Organizace stála mimo jiné u zrodu a rozvoje mnoha nových sportů. Díky ní vznikl i dnes tolik populární basketbal. A právě sport – podobně jako společná zábava, otevřenost a čestné soutěžení v duchu fair play – jsou i hlavními tématy expozice. Výstava v přízemí Paláce YMCA v ulici Na Poříčí 12 potrvá od 25. listopadu do 31. ledna, přístupná bude denně od 8 do 20 hodin a vstup je zdarma.
Při zahájení výstavy ve čtvrtek 24. listopadu nebude chybět ukázka hry kin-ball s obřím balonem neboli velmíčem. Velmíč využívali „ymkaři“ už ve 20. a 30. letech minulého století, když propagovali sport jako spojení tělesné zdatnosti s duševními ctnostmi jako je poctivost, statečnost a kamarádství. Kin-ball se bude hrát od 20 do 22 hodin v prvním patře Paláce YMCA v tělocvičně, která se tak mimořádně otevře nejširší veřejnosti. V tělocvičně proslulé svou ojedinělou klopenou běžeckou dráhou dříve trénovaly třeba legendární české gymnastky Věra Čáslavská či Eva Bosáková. Nyní si zde budou moci návštěvníci hru s velmíčem také sami zkusit: osobně nápomocný jim v tom bude špičkový kin-ballista a mladý český reprezentant Petr Lipový, který zde hru předvede se svými spoluhráči z družstva v Hradci Králové.
Silná „ymkařská“ pětka
„Výstava ukazuje pestrou činnost vůbec nejstarší, největší a nejrozšířenější mládežnické organizace na světě. A pokud zůstaneme u přirovnání otevřené ruky, zaměřuje se na jejích pět prstů: pět tradičně nejsilnějších oblastí, v nichž vyniká právě současná česká YMCA,“ říká Vladislava Vidláková z pražského ústředí YMCA. K těm podle ní patří zejména férově a s radostí provozovaný sport, tradiční tábory pro děti, Ten Sing – volnočasové umělecké aktivity určené pro dospívající mládež, mateřská a rodinná centra a nízkoprahová zařízení, zaměřená na pomoc sociálně či ekonomicky znevýhodněným dětem a mladým lidem.
Výstava instalovaná v osmi výkladních skříních v bývalé pasáži Paláce YMCA nabídne vedle psaných textů i mnoho půvabných, dosud nevystavených fotografii z archivu i ze současného dění organizace. A chybět na ní nebudou ani rarity z archivů soukromých sběratelů či pamětníků a také z depozitářů Národního muzea.
Sport, přátelství a fair play
„V rozvíjení a vynalézání nových sportů drží YMCA nejeden světový primát. Třeba basketbal neboli košíková vznikla v roce 1891 díky kanadskému tělocvikáři a aktivnímu „ymkaři“ Jamesu Naismithovi. Toho ho napadlo, že svým svěřencům umístí do tělocvičny koš na broskve, aby se do něj mohli trefovat míčem. Díky organizaci YMCA se u nás ve 20. a 30. letech rozšířily nejen basketbal, ale také odbíjená, lukostřelba či softball. V bazénu v Paláci YMCA, který je vůbec nejstarším krytým bazénem v Praze a stále si v něm můžete zaplavat, se dříve konala také mistrovství republiky ve skocích z prkna,“ připomíná bohatou historii Vladislava Vidláková.
Na výstavě tak vedle historického náčiní najdeme třeba také sportovní desatero – pravidla dobrého sportu z roku 1923. Ta kladou důraz na pevnou vůli, spolupráci a dodržování fair play. „Právě spojení péče nejen o silné tělo, ale také o zdravou duši a ducha mladých lidí bylo to, oč v YMCA vždycky šlo. Harmonické propojení těla, duše a ducha ostatně představuje i červený rovnostranný trojúhelník přetnutý modrým břevnem – symbolem silné vůle, bez níž nic nejde -, který má tato organizace ve znaku,“ vypráví Vladislava Vidláková.
