Velkým tématem je zpřístupnění krypty ve frýdecké Bazilice Navštívení Panny Marie. Jak se na takovou věc dívá církev. Nevadí, že do krypty budou přicházet turisté a uvidí ostatky zemřelých?
Církev s tím nemá žádný problém. Krypta není muzeum, je proto třeba zachovávat určitou pietu, ale na druhé straně návštěvníci krypty uvidí, co znamená smrt, oddělení duše od těla. Člověk si uvědomí, že je tady jen dočasně. V dnešní době pořád za něčím honíme a v kryptě se na chvíli v tom shonu zastavíme a snad si uvědomíme pomíjivost i to, že materiální věci nejsou všechno.
Vnímáte zpřístupnění krypty i ze světského pohledu? Třeba to, že návštěvníci budou přínosem pro místní živnostníky a podnikatele?
Tuto věc vnímáme a je to určitě pozitivní záležitost. Potěší mne, když to pomůže živnostníkům. Netoužíme po senzacích, ale věříme, že ve spolupráci s městem dosáhneme otevření krypty a pro nás je důležité, že zpřístupníme i baziliku. Je opravdovým skvostem. Zatím nemáme prostředky a možnosti, aby byla bazilika neustále otevřena, ale v souvislosti s kryptou by k tomu mohlo dojít. Předpokládáme, že návštěvníky provede průvodce a pohovoří o kryptě i bazilice.
Bazilika je ale přístupná…
Je přístupná, ale ne po celý den. Nemáme člověka, který by provázel návštěvy. Často přijdou na faru lidé, kteří Frýdkem-Místkem projíždějí a přejí si vstoupit do baziliky. Snažíme se všem vyhovět, umožníme jim navštívit baziliku a pomodlit se.
Kryptu otvíráte jen jednou ročně?
Máme ji oficiálně zpřístupněnou během noci kostelů. Občas uděláme výjimku, a když poutník přijede zdaleka, otevřeme mu i kryptu. Je to spíše mimořádná věc. Byli tady například příbuzní z rodu Pražmů – jeden člověk z Polska, druhý z Liberce. Ostatky jejich předků jsou uloženy v kryptě. Takže jim jsme umožnili vstup do krypty.
V jakém stavu je krypta?
O tuto problematiku se hodně stará referent našeho děkanátu Michal Bučko, jedná s městem i odborníky. Samotná krypta potřebuje míst svůj režim, konstantní teplotu a vlhkost, což zatím zajišťuje systém odvětrávání kostela. Jenže při zvýšeném provozu v kryptě stoupá teplota, což chceme vyřešit s klimatologem. Archeologové zkoumali stav ostatků a konstatovali, že jsou v dobré kondici, což je dobrý signál. Začali jsme spolupracovat s architektem Markem Štěpánem, rodákem z Frýdku-Místku, který nyní působí na jižní Moravě. Má zkušenosti se sakrálními stavbami, dokonce připravuje nějaké věci pro ostravskou katedrálu a věřím, že navrhne taková opatření, aby nepůsobila rušivě.
Je třeba zřídit nový vstup do krypty?
Původně jsme zvažovali, že kryptu zpřístupníme samostatným bočním vchodem. Zároveň by se odtamtud dalo vystoupit na pavlač, kde chceme pořádat výstavy. Jenže při debatách s památkáři a statikem jsme uznali, že takový stavební zásah by naší bazilice příliš neprospěl. Proto zachováme současný vstup, ke kterému se přichází hlavní lodí a poté boční kaplí. Musíme jej trochu upravit a osadit zábradlím, protože schody jsou prudké.
Tato varianta zároveň navazuje na náš záměr zpřístupnit celou baziliku. Jen musíme stanovit režim tak, aby nebyl narušen chod kostela a bohoslužeb.
Vím, že jste jednali i s městem. Jak se k tomu nápadu staví? Jsou představitelé města přístupní?
S představiteli města jsme se setkali u nás. Navštívili nás členové komise pro obnovu historických památek. Zjistil jsem, že všichni táhnou za jeden provaz, jsou vstřícní, mají zájem o tuto problematiku. Moc mě to potěšilo. Vzpomínám si na pány Jaromíra Poláška, Marcela Sikoru a další. Myšlenka zpřístupnění krypty nás všechny spojuje, a to bylo příjemné zjištění.
Můžete upřesnit, kdo je v kryptě pohřben?
Poutníci, kteří zahynuli během povodně při pouti v roce 1750, kněží i členové šlechtického rodu Pražmů. Poslední člověk byl do krypty uložen začátkem 19. století, v roce 1804.
Dá se odhadnout, kdy by mohla být krypta nastálo otevřena?
Nechtěl bych někoho uvádět v omyl a říct nějaký termín, který se pak nesplní. Netuším, kolik prací nás čeká. Možná hodně, možná méně.
