Po čtyřletém pronásledování, po výhrůžkách smrti a invalidity jemu i jeho příbuzným, po ohrožování koncertů zprávami o napadení a výbuchu vozu, po vloupání se do počítače a po změně hesel a údajů v e-mailových schránkách a po devítiměsíčním policejním vyšetřování vynesl 24. května Okresní soud v Ostravě nepravomocný rozsudek nad Renatou Goninou, třiatřicetiletou ženou z Ostravy, který jí uložil podmíněný trest tří měsíců vězení s podmíněným odkladem na 18 měsíců a zákaz kontaktu Richarda Pachmana.
„Pro mě nebyl ani tak náročný samotný fakt, že jsem se stal předmětem stalkingu, jako spíš důkladnost, se kterou se dotyčná do pronásledování pustila, a jak dokonale skrývala svou identitu. Dlouhou dobu jsem kvůli změněným IP adresám mailů, které jsem dostával, a pro sms posílané z sms bran neměl tušení, o koho se jedná. Kdybych tušil, kdo je původcem těchto aktivit, nechal bych si tuto paní po některém z koncertů, které čas od času navštěvovala, zavolat do šatny a vyříkal bych si to s ní. Já jsem se však musel postavit strachu z neznámého člověka, o kterém jsem do ukončení vyšetřování netušil, kdo je a proč mi neustále vyhrožuje a dává mi zakusit, že jako veřejně působící osoba nemám nárok na své soukromí,“ konstatuje ke čtyřletému obdobé stalkingu Richard Pachman. „Přiznám se, že jsem měl často strach a nebylo mi dobře ani z toho, že některé mé koncerty musely být kvůli výhrůžkám pod policejním dohledem, ani z toho, když jsem se rozhodl oznámit celou záležitost policii. K tomuto kroku jsem se odhodlal po té, co se předmětem útoků stali i mí rodiče a po té, co se mi ta osoba ,nahackovala‘ do počítače, stáhla si mou čerstvě dopsanou v té době nevydanou knihu a vymazala mi některé maily. Měl jsem zprvu pocit, že nemám právo obtěžovat policii s tím, že mi někdo usiluje o soukromí a vyhrožuje mi, že na každém místě, kam cestuji ,chcípnu‘ „, dodává skladatel. „Ale každý máme právo na své soukromí! A pokud existuje listovní tajemství, neměl by mít nikdo právo vkrást se nám ani do naší elektronické pošty! Jsem vděčný polici za její vstřícný přístup i soudu za uzavření tohoto případu. Rozhodl jsem se o své zkušenosti veřejně mluvit, protože obětí stalkingu je u nás mnoho a z vlastní zkušenosti vím, že se málokdo odholá obrátit se se svým problémem na policii. I z těchto důvodů jsem napsal na motivy vlastních zážitků z pronásledování román o stalkingu „Kdokoliv“.
„Po čtyřletém období strachu jsem se dostal do stádia, kdy mi je ta osoba zcela lhostejná. I proto jsem se rozhodl na druhé soudní líčení ve věci pronásledování mé osoby do Ostravy nejet. Jediné, o co mi šlo, bylo, abych už měl klid a aby už ustaly výhružné zprávy, sposté urážky, pronásledování a každodenní maily posílané z desítek emailových adres. V době, kdy jsem dostal vyrozumění o zahájení soudního procesu, toto vše ustalo. Děkuji všem, kteří k tomu napomohli. Doufám, že paní Gonina i ostatní, které by kdy napadlo vkrádat se někomu do soukromí a vyhrožovat někomu jen proto, že o ně nejeví takový zájem, jaký si představovali, si uvědomí, že se to prostě nedělá!“ dodává Richard Pachman. (Hana Jandová)
Stalkerka obtěžující zpěváka Pachmana dostala podmínku
Zvětšit
