Když vám zelený úředník schvaluje i barvu dlaždiček ve vašem soukromém bytu
„Občas se mě přátelé ptají, jaký je život v Berlíně. Když jim říkám, že se to dá těžce popsat, tak moc nerozumí. Dám aktuální příklad. Jako vlastníci bytu v osobním vlastnictví v Berlíně jsme se rozhodli pro rekonstrukci koupelny, každá i mini rekonstrukce bytu musí mít souhlas městské části,“ zahajuje své vyprávění Sandra Paur, která žije v berlínské čtvrti Kreuzberg.
Ta je známa jako centrum hippies a také tím, že zde vládnou dlouhodobě Zelení a Die Linke.
Vestavěná kuchyně je jako luxus zakázaná, pračka nesmí být v koupelně
Sandra pokračuje ve výčtu věcí, které úředníci v soukromém bytě při výměně kontrolují. „Jsou to i takové věci jako výměna umyvadla, nebo toalety. Pro jednotlivé městské části jsou dány maximální limity, za kolik daná toaleta musí být. Vzhled a cenu schvaluje úředník. Například v naší čtvrti nesmí být obklad v koupelně či kuchyní za víc jak 20 Euro (480 Kč) za metr čtvereční, pračka nesmí být v koupelně, ale v kuchyni, kuchyň nesmí být vestavěná, to je ultra luxus, ale pouze deska a pod ní pračka lednička atd. Občas povolí vestavěnou z Ikea, ale nestává se to často. Pokud nepožádáte o povolení, jsou tam obří pokuty a pokud byste něco udělali a nesplňuje limity, tak dostanete jak pokutu, tak to budete muset vše vrátit do původního stavu, nebo stavu limitů,“ popisuje praxi místních úřadů Sandra Paur.
Boj proti gentrifikaci se zvrhnul v Kafkův román
Důvodem těchto regulací je takzvaná gentrifikace. Tedy proces, kdy městští politici chtějí zabránit zdražování nájmů a tedy výměně obyvatel. V Berlíně se ale proces změnil v socialisticky kafkovskou byrokracii, kterou si velmi dobře pamatujeme z doby před Listopadem 1989. V Kreuzbergu šli zelenorudí ještě dál.
„Loni jsme dostali povolení, poslali plánované vyfocené umyvadlo, záchod, obklad a sprchovou vaničku – povoleno. Tehdy mne na městské časti řekli limity pro náš byt a paní zmínila, že imitace jsou možné, ale že se určitě nemohou vejít do limitu 20 EUR za metr čtvereční. Minulý týden jsem chtěla objednat konečně obklad pro koupelnu a koukám, že ten náš povolený je vyprodán. Člověk, co by nám měl udělat koupelnu řekl, že v Bauhausu mají výprodej obkladu, který je jen za 13 Eur za metr, že je to levná imitace dřeva – nic extra, ale že do naší koupelny zapadne, protože máme dřevěnou podlahu v celém bytu.
I dlaždičky za 15 eur jsou pro Zelené přílišný luxus, který zakážou
Jen pro pocit jsem to poslala na městskou část, že povolený obklad nebyl a že tedy dáme tenhle, ale že je do limitu ceny. No a jak jsem se dozvěděla, tak nové soudní nařízení zakazuje i imitace. Proto nám ho zakazují v našem bytě použít a doporučují se podívat po béžovém nebo černém obkladu a poslat fotky na schválení. To, jak taková luxusní IMITACE dřeva v Berlíně vypadá se můžete podívat na fotce, včetně vysvětlení od úředníka. Das ist Berlin,“ popsala šokující praktiky zelenorudých úředníků Sandra a přiložila fotky údajné příliš luxusní rekonstrukce koupelny.
Lidé se udávají, nikdo si nemůže být jistý
Povolení tedy nedostala. Obcházet nařízení se nevyplácí. Podle Sandry se lidé navzájem udávají, chodí kontroly. „Většinou to začíná už tím, že než někdo začne něco vrtat do zdi, tak se dává na dveře povolení a na co je povolení, jinak by se sousedi hned ptali městské části. Topení nebo vodoměřiče kontrolují také státní úředníci, kteří jsou placeni z daní lidí, stejně jako tento, co nám zakázal totálně levný obklad. A také městská část. Vím o jednom případu, že někdo inzeroval, že prodává byt ve čtvrti Kreuzberg, ale měl vestavěnou kuchyň, tak ho hned kontaktovali a napařili pokutu,“ popisuje stav věcí Sandra. Pokuty přitom jsou likvidační. Může být až 500.000 euro.
