Proč jste se pustil do boje za záchranu Víceúčelové sportovní haly?
Podle mě je to jediná stavba z minulého režimu, která má úroveň. Stala se symbolem města. Je vidět jako dominanta až z Lysé hory a kdo projíždí městem, všimne si jí. Citlivě zapadá do prostoru u řeky, její architektura je zajímavá. Propagovala Frýdek-Místek i v zahraničí, vždyť se v ní konalo hokejové mistrovství světa dvacetiletých a naše hala dostala dokonce pro finálový zápas přednost před Palácem kultury a sportu v Ostravě-Vítkovicích. Podle mě je to jediná zdejší povedená stavba z období socialismu.
Jak jste vlastně přišel na myšlenku, založit občanské sdružení?
Ano, prvním impulsem byla hala. Vzpomínám si, že jsme seděli s Janem Damkem a Martinou Kabátníkovou u piva a kritizovali snahu města zbořit halu. Řekli jsme si, že není možné jen vysedávat a kritizovat, ale že je třeba dělat něco konkrétního. Dalo se nás dohromady sedm lidí a založili jsme sdružení Vize FM. Avšak témat ve městě je daleko více než jenom hala. Vzorem pro nás bylo sdružení Za Opavu, které dokázalo upozornit na řadu opavských problémů a pozitivně hodně věcí ovlivnilo.
Zatím bojujete za zachování haly, kterou chce město zbourat. Jaké jsou vaše hlavní argumenty pro její zachování?
Podívejte se, jak to funguje v jiných městech. Příkladem je Třinec, Ostrava nebo Brno, kde ale hrají hokejovou extraligu. Z dalších měst se podařilo zachovat a opravit haly v Olomouci, Havířově, Prostějově, Přerově, Opavě. V žádném z těchto měst starou halu nebourali. K problematice se vyjádřili i architekti. Nechtěli jsme, aby zaznívaly hlasy jen nás, laiků, nýbrž i erudovaných odborníků. Oslovili jsme Českou komoru architektů a ta potvrdila, že hala má velkou architektonickou hodnotu. Jejich názor podpořil i pracovník Národního památkového ústavu v Ostravě a historik architektury Martin Strakoš. A ještě připomenu, že hala získala třetí místo v Československu za nejlepší architektonický návrh a v roce 1988 se stala nejlepší realizací v celém Československu. I to hovoří o kvalitě její architektury.
Dobře, ale hala je ve špatném stavu. To není argument pro její zbourání?
Myslíte, že za 17 let od konání mistrovství světa dvacetiletých v hokeji může být hala v dezolátním stavu? Pokud ano, je za to někdo zodpovědný. O tom se ale vůbec nehovoří. Nicméně o nutnosti rekonstrukce nikdo nepochybuje. Nedávno město halu za nemalé peníze koupilo s cílem rekonstruovat ji, pak pořídilo pro halu nové chlazení za 35 milionů. Proč by tolik dávali do zdevastované haly?
Proti tomu stojí logický argument vedení města, že rekonstrukce haly by byla příliš drahá a její provoz není z energetického hlediska ekonomický. Nová hala Polárka bude úspornější. To nemůžete popřít.
Tuto věc jsme vzali do úvahy. Dokonce vycházíme ze studie frýdecko-místeckého magistrátu, která posuzovala náklady na rekonstrukci staré a na výstavbu nové haly. Rekonstrukce a provoz stávající haly na příštích 30 let vyjde jen o 2,5 procenta dráž, než výstavba a provoz nové haly. Nechce se mi věřit, že by město chtělo kvůli dvěma a půl procenta halu s kapacitou pět tisíc diváků nahradit halou pro 2050 diváků. Tím ztratí možnost hrát zde vyšší hokejovou soutěž, přijde o případné pořádání mezinárodních turnajů, o větší koncerty, veletrhy a další akce zviditelňující město. Dvoutisícová hala pro město s 60 tisíci obyvateli plus dalšími z okolních obcí není úplně ideál.
Nová hala se dá lépe přizpůsobit i jiným sportům…
Stávající hala je víceúčelová, vždyť to má v názvu. Nová hala je údajně multifunkční kvůli dvěma badmintonovým kurtům a střelnici, které má mít. Ale to může mít i ta současná hala. Záleží, jaké zadání dostane architekt pro rekonstrukci. Navíc ekonomický přínos těchto třech prostor si můžete vyčíslit sami.
Nehraje zde roli skutečnost, že na výstavbu nové haly může město získat dotace?
