Určitě se vás klienti či klientky vyptávají, jak to teď bude s covidovou pandemií, zda se zase máme připravit na lockdown a podobně. Jakou máte pro ně odpověď?
Ke spokojenému životu a tím i k dobré náladě patří zdraví, to víme všichni. Koronavir se na lidech, ať už přímo, či nepřímo, podepsal. Mnozí se cítili unavení, skleslí, jako by byli bez života. Byli separováni, odtržení od svých rodin, přátel, někteří přišli o práci, o výdělky, jiní oplakávali blízké, to byla vůbec nejhorší a nejkrutější daň této pandemie. Postupně se začalo vše vracet do normálu, ale visí tu nad námi strašák v podobě další virové mutace. Abychom zabránili tomu nejhoršímu, pomůže nám očkování. Jedině tak virus porazíme a zvítězíme nad ním. Astrologicko-karetní výklad potvrdil, že se pandemie hned tak nezbavíme, bude tu žít spolu s námi, ale už v daleko menší míře. Pevně věřím, a výklad karet to i potvrdil, že další lockdown nás v dohledné době nečeká.
Proč vlastně předpovídáte budoucnost jen na rok dopředu? Dále vás karty nepustí?
Výklad karet propojuji se západní a východní astrologií, pomocí data narození a ascendentu (hodiny narození) klienta. Astrologicko-karetní výklad je zhruba na 2 – 3 roky. Úspěšnost je 80 procent. Upřednostňuji osobní setkání kvůli přenosu energie a myšlenek.
Změnila se dejme tomu za posledních dvacet let přání klientů ohledně výkladů? Nebo stále dominují otázky na vztahy a lásku?
Za dobu třicet let, kdy profesionálně vykládám karty a sestavuji horoskopy, mě navštívila řada klientů, známé osobnosti, ale i obyčejní lidé všech možných profesí a ze všech koutů naší republiky a zahraničí. Mnozí klienti se vrací za rok, za dva i pět let. Mám zpětné vazby a většinou jsou pozitivní. A na co se lidé ptají nejčastěji? Na lásku, ta stále zaujímá prvenství ve výkladu. Dále na práci, změnu místa, podnikání, finance, studium, výběr školy, na děti, umělecký či sportovní talent, věrnost partnera, příbuzné, přátelé, sousedy, na dědictví, výhru v loterii, zdraví, nemoci, stavbu domu, chaty, koupi bytu, auta, stěhování, atd.
„Ženy, které netouží po dítěti, budou mít velmi smutné stáří“
Na partnerské soužití se ptají především ženy. Pozorujete změnu obsahu dotazů – například zda tazatelky více zajímá mužův majetek než to, zda je hodný a plodný?
Na partnerské soužití se ptají nejen ženy, ale i muži. Ano, některé mé klienty zajímá víc majetek a peníze, než to, zda jsou hodní a plodní. Naštěstí jich není mnoho. Většinu mých klientů vždy dostanou emoce. Objevují se neplánovaně a reakce a citové projevy můžou jen stěží rozumně vysvětlit. Podle psychologů se všechno točí kolem sexu. Sexuální energie je vášeň a vitalita. Člověk od nepaměti stále dychtí po nových milostných dobrodružstvích. Muž je rozený lovec a mnohem smyslnější a vzrušivější než žena. V kurzu jsou dobyvatelé, a to jak v módě, tak v životním stylu. Stačí vědět, co právě frčí, a jiskra se rozhoří. A ženy často mají přehnané iluze o člověku, kterého sotva znají.
Smyslové a majetnické nároky hrají roli ve vztazích. Pro někoho se stanete oporou, pro jiného vzrušující výzvou. Jedni myslí na lásku a sex a druzí mají plnou hlavu peněz a kariéry. Jedni se rádi se svými vztahy ukazují na veřejnosti, druzí se snaží avantýry utajit. Jedněm to vychází, druhým ne. Ti se radují, další rezignují a zklamání jim často otráví další měsíce či roky.
V rozhovorech říkáte, že často přemlouváte mladé ženy a dívky, aby už založily rodinu. Vidíte tedy v kartách například jejich zdravotní komplikace?
Často vidím v astrologicko-karetním výkladu u žen nad 30 let, že netouží po dítěti, ale po kariéře. Na dítě nemají ani pomyšlení, prostě ho nechtějí. Dokonce to velmi hrdě a hlasitě vytrubují do světa. Prý by jim dítě na cestě za kariérou jen překáželo. Nemohly by se plně věnovat práci, nemohly by cestovat, kupovat si luxusní věci, prostě si žít na „vysoké noze“. Taková odpověď mě vyděsí, je smutná a přímo alarmující. Zřejmě těmto ženám nedochází, jak smutné bude jejich stáří. Ve středním věku si to zatím neuvědomují, jsou plné síly, velkých plánů, mají spoustu ctitelů, přátel, ale to všechno za pár let bude ubývat. Nakonec zjistí, že na světě zůstaly samy. Pak přichází probuzení, pozdní lítost, citový propad, něco, co už se nedá vrátit zpět a zůstává to v podvědomí až do konce života.
