Magistrát města Zlína
Útvar hlavního architekta
Středisko územního plánování
Náměstí Míru 12
761 40 Zlín
Ve Zlíně dne 27. 1. 2009
Věc: Chyba v zadání plánu dopravní infrastruktury města Zlína
Ke vší kritice dosud navrhovaného řešení dopravy /varianta A a B/ vyjádřené občany a občanskými sdruženími chci dodat další vážné argumenty.
V plánu dopravní infrastruktury města Zlína je závažná chyba.
1. Zlín je charakteristický malou tranzitní dopravou.
Neodpovídá skutečnosti a zásadním způsobem zkresluje náhled na řešení dopravní situace. 65 % zlínské osobní dopravy a 97 % nákladní dopravy tvoří tranzit středem města.
Plán dopravní infrastruktury dokonce poskytuje možnost níže uvedeného rozboru. Podle sčítání dopravy z roku 2005 na výpadovkách v úsecích Prštné, Příluky, Vršava, Zimní stadion, Mladcovská a Pasecká projíždí 81755 osobních automobilů a 16570 kamionů. Počty musíme dělit dvěma, protože potřebujeme rozlišit příjezdy a odjezdy vozidel z města, které se v průměru denně shodují. Placených parkovacích stání je 1258 a odhadem stejný počet ne neplacených parkovacích stání. Parkovacích garáží se v uvedené zóně nachází 869 a 3782 parkovišť. Celkem tedy 7167 míst pro osobní automobily. Připustíme-li stoprocentní obměnu vozidel na jednom místě za den, zaparkujeme 14334 vozidel, což je pouze 35 procent z přijíždějících vozidel. U nákladní dopravy z výpadovek výše uvedené zóny přijíždí do středu města 8285 kamionů. Odhadneme-li , že do bývalého svitovského areálu přijede 100 kamionů, do Lidlů, Kauflandů a Obchodního domu po pěti a číslo zdvojnásobíme, končí svou pouť ve sledované zóně 250 kamionů. Tranzit Zlínem tedy musí tvořit 97 % těžké dopravy. Co se stane, až se Zlínem nebude projíždět přes 30 semaforů, ale novou pravobřežní komunikací o rychlosti až 100 km za hodinu, si můžeme živě představit. Odborníci tvrdí, že taková komunikace nasaje další tranzit!
Je zcela pochopitelné, že projektant zamýšlené pravobřežní komunikace pan architekt Mackerle na veřejném projednávání opakovaně tvrdil, že jen 10 % dopravního zatížení středu města tvoří tranzit. I pro Zlín musí dnes platit zákon, že tranzit je veden mimo město.
2. Chybí pravobřežní komunikace v roštovém dopravním systému západní části města.
Ano. Až na to, že v každém roštovém propojení dojde ke křížení s plánovanou elektrifikovanou železnicí. A jak bude potom komunikace pokračovat ve východní části města? Podle v současné době odsouhlaseného územního plánu města ve variantě A Pravobřežní čtyřproudá komunikace z Rybníků podejde Dřevnici a z podzemí naskočí do volného prostoru až u Lidlu na Obecinách. Jak bude asi vypadat požární zabezpečení s únikovými východy a kolik decibelů bude vykazovat ventilace 2,5 km dlouhého tunelu? Je nutné, aby neodstranitelné výfukové zplodiny dýchali obyvatelé? Varianta B nabízí tunel od Čepkova k Nivám. Odtud pak přes obchvat Zálešné, Podvesné, Věžových domů a těsně pod Obecinami dále na východ. Výhledově pak až v horizontu 20 let a více viadukt z Niv na Burešov a nad nemocnicí do Příluku, pokud při výstavbě tunelu nesjedou Jižní Svahy do údolí. Nabízí se otázka, do jaké míry jsou tato a další řešení – 8 tunelů na Slovensko, viadukt nad Burešovem, Pančavou a Zádveřicemi atd. reálná. Kdo má z těchto vizí prospěch?
3. Třída Tomáše Bati nemá alternativu, žádná větší koncentrace ekonomických subjektů s více než 10 zaměstnanci /kromě Krajské nemocnice/ mimo osu západ – východ není.
Ano. Odkudkoliv kamkoliv se musí přes střed města. Mělo by se uvažovat s nějakou jinou alternativou, než Pravobřežkou, která je plánována jen několik set metrů od stávající třídy T. Bati. Co tak využít severní úbočí Zlína a v dostatečné vzdálenosti od lidí vybudovat komunikaci od Otrokovic až po Vizovice? Toto by bylo vynikající řešení pro zamýšlené nové propojení budoucí Otrokovické severojižní dálniční magistrály na dálniční síť Slovenska a dalších východních zemí.
ZÁVĚR
Podélné malenovicko-zlínské aglomeraci zcela nahradí tolik potřebný obchvat souběžná komunikace v dostatečné vzdálenosti od obyvatel s roštovým radiálním připojením na stávající třídu T. Bati. Kde přesně skutečně tato souběžná komunikace bude, musíme nechat na odbornících.
Je skutečností, že takováto komunikace chybí Zlínu více než 15 let. Dvě třetiny benzínových pump a obchodních center mělo být postaveno úplně jinde.
Jako vzor citlivého řešení by mohlo posloužit město Vizovice. Zrušilo plánovaný 0,8 km dlouhý tunel pod středem města. Novou dálniční I/49 osadilo v dostatečné vzdálenosti od lidí na severním úbočí do hlubokého zářezu Janovy hory. Dálnici nebude asi z 90 % vidět ani slyšet. Navíc se za náklady tunelu postaví 5 km takhle osazené dálnice. Jinými slovy: za náklady původně uvažovaného tunelu pod Želechovicemi a tunelem ve variantě A nebo B pod Zlínem se postaví dálniční I/49 stejným způsobem – severním úbočím od Želechovic až po Otrokovice.
Bez zajímavosti také není přiložený článek ze Zlínského deníku z 26. 9. loňského roku s názvem „Ne zda, ale kdy otráví komunikace č. I/49 a dálniční přivaděč z Fryštáku Zlín?“ a další články ze 16. 10. a 1. 11. 2008 „Doprava pro 90000 lidí až na posledním místě?“ a „Pravobřežní komunikace poslouží Zlínu jako mrtvému zimník.“
František Kužel
Pokud i vy chcete vyjádřit svůj názor, reagujte v diskuzi.
