Regulace ještě více zdraží léky
Podle odborníků ale opatření může ještě více zdražit léky, protože zvýšené náklady na skladování si výrobci započítají do nákladů. „Zdražení je automatickým důsledkem. Má to být vyšší bezpečnost za vyšší cenu. Na dva měsíce dopředu je stejně jen odhad. My ale musíme regulovat poptávku. Informovat lékaře, čeho je dost, aby to předepisovali,“ oponuje návrhu ministerstva předseda stomatologické komory Roman Šmucler.
Šmucler: Lidé hromadí léky, musí se předepisovat jen to, co je
Podle jeho mínění lidé hromadí léky. „Letos byla při “nedostatku” zas rekordní spotřeba. Ozvete se lékaři a on vám pošle do mobilu recept a klidně 10 lékařů desetkrát lék a nemusí vás vidět ani jeden a je to zadarmo. To není normální,“ podivuje se Šmucler.
Ministerstvo: Lidi nosili roušky a teď jsou více nemocní, výrobci to neodhadli
S tím souhlasí i mluvčí ministerstva, ovšem vinu hází na výrobce, kteří špatně odhadli vysokou spotřebu po covidovém období.
„Výrobci špatně naplánovali množství, které vyrobili pro tuto sezónu a oni ty plány dělají 12-15 měsíců dopředu. Do České republiky bylo dovezeno mnohem více léků než v předcovidových letech. Ale i tak to nestačilo, protože po těch dvou covidových letech, kdy lidé nosili roušky a respirátory, tak nemocnost výrazně vzrostla. Byť jsme na to i upozorňovali, tak výrobci bohužel trošku zaspali v tomto ohledu. Objednali toho málo a pevně věřím, že se poučí pro příští sezónu a na další období už ta výroba bude adekvátní,“ vysvětlil mluvčí.
Lockdowny se podepsaly na imunitě, roušky pomohly maximálně v 5% případů
Že se na současné vysoké nemocnosti podepsaly dlouhé lockdowny potvrzuje i Šmucler. „Efekt lockdownu byl ten, že se vytratila imunita na některé infekty. Zda měly roušky efekt moc nikdo ve vědě neví (asi velmi malý) kolem 5%, ale ministerstvo jsou politici, ne lékaři a věda,“ potvrdil Šmucler.
Dovezli jsme 150.000 antibiotik pro dospělé a 30.000 antibiotik pro děti ze Slovenska
Ministerstvo argumentuje, že jeho možnosti, jak zajistit dostatek léků, jsou omezené. „Stát to nenakupuje, jen do jisté míry reguluje to prostředí. Takže i díky tomu se 150 000 antibiotik přivezlo z různých zemí. Ale sešlo se mnoho faktorů a jeden z hlavních je to špatné naplánovaní, ty distributorské kanály po covidu dostaly trhliny. Ale i teď, od 1.května, jsme dovezli penicilín v tabletách ze Slovenska, který mohou užívat starší děti i dospělí. To je asi 30 000 antibiotik pro děti,“ vypočetl mluvčí opatření ministerstva.
Švýcaři mají také problémy, tvrdí ministerstvo
Podle něj je situace obdobná i v jiných zemích Evropy. „Například se s tím potýká i Švýcarsko, a to má 10 % HDP z léků. A ty distribuční kanály zamrzají i tam,“ uvedl Jakob.
Ministerstvo mezitím začalo rozesílat lékařům informace k dostupnosti antibiotik. Každý týden bude doporučeno, co předepisovat a co ne.
Podle odborníků z chemického průmyslu je ale nedostatek léků systémový, může za to Green deal
Proč ale léky chybí a průmysl je jednoduše nevyrobí nebo nedoveze? Příčiny vysvětlil již v říjnu 2021 ředitel slovenské chemičky Duslo Šala Petr Bláha. Vše začalo spuštění Green Deal EU v Německu, kde byly odstaveny jaderné a uhelné elektrárny. Nahradit je měly plynové, které jsou zálohou pro soláry a větrníky.
Následoval kolaps plynové burzy, protože vznikl ohromný tlak na cenu plynu. Plyn je ovšem základním výrobním prvkem všech chemikálií, které se používají ve farmacii. Skokově se zvýšila cena produktů, z kterých se vyrábí léky. EU i jednotlivé státy ovšem z politických důvodů odmítly pfarma firmám navýšit cenu léků, ty přerušily výrobu a přesunuli byznys do Asie.
Výroba je nyní v Indii a Číně, kde výrobní náklady nejsou tak vysoké, protože odebírají levný ruský plyn. Ceny se i tak zásadním způsobem zvýšily a státy EU tak stojí před Sophiinou volbou, zda léky zdražit a mít dostatek nebo ponechat dosavadní ceny a čelit nedostatku.
Podle asociace vstupy do výroby léků stouply i o 500%
Přidává se i Česká asociace farmaceutických firem. Ta již na podzim 2022 upozorňovala, že náklady na výrobu léčiv se v Evropě zdražily následovně. Cena surovin o 160%, cena dopravy o 500%, inflace o 9%, cena obalů o 33%, plyn o 66%, elektřina o 33%. Tento pekelný mix zapříčinil odchod firem mimo Evropu. Jak zmínil ředitel chemičky Bláha, prostě se nevyplácí v Evropě vyrábět, protože vstupní ceny jsou tak vysoké, že výsledný výrobek zákazníci nejsou schopni nezaplatit.
