenami, jež neodpovídají realitě. Odborník na zemědělství Jiří Smetana rozkrývá, proč máslo může stát 44 korun — i proč za něj často platíme 79 Kč. V článku najdete fakta, tabulky, komentáře i návrhy řešení.
Takže jednu závislost nahradíme jinou. Bravo. To opravdu už nemůžeme uvažovat selským rozumem? Proč tady pořád nikdo nechápe, že je mnohem lepší si věci vyrábět zde, než neustále řešit, kdo to kde, a za jakým podmínek bude dělat za nás? Copak jsme se nepoučili z toho, že pak zkrátka neovlivníme vůbec nic?
Jak informovalo Ministerstvo zdravotnictví, ke konci roku proběhlo další pravidelné jednání pracovní skupiny pro dostupnost léčiv za účasti zástupců Ministerstva zdravotnictví, Státního ústavu pro kontrolu léčiv, Státního zdravotního ústavu a distributorů léčiv. Skupina řešila aktuální situaci ohledně antibiotik a antivirotik i novou vakcínu od společnosti Novavax.
Ministerstvu zdravotnictví se s výrobci a distributory podařilo dojednat dostatečné množství antibiotik – penicilinových či jiných – které zajistí pokrytí spotřeby během nadcházející sezóny. Plány počítají s dodáním více než 130 tisíci balení tabletových penicilinů i sirupových penicilinů pro děti do začátku října a s dalšími 170 tisíci do první poloviny listopadu. Dodávky antibiotik jsou podle Ministerstva zdravotnictví ČR zajištěny v dostatečném množství.
„Mám obě děti už 14 dní vážně nemocné. Mají čtyřicítky teploty, hnisavou angínu. V noci nespí, nejí a to málo co pozřou, vyzvrací i 6 x denně. Paní doktorka nám předepsala antibiotika. Když jsem přišla do lekárny, řekli: nemáme. Zkuste jinde.
Nedělní odpoledne 16.dubna bylo jako vymalované. Po dlouhé době bylo zase hezky. Do centra Prahy se sjely davy z celé republiky. Václavské náměstí totiž hostilo demonstraci proti ekonomické a morální bídě. Reportéři Naše Praha byli přitom.
Na možnost vývoje nových antibiotik či jejich alternativ jsme se zeptali MUDr. Jana Strojila, Ph.D. Podle Státního zdravotního ústavu se v posledních letech do popředí médií stále více dostává problematika tzv. antibiotické rezistence, neboli ztráty léčivých účinků antibiotik. Studie prozrazují, že v roce 2050 by tento fenomén mohl zabíjet více lidí než rakovina. Jak je možné situaci řešit?
Stalo se možná až trochu nešvarem, že při zvýšené hladině CRP (= nespecifický ukazatel zánětu) předpokládáme, že nám lékař hned předepíše antibiotika. Jenže zdaleka ne vždy jsou potřeba. Rozhodování, zda antibiotika indikovat či nikoliv, není vždy černobílé. Záludnosti testování CRP nám objasnila praktická lékařka MUDr. Ludmila Bezdíčková.
Problematice fungování antibiotik se věnuje více než 20 let. Za tu dobu získala přehled o tom, jak se mění jejich účinky, i jaké kmeny rezistentních bakterií se u nás vyskytují. V čem vidí prostor pro zlepšení, abychom si ochránili léčivou sílu antibiotik? Kde naopak spatřuje velká rizika? Na to odpoví MUDr. Petra Keslová, PhD., primářka Kliniky dětské hematologie a onkologie v Motole.
Dříve měla antibiotika pověst zázračného léku. Jenže poslední dobou se lékaři především v nemocnicích setkávají s tzv. rezistentními bakteriemi, na něž antibiotika nezabírají. Zeptali jsme se primářky MUDr. Petry Keslové, PhD., jak tyto situace řeší na Klinice dětské hematologie a onkologie v Motole, kde antibiotika hrají klíčovou roli.
Na světě není mnoho lidí, kteří by si zaplavali v ledové vodě přímo na severním pólu. Aleši Březinovi z Frýdku-Místku se to podařilo. Nyní jej láká opačná strana zeměkoule. Rád by se podíval do Antarktidy a na jižní pól.
