„Antibiotika jsou určena k léčbě bakteriálních onemocnění. Ne proti chřipce nebo rýmě, což jsou onemocnění virová. A proti virům jsou antibiotika neúčinná. Když pak člověk potřebuje k vyléčení skutečně antibiotika, nezaberou,“ upozorňuje primářka oddělení lékařské mikrobiologie zlínské krajské nemocnice Nataša Bartoníková.
Antibiotika jsou využívána více než 50 let a význam jejich objevu je podle primářky obrovský. Do té doby totiž byly různé infekce způsobené bakteriemi největší příčinou úmrtnosti. Prvním antibiotikem byl ve čtyřicátých letech 20. století penicilin, postupně přišly i další přípravky – tetracyklin, chloramfenikol atd.
Imunní bakterie
„Mluvilo se o zlaté éře antibiotik a díky nim se dokonce uvažovalo o vymizení bakteriálních onemocnění. Jenže antibiotika se začala užívat neuváženě a tím docházelo k antibiotické rezistenci. To znamená, že organismy, které způsobovaly bakteriální infekce, začaly být vůči antibiotikům imunní, antibiotické léky prostě přestaly zabírat. Dnes tedy musíme spíše upozorňovat na jejich nadužívání,“ vysvětlila primářka.
Antibiotická rezistence, tedy odolnost infikujících organismů vůči antibiotikům, je vlastně jedním z vedlejších efektů chybného užívání antibiotik.
„Patří už několik let k významným celosvětovým problémům ve zdravotnictví. Bakterie byly na naší planetě mnohem dříve než lidé a zvířata a také déle budou, proto je důležité udělat vše, aby doba společného soužití byla co nejdelší,“ popisuje primářka.
„Proto by měla být antibiotická léčba omezena pouze na infekce, použité antibiotikum namířeno jen na původce onemocnění. Dávkování, interval podávání a délka léčby by měly být optimální a léčebný režim by měl pacientovi vyhovovat,“ zdůrazňuje.
Polovina bez diagnózy
Aplikace antibiotik, která tvoří nemalý podíl na prostředcích vynakládaných ve zdravotnictví, bohužel není vždy racionální. Až v 50 % jsou tyto léky používány bez určení etiologické diagnosy, to znamená bez hledání příčin onemocnění. To pak vede k poškození pacienta, k narůstání odolnosti vůči antibiotikům i k šíření odolných organismů.
„To pak vede k používání antibiotik s širším spektrem účinku a tím dochází opět ke zvyšování finanční zátěže ve zdravotnictví,“ vysvětluje Nataša Bartoníková.
„Znát rezistenci – odolnost k antibiotikům je základní podmínkou pro správnou volbu antibiotika při léčbě pacientů. Musíme vyvinout co největší úsilí, aby se nepříznivá situace ve vývoji rezistence snížila. Zodpovědné používání antibiotik zabraňuje vzniku a šíření odolných bakterií a tím napomáhá k zachování jejich účinnosti i pro další generace. Je to celospolečenský problém a musí být intenzivně řešen na lokálních úrovních i celosvětově,“ dodala primářka.