Po čtyřletém pronásledování, po výhrůžkách smrti a invalidity jemu i jeho příbuzným, po ohrožování koncertů zprávami o napadení a výbuchu vozu, po vloupání se do počítače a po změně hesel a údajů v e-mailových schránkách a po devítiměsíčním policejním vyšetřování vynesl 24. května Okresní soud v Ostravě nepravomocný rozsudek nad Renatou Goninou, třiatřicetiletou ženou z Ostravy, který jí uložil podmíněný trest tří měsíců vězení s podmíněným odkladem na 18 měsíců a zákaz kontaktu Richarda Pachmana. „Pro mě nebyl ani tak náročný samotný fakt, že jsem se stal předmětem stalkingu, jako spíš důkladnost, se kterou se dotyčná do pronásledování pustila, a jak dokonale skrývala svou identitu. Dlouhou dobu jsem kvůli změněným IP adresám mailů, které jsem dostával, a pro sms posílané z sms bran neměl tušení, o koho se jedná. Kdybych tušil, kdo je původcem těchto aktivit, nechal bych si tuto paní po některém z koncertů, které čas od času navštěvovala, zavolat do šatny a vyříkal bych si to s ní. Já jsem se však musel postavit strachu z neznámého člověka, o kterém jsem do ukončení vyšetřování netušil, kdo je a proč mi neustále vyhrožuje a dává mi zakusit, že jako veřejně působící osoba nemám nárok na své soukromí,“ konstatuje ke čtyřletému obdobé stalkingu Richard Pachman. „Přiznám se, že jsem měl často strach a nebylo mi dobře ani z toho, že některé mé koncerty musely být kvůli výhrůžkám pod policejním dohledem, ani z toho, když jsem se rozhodl oznámit celou záležitost policii. K tomuto kroku jsem se odhodlal po té, co se předmětem útoků stali i mí rodiče a po té, co se mi ta osoba ,nahackovala‘ do počítače, stáhla si mou čerstvě dopsanou v té době nevydanou knihu a vymazala mi některé maily. Měl jsem zprvu pocit, že nemám právo obtěžovat policii s tím, že mi někdo usiluje o soukromí a vyhrožuje mi, že na každém místě, kam cestuji ,chcípnu‘ „, dodává skladatel. „Ale každý máme právo na své soukromí! A pokud existuje listovní tajemství, neměl by mít nikdo právo vkrást se nám ani do naší elektronické pošty! Jsem vděčný polici za její vstřícný přístup i soudu za uzavření tohoto případu. Rozhodl jsem se o své zkušenosti veřejně mluvit, protože obětí stalkingu je u nás mnoho a z vlastní zkušenosti vím, že se málokdo odholá obrátit se se svým problémem na policii. I z těchto důvodů jsem napsal na motivy vlastních zážitků z pronásledování román o stalkingu „Kdokoliv“. „Po čtyřletém období strachu jsem se dostal do stádia, kdy mi je ta osoba zcela lhostejná. I proto jsem se rozhodl na druhé soudní líčení ve věci pronásledování mé osoby do Ostravy nejet. Jediné, o co mi šlo, bylo, abych už měl klid a aby už ustaly výhružné zprávy, sposté urážky, pronásledování a každodenní maily posílané z desítek emailových adres. V době, kdy jsem dostal vyrozumění o zahájení soudního procesu, toto vše ustalo. Děkuji všem, kteří k tomu napomohli. Doufám, že paní Gonina i ostatní, které by kdy napadlo vkrádat se někomu do soukromí a vyhrožovat někomu jen proto, že o ně nejeví takový zájem, jaký si představovali, si uvědomí, že se to prostě nedělá!“ dodává Richard Pachman. (Hana Jandová)
/* Style Definitions */ table.MsoNormalTable {mso-style-name:"Normální tabulka"; mso-tstyle-rowband-size:0; mso-tstyle-colband-size:0; mso-style-noshow:yes; mso-style-priority:99; mso-style-parent:""; mso-padding-alt:0cm 5.4pt 0cm 5.4pt; mso-para-margin:0cm; mso-para-margin-bottom:.0001pt; mso-pagination:none; mso-hyphenate:none; text-autospace:ideograph-other; font-size:12.0pt; font-family:"Times New Roman","serif"; mso-bidi-font-family:"Arial Unicode MS"; mso-font-kerning:1.5pt; mso-fareast-language:ZH-CN; mso-bidi-language:HI;}
