Praha – Možná to pro někoho bude znít překvapivě, ale největší pražskou šelmou je jezevec, tedy zvíře, které máme zafixované spíše s lesním porostem. „Nejčerstvějším případem naší odchytové služby byl jezevec na Malostranském náměstí,“ prozrazuje Václav Nejman, vedoucí záchranné stanice a lesních zookoutků Lesy hl. m. Prahy. Jezevce zaznamenali lidé z Lesů Prahy i u Anděla. „Asi nejkurióznějším případem je odchyt jezevce na exekučním úřadě v Praze 6, kde jezevec rozerval přepravku a dal se opět na útěk, asi před exekucí.“ Je tedy jezevec nebezpečný? „Ne, jde o plaché zvíře. V tuto chvíli se víceméně probouzí, takže se objeví výjimečně i v ulicích, třeba jako ten, který zřejmě přišel z Petřína na Malostranské náměstí. Praha je členitá a najdou se tu velké jezevčí nory, některé jsou staré desítky let, kde jezevci bydlí po generace. Lze je spatřit například v Prokopském údolí, v Chuchli, Troji i v Kunratickém lese. Ale jen na místech, kde je opravdu minimální pohyb lidí.“
Indikátorem zvěře je silnice
Přehled o pražské floře získávají lidé z Lesů Prahy také z toho, kolik, kde a jaká zvířata srazí na silnicích auta. Pod koly aut často skončí spárkatá zvěř, lišky, zajíci. Tato zraněná zvířata se snaží zachránit v Záchranné stanici hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy v Jinonicích. Chytání do želez? Kunu lesní občas nachází lidé z Lesů Prahy polapenou do želez, která jsou zakázána. „Není to často, tak jednou za dva roky, ale musím říci, že pohled na takto zubožené zvíře není vůbec příjemný. Lidé železa kladou, protože kuny jsou pověstné tím, že lezou do kurníků pro slepice. Železa ale v podstatě nic neřeší. Řešením je jen lepší zabezpečení slepic.
Jak na kunu?
A jaká je tedy ochrana před kunou? „My doporučujeme dát do prostoru, kde se kuna lesní pohybuje, výkaly nějakého většího predátora. Takže vám mohu prozradit, že z našeho zoo koutku berou lidé trus rysa ostrovida. Sotva rys udělá bobek, už je zamluvený. Doufám, že po zveřejnění článku na něj nebudeme muset zavést pořadník,“ řekl Václav Nejman.
Kdo dává dobrou noc?
Dobrou noc dávají v Praze i lišky. Je to menší šelma než jezevec a dovede žít také v daleko menší vzdálenosti od člověka. „Občas se liška vyskytla v Dejvicích či na Vyšehradě. Lidé nám někdy posílají fotografi e a ptají se, zda je to skutečně ona. Je celkem přirozené, že se objevuje ve městě, hledá zde potravu. Ani liška není však nebezpečná, nechte ji prostě být a ona se postará sama o sebe.“
Utíká z vyhnanství?
V hlavní městě se stále častěji objevuje psík mývalovitý, dříve mývalovec kuní. Má skrytější způsob života a od větší lišky ho dobře rozeznáte. Do Česka doputoval přes Balkán, Ukrajinu a Slovensko až ze Sibiře. Má rád lesy a hustý podrost s bažinatými oblastmi nebo s řekami a potoky. Párkrát byl sražen autem přímo v Podolí. Požírá myši, žáby, různé bobule, je schopen plenit hnízda. V Praze ho redukují myslivci ve svých honitbách, podobně jako dalšího vetřelce, mývala, který se tu také začal objevovat. S psíkem mývalovitým mají podobný vzhled hlavy, ale mýval je medvídkovitá šelma, kdežto psík mývalovitý je šelmou psovitou.
Chybička se vloudila
Mýval ovšem do Evropy nepatří. Kdysi, v roce 1934, vysadili v Německu pár mývalů do volné přírody, dnes jich je tam na 100 tisíc párů, „zaplevelili“ i Japonsko, kam mývaly vozili poté, co šel v televizi animovaný seriál o mývalu Rascalovi (Araiguma rascal) podle knihy Sterlinga Northa. Mývalové do Prahy nepřišli zřejmě z Německa, spíš jde o mývaly, kteří unikli ze zajetí. „Opět je můžete zahlédnout v Prokopském údolí, zaznamenali jsme je i v Divoké Šárce.“ Bohužel Evropané takových chyb udělali mnohem víc a teď bojují s vetřelci i v říši rostlinné. Podívejte se na obří netýkavky, bolševník, akáty a mnoho dalších.
