Platí stále, že lze bez problémů nahradit uhelné elektrárny paroplynovými?
To mohlo platit, pokud by tyto velké paroplynové elektrárny byly postaveny a pokud bychom stále kupovali ruský zemní plyn za 3,- Kč/m3.
Bohužel ani jedno z toho dnes neplatí. Jediná velká paroplynová elektrárna společnosti ČEZ v Počeradech dodává elektřinu od roku 2015 a ostatní se teprve připravují ke stavbě.
A cena plynu? Raději nehovořit, celé české plynárenství bylo v roce 2002 prodáno německé firmě RWE Gas za cca 125 mld. Kč (=cca výše zisku jednoho roku), včetně kontraktu na laciný ruský plyn. Od té doby se cena plynu stále zvyšovala. V roce 2013 byl zprovozněn plynovod Gazela a tím zajištěna diverzifikace zdrojů neboli možnost odebírat ruský plyn ze Západu stejně jako z Východu.
Němci demokratizovaný plyn byl dražší než ruský plyn dodávaný přímo přes Slovensko. Občas se ale přesto povedlo odebírat i lacinější plyn přes Slovensko. Diverzifikace dodávek zemního plynu skončila až rozhodnutím Fialovy vlády dne 31. 12. 2024. Od té doby se nedodává do ČR žádný plyn přes Slovensko. Naopak z ČR se dodává plyn na Slovensko a odsud dále na Ukrajinu.
Delší dobu až do března t.r. byla ustálená cena plynu z LNG terminálů dodávaná přes Německo v burzovní ceně cca 8,- Kč/m3. Proto byla výrobní cena elektřiny v paroplynu plynu 1,43 Kč/kWh a při připočítání ceny cenného papíru, neboli povolenky CO2 ve výši 0,70 Kč/kWh, pak celkem 2,14 Kč/kWh. To však nyní skončilo.
Proč to skončilo?
Paradoxně tentokráte nikoliv kvůli Rusku. Rusko je sice již mnoho let zcela universálním viníkem, kvůli kterému se Evropská unie snaží spáchat ekonomickou sebevraždu tzv. protiruskými sankcemi.
Tentokrát jsou ale na vině naši přátelé ze Západu. Speciální americko-izraelská operace v Perském zálivu způsobila zastavení či omezení dodávek LNG nejen do Asie, ale i do Evropy.
Co to způsobilo?
Zastavení dodávek LNG ukázalo, jak chabě zajištěná a tedy lehce zranitelná je energetická bezpečnost v Evropě i v ČR. Tím, že se ČR a část EU, pouze z ideologických důvodů v roce 2024, zcela odpoutala od dodávek z Východu, jsme ztratili výhodu diverzifikace zdrojů, kterou jsme měli od roku 2013. A proto nám jednostranná závislost ČR, pouze na Západu, ihned způsobila významné zdražení zemního plynu. Nyní se pohybuje cena plynu na burze kolem 13,- Kč/m3. Proto se i výrobní cena výroby elektřiny v paroplynových elektrárnách vč. povolenky nyní zvýšila na cca 3,18 Kč/kWh.
Pokud to ale shrneme, dnes nemáme paroplynové elektrárny a dnes nemáme ani plyn do nich.
,,Nynější situace s nárůstem cen PHM možná lidem ukáže, zatím velmi mírně, doslova pouze jako „na ochutnávku“, na co se mohou těšit, až se zavede fialova bruselská daň ETS2 na PHM, plyn atd.“
Proč tedy raději neodebíráme lacinější ruský plyn, jako Maďaři a Slováci?
To je velmi dobrá otázka, ale nikoliv na mě. Je to otázka ryze ideologická, spíše na Brusel. Fialova vláda v ideologickém zápalu odmítla diverzifikaci a trvala pouze na dodávkách plynu přes Německo. Současná vláda to zatím nezměnila. Nejspíše kvůli drakonickým pokutám ve výši 300 % hodnoty nákupu ruského zemního plynu, které zavádí od roku 2027 vedení bruselského spolku, aby zejména východoevropským státům přešla chuť na laciný a kvalitní ruský plyn.
Jaký pro to může mít Brusel důvod?
Kdyby to mohlo ublížit Rusku, řekl bych rusofobie. Ale protože Rusku to neublížilo a zjevně nevadí, poškozuje to pouze státy bývalého východního bloku, včetně České republiky, a pro postoj Bruselu nelze nalézt rozumné vysvětlení. Vždyť od roku 1972 se, díky dodávkám potrubního ruského plynu přes Československo, velmi dařilo rozvíjet i ekonomiku Německa a Rakouska.
