V poslední době tramvaje prosazoval z politiků Petr Dolínek (ČSSD), bývalý náměstek primátorky pro dopravu, pro je i nynější náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě). Všemi deseti pro jsou v Dopravním podniku Praha (DPP) „Propojení Vinohradské ulice s vytíženými tratěmi v centru umožní lepší trasování linek a rozšíří nabídku spojení MHD. Protože chystáme nové tratě, je toto spojení nutné. V případě výluk vzniká nová a velmi cenná objízdná trasa,“ upozornil na workshopu o tramvajích na Václavském náměstí Jan Šurovský, technický ředitel DPP. „Preferujeme jednoznačně trať Vinohradská – Hlavní nádraží – Bolzanova, což navíc obslouží i Hlavní nádraží,“ dodal.
Ucpou tramvaje magistrálu?
Průjezd tramvají přes magistrálu mezi starou a novou budovou Národního muzea vyvolává u laiků obavy, že se magistrála ucpe. Dopravní odborníci upozorňují, že na I. P. Pavlova, kde je stejná situace, potřebují tramvaje jen polovinu času na projetí než chodci. V místě křížení Vinohradské s magistrálou za Národním muzeum je také semafor, takže by na červenou tramvaje pohodlně projely. A pokud jde o křížení tratě s magistrálou směr Mezibranská – Sokolská, pak je tam rovněž semafor pro chodce, takže by se situace nezhoršila.
Kde je v Praze hodně cestujících?
„Tramvaje v Praze přepraví miliony osob. Denně například přes nejvytíženější Spálenou ulici projede 90 tisíc lidí, přes Ječnou 85, přes Jindřišskou 80, Moráň 77 a kolem 60 tisíc je to v Seifertově ulici či na Národní třídě,“ upozornil Martin Šubrt, náměstek ředitele ROPIDu a pokračoval: „Ve srovnání se světem jsou v Praze tramvaje stejně vytížené jako linky metra. Ostatně jsme zemí s nejintenzivnější tramvajovou dopravou na světě.“ Čemu by tedy tramvaje na Václavském náměstí pomohly? Například Ječná ulice, kam se dnes už nevejde žádná tramvaj navíc, by mohla v případě nouze odvést tramvaje z Nuslí (a dále Vršovic apod.) a také by se uvolnila trasa Anděl – I. P. Pavlova, která je též na hraně své kapacity. Představy o tom, že Václavské náměstí bude zahlceno tramvajemi, vyvrací Martin Šubrt: „Od Vinohradské by jezdily tři tramvajové linky, takže pro ilustraci by tam byla intenzita dopravy něco přes 40 procent dopravy intenzity ve Vodičkově a Jindřišské ulici, tedy asi jako u Botanické zahrady na Slupi. A přesto tu je riziko – může nastat situace, kdy bude těžké uspokojit poptávku po přepravě v této oblasti.“
Rizika hrozící při výstavbě
Za klíčový okamžik při stavbě trati na Václavském náměstí považuje Jan Šurovský průjezd nad stanicí metra Muzeum. Tam by zřejmě muselo dojít k úpravám a k zesílení stropů. Je otázkou, jak to bude technicky, ale také finančně náročné. Náměstek primátora Adam Scheinherr upozornil, že by stavba trati měla být koordinována s výstavbou kolektoru, který se má na náměstí také budovat. Ještě není rozhodnuto, zda bude ražený, nebo kopaný. Na druhou stranu je právě nyní vhodná doba na vybudování trati, protože se chystá revitalizace náměstí. Zmizí například nesmyslné „bazény“ sloužící jak záhony, které tvoří bariéru pro chodce a znemožňují vytvořit souvislou pěší zónu.
Přednosti tramvají
Při provozu tramvají v pěších zónách (tedy v budoucnu i na Václavském náměstí) nedochází ke zvýšení počtu nehod. Pro Prahu může být vzorem Brno. Tramvajová doprava je pro cestující atraktivní i pro kratší cesty po centru města. Nová tramvajová trať umožňuje dosáhnout nižších hodnot hluku, než je současný hluk ze silniční dopravy. Tramvajové tratě v Praze jsou už běžně technicky řešeny tak, aby nedocházelo k rušivým vlivům na okolní prostředí, tedy jde nejen o hluk, ale i vibrace.
