V celém Karlovarském kraji hnízdí odhadem pouze do 5 párů orlů mořských a ztráta každého dospělého ptáka i mláděte je citelná.
Mrtvou samici orla mořského našli v lese na Toužimsku kolemjdoucí, kteří přivolali pracovníky ochrany přírody. „Uhynulý orel ležel přímo pod hnízdem, které bylo 35 metrů vysoko. Existovala ale šance, že na něm jsou ještě živá mláďata. Svou pomoc nabídl hasičský záchranný sbor, který se dostal s výsuvným žebříkem až ke hnízdu. Tam bohužel hasiči našli už jen mrtvé orlí mládě. Bylo mu pár týdnů,“ říká Pavla Tájková z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Regionálního pracoviště Správa CHKO Slavkovský les. Osud druhého ptáka z páru je neznámý.
Absence vnějších poranění nasvědčuje úhynu na následky otravy. Případ vyšetřuje Policie ČR, která zajistila mrtvá těla samice i mláděte. Nyní se čeká na výsledky pitvy. Lokalitu prohledala speciální psí jednotka České společnosti ornitologické (ČSO), která se od roku 2017 zaměřuje na boj s ptačí kriminalitou. Psovodka Klára Hlubocká se dvěma psy vyhledává otrávené návnady a jejich oběti a podklady předává policii. „Provedli jsme prohlídku nejbližšího okolí přímo pod hnízdem a následně dalších lokalit výskytu orlů vytipované místním ornitologem Pavlem Olbertem. Žádná další uhynulá zvířata ani návnady jsme nedohledali,“ říká Hlubocká.
Letos se jedná již o třetí zaevidovaný případ cíleně zmařeného hnízdění orlů mořských v Česku. „Na Brněnsku a na Pelhřimovsku na jaře někdo pokácel stromy, kde hnízdili orli. Na Pelhřimovsku k tomu došlo v rámci těžby. Na Brněnsku šlo evidentně o úmysl zmařit orlům hnízdění, žádná těžba v okolí neprobíhala. Tyto případy řeší kriminální policie,“ doplňuje Hlubocká.
Ornitologové za letošní rok zaznamenali už 18 otrávených dravců, z toho 10 orlů mořských. Trávení volně žijících zvířat je v Česku obrovský problém. Od roku 2017, kdy existuje psí jednotka, ČSO zdokumentovala a předala policii 139 případů, jejichž obětmi se stalo přes 500 zvířat. Traviči většinou používají jed karbofuran, jehož držení je v celé Evropské unii od roku 2008 zakázané pro přílišnou jedovatost, dříve se používal jako pesticid. Karbofuran je smrtelný i při malé dávce, a to i pro člověka.
V Česku byli dosud za trávení volně žijících živočichů odsouzeni dva lidé. V roce 2021 soud vyměřil rybníkáři z Klatovska trest 2,5 roku podmíněně s odkladem na 3,5 roku za otrávení dvou orlů mořských a dvou krkavců velkých karbofuranem u Mečichova na Strakonicku v roce 2019. Travič se k činu nepřiznal.
V roce 2022 byl myslivec a chovatel holubů a drůbeže odsouzen na 3 roky podmíněně s odkladem na 3 roky a následně přišel o zbrojní průkaz a všechny zbraně. V Milovicích na Břeclavsku dlouhodobým pokládáním návnad otrávil několik živočichů včetně kriticky ohrožených luňáků červených. Muž se k činu přiznal.
Karbofuran zabíjí až čtyři živočichy v řadě, lze tak nalézt zvířata, která se otrávila pozřením části jiného otráveného živočicha. „Karbofuran je velmi silný jed, který hned po požití ochromí nervovou soustavu a zvíře umírá za plného vědomí v bolestech a křečích. Při tom nemůže dýchat, roztahuje křídla a zatíná pařáty. Jedná se o mimořádně krutý způsob usmrcení a návnady pohozené v přírodě jsou nebezpečím pro vše živé, od ptáků, přes lišky, kuny, ale například i pro psy na vycházce,“ upozorňuje psovodka Hlubocká, která je v Česku jedinou specialistkou na vyhledávání otrávených návnad a jejich obětí.
Orel mořský (Haliaeetus albicilla) je s rozpětím křídel až 2,4 metru největším dravcem v Česku a nemá v přírodě přirozeného predátora. Není hospodářsky konfliktním druhem, živí se především zbytky uhynulých zvířat. Má proto v krajině nezastupitelnou očistnou roli, ale bohužel se také často stává obětí travičů, podobně jako káně lesní, luňák červený či krkavcovití ptáci.
