Opakovaně o tématu zapojování veřejnosti do budoucí podoby Slatin informoval čtrnáctideník Naše Praha i jeho online podoba www.NasePraha.cz i pochopitelně i další média. Průběžně informovala i radnice prostřednictvím radničního webu www.praha10.cz a všech dalších komunikačních kanálů. Studii již více než rok intenzivně současné vedení radnice představuje veřejnosti, proběhla i řada setkání s veřejností. Podněty veřejnosti z řady setkání, která vedení radnice organizovala v průběhu roku, architekti zapracovali do nyní inovované studie. Ta měla být poměrně nekonkrétní, měla naznačit možnosti využití území a dále sloužit jako podkladový materiál k diskuzím, technickým, dopravním, ekologickým i společenským podnětům, či k jednání např. s Institutem plánování a rozvoje Praha. Ne tedy určovat, kde co bude stát, ale např. zda sem a kudy by mohla vést tramvaj, kolik bude zeleně, bydlení, vybavenosti a podobně. Přesto již vznikly i petice, které proti čemukoli protestují. Studii o rozvoji Slatin zastupitelstvo schválilo i přes odpor části opozice.
Studie poslouží magistrátu jako podklad. Neřeší, jaký dům nebo strom kde bude stát
Pražský magistrát studii využije při návrhu Metropolitního plánu, hlavního dokumentu určujícího budoucí podobu Prahy, který se má začít projednávat na jaře příštího roku. Území Bohdalec – Slatiny – brownfield Strašnice totiž patří mezi sedm největších rozvojových území v metropoli, jeho velká část je zanedbaná a už 17 let ve stavební uzávěře, další část tvoří plochy, které dříve využívalo seřaďovací nádraží Praha -Vršovice. „Naším přáním bylo, aby Slatiny odpovídaly požadavkům moderní doby, ale také potřebě a touze lidí po spojení s přírodou. Předloni v listopadu jsme proto zadali vypracování studie jejich možné budoucí podoby. Abychom však netvořili jen regionální snovou vizi, ale realistický model vycházející z daných aspektů, spolupracovali jsme od počátku s Institutem plánování a rozvoje hlavního města Prahy. Ten teď hotovou studii, na jejíž výsledné podobě se podíleli i obyvatelé naší městské části a další lidé, které budoucnost této části města zajímá, využije v návrhu připravovaného Metropolitního plánu,“ řekl radní pro územní rozvoj Bohumil Zoufalík (Hnutí pro lepší desítku).
Jde spíš o politiku?
Radnice uvedla, že Studii o rozvoji Slatin zastupitelstvo schválilo i přes odpor části opozice včetně zastupitelky a senátorky Renaty Chmelové. Ta se podle vyjádření radnice aktivně zapojila do sbírání podpisů pod petici, která se snaží navodit dojem, že Slatinám hrozí zničení, a vyzývá zastupitele k odmítnutí studie. „Někteří majitelé pozemků na Slatinách záměrně matou veřejnost. Lidé by proto měli vědět, že iniciátorka petice, která žije na Slatinách v nepovolené stavbě, podala před měsícem, tedy v době, kdy začala petici šířit, v tichosti podnět na změnu územního plánu, který by tamní zahrádkářskou kolonii změnil na takzvanou smíšenou výstavbu. Ta by majitelům pozemků, kteří s nimi již dlouho kvůli stavební uzávěře nemohou libovolně nakládat, umožnila prodat je developerům, jež by zde rádi postavili kanceláře a obytné věžáky,“ uvedl radní Zoufalík. Senátorka a šéfka hnutí Vlasta Renata Chmelová to vidí jinak: „Slatiny si zaslouží urbanizaci, ale chytře promyšlenou, která nikoho ze současných obyvatel Prahy 10 neomezí. Proto podoruji petici Za zelené Slatiny a jsem je i osobně podpořila na Kubánském nám. Jsem ráda, že mi pár stovek podpisů prošlo rukama.“
Podle posledních informací, které přišly do redakce Naší Prahy, během diskuze o tomto bodu byly radním pro územní rozvoj zveřejněny dokumenty dokládající to, že autoři petice proti této studii podali ve skutečnosti před měsícem sami žádost o změnu územního plánu, kterou by se zahrádkářská kolonie a zeleň změnila na stavební pozemky v hodnotě několika desítek milionů korun. Téma dále sledujeme v tištěné Naší Praze, na www.nasepraha10.cz i na www.facebook.com/nasepraha10
Další reakce včetně politiků rádi zveřejníme. Zastupitelé nyní dále jednají o dalších bodech včetně stavu dětských hřišť, postoji k hazardu a podobně, Naše Praha přinese další informace následně.