Skutečnost je přesně opačná. Město si na halu už předjednalo úvěr, uzavřelo smlouvu o budoucím úvěru na 200 milionů, zbytek pak formou dodavatelského úvěru s ročními splátkami až do možné výše 370 milionů, která je vyvolávací cenou pro veřejnou zakázku a chce halu splácet z rozpočtu města. A to je i důvodem, proč město tolik spěchá s bouráním, protože úvěr má začít čerpat do konce letošního roku. Jenže v roce 2013 a 2014 budou znovu naplněny evropskými penězi fondy Regionálního operačního rozvoje a tyto prostředky by se daly využít buď pro rekonstrukci stávající haly, anebo i pro výstavbu nové haly. Z těchto fondů může být zaplaceno až 85 procent všech nákladů na rekonstrukci nebo výstavbu, což by městu a především pak nám i budoucím generacím, ušetřilo obrovské finanční prostředky. Za evropské peníze se podařilo zrekonstruovat fotbalový areál Stovky, tak stejně by to šlo provést i s halou. To považuji za racionálnější, než zadlužit město a jeho obyvatele velkým úvěrem. Je třeba začít se ptát, proč se tak děje.
Naznačujete tím, že nejde o halu, ale o zakázku a o kšeft pro nějakou firmu?
Nechceme nikoho obviňovat z nekalých úmyslů. Opravdu ale máme obavu, že stará hala se má bourat jen proto, aby na jejím místě vyrostlo nové nákupní centrum. Pozemky v tomto místě jsou totiž velmi lukrativní. Podívejte se, jaké problémy má v současné době magistrát kvůli veřejným zakázkám, kolik lidí již bylo obviněno. Velkým negativem je, že ve městě vznikne další nákupní zóna. Stačí se podívat, jak výstavba hypermarketů ovlivňuje frýdecké i místecké náměstí, která se proměňují v mrtvé zóny. Nové nákupní centrum by to jen umocnilo. Kritizujeme také, že obchodní centrum na břehu Ostravice nemá žádné omezení. Přímo na nábřeží může vzniknout cokoliv, tedy montovaná stavba, u níž je jedno, jak bude vypadat. To přece nikdo v centru města nemůže chtít. Zhorší se dopravní situace. Na jedné straně město podporuje obchvat, který odvede dopravu z města z komunikace, po které by měli nově jezdit zákazníci obchodního centra. Proč se pak staví obchvat? Takové počínání nemá logiku.
Ministerstvo kultury již rozhodlo, že hala nebude zapsána do seznamu kulturních památek. Bourání tak již nestojí nic v cestě. Neberete to jako svou prohru?
Ne, jako prohru to nebereme. Chceme se seznámit s přesným odůvodněním a s tím, jak se ministerstvo vypořádalo s důvody Národního památkového ústavu, který chtěl halu za památku prohlásit. Bude-li vše dle zákona, rozhodnutí budeme plně respektovat. Ale hala může stát, i když není památkou. Nadále budeme oslovovat zastupitele, aby pro bourání haly nehlasovali. Naši petici proti bourání haly podepsaly již přes tři tisíce lidí a další podpisy přibývají. Je to velký počet a to by měli zastupitelé vzít do úvahy, byť primátor prohlásil, že se jedná jen o pár jednotlivců. Hala pořád stojí a je za co se bít.
Vaše sdružení se ovšem nezajímá jen o halu. Co ještě mají Vize FM v hledáčku?
Trápí nás historické prostory Landsbergrovy továrny. Obáváme se o osud této stavby poté, co ji opustil Slezan. Stavba z 19. století patří k nejhodnotnějším architektonickým stavbám v našem městě a nechceme dopustit podobný osud, jako u novojičínské tabačky. Zde může město sehrát stejně důležitou roli, jako u haly, avšak nesmí zůstat jen u slibů.
Profil
Jakub Šrubař je spoluzakladatelem občanského sdružení Vize FM. Sám se zajímá o architekturu a fotografuje pro svůj archiv funkcionalistické stavby po celé České republice. Absolvoval maturitní obor na Středním odborném učilišti technickém a posledních deset let pracoval v obchodním oddělení plzeňského pivovaru. Otázky ohledně správného čepování a pivní kultury se staly jeho druhým koníčkem. Účastnil se soutěží v čepování piva a v loňském roce se stal na Moravě nejlepším výčepním plzeňského piva. V budoucnu by chtěl pořádat přednášky a poskytovat poradenství o správném ošetřování a čepování piva a o gastronomii.
