Do funkce starostky jste nastoupila relativně nedávno, ale v kbelské samosprávě působíte už dlouhá léta. Jaké to bylo převzít vedení městské části po tak výrazné osobnosti, jakou byl Pavel Žďárský?
Převzít vedení městské části po starostovi, který ji úspěšně vedl 28 let, samozřejmě není jednoduché. Celou dobu jsme ale pracovali jako tým, takže pro mě nejde o zásadní obrat. V mnoha situacích dobře vím, jak by se zachoval on, a mám to stále na paměti. Na radnici působím od roku 1996, kdy jsem nastoupila jako vedoucí ekonomického odboru, a od roku 2006 jsem byla místostarostkou. Chod úřadu i samosprávy tedy velmi dobře znám.
Co vás v prvních týdnech a měsících ve funkci nejvíce překvapilo — ať už pozitivně, nebo naopak?
Pozitivní pro mě je, že mě členové zastupitelstva, úředníci i většina obyvatel Kbel dobře znají. Vědí, jakým způsobem jednám, jak řeším problémy a s čím se na mě mohou obracet. To samozřejmě usnadňuje začátek ve funkci. Na druhou stranu to může přinášet i určitá očekávání nebo předsudky. Občas se setkávám s tím, čemu říkám politický machismus – podobné postoje provázejí ženy ve veřejných funkcích dlouhodobě. V mém případě je to spíše o tom, že umím být důrazná, když je to potřeba, zejména ve vztahu k vyšším orgánům státní správy.
Kbely patří mezi nejrychleji rostoucí části Prahy. Jak se mění potřeby obyvatel a jak na to radnice reaguje?
Je pravda, že počet obyvatel Kbel výrazně roste. Zatímco v roce 1996 zde žilo zhruba 4 700 lidí, dnes je to kolem osmi tisíc. Naší dlouhodobou snahou ale je udržet charakter městské části jako komunity s převahou rodinného bydlení, nikoliv masivní sídlištní zástavby. Ostatně už v šedesátých letech, kdy zde působila vojenská posádka, měly Kbely přes sedm tisíc obyvatel.
Současný rozvoj přináší vyšší nároky na služby a infrastrukturu – od sportu a školství přes kulturu a volnočasové aktivity až po kvalitní veřejný prostor. V těchto oblastech má radnice přímý vliv. U komerčních služeb, jako je obchod či zaměstnanost, můžeme změny ovlivňovat především dobrou komunikací a spoluprací s podnikatelskými subjekty.
,,Kbely vždy na prvním místě.“
Které projekty se vám za dobu ve funkci podařilo posunout nejdál a na co jste osobně nejvíc hrdá?
Ve funkci starostky jsem od 15. prosince loňského roku, takže nyní dokončuji především projekty, které jsem začala ještě jako místostarostka. Největší výzvou byla realizace Kreativního a kulturního centra Kbely. Šlo o náročnou přestavbu části budovy na nové prostory pro knihovnu, multifunkční sál, kreativní dílny, zázemí pro děti a teenagery i výstavní plochy. Tento projekt se podařilo dotáhnout do finální podoby a osobně ho považuji za jeden z nejdůležitějších.
Co je teď pro Kbely prioritou číslo jedna — doprava, školství, veřejný prostor, bezpečnost, nebo něco úplně jiného?
Naší hlavní prioritou je v tuto chvíli rozšíření kapacity základní školy o takzvanou dvanáctitřídku a zároveň i zvětšení školní jídelny. Jde o rozsáhlý projekt, který je spojený s odstraněním stávající budovy využívané pro družinu a učebny. Bude to tedy vyžadovat pečlivou logistiku a rychlá řešení, aby provoz školy zůstal co nejméně omezen.
,,Na práci starostky mě nejvíc baví kontakt s lidmi a možnost řešit výzvy.“
Mnoho obyvatel zajímá, co se chystá v nejbližších měsících. Můžete prozradit, jaké nové projekty nebo investice Kbely čekají?
Připravujeme několik projektů, které mají zlepšit kvalitu života ve Kbelích. Patří mezi ně plnohodnotné sportoviště se zázemím, zapojení do programu dostupného bydlení, další rozšiřování parkových a rekreačních ploch nebo řešení parkování pro obyvatele. Všechny tyto záměry ale vyžadují značné investice, což je pro městskou část naší velikosti zásadní problém. Nemáme vlastní investiční zdroje, takže jsme odkázáni na dotační programy. To je proces, který je časově náročný a vyžaduje dlouhodobou přípravu.
Kbely jsou známé silnou komunitou a aktivním spolkovým životem. Jak se vám daří podporovat místní organizace, školy a dobrovolníky?
Podpora komunity a spolkového života je pro nás dlouhodobě velmi důležitá. Místní organizace, školy i dobrovolníky se snažíme maximálně podporovat, a to i prostřednictvím finančních dotací. Velmi si vážíme dobrovolnické práce a klíčová je pro nás také pravidelná komunikace a spolupráce na společných akcích, které komunitu přirozeně posilují.
Jak se vám osobně daří skloubit vedení městské části s běžným životem? Máte nějaký rituál nebo způsob, jak „vypnout“ po náročném dni?
Nejlépe si odpočinu v kruhu přátel, při hudbě a zpěvu. Trochu sportuji a ráda čtu — to jsou věci, které mi pomáhají vypnout po náročném dni.
Co vás na práci starostky nejvíc baví — a co je naopak nejtěžší, o čem se veřejně moc nemluví?
Na práci starostky mě nejvíc baví kontakt s lidmi a možnost řešit výzvy, které mají přímý dopad na celou komunitu. Je velmi motivující, když se podaří dotáhnout projekt, který obyvatelům skutečně pomůže. Nejtěžší jsou naopak situace, kdy chcete něco změnit, ale není to ve vaší kompetenci — to se týká například některých sociálních oblastí. Mrzí mě také, že úředníci jsou stále vnímáni jako ‚hlídači razítek‘, i když se snažíme o pravý opak a většina z nich odvádí velmi profesionální práci.
Kdybyste měla říct jednu věc, kterou byste chtěla, aby si lidé s Kbely spojovali za pár let, co by to bylo?
Kbely v minulosti zvítězily v anketě časopisu Ekonom o nejlepší místo pro život v Praze a opakovaně se umisťovaly na předních příčkách. Mojí ambicí je, aby byly i nadále skvělým místem pro život — bez ohledu na ankety. Chci, aby si lidé s Kbely spojovali stabilní, fungující a přátelskou komunitu, která se dál rozvíjí. Platí pro nás motto, které formuloval můj předchůdce a které je stále aktuální: „Kbely vždy na prvním místě“.