A nyní, v době krize v Perském zálivu, by se Evropě více než hodily potrubní dodávky laciného plynu z Východu přes Slovensko.
Vzhledem k velkému nárůstu cen ropy z Perského zálivu, by se nyní velmi hodily dodávky laciné a kvalitní ropy ropovodem Družba z Východu přes Slovensko. Ostatně právě pro takovéto nenadálé případy jsme si diverzifikovali zdroje dodávek ropy již v roce 1996 zprovozněním ropovodu Ingolstadt.
Když máme diverzifikaci, proč se v ČR zvýšila, obrazně řečeno, náhle zvýšila cena nafty i benzínu, ze dne na den, o více až o 10,- Kč na litr?
Protože diverzifikaci zrušila Fialova vláda v souladu s přáním Bruselu. Na důvody Bruselu se mě raději neptejte, slušná odpověď na to není.
Ale pozor, ten obrovský nárůst cen PHM v ČR není přímo způsoben krizí v Perském zálivu, ale spíše spekulacemi. Očekávaný výpadek dodávek ropy z Perského zálivu se ještě ani nestačil projevit v dodávkách, když dodavatelé (nejen v ČR) využili všeobecné psychózy a brutálně zdražili ceny.
Co se s tím ale dá dělat? Lidé přece potřebují jezdit do práce, k lékaři, apod.
Není to náhodou velmi podobná situace zneužití nečinnosti státu, která umožnila energetickým monopolistům v letech 2022/2023 aby ceny energií doslova explodovaly? Tehdy náš think tank „Energie není luxusní zboží“ jednal s jediným ministrem Fialovy vlády, který tomu rozuměl a byl ochoten se zastavení inflace z důvodu předražených energií věnovat. Paradoxně to nebyl ani ministr financí, ani ministr MPO, který tomu ostatně vůbec nerozuměl, ale tehdejší ministr spravedlnosti Blažek.
Došli jsme tehdy ke společnému řešení, které bylo i v souladu pravidly EU, a to použitím platného zákona č. 526/1990 Sb. o cenách. Toto řešení by tehdy zastavilo nebo alespoň silně omezilo inflaci, která nakonec připravila občany ČR o 1/3 jejich úspor a trvale zvedla ceny. Bohužel, zákonné elegantní řešení tehdy údajně zastavil tehdejší předseda vlády, stejně jako se vysmál naší náhradní variantě zastropování cen u výrobců elektřiny, aby ceny energií zanedlouho nechal nesmyslně vysoko (nad doporučení EU) zastropovat, a navíc u spotřebitelů. Doufejme proto, že tentokrát vláda zasáhne rychle a účinně.
Nynější situace s nárůstem cen PHM možná lidem ukáže, zatím velmi mírně, doslova pouze jako „na ochutnávku“, na co se mohou těšit, až se zavede fialova bruselská daň ETS2 na PHM, plyn atd.
,,Musíme si uvědomit realitu bez ideologie.“
Co je pravdy na tom, že obnovitelné zdroje energie jsou nejlacinější a pokud se hodně v ČR rozšíří, sníží se nám ceny za energie?
Moc hezká „zelená“ pohádka, i já bych jí rád uvěřil, možná i proto, že kdysi jsem spolupracoval s Brontosaursem. Ale, bohužel, je to opravdu pouze pohádka. Pohádky však mají právo ignorovat přírodní a fyzikální zákony. A pokud se podíváme na realitu, je krutá. Tzv. obnovitelné, správně občasné, zdroje, konkrétně solární elektrárny a větrné elektrárny, lidově řečeno „větrníky“, patří mezi nejdražší zdroje energií vůbec. Vůbec je např. nelze srovnávat s cenami elektřiny z jaderných elektráren, kde je výrobní cena 0,24 Kč/kWh.
Již sama prodejní (a tedy v podstatě výrobní) cena elektřiny z větrníků je velmi drahá. Dle ceníku ERÚ se v roce 2026 vykupuje elektřina z větrníků za 2,90 Kč/kWh, tj 12 dražší než elektřina z jádra. A předpokládaná výkupní cena dle aukce MPO 3,20 Kč/kWh je 13x dražší než elektřina z jádra.
Pokud bychom ale chtěli srovnávat skutečné náklady na kWh vyrobenou z občasných (obnovitelných) zdrojů, museli bychom připočítat náklady na stabilizaci sítě, např. na drahá bateriová úložiště, která vydrží cca 8- 10 let a další náklady na distribuci, apod., které podstatně zvýší skutečnou cenu pro spotřebitele.
