Covid-19 nás už třetím rokem drží poněkud zkrátka, i co se týče možností pohybu. Vidíte ve vaší ordinaci nárůst počtu obézních lidí?
Vzhledem k tomu, že čekací doby v obezitologických ambulancích se prodlužují, tak asi ano. Především ale první data z konce roku 2020 potvrzují, že došlo k nárůstu počtu lidí s nadváhou a obezitou z 57 na 66 %, to znamená přibližně 880 tisíc osob nově v kategorii nadváhy a obezity. V Praze je to zhruba 90 tisíc dospělých osob.
Určitě často slyšíte různé výmluvy pacientů, proč mají na sobě o desítky kilogramů více, než by měli mít. Má však někdo pravdu, pokud prohlásí, že sklon k obezitě zdědil?
Má pravdu tak napůl. Zdá se totiž, že geny kódují naši postavu přibližně z 50 %. To znamená, že i hubení jsou často hubení díky genetické výbavě, nikoli jen svojí zásluhou. Do jaké míry hraje v naší obezitě roli genetická vloha, lze zjistit poměrně snadno. Stačí se podívat na fotografie našich rodičů a především prarodičů. Pokud již před 50 a více lety byli členové rodiny obézní, genetická vloha je zde jistě poměrně velká.
Prohlásil jste zajímavou věc, že je spousta tlouštíků ochotna držet dietu, když jim veterinář řekne, že by měl jejich pes (!) zhubnout. Není to přece jen poněkud přehnané tvrzení?
Ne, to opravdu není. Často jsme, zvláště starší generace, ochotni udělat něco pro druhé spíše než pro sebe. Takže „držet basu“ se svým zvířecím miláčkem, pokud má dietu, je docela běžná věc. Všimněte si také, jak nápadně často je postava domácího miláčka podobná postavě svého „páníčka“. Co je škoda, méně často tento jev pozorujeme ve vztahu rodičů k dětem. Tedy že by rodiče přizpůsobili změnu životního stylu, pokud jejich potomci mají nadváhu už v dětském věku …
Mnoho lidí, i těch, co se potýkají třeba jen s mírnou nadváhou, řeší, co vlastně jíst. Nechtějí třeba týdně spořádat tolik masa, ale obrací se jim žaludek ze sóji, tofu či jiných masových „náhražek“, které jsou nyní mohutně propagovány. Co si tedy dát k obědu či k večeři, aby bylo jídlo chutné, ale přitom nás tolik nezatížilo?
Myslím, že není třeba se masa vzdávat, ačkoli je zřejmé, že jako populace ho konzumujme možná zbytečně moc. Na druhou stranu sám jsem spíše „masožrout“. Ale zpět k otázce. Odlehčená večeře je rozumná, rozhodně ale ještě něco můžete sníst přibližně 2-3 hodiny před spánkem – optimálně ovoce, zeleninu apod.
„Kvalita života je spojena se svalem“
Lze nabrat kilogramy jen z večerního pití alkoholu, třeba z bílého vína?
Určitě, víno může být velmi energetické (2 dcl = 500-800 kJ podle typu). Horší ovšem je, že většinou nezůstane jen u vína. Často je konzumace alkoholu doprovázena konzumací pochutin, jako jsou sýry, klobásky apod. Tak například jeden nakládaný hermelín s pečivem může odpovídat energetickému příjmu 1 600 kJ a více, k tomu víno, a vydatná „druhá večeře“ je na světě.
Jste čtyřkovým obyvatelem, žijete na Pankráci. Proč jste si vybral právě tuto část Prahy za svůj domov?
Já jsem si ji tak úplně nevybral, byla mi přidělena při narození. A s troškou nadsázky mohu konstatovat, že to zatím vypadá na doživotí. Popravdě ale na Pankráci je poměrně příjemné bydlení s dobrou dostupností všeho podstatného (školka, škola, zaměstnání atd.)
Prahu 4 máte určitě prochozenou. Domníváte se, že je zde dostatek možností pro sportování a pohybové aktivity? Nebo vám tu něco chybí?
Mohu konstatovat, že sportovišť je v okolí Pankráce a Kavčích hor, eventuálně v Podolí a Braníku, kam občas vyrazím za pohybovou aktivitou, která jen zdánlivě připomíná běh, dostatek. Často jsou ale prázdné v odpoledních hodinách. Pamatuji si, jak jsme jako děti poslušně čekaly, až starší dohrají na hřišti, abychom se na hřiště sporadicky dostaly i my mladší. Nezbývalo pak než hrát mezi paneláky, ale to v současné době není téměř vidět.
Jak a čím se vy sám udržujete v kondici? Odpíráte si třeba lihoviny a jíte pouze cereálie?
Kondice je spojena především s pohybovou aktivitou. Jsem stále hrající trenér basketbalu v Pražském přeboru (VŠTJ Medicina Praha “A“), kde sice na hřišti trávím jen minuty, ale zato se poctivě rozcvičuji… (smích). Intenzitu přípravy pak pravidelně zvyšuji před Mistrovstvím České republiky veteránů v Klatovech. Dříve jsem také běhával, k tomu se dnes dostanu už jen občas. Cereálie neboli obiloviny konzumuji, pokud jste ale myslel snídaňové cereálie typu mysli, corn flakes a další, ty nejím. Lihoviny konzumuji jen zřídka, doba regenerace se totiž příliš prodlužuje…
Jak můžete z pozice předsedy České společnosti tělovýchovného lékařství ovlivnit, aby z ulic a z ordinací specialistů mizeli lidé trápící se se svou neforemnou postavou?
Nejde jen o neforemnou a do prostoru důraznou postavu. Možná ještě více nás trápí různé bolesti pohybového aparátu, respektive bolesti zad, což je dáno sedavým způsobem života. A ani sebepohodlnější židle tomu dlouhodobě nepomůže. Klíčovou roli tělovýchovných lékařů vidím například v souvislosti s dnes docela rozšířeným osvobozováním dětí z tělesné výchovy (na můj vkus je takových dětí příliš mnoho) nebo při plánování aktivit pro naše seniory či lidi s různými zdravotními problémy. Kvalita života je spojena se svalem, a pokud ho ve vyšším věku nemáme (pozn. nedostatek svalů se nazývá sarkopenie), zaděláváme si na problém se soběstačností, potažmo na problém z hlediska sociálního systému.
Pokud byste měl v kostce říci pět triků (rad) pro efektivní zhubnutí, co by to bylo?
Než začnete, udělejte analýzu svého jídelníčku – v jídle toho bývá ukryto hodně. Důležitější pro zdraví je ale fyzická kondice. Budete-li zvyšovat svoji fyzickou kondici, zaznamenáte zároveň i pokles hmotnosti, který je vedlejším produktem. Pro lepší orientaci můžete využít různé aplikace na monitoring životního stylu (např. Čas pro zdraví – www.casprozdravi.cz). Pokud však potřebujete poradit s redukcí více kilogramů a vaši nadváhu či obezitu doprovází další onemocnění jako například cukrovka, je vhodnější poradit se s lékařem (praktikem, diabetologem atd.). I v Praze 4 jsou poradny (www.oberisk.cz), kde najdete pomoc bez velkého čekání. Klíčem je ale udělat si na sebe čas. Začít můžete třeba studiem vhodné literatury, například Manuálu úspěšného hubnutí či Hubneme s Pivrncem.
Převzato z časopisu Tučňák, měsíčníku MČ Praha 4