Tábor v duchu Masaryka, zpívání i pomoc matkám
Výstava přiblíží vedle sportu i populární tábory, otevřené a dostupné bez rozdílu všem dětem. Ten nejstarší – letní tábor v Soběšíně – oslaví letos už 95. narozeniny. O jeho založení se kdysi zasadil sám prezident T.G. Masaryk.
Zcela jedinečnou zábavu pro náctileté nabízí v YMCA Ten Sing neboli teenagers singing: dospívající mladí lidé se tu věnují hudbě, zpěvu a tanci. Nerozhoduje přitom jejich talent, ale hlavně chuť si některou z uměleckých disciplín zkusit a zažít pak radost ze společného vystoupení.
Průkopnickou roli sehrála YMCA i v rozšíření rodinných a mateřských center: právě v Paláci YMCA vzniklo v roce 1992 vůbec první mateřské centrum v Česku. Organizace dodnes stojí za řadou těchto užitečných zařízení, fungujících dnes po celé republice.
Záslužnou roli při práci s mladými lidmi odvádějí také nízkoprahová centra, v nichž se pracovníci z YMCA setkávají s dětmi a mládeží, která je ohrožená chudobou, problémy v rodině či sociálním vyloučením.
Víte, že..?
YMCA (YoungMen’s Christian Association) je nejstarší a největší celosvětovou mládežnickou organizací na světě. Má 58 milionů členů ve 119 zemích světa. V roce 1844 ji s přáteli v Londýně založil mladý obchodní příručí George Williams, který tak chtěl pomoci mladým mužům odolávat odlidštěnému prostředí anglických velkoměst. Organizace stojí na křesťanských principech vzájemné pomoci, je ale otevřená pro všechny mladé lidí bez ohledu na národnost či vyznání: už za první republiky tak u nás na její populární letní tábory jezdili děti z katolických, protestanských, židovských, pravoslavných, mormonských či ateistických rodin.
Na rozdíl od Sokola nebo Orla je YMCA organizací s působností po celém světě, což jejím členům dodnes přináší řadu zajímavých možností – vzdělávacích programů, mezinárodních táborů a výměnných pobytů, často spojených z možností dobrovolnické práce.
O rozvoj YMCA v Československu se vedle T. G. Masaryka zasadil třeba i Václav Maria Havel, otec bývalého prezidenta Václava Havla. Po okupaci byla organizace zakázána a řada aktivních členů zaplatila za svou činnost životem. Po nadějné poválečné obnově následoval komunistický převrat a další rána: v 50. letech byla organizace rozpuštěna a její majetek, včetně velkoryse postaveného Paláce YMCA a mnoha sportovišť, tehdy převzal Svaz československé tělesné výchovy. Znovu založení se u nás YMCA dočkala až v roce 1990, dnes má 25 poboček a něco okolo tří a půl tisíc členů.
YMCA v České republice je členem Evropské aliance YMCA, která sídlí rovněž v Paláci YMCA v Praze, a je i členem Světové aliance situované v Ženevě.
Původní prvorepublikový archiv YMCA se dochoval jen ve zlomcích: dobové památky, fotografie i dokumenty jsou proto v YMCA stále velmi vítané a dodnes tu nacházejí uplatnění.
„Desatero dobrého sportu“ z roku 1923, jehož autorem je Hugh S. Fullerton:
1. Nevzdáš se.
2. Nebudeš hledati výmluv pro své chyby.
3. Nebudeš se honositi svým vítězstvím.
4. Nemáš sklesnouti po prohře.
5. Nebudeš nečestně používat výhod.
6. Neklaď podmínek, jichž bys sám nemohl přijmouti.
7. Buď vždy ochoten přenechati hráči hru ve stínu.
8. Nebudeš podceňovati soka, ani přeceňovati sebe.
9. Pamatuj si, že jde o zápas; kdo jinak smýšlí, je slaboch a ne sportsman.
10. Měj v úctě hru, kterou hraješ, poněvadž kdo prohrál čestně, zvítězil i při prohře.