FAKTA
Jaké měli architekti zadání?
1 . Založit novou městskou čtvrť, urbanizovaný prostor městského či velkoměstského charakteru.
2 . Vytvořit podmínky pro výstabu bytových domů, kanceláří, obchodu, služeb a částečně nerušící výroby.
3 . Zajistit maximální flexibilitu následného využití území, prioritou je městský charakter nové čtvrti, nikoliv funkční předurčení jednotlivých ploch.
4 . Zajistit podmínky pro zástavbu městkého typu vylučující extenzivní zástavbu doplněnou o městskou zeleň.
5 . Zajistit komfortní dopravní obsluhu založením sítě městských tříd / bulvárů napojených na stávající plánované sítě městských komunikací.
6 . Zajistit prostupnost území všemi směry.
7 . Městské třídy / bulváry budou významnými urbanistickými prostory se zvýšenými nároky na vzhled ulic i staveb k městským třídám přiléhajícím a dostatkem městské zeleně; budou také sloužit jako koridory MHD včetně územní rezervy pro vedení tramvajové trati ve vybraném směru.
8 . Založit městský park ve vazbě na Slatinský potok.
Kdo jsou autoři urbanistická studie velkého rozvojového území Bohdalec – Slatiny – brownfield Strašnice
autorský tým : doc. Ing. arch. Zdeněk Jiran, Ing. arch. František Štáfek, Ing. arch. Petr Máša
spolupráce : Eduard Forejt, Blanka Vačková, Anthony Mathieu, Ing. arch. Milan Němec, Ing. arch. Růžena Šenoldová, Ing. arch. Jiří Müller, Ing. arch. Zdeněk Hromádka, Ing. arch. Eva Ježdíková, Ing. arch. Vít Rýpar, Ing. arch. Lucia Valková, Ing. arch. Helena Zapletalová, Ing. arch. Václav Novák, Ing. arch. Jan Zrzavý, Ing. arch. Jan Müller, Ing. arch. Tereza Pecárová, Ing. arch. Hana Novotná
spolupráce za MČ P10 : Ing. arch. Pavel Ludvík, Ing. arch. Jiří Zákostelný
konzultace, podklady : Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy
Ukázka z téměř dvousetstránkové studie
Založení nové městské čtvrti mezi dvěma dopravními uzly Eden a Zahradní město: Navrhovanou urbanistickou osou se zakládá nová městská čtvrť Nové Slatiny mezi dvěma významnými přestupními uzly veřejné dopravy – železniční zastávkou Eden a Zahradní město. Zástavba překonává jednotící urbanistickou strukturou barieru železničního koridoru a spojuje tak mosty, pěšími lávkami, podjezdy a parkovou platformou lokality Pod Vrchou a Na Slatinách. Brownfieldové území Pod Bohdalcem je sjednoceno převládající geometrií stávající uliční sítě, umožňující její postupnou transformaci v plnohodnotnou městskou čtvrť. Za stadionem Eden je založen nový městský park, spojující lokality Nových Vršovic, Starých Strašnic s novou čtvrtí Nové Slatiny, v ukončení drážní promenády na místě rušené železniční trati.
Důraz na zeleň, železnici, tramvaj, peší i cyklisty
Slatiny by měly optimálně spojovat moderní bydlení s dopravní infrastrukturou a zelení. Studie nabízí překonávání bariér městských infrastruktur způsoby, které se již v Evropě používají, jako je například překrytí železničního koridoru obytnou zástavbou, budovami služeb či veřejným parkem. Návrh počítá mimo jiné se vznikem nových železničních zastávek na úseku mezi Hlavním nádražím a Hostivaří a především s novou tramvajovou tratí vedoucí ulicí U Slávie, pod železničním mostem na Bohdalec s pokračováním na Spořilov, nebo do Slatin. Velký důraz studie klade na zeleň, jejímž nedostatkem v této oblasti Praha 10 velmi trpí. Zhruba devítihektarový nový park, propojení parků kolem Slatinského potoka, Botiče a rozvoj zelených ploch podél železničních koridorů by zdejšímu ovzduší výrazně prospěl. Stejná situace je v případě navrhované vodní plochy, která by v budoucnu přispěla také k lepšímu hospodaření s vodou v celé čtvrti.
Kde najít informace?
Pokud jste nečetli žádný z opakovaných materiálů v do schránek doručované Naší Praze 10 ani v online zpravodajství www.NasePraha10.cz ani jste nebyli na opakované výstavě pořádané radnicí Prahy 10, ani na osmi setkáních a opakovaně avizovaných setkáních pořádaných pro veřejnost radnicí ani jste neměli možnost získat fakta, časopis Naše Praha bude informace o situaci dále zveřejňovat.