Zajímá mne ještě jedna věc v souvislosti s bazilikou. Středoškolský profesor Zdeněk Kalmus se domnívá se, že v roce 1945 navštívil baziliku Karol Wojtyla, budoucí papeže Jan Pavel II. Když při své papežské návštěvě přelétal vrtulníkem z Olomouce do Mošnova, zakroužil právě nad frýdeckou bazilikou. Zdeněk Kalmus si myslí, že chtěl vidět kostel, který v mládí navštívil. Víte o této záležitosti?
O tom, že Svatý Otec přelétal nad bazilikou, vím od Michala Bučka. Pan Kalmus zjišťuje historické prameny. Zatím netušíme, zda tady Karol Wojtyla byl či nebyl, zda a si jen chtěl z výšky prohlédnout baziliku anebo zda chtěl opravdu zavzpomínat na místo, které v mládí navštívil. Myslím si, že Frýdek znal jako poutní místo. Je zde propojení s Polskem. V bazilice máme obraz, na kterém se modlí polští námořníci k Panně Marii Frýdecké.
Blíží se adventní období. Jaké zvyky se během adventu dodržují?
Advent vychází z latinského slova adventus, což je příchod. Věřící vědí, že čekáme příchod Ježíše Krista. To si připomínáme během adventu, který je přípravou na Vánoce. Hezkou tradicí je vyrobení nebo zakoupení adventního věnce se čtyřmi svíčkami.
Co říkáte na to, že Vánoce bývají někdy až příliš komerční?
Vánoce mají být svátky rodiny a pohody. Každý si pohodu vytvoří jinak. Pamatuji si, že když jsem byl hodně malý, měli jsme během Vánoc buráky a pomeranče, což jsem považoval za velkou vzácnost. Dnes je to běžné a člověk si přeje zase něco jiného. Chápu, že potřebujeme ke studiu nebo práci počítač i mobilní telefon, ale to vše je prostředek. Tyto věci by neměly být cílem. U dětí často vidím, že chtějí moderní notebook a telefon, aby byl někým důležitým mezi svými spolužáky. Takové věci ale člověku štěstí nepřinesou. Štěstím jsou obyčejné věci, malé radosti, lidské hodnoty, to že jste se svou rodinou a blízkými.
Určitě jste se jako malý kluk těšil na dárky. Mám pravdu?
Samozřejmě, těšil jsem se na dárečky. Ale i na atmosféru. Můj tatínek byl kostelník, takže na Štědrý den jsme ráno vstali, šli udělat vánoční výzdobu do kostela. Až ve 12 letech jsme si mohli zdobit vánoční stromeček, do té doby jej zdobil tatínek v noci z 23. a 24. prosince a ráno nás chtěl krásným stromečkem vždycky překvapit. Večer jsme šli na půlnoční. Rád vzpomínám na Vánoce v rodině i proto, že jsem v 18 letech vstoupil do kláštera a na Vánoce jsem pak už nebyl nikdy doma.
Ještě se vrátím k vánočním dárkům. Který vám udělal radost?
Dostávali jsme praktické dárky jako ponožky nebo zimní boty. Rodiče nám však vždycky dávali i knížky. Nejen pohádky, spíše takové, abychom si z příběhu při četbě něco odnesli. Bylo nás pět dětí a rodiče nám vždy dali nějaký společný dar, většinou společenskou hru, kterou jsme pak hráli celý večer až do půlnoční. Dnes doceňuji to, že jsme díky takovému dárku trávili čas spolu a těšili se, až si hru zahrajeme.
Zmínil jste Vánoce v klášteře. V čem byly jiné?
Jsou krásné, avšak člověk si už musí připravit kázání, přemýšlí, co řekne, jak osoví příchozí, jak dá lidem naději. Je to nejen o radostech, ale i o službě a o zodpovědnosti.
Nevadí vám, že někdo přijde do kostela jen jednou ročně na půlnoční? Vnímáte, že na půlnoční chodí i nevěřící? Připravujete si řeč pro ně?
Když jsem byl prvním rokem ve Frýdku, velice mě překvapilo, kolik lidí přišlo na půlnoční. U kázání cítím, zda lidé promluvu vnímají. Nevadí mi, že někdo přijde do kostela jen jednou ročně. Určitě za to nikomu nevyčiním. Hledám proto ta správná slova, která nerozdělují, ale která naopak spojují. Jsem rád, že si v kostele všichni užijí sváteční atmosféru. Nejsem farářem jen věřících, jsem farářem všech, tedy i lidí hledajících, těch, kteří potřebují pomoc. A modlím se za všechny.
Profil
Páter František Boldy se narodil se 12. července 1976 v Prešově. Absolvoval gymnázium v Lipanech v okrese Sabinov. Poté nastoupil v Bratislavě do kláštera redemptoristů a následně vystudoval teologickou fakultu Trnavské univerzity. Od roku 2001 působil 12 let na mariánském poutním místě v Gaboltově u Bardejova a v současné době působí třetím rokem ve frýdecké farnosti jako administrátor a rektor komunity.