To je typická nevýhoda občasných, tzv. obnovitelných, zdrojů elektřiny, které vyrábějí ze slunce či větru pouze pokud zrovna svítí a fouká. Zcela bez ohledu na to, zda je elektřiny momentálně přebytek či nedostatek a protože síť musí být stále stabilní, musí se zálohovat, většinou fosilními palivy, tj. plynem a uhlím nebo alespoň částečně bateriemi.
Dobře, jaderná energie je opravdu laciná a bezemisní, ani zelení proti ní již neprotestují. Ale určitě jsou obnovitelné zdroje lacinější než uhelné elektrárny, jinak by je přece nemohly nahradit?
A to je další „zelená“ dezinformace. Pokud srovnáte cenu elektřiny vyrobené z uhlí (0,14 Kč/kWh) oproti elektřině z větrníku (2,90 nebo 3,20 Kč/kWh), je nižší. Paradoxně je cena elektřiny z uhlí nižší i když k ní připočítáte cenu tzv. povolenky CO2 1,94 Kč/kWh, tedy celkem cena elektřiny z uhlí u společnosti Sev.en je 2,08 Kč/kWh. Pokud by se měly k ceně elektřiny z větrníků připočítávat další náklady na stabilizaci sítí – viz. výše, pak by rozdíl byl propastný.
U solárních elektráren je to ještě mnohem a mnohem horší. Tak jakápak láce elektřiny z obnovitelných zdrojů? Je smutnou skutečností, že solární elektrárny, stejně jako větrníky nemají bez dotací investičních nebo provozních žádnou šanci. Důkazem je to, že platí český stát z našich daní ročně 28 miliard Kč dotací pouze na solární elektrárny a další stamiliony Kč dotací na větrníky, kterých je zatím naštěstí v ČR velmi málo.
Co tedy doporučujete na zachování energetické bezpečnost ČR a zamezení zdražování energií, aby se neopakovala cenová zvěrstva energií a inflace z let 2022/2023?
Zcela reálně, bez jakékoliv zelené, uhelné či jaderné ideologie, vypracovat a vládou schválit reálný ekonomicky fungující energetický mix, který bude respektovat skutečnosti a ne pouze „zelené“ sny příznivců či beneficientů Green Dealu.
Musíme si uvědomit realitu bez ideologie. Dnes je již např. 18% celkového instalovaného výkonu elektráren v ČR v solárních elektrárnách. Ale např. za I.Q roku 2025 se z těchto 18% vyrobilo pouze 3,3% elektřiny v ČR. Proto další zapojování nových velkých občasných (obnovitelných) zdrojů je nebezpečný hazard se stabilitou celé české energetické soustavy a s celoročním dostatkem laciné elektřiny.
Navíc současný nápor developerů, kteří chtějí získat dotace do větrníků i za cenu devastace české přírody a životního prostředí již neohrožuje pouze českou energetiku a ekonomiku, ale i pohodu a rozvoj měst a obcí v ČR. Návštěvy z USA nemohou uvěřit, že si chceme dobrovolně nechat čtvrtkilometrovými monstry zničit malebnou českou krajinu, kterou nám závidí. A upozorňují na to, že u nich v USA se již větrníky nerozvíjejí, možná i kvůli problémům s likvidací vysloužilých vrtulí. I když u nich byly umisťovány mimo obydlené oblasti a byly podstatně nižší.
Proto je nezbytné zachovat v provozu uhelné elektrárny do té doby, než se vybudují alespoň 4 bloky jaderných elektráren v Temelíně a v Dukovanech. Ono totiž zkoušet nahradit lacinou výrobu 40% elektřiny z českého uhlí v uhelných elektrárnách velmi drahou výrobou elektřiny z nejistého plynu z dovozu je drahé a nebezpečné řešení.
Možná se do té doby podaří dostst do běžného provozu malé modulární reaktory (SMR), ev. nějaké řešení s vodíkem, ale to je všechno možná a kdyby….. V energetice musíme spoléhat na jistotu a vlastní zdroje, protože lidé, průmysl a zemědělství nemohou zůstat bez tuzemské elektřiny a v tom spočívá základ energetické bezpečnosti České republiky.
Z Noveského slov je zřejmé, že česká energetika stojí na křižovatce. Buď se vrátíme k racionálnímu plánování a vlastnímu zájmu, nebo nás čeká opakování krizí, které už jednou zničily úspory i jistoty milionů lidí. Energetika si na rozdíl od politiky nemůže dovolit omyly.
