Používají jednoduché polygrafické vyšetření i složitější polysomnografické. V prvním případě má pacient jen nosní brýle měřící průtok vzduchu nosem, oxymetr měřící tepovou frekvenci a okysličení krve kyslíkem a hrudní a břišní pás. Druhý způsob zahrnuje navíc vyšetření mozku a končetin. Nejčastěji lékaři diagnostikují a léčí pacienty se syndromem obstrukční spánkové apnoe.
„Spánková apnoe se projevuje nadměrným nočním chrápáním, zástavami dechu ve spánku, nadměrnou denní únavou, probouzením se s pocitem nedostatečného, neefektivního spánku někdy s výraznými bolestmi hlavy,“ řekl primář plicního oddělení KNTB Vladimír Řihák.
Zástavy dechu ve spánku vedou k nízkému okysličení organismu. Následkem toho dochází u pacientů kromě výrazné únavy i k několikanásobně zvýšenému riziku vzniku náhlé cévní mozkové příhody, infarktu myokardu, arytmii, obtížně léčitelného zvýšení krevního tlaku. Výrazně stoupá riziko cukrovky i obezity.
Syndrom obstrukční spánkové apnoe lze velice efektivně léčit. „Buď operativním výkonem ve spolupráci s nosním, ušním a krčním (ORL) oddělením KNTB nebo zahájením tzv. přetlakové terapie. Při ní lékaři používají přístroj vytvářející přetlak, který je vháněn do dýchacích cest přes obličejovou masku. Přetlak způsobí rozšíření dýchajících cest ve spánku. Při této léčbě se pacienti cítí mnohem lépe, mizí únava, zvyšuje se pracovní výkonnost a klesají rizika spojená s ohrožením života (cévní mozkové příhody, arytmie, infarkty),“ informovala lékařka plicního oddělení KNTB Marta Vránová.
„V současnosti sledujeme 200 pacientů s přetlakovou terapií s výrazným léčebným efektem. Před zahájením přetlakové terapie pacienta hospitalizujeme a na noc dostává speciální masku. Pomocí přístroje je do ní vháněn vzduch pod určitým tlakem. Druhý den přístroj ukáže, jaký tlak je nejlepší, aby se poklesy hladiny kyslíku a zástavy dechu objevovaly co nejméně. Pacient by pak měl doma spávat se speciální maskou napojenou na přetlakový přístroj,“ vysvětlila Vránová.
Upozornila, že pacienti – řidiči se syndromem obstrukční spánkové apnoe s projevy nadměrné denní spavosti mohou nyní v souvislosti se zákonem o silničním provozu řídit motorové vozidlo s podmínkou, že budou pravidelně používat přetlakovou terapii. V tom případě nemusejí mít obavu z odebrání řidičského průkazu.
Do spánkové laboratoře mohou přijít lidé i v případě nespavosti – při poruchách usínání, probouzení se v průběhu noci, při časném ranním probouzení. Poradit se mohou přijít také při nadměrné denní spavosti, s potížemi neklidných nohou ve spánku, eventuálně při neklidném spánku spojeném s nadměrnou pohybovou nebo řečovou aktivitou. Pracoviště lze vyhledat i kvůli poruchám spánku spojených s poruchou rytmu spánku a bdění, což se nejčastěji projevuje u osob pracujících na noční směny. „Všechny uvedené projevy signalizují poruchu spánku, kterou je nutno diagnostikovat a léčit. Tyto nemoci z důvodu narušení kontinuity spánku při opakovaných probuzeních vedou k zvýšené aktivitě tzv. sympatiku a vedou rovněž kromě výrazně snížené kvality života i ke zvýšení kardiovaskulárního rizika,“ upozornila Vránová.
V případě zmíněných potíží lze kontaktovat spánkovou laboratoř, tel. č. 577552632 – p. Fajgarová.
Spánková laboratoř má certifikát akreditovaného Centra pro diagnostiku a léčbu poruch spánku a bdění. Vyšetření ve spánkové laboratoři si zatím musejí pacienti hradit sami, ale KNTB vyvíjí velkou snahu o proplácení výkonů zdravotní pojišťovnou.
Jedním z pacientů, kteří se ve spánkové laboratoři léčí, je Jakub Kužela. „Léčím se rok. Hlavně mě trápilo chrápání, máme tři malé děti a rušil jsem je i manželku ve spaní. Zjistili mi četnější množství zástav dechu. Dostal jsem přístroj – je komfortní. Používám nosní masku. Musíte se s přístrojem naučit usínat a sžít se s ním. Po týdnech jsem si zvykl. Efekt léčby je pro mne zásadní – cítím se odpočatější, spánek má o 100 % lepší kvalitu. Trpím hypertenzí a po roce léčby ve spánkové laboratoři se mi zlepšil i krevní tlak, postupně lékař vysazuje léky. S léčbou jsem spokojený a mohu ji jen doporučit,“ sdělil.
Spokojený s léčbou je také František Kolář, který se ve spánkové laboratoři léčí tři roky. „Vydatným chrápáním jsem budil celou rodinu. Všichni to považovali za normální – prostě chlap chrápe. Ale pak mi začaly výpadky dechu – přišla na to manželka. Nějaký čas trvalo, než jsem s tím začal něco dělat. Tady mi zjistili dost silnou spánkovou apnoe. Začal jsem s nosní maskou, ale po čase začalo chrápání znovu, takže teď používám masku přes nos i pusu. Jezdím i autem, takže ve vlastním zájmu spím s maskou. Rozdíl je značný. Dřív jsem býval strašně unavený, jak jsem zůstal v klidu, okamžitě jsem usínal. Kvalita života se mi léčbou velmi zlepšila,“ sdělil své zkušenosti.