„Až do zrušení tramvajové linky z Vinohrad bylo Václavské náměstí nezpochybnitelným srdcem města a místem, kde se odehrávalo všechno podstatné. Bylo symbolem centra a potkávání se. Tuto roli chceme Václavskému náměstí znovu vrátit, a jak se ukazuje, tramvaje na to mají významný vliv,“ řekl Jan Adámek, předseda Sdružení Nového Města pražského. Sdružení dlouhodobě pečuje o změny na náměstí.
Návrat trolejbusů?
Zdálo by se, že pro návrat tramvají je vlastně celá Praha. Ale není to tak. Architekt Zdeněk Lukeš není z takového postupu příliš nadšen. Vítá úpravu náměstí, kterou chystá Vladimír Vacek z Architektonického studia Jakub Cigler Architekti, hlavní projektant celé revitalizace Václavského náměstí. Vítězný návrh je už přes deset let starý a požadavky politiků nutí architekty k některým změnám. Zdeněk Lukeš je ochoten připustit třeba to, že na náměstí, kvůli zkrácení vzdáleností pro chodce, může jezdit minibus či trolejbus. Ostatně, možná by to nebylo od věci. Ještě v 60. letech jezdily na náměstí trolejbusové linky 53 a 55. Na náměstí vjížděly přes Štěpánskou a odjížděly přes Krakovskou. Dovedete si to představit?
Snad to bude bez potíží
Za kolik korun vznikne nová trať, o tom nechtěl nikdo z odborníků na nedávném workshopu spekulovat. Laciné to určitě nebude. Trasa směr Bolzanova ulice by mohla být připravena ke stavbě do čtyř let. Zatím se nehovořilo o postoji radnice Prahy 1, jejíž minulé vedení bylo zásadně proti. Současné vedení má jistě lepší vztahy s magistrátem, takže lze čekat dohodu. Rok 2022 (proč právě tenhle rok?) by tedy mohl být alespoň na papíře pro Václavské náměstí zlomový.
Kde je nejvíce tramvají?
Za hodinu ve špičce projede přes Lazarskou ulici 139 tramvají, na Moráni 120 a rekord má Karlovo náměstí za ranní špičky, kde projede 169 tramvají. Právě zde by mohly tramvajové tratě z Vinohradské směr Václavské nádraží a Bolzanova dopravě ulehčit. Zrychlila by se doprava i na okrajích Prahy, protože tramvaje by jezdily skutečně na čas i ve špičkách.
Výhody tramvajové trati na Václavském náměstí
Tramvajová doprava je bezbariérová (na rozdíl od metra). Na Václavském náměstí vznikne více prostor pro pěší. Lidé budou lépe znát obchody, kavárny, kina, divadla a budou do nich více chodit. Je prokázáno, že tramvajová trať přináší větší čistotu, méně odpadků na zemi a lepší chování lidí. Zmizí nesmyslné záhony zabraňující lidem volně po náměstí korzovat ze strany na stranu. S tramvajemi bude nutné omezit auta – například zrušit druhé a třetí parkovací řady aut nebo nekonečné objíždění náměstí při hledání volného parkovacího místa, když garáže Slovan jsou poloprázdné.
Pohled do historie
První tramvajová doprava na Václavské náměstí byla zavedena již v roce 1884 v podobě tzv. koňky – vozu taženého koňmi na tramvajových kolejích o vzdáleností 9 metrů. V roce 1895 došlo k přesázení alejí a rozšíření kolejí na vzdálenost 19 m. V roce 1900 proběhla elektrifikace a osová vzdálenost tramvajových kolejí se zmenšila na 16 metrů. V roce 1927 byla provedena zásadní přestavba náměstí z důvodu rostoucí intenzity automobilové dopravy. Koleje tramvají byly poprvé umístěny do středu náměstí, které bylo v této době především dopravní tepnou. Úprava proběhla bez přerušení tramvajové dopravy. Tramvajový provoz byl na náměstí ukončen v prosinci 1980, v souvislosti se zahájením provozu metra. Koleje byly vytrhány v roce 1982. Pak vznikly nové betonové záhony, které jsou na náměstí dodnes. Zdroj: Jan Šurovský
