Do soutěže ženské krásy Miss České republiky jste se přihlásila ze zajímavého důvodu. Chcete sama na sobě ukázat vašim vrstevnicím, že mohou mlsat a pochutnat si takřka na čemkoli, a přesto mít krásnou postavu, pokud se budou alespoň trochu hýbat. Skutečně si myslíte, že jen tohle stačí k vysněné váze?
Moje slova je potřeba uvést tak trochu na pravou míru. Mluvím o VYSNĚNÉ postavě každé z nás, ne o té, kterou mají vysněnou módní časopisy a guru. Každé ženě přeci sluší úplně jiná kila a tvary. K tomu, aby žena byla se sebou spokojená, opravdu nepotřebuje mít přesné míry a vážit maximálně 55 kilogramů. A brát různé léky nebo si odpírat stravu, aby toho docílila! Nejdůležitější je, abychom byly šťastné a sebevědomé, pak umíme nosit jakákoli kila. A o ty tu ve skutečnosti vlastně ani úplně nejde. Pokud nebudeme dobře jíst a pravidelně se hýbat, jen těžko se může cítit dobře naše tělo i duše. To je to, co chci propagovat. Možná je to klišé, ale stále je to pravdivé – když je ve zdravém těle zdravý duch, pak tomu odpovídá i postava.
Vzala jste ovšem v úvahu i rodinné predispozice? Existují přece dívky, které i kdyby snědly jeden hrášek denně a uběhly k tomu maraton, tak jejich postavy nikdy nebudou v nadneseném smyslu slova zdobit stránky módních magazínů…
To si úplně nemyslím. Naštěstí dnes už žijeme v době, kdy se jakákoliv žena s jakoukoliv postavou může dostat na titulní stránku módních časopisů a předvádět oblečení na přehlídkových molech. Každý má jiný ideál krásy a jsem šťastná, že konečně není prezentován jen jeden z ideálů, ale že se do módního světa dostala pestrost tvarů, obličejů, barev i kilogramů. Jinak rodinné predispozice jsem samozřejmě vzala v úvahu, jsem si ale vědoma, že ty tím klíčem nejsou. Podle posledních vědeckých výzkumů, naši genetiku neovlivníme během života jen v 10 %, zbytek máme pevně ve svých rukách.
Také tvrdíte, že mnoho dívek trápí anorexie či bulimie. Máte tedy s těmito poruchami příjmu potravin zkušenosti?
Já osobně naštěstí ne, ale bohužel se s nimi potýká několik mých kamarádek.
Když soutěž Miss České republiky skutečně vyhrajete, co konkrétního chcete podniknout proti tomu, aby se dívky tolik nezaobíraly svojí vizáží a životosprávou?
Vše je o sebelásce a o tom být šťastná. Ve škole nás učí spoustu věcí, které jsou skvělé pro náš mozek, který je pak schopen z věcí v životě vybírat ty správné, nebo špatné. Vyhodnotí nebezpečí a poskytuje zdroje informace pro náš profesní růst. Nikdo se ale nevěnuje naší duši a tomu, abychom se učily být spokojené a šťastné samy se sebou a uvnitř sebe sama. Budu hledat cesty, jak dívkám dodat sebevědomí a pomáhat jim najít cestu k jejich vlastnímu štěstí. Jak ho najít uvnitř a ne venku.
Měříte 170 centimetrů. Kolik vážíte a jak vypadá váš běžný jídelníček?
Můj den začíná snídaní, bez té nejsem schopná existovat. Vypiju sklenici teplé vody s citronem a uvařím si kaši na různé způsoby. Po snídani mě čeká svačina, po svačince oběd, po obědě svačina a po svačině večeře. Vážím 50 kg, což možná, pro někoho překvapivě, není moje vysněná váha, proto se snažím nějaká ta kila nabrat vhodným jídelníčkem a pravidelným cvičením v posilovně.
Jste sportovní typ dívky, která vyzkoušela několik sportů a nakonec skončila u golfu. Proč právě ten u vás vyhrál?