Vybrat si můžete pouze černé nebo bílé dlaždičky, vše ostatní je nepovolený luxus
V dopise, který z radnice obdržela jí úředník upozorňuje, že dlaždičky v imitaci dřeva nejsou povoleny. Vysvětluje, že nerozhoduje pouze cena, ale také vzhled, který může připomínat „vysokou cenu“. Proto její instalace jde proti principům gentrifikace a nesmí být povolena. Vybrat si má pouze bílé nebo černé a znova žádat o povolení.
Kreuzberg pod vedením ultralevice jako chudobinec
Slova Sandry potvrzuje i další Čech, který žije dlouhodobě v Berlíně. Petr Minárech. Do Německa se přestěhoval z Ústí nad Labem a vybudoval zde úspěšnou firmu. Jeho příběh je ale jiný, žije na předměstí ve čtvrti Köpenick. Tam žádná omezení nemají a mnozí obyvatelé centra se stěhují právě sem, protože kvalita života je vyšší.
„Kreuzberg je jako chudobinec, jsou tam asociální byty, všechno posprejované, majitelé neinvestují, protože se to prostě nevyplatí a ani to nejde. Dokonce jsou případy, kdy se dobrovolně domů vzdávají, protože se to nevyplatí vlastnit,“ popisuje praxi Berlínského centra v rozhovoru pro Naše Praha.
Rozdíl je v ceně nájmů. Zatímco v Köpenicku je výše nájmu kolem 1000 euro měsíčně, tak v centru se někteří stále drží na nižší úrovni. Za 600 euro můžete mít 90 m2 byt. Úroveň ale odpovídá místním poměrům. Najít ale můžete také 5-ti pokojový moderní byt za 4850 eur (112.000 korun) (https://www.immobilienscout24.de/Suche/de/berlin/berlin/friedrichshain-kreuzberg/kreuzberg/wohnung-mieten)
Chudí ale sexy
„Chudí, ale sexy,“ popisuje stav v Berlíně další zdroj z Německa Heinz Klim. Heinz žije celý život mezi Prahou a Bavorskem. Podle něj jsou berlínské sociální experimenty v celém Německu proslulé. „Ale tohle je pouze tam, protože tam volí ty Zelené extrémisty,“ potvrdil šokující praxi.
Vyhlášky a regulace
Za vším stojí vyhláška o ochraně prostředí, hlídání pronájmu a přestavbě v Berlíně, kterou prosadili Zelení a Die Linke. Ta reguluje možnosti pronájmu, rekonstrukcí a výstavby vůbec. Cílem je neinvestovat do bytů a domů draze, aby se nezdražil nájemníkům nájem.
(https://www.engelvoelkers.com/en-de/berlincommercial/milieuschutz/)
Opatření se ale zvrhla do typicky Kafkova románu. „Takhle je to tu se vším. Úředník, dopisy, zákazy. Ta byrokracie je extrémní. Věřili byste, že se tu daňové přiznání faxuje?“ podivuje se Sandra nad zelenorudou byrokracií.
Kreuzberg vedou Zelení a Die Linke, tedy komunisté
Starostka Friedrichshain-Kreuzberg Clara Hermann je typický produkt Zelených. „Nemůžeme si dovolit dát peníze do dopravy poškozující klima. Místo toho by se měly rozšířit alternativy, jako jsou autobusové, vlakové a cyklistické stezky,“ obhajovala Hermann blokaci výstavby městského průtahu A100.
Přidala se také k nedávným blokacím dopravy v Berlíně neziskovkou Poslední generace, jejíž česká pobočka vytrvale blokuje v Praze magistrálu. Rudozelená koalice tak potvrzuje lidovou přezdívku pro Zelené – melouni. Zvenku zelení a uvnitř rudí.
„Politici chtějí být voleni a ve městě, kde 85% obyvatel žije v nájmu to funguje takto. Ale ta byrokracie je takto u všeho a vše jde pres úředníky. Kdybyste se sem někdy stěhoval, tak si pořiďte fax,“ vysvětluje pro Čecha nepochopitelné překážky úřadů. Například požadavek zaslání daňového přiznání faxem, nikoliv mailem nebo datovou schránkou, jak jsme zvyklí.
O regulacích píše i levicový The Guardian. Je šokován.
