Zkouším v Ypsilonce, premiéru máme 12. ledna a režíruje nás pan Jan Schmidt. Je to o Fredu Asterovi, takže je tam hodně tancování, i mluvené slovo a také zpívám, což je úlet, protože jsem nikdy nezpíval, no a dělám tam také choreografii.
Takže jste tanečník, herec, zpěvák, choreograf a pedagog, dojdeme i ke spisovateli … máte v zásobě ještě něco?
Nebudeme to přehánět, to bohatě stačí…
A co malíř? Vaše maminka krásně maluje, teď ilustrovala vaši společnou knížku pohádek…
Ne ne. Maminka, dělala nejen ilustrace k naší pohádkové knížce, ale maluje obrázky, které pohladí, občas i vystavuje, třeba v knihovně, obrázky pak rozdává, dělá lidem radost. Připravuje i kalendáře a ty také rozdává, je řekl bych marketingově mimo…
Jak ta knížka pohádek vlastně vznikla?
Napsal jsem pohádku donesl mamince a jí se líbila a na oplátku mi napsala také pohádku a tak jsme se hecovali, až z toho vznikla knížka pohádek.
Není to předčasné, chlapi většinou začínají psát a vyprávět pohádky svým dětem a vy ještě nejste ani ženatý… Jen slibujete, v roce 2015, v roce 2016, ten ale končí, tak jak to bude?
V příštím roce, mám takový dojem, že jinak mne Lucka zabije , ale vážně oba cítíme, že nás vztah by se měl přeci jen posunout dál…a já bych už děti chtěl, je mi už jednatřicet a pohádky mám hotový…
Kdy se ve vás probudila touha po tanci?
Hrozně brzo, pamatuji si jen, že jako předškolákovi mi maminka pouštěla na gramofonu desky – Matuška Gott, Petra Janů, Olympic a já sám v obýváku tancoval třeba hodinu…
Máte to v rodině?
Prapraděda z máminy strany jezdil jako hudebník s cirkusem, můj děda hrál na všechny možné nástroje a navíc fotografoval, já s ním fotil na flexaretu a prakticu . ale pohyb, či tanec u nikoho z předků nefiguroval.
Ve StarDance jste to dotáhla dvakrát na první místo, s kým to bylo těžší, s Kateřinou Baďurovou a nebo s Danou Batulkovou?
Nebylo to těžké ani s jednou, ale co jsem si mohlo dovolit dělat se špičkou sportovkyní to jsem si nemohl dovolit s herečkou. A naopak, co se dalo zahrát s Danou tak to nešlo s Katkou, která není herečka. Stejně jako s Taťánou Kuchařovou jsme tancovali to, co šlo, co jim sedělo.
Kdybyste si měl vybrat nějakou partnerku pro StarDance, kdo by to byl?
Jméno neřeknu, spíš postoj, baví mě dostat z partnerky co nejvíce, teď jsem cvičil s Terezou Kostkovou pasodoble na Waldemara Matušku, byla velmi vstřícná a opravdu zabrala a já si s ní hrál, možná bych to přirovnal k opracovávání kusu špalku, cvičili jsme třikrát čtyřikrát týdně, všechno jsem vysvětlil, ukázal a pak se pomalu vyloupla tanečnice. Bavil mně na tom ten proces tvoření…
Když jste zmínil ten kus dřeva, tak se tedy zeptám na Lukáše Pavláska, ne ve zlém, naopak jsem mu fandil a fandím, jak to bylo s ním?
S Lukášem tancovala moje Lucka. Podle mého názoru není zdaleka tak nešikovnej Potřeboval by více času, alespoň pět měsíců na přípravu, měl hodně práce, špatně se soustředil, a co si budeme vykládat, jeho tělo není připravené na takovou zátěž, ale kdybys se zkoumalo video, tak by se zjistilo, a lidi by byli překvapení, kolik udělal dobrých kroků, i porota to hodně ovlivnila, no a první dojem ten byl jasný legrace a nešika, pak už to byla jen mediální záležitost…Pořadu to hodně pomohlo, skoro dva miliony diváků, všichni to prožívali, prostě to byla Pavláskova řada.
Našel jste mezi dětmi v Sokolově, kde vedete kurzy, talentovaného kluka, který by vás třeba v budoucnu předčil?
Sokolov je moje srdeční záležitost, tam jsem tancoval od sedmi let a pak najednou přišel okamžik, že nebyl nikdo, kdo by ho vedl, tak jsem to vzal, a děti máme velmi dobré a pokud jde o kluky je tam pár skvělých talentů, jezdí na mistrovství, ale v tancování nestačí být šikovný a talentovaný, hrají tam další okolnosti, partnerka, rodiče (je to drahý a časově náročný sport) a pak obrovská píle, pokora a výdrž. Některé páry dětí jsou hrozně netrpělivé, je to opravdu běh na dlouho trať, tancuju přes 25 let a pořád to vlastně neumím… a ta děcka musí vydržet a musí chtít, Aby mě v Sokolově někdo přeskočil, to musí být opravdu buldog….
