Maďarsko zavírá hranice. Důvod? Levné ukrajinské potraviny drtí trh
Maďarský premiér Péter Magyar oznámil zákaz dovozu ukrajinských potravin, který se týká většiny masa, vajec, obilovin, mouky, oleje, zeleniny, medu i vína. Zboží bude možné přes Maďarsko pouze tranzitovat, nikoli dovážet.
Opatření má stabilizovat trh a ochránit domácí producenty před levnou konkurencí, která se po ruské invazi dostala do EU přes tzv. solidární koridory.
„České zemědělce to ničí stejně jako maďarské,“ říká poradce ministra
Podle Ing. Jiřího Smetany, MBA, poradce ministra zemědělství, je situace dlouhodobě neudržitelná a dopadá i na české farmáře.
„České zemědělce stejně jako ty maďarské ničí laciné ukrajinské dovozy – hlavně obilovin, drůbežího masa, vajec, cukru, medu a dalších komodit. Tyto produkty se dostávají na evropský trh za ceny, které jsou hluboko pod výrobními náklady našich farmářů. Je to nerovný boj, který dlouhodobě nemohou ustát,“ říká Jiří Smetana.“
Smetana zároveň upozorňuje, že problém není jen ekonomický, ale i systémový. Podle něj se evropský trh dostal do situace, kdy domácí producenti ztrácejí schopnost konkurovat a přicházejí o stabilitu.
„Když se na trh dostane zboží o desítky procent levnější, protože neplní evropské standardy, neplatí evropské mzdy a neřídí se evropskými pravidly, je to destrukce trhu. A dopadá to na české zemědělce každý den,“ dodává.
Závadné potraviny z Ukrajiny? Inspekce je v Česku odhalila opakovaně
A tady přichází tvrdá fakta, která potvrzují Smetanova slova.
Salmonela v ukrajinském kuřecím mase
SZPI odhalila v Česku dvě šarže ukrajinského kuřecího masa, ve kterých laboratorní rozbor potvrdil salmonelu. Maso se prodávalo v řetězci JIP a inspekce nařídila okamžité stažení z prodeje.
Pesticidy, mykotoxiny, GMO
Podle zjištění kontrolních úřadů obsahovaly ukrajinské obiloviny a kuřecí maso zakázané pesticidy, mykotoxiny, genetické modifikace a v řadě případů také salmonelu. Polský Nejvyšší kontrolní úřad zjistil závady u více než 40 % testovaných vzorků.
Kontroly obilí v ČR
SZPI a ÚKZÚZ testovaly obilí a mlýnské výrobky z Ukrajiny. Z 114 vzorků bylo 4 nevyhovujících, další problémy se objevily u krmných surovin. Inspekce upozorňuje, že jde o rizikové komodity, které vyžadují zvýšený dohled.
„Standardy bezpečnosti jsou nižší než v EU,“ doplňuje Smetana
Rozdíl v regulacích je podle Smetany zásadní a má přímý dopad na ceny i kvalitu potravin.
„Standardy bezpečnosti ukrajinských potravin jsou výrazně nižší než v Evropské unii. To není politický výrok, to je fakt, který potvrzují i kontroly potravinářské inspekce. V EU jsou přísné limity na pesticidy, antibiotika, mykotoxiny nebo welfare zvířat. Ukrajina tyto limity nemá nebo je nevyžaduje v takové míře,“ doplňuje Smetana.“
Podle Smetany tak vzniká prostředí, ve kterém evropské zemědělství ztrácí stabilitu a schopnost dlouhodobě fungovat. Situace se podle něj zhoršuje každým měsícem a tlak na farmáře roste.
„Evropští farmáři mají vyšší náklady právě proto, že dodržují pravidla. Pokud ale na trh vstupuje levnější zboží, které by v našich podmínkách vůbec neprošlo, je to dvojí znevýhodnění – ekonomické i bezpečnostní,“ vysvětluje.
Nejde o politiku. Maďarsko reaguje na realitu trhu
Zajímavé je, že krok oznámila Magyarova vláda, nikoli kabinet Viktora Orbána. Podle Smetany to ukazuje, že tentokrát nejde o politické gesto, ale o reakci na situaci, která se stala neudržitelnou.
„To, že opatření oznámila Magyarova vláda, ne Orbánova, ukazuje, že nejde o politiku, ale o ochranu domácích zemědělců. Když už i vláda, která není spojovaná s tvrdými postoji, sáhne k tak razantnímu kroku, znamená to, že problém je skutečně vážný. Tady nejde o ideologii. Tady jde o to, že zemědělci v regionu padají na kolena. A Maďarsko na to reaguje,“ upozorňuje Smetana.
EU a „solidární koridory“: dobrý úmysl, tvrdé dopady
Po začátku ruské invaze EU otevřela tzv. solidární koridory, aby pomohla Ukrajině vyvážet obilí. Jenže levné dovozy zaplavily trhy okolních zemí a způsobily propad cen.
„Solidární koridory byly vytvořeny v dobré víře, aby Ukrajina mohla vyvážet obilí po zablokování černomořských přístavů. Jenže realita je taková, že levné dovozy zaplavily trhy okolních zemí a způsobily propad cen. EU to podcenila a dopady nesou naši zemědělci,“ říká Smetana.“
Smetana zároveň upozorňuje, že takováto pomoc Ukrajině je legitimní, ale musí být nastavena tak, aby nezlikvidovala zemědělství v zemích, které ji podporují. Podle něj je nutné, aby EU přehodnotila pravidla a nastavila férovější podmínky.
„Pomoc Ukrajině je jedna věc, druhá věc je, že pokud to znamená likvidaci zemědělců v zemích, které jí pomáhají, je to špatně. To je neudržitelný model, a Maďarsko si to už uvědomilo.“ dodává.
Maďarsko už v roce 2023 zavedlo první omezení. Nyní je jen zpřesňuje a znovu ukotvuje v právním systému.
Hrozí, že se levné a závadné dovozy přelijí do Česka
Jestliže Maďarsko zavřelo hranice, levné ukrajinské potraviny si najdou jinou cestu – a tou může být právě Česká republika. Slovensko i Polsko už dříve zavedly omezení, takže Česko může zůstat nejprůchodnější bránou.
„Pokud nebudeme postupovat koordinovaně se Slovenskem, Polskem a Maďarskem, levné dovozy se převalí k nám a dopad na české zemědělce bude ještě tvrdší. Trh se chová logicky – když se zavře jedna cesta, zboží si najde jinou. A tou cestou může být Česká republika,“ komentuje Smetana.“
Dále upozorňuje, že pokud Česko zůstane jedinou zemí regionu bez ochranných opatření, může to mít dlouhodobé následky pro celý potravinový řetězec.
„Když zůstaneme jediní v regionu bez omezení, staneme se odkladištěm levných a nekontrolovaných potravin, které ostatní státy odmítají,“ dodává.
Česko stojí na křižovatce
Maďarský krok je signál. Ne politický, ale ekonomický i bezpečnostní.
Česko má dvě možnosti: buď se přidá k regionální koordinaci a ochrání domácí zemědělce, nebo se stane hlavním cílem levných a rizikových ukrajinských dovozů.
A jak říká Smetana:
„Pokud nebudeme reagovat, dopady pocítí nejen farmáři, ale i spotřebitelé. A to velmi brzy,“ uzavírá.
