Praha – Krásně kvete, vytváří hustý porost a lidé ji mají i na zahrádkách. „Viděl jsem dokonce živý plot z křídlatek,“ říká Jiří Rom, magistrátní specialista péče o chráněná území a dodává: „Křídlatky, sachalinská a japonská, se vyskytují na mnoha pražských místech. Bohužel i na soukromých pozemcích, kde ale proti ní nemůžeme zasáhnout a ani není možné donutit majitele, aby ji zlikvidoval.“ A proč je křídlatka nebezpečná? „Je schopná vytěsnit ze svého porostu všechno rostlinstvo. Rostliny, které tam původně rostly, zmizí. Rychle se rozrůstá a zabírá stále větší místo.“
Nebojte se chemie
Jestli se vám křídlatka rozrůstá na pozemku, neházejte flintu do žita. Lze ji zlikvidovat, ale dá to práci. „Kosení či jiné mechanické zásahy jí příliš nevadí. Je schopná přežít i častou seč. Ideální je kombinace chemické a mechanické likvidace. Ale i ta má svá pravidla,“ uvedl Jiří Rom. Nejlepší je začít chemickými prostředky v druhé polovině srpna a pak ještě jednou, asi po třech týdnech, chemický útok zopakovat. Když křídlatku posekáte po druhém zásahu chemií, tak si buďte jíti, že na jaře vyrazí znova. „Zkušenosti nám říkají, že je nutné nechat rezatý porost křídlatky a až po zimě posekat,“ vysvětluje Jiří Rom a podotýká „Lidé nám hodně vyčítají, že je to nevzhledné, a že se nestaráme, ale jinak to nejde.“
Ani obrněnci nepomohli
Jedním z nejhorších vetřelců je bolševník velkolepý. V 80. letech se pokusili v okolí Mariánských Lázních využít k likvidaci bolševníku obrněné transportéry. Marně. Právě tuto oblast považují botanici za ohnisko šíření. Původně byl bolševník vysazen v zámeckém parku v Kynžvartu jako okrasná rostlina. Přivezl ho zahradník knížete Metternicha z Asie. Postupně se rozšiřoval do zahrad a v roce 1877 byl poprvé nalezen ve volné přírodě. Jak uvádějí botanici, v 50. letech bylo zaznamenáno devět lokalit napadených bolševníkem, nyní je spočítáno na 600 takových míst, ale odhady hovoří o několikanásobcích.
Silnice mu svědčí
„Bolševník se v Praze vyskytuje v omezené míře. Vím o jednom celistvém porostu ve Vinoři a tam ho likvidujeme,“ informuje Jiří Rom. Bolševník velkolepý cestuje do Prahy například z Mníšku pod Brdy. Po Strakonické ho převezla auta na pneumatikách. Je to učebnicová ukázka toho, jak komunikace mohou pomáhat šíření invazivních druhů. U všech silnic v okolí Mníšku bolševník velkolepý najdete, a i když se město a Středočeský kraj snaží ho zlikvidovat, je to boj na velmi dlouhou dobu.
Jak na bolševník
„Jde-li o jednotlivé rostliny, stačí v dubnu, když je rostlinka malá, rýčem přeseknout krček a nedovolit, aby na zlikvidované rostlině dozrála semena,“ radí Jiří Rom. Ale zdaleka ještě není vyhráno. Semena vydrží v zemi i deset a je nutné je stále likvidovat. Jakékoliv přerušení posouvá konec bitvy o dalších deset let. Pokud ale máte obrovskou plochu zanesenou bolševníkem, musí nastoupit chemie. Při postřiku (zásazích rýčem) by měli mít lidé ochranné štíty a dobře si chránit nejen oči, ale i celé tělo. Šťáva z bolševníku způsobuje spáleniny, které se navíc špatně hojí.
Omamná vůně, omamná půda
Praha je plná akátů a mnozí si ani neuvědomují, že jde o invazivní druh, který si s pražskou přírodou ošklivě zahrál. Medonosný akát dává výborný med, květy se dají obalovat v těstíčku a cukru (trochu projímavé), rozhledna Doubravka na Černém Mostě je vybudována z akátu… Akátové dřevo, které se u nás příliš nevyužívá, je velmi odolné proti povětrnostním vlivům a vydrží i v zemi. A teď špatná zpráva. Akát likviduje podrost, který je v běžných lesích. Kořeny produkují dusíkaté látky a je jich tolik, že to většině rostlinstva vadí. Pod akáty najdete snad jen vlaštovičník a bezinky. „K tomu vylučuje alelopatické látky, tedy látky zabraňující růstu jiných rostlin,“ upozornil Jiří Rom. Tak mizí přírodně cenné části pražské přírody.
Je to vandalismus?