Na místě zeměpisného názvu „Chorvatsko“ si v titulku klidně představte třeba Itálii, Francii nebo Bulharsko. Chorvatsko však podle statistik Ministerstva zahraničí stále patří k nejoblíbenější letní destinaci, kterou Češi v létě navštěvují. A mnohdy se sem dopravují právě autem.
Zástupce primáře Beskydského očního centra v Nemocnici Frýdek-Místek Tomáš Utíkal letos odjel do Malawi v Africe, aby pomohl vrátit zrak lidem, kteří trpí šedým zákalem. Počet pacientů potřebujících operaci očí byl větší, než se dalo zvládnout.
Jeho život je jedno velké dobrodružství a drama. Neváhal vstoupit do neprobádaných končin světa, strach mu nenahnaly divoké šelmy, nebál se nacistů ani komunistů. Ti mu nakonec ublížili nejvíc. To když byl po únorovém puči nucen emigrovat a nechat v Československu dvouletou dceru, kterou pak dvacet let neviděl. Přesto, jak sám říká, nikdy neohýbal hřbet. I v devadesáti letech jsou jeho názory stejné: „Ti samí lidé, kteří po válce zavraždili moje kamarády, tady pořád sedí. Jsou všude, nikdy neodešli," říká Leopold Pospíšil a podává mi papír: „Tohle by se v novinách mělo otisknout, protože už to skoro nikdo nezná! To je zákon, že komunisti jsou vrazi a zločinci!" Jakmile opustíme vážná témata, je z něj vtipný a zábavný společník, u jehož historek se smějete skoro nepřetržitě.
Na 18. listopad 2012 připadá Evropský antibiotický den. Má upozornit veřejnost na rizika spojená s nadměrným užíváním antibiotik. Jejich neuvážené a nekontrolované podávání totiž vede k výraznému vzestupu odolnosti bakteriálních kmenů vůči antibiotikům.
S padajícím listím se nebezpečně rychle přibližuje období plné chřipek a dalších virových onemocněních. Jak pečovat o svou tělesnou imunitu radí MUDr. Ferdinand Polák, náměstek pro zdravotní péči Ministerstva zdravotnictví ČR a lékař pro intenzivní péči ve VFN.
Zlínští vědci z Fakulty technologické Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně pod vedením Vladimíra Sedlaříka vyvinuli látku, která dokáže zvýšit účinnost léčiv.
Lukáš Krpálek je ve svých jedenadvaceti letech nejlepším českým judistou. Jako junior se stal mistrem Evropy i mistrem světa, vloni získal bronz na mistrovství světa mužů. Lepší výsledek na MS vybojovali jen dva Češi.
Kýchání, vodnatá rýma, ucpaný nos, vyrážka, svědění a slzení očí, to vše jsou symptomy alergie, které umějí mnoha lidem jaro hodně znepříjemnit. V Česku trpí alergiemi kolem 2,5 milionu lidí, tedy téměř čtvrtina obyvatel, a jejich počet každoročně stoupá. Nepříjemné příznaky lze utlumit pitím bylinných čajů.
Kýchání, vodnatá rýma, ucpaný nos, vyrážka, svědění a slzení očí, to vše jsou symptomy alergie, které umějí mnoha lidem jaro hodně znepříjemnit. V Česku trpí alergiemi kolem 2,5 milionu lidí, tedy téměř čtvrtina obyvatel, a jejich počet každoročně stoupá. Nepříjemné příznaky lze utlumit pitím bylinných čajů.
Trenér fotbalistů Slavie Praha František Straka vzal na kondiční soustředění do Pece pod Sněžkou devatenáct hráčů, jenže další šestici fotbalistů nepustilo na hory zranění, nemoc, nebo studijní povinnosti, jako je tomu u Václava Proška. Informují o tom oficiální stránky "sešívaných".
Zejména upozornit veřejnost na rizika spojená s nadměrným užíváním antibiotik, to je hlavní smysl Evropského antibiotického dne, který připadá právě na dnešek, na 18. listopadu. Problémem přitom není jen to, že v situaci, kdy antibiotika nejsou nezbytně nutná, není jejich účinek velký, ale mohou mít na zdraví člověka dokonce i negativní vliv.