Vetřelec v nóbl kožichu
Mezi vetřelce patří i norek americký. Někteří tzv. ochránci zvířat s oslovskou tupostí rozbíjeli klece s chovnými norky, čímž se zasloužili o devastaci české přírody. Asi nejkřiklavější případ je z roku 2005, kdy vypustili na tisíc norků a polárních lišek z farmy ve Vítějevsi u Svitav. Norek však vyvražďuje například malá káčata a také raka říčního a raka kamenáče…Oba původní druhy raků patří dnes mezi ohrožené. Jako by nestačilo, že stavy raků českých devastují dva druhy z Ameriky, rak signální a rak americký, které přenášejí račí mor. Myslivci si určitě rádi na norka počíhají, ale v Praze to nebude jednoduché.
Vydry vítány?
Vydra říční je brána jako indikátor čisté vody. V Praze se vydry objevují už několik let. „Dost často se k nám do útulku dostaly právě proto, že skončily pod koly aut. Už druhým rokem se to stalo v oblasti Milíčovských rybníků, přesněji na hlavní komunikaci mezi rybníky a Hostivaří.“ Někde považují vydru za škodnou, protože loví ryby. V Praze to není problémem, navíc jejímu rozšíření ve městě brání hlavně automobilová doprava.
Nutrie nekrmte!
Nutrie je vetřelec, který nepřináší přírodě nic dobrého, devastuje břehy vodních toků. Lesy Prahy redukují její počty hlavně odchytem. Co se nevejde do zookoutku, poslouží například jako potrava pro již zmíněného rysa, na jehož bobky je kvůli kunám fronta. Zbytek jde do kafi lérie. Dlužno podotknout, že nutrie (z chovů) bývaly svého času na jídelníčku mnoha pražských restaurací, pověstný byl například hostinec U Kazdů v Karlíně. Masíčko stejně zdravé a dietní jako králičí. Ale pozor, ve volné přírodě je nutrie nositelem řady chorob. Proto nekrmit a nejíst!
Co chystá Povodí
Asi nejvíc nutrie trápí Povodí Vltavy. „Nutrie do naší přírody rozhodně nepatří. Na seznam nežádoucích invazivních druhů byly zařazeny i na úrovni celé Evropské unie. Daří se jim zejména tam, kde jsou lidmi přikrmovány,“ uvedl pro Naši Prahu mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán. Upozornil, že při jejich vyšším výskytu dochází k poškozování břehů řek a potoků a vzniku hygienických problémů v důsledku přenosu například parazitů. Podnik škody na jednotlivých lokalitách zatím nevyčísloval. Povodí Vltavy ale umísťuje v lokalitách s jejich největším výskytem informační tabulky pro veřejnost. „Apelujeme na vaše čtenáře, aby tyto živočichy nepřikrmovali a uměle tak nenavyšovali jejich početnost. Ke snížení populace v Praze na Vltavě připravujeme odchyt těchto živočichů na konkrétních lokalitách,“ sdělil Hugo Roldán. V hlavním městě však žije mnohem více zvířat, například mufl oni, srnčí či divoká prasata. Dále je tu řada opeřených dravců, mezi ty nejoblíbenější patří poštolky, hodně diskutované jsou straky. Nemluvě o dalších vetřelcích z rostlinné říše. Máte s nimi nějaké zkušenosti či je máte dokonce fotografi cky zdokumentovány?
Napište na e-mail: oskar.kuptik@ceskydomov.cz, nejlepší příspěvky zveřejníme.
Záchranná stanice pro volně žijící zvířata
Pracuje nonstop a můžete se na obrátit i v případě, že najdete zraněné divoké zvíře, a to na telefonní číslo 773 772 771. Stanice je součástí organizace Lesy hl. m. Prahy a jejím posláním je pomáhat zraněným a jinak handicapovaným volně žijícím živočichům s cílem vrátit je po zotavení zpět do přírody. Ročně stanice přijme více než 5000 živočichů a je nejvytíženější ze všech záchranných stanic v České republice. Nejčastějšími zvířecími pacienty bývají ježci, poštolky, labutě, kachny, netopýři, rorýsi, zajíci a kosi. Asi 20 % pacientů patří mezi zvláště chráněné živočichy. V zookoutcích žijí povětšinou zachráněná zvířata, která mohou Pražané sponzorovat i adoptovat. Podrobnosti a seznam zvířat najdete na webu Lesů Praha: lhmp.cz/zachranna- -stanice/sponzorstvi-a-adopce