Situace je tak unikátní, že reportáž o poměrech udělal i britský The Guardian. „V oblastech chráněných zákonem nesmějí majitelé měnit půdorysy, slučovat dva byty v jeden nebo rozdělovat velké byty na několik, přistavovat balkony nebo terasy větší než čtyři metry čtvereční, instalovat vestavěné kuchyně nebo provádět luxusní rekonstrukce koupelen – nebo využívat byt jako rekreační objekt.“ uvádí britský reportér, který ve čtvrti chvíli bydlel a poměry považuje za šokující. (https://www.theguardian.com/cities/2016/oct/04/does-berlin-anti-gentrification-law-really-work-neukolln)
S nájmy je to pro majitele také problém
Neméně svízelná je pro majitele bytů situace s pronájmy. „Stejně je to s nájmem, ten je regulován, takže hodně lidí nyní platí víc hypo než dostane od nájemce nájem. Také nájemní smlouvy existují vždy jen na neurčito a pokud je byt tři měsíce nepronajat, tak můžete mít pokutu až 500 000 EUR, protože podporujete gentrifikaci. Pokud byste chtěl začít bydlet ve svém bytě a nájemník se nechtěl sám vystěhovat ( 90% případů v Berlíně) musíte k soudu a prokázat, že ho opravdu potřebujete a budete v něm bydlet, nebo nemůžete nájemce vyhodit,“ popisuje praxi s pronájmy Sandra.
V Německu jsou nájmy populární, protože se hypotéka nevyplatí
Proto jsou v Německu tak populární nájmy namísto hypoték. Většina lidí se ve stejným bytě narodí a umře. Není jejich a hodná lidí má smlouvy 50 let starý a platí třeba 50 Euro za 120 metrový byt. Slyšela jsem, že některý lidi dali i domy raději státu, protože prodělávali na tom to mít,“ popsala Berlínskou praxi.
Kdo je politicky správně angažovaný, má předkupní právo na konfiskovaný byt nebo dům
Tyto poměry opět potvrzuje i Petr Minárech. Podle něj je dokonce praxí, že politicky činní obyvatelé mají předkupní právo na takto uvolněné byty a domy. „Určují majitelům komu mohou prodat nebo že vůbec nesmí prodat. Za porušení hrozí vyvlastnění,“ upřesnil.
Mimo centrum Berlína jsou pravidla normální, vládne zde i AfD
V jihovýchodní oblasti Berlína Treptow-Köpenick je ale situace diametrálně odlišná. „Staví se zde 4000 nových bytů, je tu krásná příroda, mnoho lidí se sem stěhuje. Když vyděláváš 3500-5000 eur čistého, není to pro tebe problém,“ vysvětlil rozdíly.
Ne všichni politici s praxí levice souhlasí. Například berlínští politici za FDP (Svobodní) razantně proti poškozování práv majitelů vystupují. V Treptow-Köpenick, kde vše funguje, je součástí městské rady také AfD, která je považována za pravicovou alternativu CDU/CSU. Levicově zaměření novináři ji ale označují jako extrémistickou.
V Praze gentrifikaci chtějí řešit Zelení, Pražané jim vystavili STOP!
I v Praze zaznívají hlasy, že by se mělo proti gentrifikaci bojovat. Politickou podporu tomuto směru i u nás dodávají Zelení, kteří ale nemají valnou politickou moc. Jejich místo zaujali Piráti. Mezi podporovatele tohoto směru patří i architekt a publicista Adam Gebrian, který jako kritická místa vidí Holešovice, Karlín nebo Vinohrady. Z politiků se zasazuje zelená politička Petra Kolínská
„Problematika gentrifikace už dorazila i do Prahy, podle různých náznaků se zdá, že se s ní začínají potýkat Vinohrady, Malá Strana, Holešovice, Karlín. Myslím, že nástrojem, kterým lze tlumit její negativní projevy, je zejména dobrá bytová politika, která starousedlíkům zajistí, že v takových čtvrtích mohou zůstat i v případech, že se v nich dramaticky zvýší náklady na bydlení. Takovou politiku Praha zatím nemá, nemá zatím vlastně žádnou bytovou politiku. Budeme se tento deficit snažit co nejrychleji napravit,“ vyjádřila se Kolínská.
Na své byrokratické zákazy a rejdy si ale Zelení zatím musí nechat zajít chuť. Ve volbách obdrželi v koalici s ČSSD ubohých 2,01%. Pražané jim ukázali, že toto směřování nepreferují.