Co vás u klientů v poslední době nejvíce zaujalo?
Po více než 50 letech, kdy se od mládí zabývám výkladem z karet, jsem došla k zajímavému výsledku. V žebříčku hodnot nezaujímá první místo rodina, děti, úspěch, peníze nebo zdraví, nýbrž SMYSL ŽIVOTA. Pro řadu lidí je to nejdůležitější otázkou, na níž hledají odpověď. Za zmínku stojí, že hledáním smyslu života se lidé nikdy neunaví, často to bývá dlouhá pouť, pro někoho i celoživotní. „Věční hledači“, tak se jim říká, hledají něco velkého, vznešeného a bohulibého, co by uspokojilo jejich vyprahlou duši a ukázalo jim směr, pro co by mělo cenu bojovat a žít.
Chodí za vámi lidé s tím, abyste jim nadiktovala výherní čísla do loterií?
Ano, i to se stává. Na toto téma mám nespočet dotazů a dopisů. Kartářky se nezaobírají čísly, ale vhledem do duše pocity klientů. Ve výkladu karet existují světlá místa stejně jako tmavá. Já mohu jen říct, co se vám podaří a upozornit na co si dát pozor. Můžu předpovědět menší či větší výhru, ale nikoli vsazená čísla. Ti, kdož se zabývají čísly, tzv. numerologové, mají k předpovědi čísel do loterie mnohem blíž, ale výsledek nemusí být vždy jistý. Kdyby to tak fungovalo, každý z nás by vyhrál a byl milionářem.
Věříte na další životy? Vracíme se zpátky, potkávám stejné osoby, a pokud nenapravíme chyby z našeho minulého života, celý tenhle kolotoč se opakuje donekonečna?
Čemu máme vlastně věřit? Realitě života – co slyšíme, vidíme, na co si můžeme sáhnout a co můžeme zvážit – nebo snovým představám, jasnozřivým vizím, mimosmyslovému vnímání a reinkarnaci? Stále hledám odpovědi na tyto otázky, ačkoli se tím sama zaobírám. Smrt lidi paralyzuje a utíkají do světa snů pro pochopení. Potřebují aspoň záblesk naděje, posvátné víry, že odchodem z pozemského světa nic nekončí. Logicky správná kritéria však nalezena nebyla. Můžeme si o tom tedy myslet každý své.
V minulosti jste vystřídala několik zaměstnání. Kromě vystupování v cirkusu jste byla servírkou, uklízečkou, listonoškou, špuntovala jste parfémy a promazávala výtahy. Která z těchto profesí vás nejvíce bavila a dala vám nejvíce do života?
Po umělecké profesi a jako samoživitelka čtyř dětí jsem vystřídala několik zaměstnání. Podotýkám, že všude jsem obstála se ctí a každé práce mě bavila. Vedení mě nerado propouštělo, ale na konec vždy uznalo, že při střídavých směnách se nemohu plně věnovat dětem. Posledních deset let před sametovou revolucí jsem pracovala jako mazačka výtahů, nosila kbelík s 15 kg mazadlem K3, s nímž jsem na střeše výtahů mazala lana. Byla to dost nebezpečná práce, ale měla i svou výhodu. Když jsme s kolegyní Aničkou sebou hodily, mohly jsme jít dřív domů. Konečně jsem se mohla věnovat dětem.
S rodinou žijete v činžovním domě v Pelhřimovské ulici v Praze 4. Jak se vám v této městské části žije, co se vám tu líbí a co naopak trápí?
Žije se mi tu dobře, je tu krásné, čisté prostředí, spoustu obchodů, milí lidé, voňavý vzduch. Za domem mám zahradu, starám se o ní, je to můj koníček, a také je tu malý altánek, v němž odpočívám nebo píšu své příběhy. Jediné, co mi chybí, je výtah. Bydlím pod střechou a s nelibosti musím přiznat, že než vyjdu čtyři patra, funím jako parní lokomotiva. V domě žijí mé děti, tři sestry, vnuci, neteř a bratranec. Je to takový rodinný činžák, až na pár starousedlíků. Postavil ho můj dědeček před 95 lety.
Máte kromě psaní a výkladu karet čas i na jiné koníčky?
Ano, zahrádkařím, miluji klasickou a džezovou hudbu, ráda čtu životopisy slavných lidí a duchovní literaturu, s vnoučaty hraju ping – pong, s dvěma pravnoučaty různé hry, třeba na schovávanou. Nejraději však vykládám karty, sestavuji horoskopy a píšu příběhy.
Přiznáváte, že vaření vás nikdy moc neoslovilo. Z jakého důvodu, neměla jste na něj čas?
Vařit umím, tedy zběžná česká jídla, peču koláče i buchty. Musela jsem to, co by mé děti asi jedly. Ale nikdy jsem k vaření žádnou velkou lásku nezahořela. Hodiny příprav a za pět minut se všechno snědlo. To mi připadalo jako mrhání s časem. Dnes vaří mé dcery a moc si to pochvaluji. Někdy mám tři obědy, někdy, když nemají čas, nic. Je to super!