Akáty se v Praze likvidují dlouhodobě a občané si stěžují. Ne proto, že se akáty kácejí, ale kvůli způsobu a době kácení. Po likvidaci zůstávají přes metr vysoké pařezy, to vadí. „Spolu s chemií je to ale jediná možnost, jak zabránit, aby akát zmladil. Když porazíte akát u země, máte stoprocentní jistotu, že se v širokém okolí objeví spousta výhonů z kořenů,“ vysvětluje Jiří Rom, proč se kácí na vysoký pařez. Strom „zpanikaří“ a živiny žene do již neexistující koruny. Navíc je nutné kácet na sklonku vegetačního období, v srpnu, a zatřít řeznou plochu chemickým prostředkem. Strom zatahuje živiny a ty se tak dostanou i do kořenů. Praha tímto způsobem čistí chráněná území a likvidací akátů vytváří v Modřanskérokli plnohodnotný les. Vracejí se tam i borovice, české listnaté stromy i původní květena.
Taky si sáhnete?
Krásné fialové květy netýkavky najdete hlavně kolem vody. Dozrává postupně a jen málokdo odolá si s ní pohrát. Dotknete-li se totiž její tobolky, rostlina vystřelí drobná semínka. Když to neuděláte, po úplném dozrání tobolka stejně vystřelí. „Netýkavka žláznatá se rozšiřuje podél vodních toků, a když se jí chcete zbavit, musíte začít až u pramene. Nejlepší cesta je jí vytrhat,“ řekl Jiří Rom.
Proč mizejí motýli?
Podobně jako křídlatka dokáže i netýkavka vytlačit všechny druhy a zaujmout jejich místo. „Je třeba si uvědomit, že když netýkavka a další invazivní rostliny vytlačí jiné rostliny, tak nepřicházíme jen o původní rostlinné druhy, ale připravují nás o různé druhy bezobratlých živočichů. Mizí motýli, ploštice a všechny druhy brouků, které jsou navázány na původní rostliny. Bezobratlí živočichové mají pro nás a naši přírodu obrovský význam, i když si to lidé mnohdy neuvědomují,“ podotýká Jiří Rom.
Kdo jezdí vlakem a lodí?
Ještě jedno nebezpečí pražské původní přírodě hrozí. Má jméno starček úzkolistý. „Řekl bych, že jde v Praze o nebezpečnější druh, než je bolševník. Už se objevil v několika chráněných územích a rychle se šíří,“ upozorňuje Jiří Rom. Najdete ho například v přírodní památce Podbabské skály. Je to další druh, kterému k šíření pomáhá doprava, tentokrát jde o železnici. Rostlinka vypadá jako žlutá kopretina a velmi často starček úzkolistý najdete podél kolejí. Asi rád cestuje, protože do Evropy se z Afriky dostal lodí přes Hamburk.
Krása bývá jedovatá
Ukazuje se, že starček je zdraví škodlivý. „Může způsobit otravu divoké zvěře stejně jako chovaného dobytka nebo lidí. Jedovatost se neztrácí ani sušením, takže problematické je sušení sena s příměsí starčeku. Dělají se rovněž výzkumy, zda nemůže mít vliv na kvalitu medu. Proto jsme uzavřeli několik smluv, které se věnují pouze likvidaci této rostliny,“ uzavírá Jiří Rom.
Box (nemusí být)
Evropská legislativa o invazivních rostlinách
Unijní nařízení o nepůvodních a invazivních druzích (zahrnuje živočichy i rostliny) obsahuje asi 15 tisíc položek. Říká se, že v asi 10 až 15 procentech jde o invazivní druhy. Unijní nařízení proto zakazuje jejich pěstování a chov.
Pokud jde o rostliny, týká se zákaz pěstování těchto druhů: netýkavka žláznatá, pomíšenka nepitolistá, kabomba karolinská, tokozelka vodní hyacint, bolševník velkolepý, bolševník perský, bolševník Sosnowského, pupečník pryskyřníkovitý, spirálovka větší, zakucelka sp., kapsovec americký, stolístek vodní, stolístek různolistý, sambaba obecná, rdesno sp., puerarie laločnatá, klejicha hedvábná, plevuňka Alternanthera philoxeroides, vodní mor americký, barota chilská, dochan setý a lipnice Microstegium vimineum.
Pozn.: Zkratka sp za názvem říká, že se jedná o všechny druhy daného rodu.
Starček úzkolistý vypadá moc hezky, ale jeho krása je jedovatá. Zdroj: wikipedia
Vandalský zásah na Podbabských skalách? Akát poražený na vysoký pařez zmladí jen na pařezu. Když se porazí na nízký pařez, což se kdysi stalo v Modřanské rokli, vznikne z jednoho stromu houština. Zdroj: Magistrát hl. m. Prahy.
Na bolševník jen s ochrannými pomůckami jak to dělají dobrovolní hasiči z Horšovského Týna. Jinak hrozí děsivé puchýře. Zdroj: SDH Horšovský Týn a Karlovarský kraj
Křídlatka vyžene nejen původní rostlinstvo, ale i motýly, brouky a další bezobratlé živočichy. Zdroj: wikipedie
