Nejsem statečný, jsem jenom hrdina, říká slavný antropolog a olomoucký rodák Leopold Pospíšil
Jeho život je jedno velké dobrodružství a drama. Neváhal vstoupit do neprobádaných končin světa, strach mu nenahnaly divoké šelmy, nebál se nacistů ani komunistů. Ti mu nakonec ublížili nejvíc. To když byl po únorovém puči nucen emigrovat a nechat v Československu dvouletou dceru, kterou pak dvacet let neviděl. Přesto, jak sám říká, nikdy neohýbal hřbet. I v devadesáti letech jsou jeho názory stejné: „Ti samí lidé, kteří po válce zavraždili moje kamarády, tady pořád sedí. Jsou všude, nikdy neodešli," říká Leopold Pospíšil a podává mi papír: „Tohle by se v novinách mělo otisknout, protože už to skoro nikdo nezná! To je zákon, že komunisti jsou vrazi a zločinci!" Jakmile opustíme vážná témata, je z něj vtipný a zábavný společník, u jehož historek se smějete skoro nepřetržitě.
