„Antibiotika jsou určena k léčbě bakteriálních onemocnění. Bohužel často jsou vyžadována po lékařích na virová onemocnění, kde nejsou účinná. Až v 50 % jsou používána bez stanovení správné diagnosy,“ řekla primářka oddělení lékařské mikrobiologie zlínské Krajské nemocnice T. Bati, a. s., Nataša Bartoníková.
Antibiotika jsou pro léčbu bakteriálních infekcí používána více než 50 let. Význam objevu antibiotik byl obrovský. Prvním takovým lékem byl ve čtyřicátých letech 20. století penicilin. Do té doby byly různé infekce způsobené bakteriemi největší příčinou úmrtnosti. Postupně se objevovaly další přípravky a antibiotika se začala užívat neuváženě a tím docházelo k antibiotické rezistenci.
„To znamená, že organismy, které způsobovaly bakteriální infekce, začaly být vůči antibiotikům imunní, antibiotické léky prostě přestaly zabírat. Antibiotická rezistence je jedním z vedlejších efektů chybného užívání antibiotik,“ vysvětlila primářka.
Náklady na antibiotickou léčbu tvoří významný podíl prostředků vynaložených ve zdravotnictví. Nedodržování zásad antibiotické politiky vede k poškození pacienta, k narůstání odolnosti vůči antibiotikům, k šíření odolných organismů. To pak vede k používání antibiotik s širším spektrem účinku a tím dochází opět ke zvyšování finanční zátěže ve zdravotnictví.
„Znát odolnost k antibiotikům je základní podmínkou pro správnou volbu antibiotika při léčbě pacientů. Musíme vyvinout co největší úsilí, aby se nepříznivá situace ve vývoji rezistence snížila. Zodpovědné používání antibiotik zabraňuje vzniku a šíření odolných bakterií a tím napomáhá k zachování jejich účinnosti i pro další generace. Je to celospolečenský problém a musí být intenzivně řešen na lokálních úrovních i celosvětově,“ dodala primářka Bartoníková.