Tanec je velmi náročný nejen psychicky ale hlavně fyzicky, mají tanečníci třeba jídelníčky speciálně upravené?
Nemají to zdaleka tak vychytané jak špičkoví atleti, doba se mění a jsme někde tam, kde špičkoví atleti před 20-30 lety. Dbá se, aby byl strava pestrá, ne smažák a hranolky, každý den zeleninu, před soutěží večer, co dá energii a před výkonem to co obsahuje rychlou energii. Knedlo, zelo, vepřo se ke StarDance nehodí, a také musíte myslet na to co pijete, bublinatá voda a nebo cola, to není ten správný nápoj.
Chodí za vámi dvojice ve StarDance se nějakými problémy, řešíte to s nimi?
Někdy ten vztah musím urovnat, ale lidí tanec spojuje, jsou si blízko, denně na trénincích, je to intenzivní, hodně je podporuji a chválím konzultuji jejich choreografie i hájím zájmy páru třeba ohledně kostýmů… Letos jsem měl jeden pár, který se ze začátku pohádal, tak jsem s nimi měl pohovor, snad se mi je podařilo dát dohromady…
Takže profese ze začátku ještě doplnime o psychologa a diplomata?
No asi jo, je potřeba hodně diplomacie…
Lezete si s Lucií na nervy, když jste pořád spolu?
Když jsem spolu soutěžili, tak ano, teď je práce hodně netrénujeme spolu, když jsme jezdili na soutěže strašně jsme se hádali, oba jsme temperamentní, to byla velká itálie, jenže já mám teď divadlo, pak StarDance, Lucie cvičí Emanuela Ridiho, takže, když se doma sejdeme kolem desáté večer, už si na nervy opravdu nelezeme..
Kdesi jste řekl, že se těšíte, až vám Lucie uvaří nějakou itálii, už od Emanuela Ridiho něco pochytila?
Emanuel Ridi říká, že naučit Lucii vařit bude horší, než naučit jeho tančit, určitě to je vtipné, ale já stále doufám. Vánoce dělám já, stromeček ozdobím a obalím řízky a udělám salát, už tři roky po sobě a letos bych nějak čekal, že by to mohla udělat Lucie. Doufám, že to bude číst. I když vím, že ta práce s Emanuelem, je to chlap jak hora a ona je droboučká, je asi těžká…
Jste z Lokte, to je půvabné město, jak se vám ale líbí v Praze, kde tu bydlíte?
Faktem je, že jeden z mých přátel říká, že Loket je něco úžasného, ale Praha, abych to tak řekl, taky není špatná (smích). Bydlíme kousek od televize, je tam krásný park. Při minulé StarDance mě kluci, kteří se mnou dělají pořad pro děti pozvali na Vyšehrad, to je kouzlené místo a pak jsme šli dolů, kolem Yacht klubu a po nábřeží dál do centra, tam byly trhy, to jsem si také užíval. A když jsem šel teď přes Staroměstské náměstí, říkám si, cizinci z toho musí být unešení, je to nádherné. Nemám zatím prochozené uličky Malé Strany a Staré Město, ale i tak si říkám, Češi se maj, že mají Prahu.
Vadí vám tu něco?
To asi neuhádnete, slyšeli to všichni milionkrát, není kde zaparkovat, ale jak chodím do Ypsilonky na zkoušky tak, se také učím jezdit tramvají a metrem, je to pro mne trochu dobrodružství, ale musím říci, že to je pohoda, jet do centra autem, je něco hrůzostrašnýho a příšernýho, jsem naštvanej, rázem se stávám Pražákem a nadávám a nadávám… takže radši metrem a to mně baví.
:Jan Onder,
narozen 1985 v Lokti, tanečník a pedagog. Absolvoval sportovní gymnázium, vysokou školu vzdal po osmi letech, protože ho od ní odváděla tanec. Je vedoucím sokolovského klubu sportovního tance. V Praze s Lucií Hunčárovou pořádají kurzy ve Zdiměřicích. Partnerkou v tanci, práci i v životě je Lucie Hunčárová (ve StarDance s hercem Pavlem Řezníčkem, komikem Lukášem Pavláskem a televizním kuchařem Emanuelem Ridim). Jan na dětské tv stanici Déčko vede pořad Taneční hrátky s Honzou Onderem.