Jako malá jsem se věnovala mnoha sportům, začala jsem tenisem, později jsem tancovala závodně latinsko-americké tance a horolezila. Když mi bylo osm let, mamka mě vzala s sebou na pracovní cestu na Kubu, a já se tam náhodně zúčastnila jedné její schůzky, která se odehrávala na golfovém hřišti. Tam jsem se do golfu zamilovala, byla to láska na první pohled. Uchvátila mě zeleň, klid a pohoda, kterou na první pohled tento sport nabízí. Golf si mě natolik získal, že jsem si v 10 letech řekla, že všeho nechám a budu se věnovat jen jemu.
„Uvařit první guláš, to byla výzva, ale myslím, že jsem to zvládla na výbornou“
Reprezentujete golfový klub Hodkovičky z Prahy 4. Už jste měla možnost zvednout pohár za vítězství či potěžkat v ruce golfovou medaili?
Ano, rozhodně jsem už měla tu možnost pozvednout nejeden golfový pohár.
Stále platí, že je golf sportem gentlemanů, nebo se i tohle, jako všechno v dnešním světě, už změnilo?
Minimálně na hřišti se v džentlmeny páni musí proměnit, stále tu totiž existuje etiketa, kterou musí respektovat.
Díky golfu jste procestovala kus světa, studovala jste například v USA či jste dva měsíce pilovala odpaly v Jihoafrické republice. Kde jste se cítila nejlépe a nejbezpečněji?
Bude to znít asi překvapivě, ale nejbezpečněji jsem se cítila v Jihoafrické republice. Krásnější zemi neznám a i lidé jsou tu neskutečně přátelští, nebo jsem na ně měla minimálně štěstí. Musím se přiznat, že kdyby tam nevládl tak komplikovaný politický režim, asi tam už dnes s rodinou žijeme.
Co pro vás znamená město Praha?
Bydlím na okraji Prahy a miluji její centrum, především Malou Stranu. Baví mě toulat se po jejich zákoutích a rozjímat, jakou asi zažívaly překrásné tamní domy historii, co se tam mohlo odehrávat, kdo tam asi žil. Škoda, že nemůžou vyprávět.
Až odmaturujete, zůstanete v České republice, nebo se z vás stane golfový světoběžník?
Maturita mě čeká příští rok. Doufám, že ji úspěšně složím a přijmou mě na Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. Ráda bych zůstala u svých milovaných bylinek a studovala tam obor „výroba přírodních látek a léčiv“.
Proč je výroba přírodní kosmetiky a léčiv vaším vysněným povoláním?
Naše doba se neustále zrychluje, a tak jsme úplně zapomněli na to, co nám planeta sama osobě dává. Příroda je natolik pestrá, že má pro nás témě vše. Jenom my jsme to nějak přestali hledat. Nemusíme tedy vyrábět hromady syntetických náhražek, o kterých si myslíme, že nám schází. Raději je pojďme najít znovu v přírodě. Jejich výrobou totiž neděláme nic jiného, než že přírodu neskutečně ničíme.
Jaký typ kosmetiky preferujete a jaká je vaše nejoblíbenější vůně? Máte je třeba rozdělené – vůni na sport, na rande či do společnosti?
Preferuji samozřejmě přírodní kosmetiku. Na sport volím raději lehký parfém s ovocnou a svěží vůní, zatímco na rande si vybírám těžší a výraznější vůně. V létě používám spíše lehký svěží parfém, zatímco v zimě kořeněné a těžší parfémy.
Mezi vaše koníčky patří kuchyně, což je ve vašem věku zajímavé, neboť mnoho mladých žen si raději zajde do restaurace nebo se nechá obsloužit maminkou. Co všechno zvládnete uvařit?
V dnešní době je s pomocí internetu vaření a pečení velice jednoduché, proto bych si troufla říci, že dokážu uvařit cokoliv. Nedávno jsem se například pustila do svého první guláše. Byla to sice výzva, ale myslím, že jsem to zvládla na výbornou.
Ráda také pečete a experimentujete. Čím byste se pochlubila?
Upřímně, mě pečení baví asi ještě víc než vaření. Nechci se chlubit, ale všichni mí kamarádi milují mé brownies, prý jsou prostě skvělé.
