Ačkoliv má průzkum za sebou teprve zhruba jednu třetinu, už dnes lze s jistotou říct, že se pod dlažbou olomouckého Dolního náměstí skrývá z pohledu archeologů velké bohatství. „Skutečně se podařilo dost věcí z našich očekávání naplnit. Mnohé máme navíc a také máme hodně věcí na přemýšlení, a to na dost dlouhou dobu,“ říká Richard Zatloukal z Národního památkového ústavu v Olomouci, který výzkum na Dolním náměstí vede. Pod dlažbou a vrstvami hlíny našli archeologové například základy gotické kaple svaté Markéty, z nichž je odkryt presbytář, část zdi, středový nosný sloup a také podlaha z velkých kamenných desek. Podle Richarda Zatloukala už ale původní představy o snadném zakreslení půdorysu kaple berou za své. Stavba byla totiž zřejmě složitější a větší, než se zprvu zdálo, a dokonce možná souvisí se zdivem, které před dvaceti lety našel při jiném průzkumu na ploše o kus dál archeolog Josef Bláha. Na kapli, o níž se hovoří v písemných pramenech, by však už stavba měla neobvykle složitý půdorys.
Druhou důležitou stavbou je románská zděná budova ze dvanáctého století. U ní ale zatím není jisté, zda šlo o světskou nebo církevní stavbu. To by se mělo ukázat na jaře, až výzkum odhalí další části stavby. V okolí jsou desítky či možná stovky hrobů, a ve středověku se obvykle pohřbívalo právě na vysvěcené půdě u kostelů. Podle Richarda Zatloukala však v 11. a 12. století ještě nebyl v Olomouci tento obyčej samozřejmostí. „Víme, že biskup Jindřich Zdík tento fakt kritizoval a nabádal k tomu, aby se pohřbívalo výhradně u sakrálních staveb,“ připomíná Richard Zatloukal nejvýznamnější osobnost románské Olomouce. To by mohlo znamenat, že šlo o světskou stavbu, nebo naopak to, že právě biskup Zdík nechal u již existujícího hřbitova vybudovat ve 12. století kapli. Tyto otázky snad zodpoví další průzkum na jaře. Pod zemí se našly i další fragmenty kamenných staveb. „Vypadá to, že tady máme na poměrně malé lokalitě tři nebo snad dokonce čtyři stavby, a to je už opravdu hodně,“ uzavírá archeolog. Více bude známo po dokončení výzkumu, i poté ale možná zůstane řada otázek.
Okolo zděných staveb i pod nimi se objevuje množství hrobů, vesměs z 11. nebo 12. století. „Stáří pohřbů potvrzují jak nálezy doktora Bláhy z devadesátých let, tak i naše. Podařilo se najít například několik záušnic, typických ozdob, jakými se ženy krášlily ve dvanáctém století,“ vysvětluje Richard Zatloukal. Našly se i menší typy záušnic z 11. století.
„Jedna část toho hřbitova je trochu zvláštní,“ připomíná archeolog. Zmíněná část pohřebiště skrývala několik zachovalých dětských koster, což už samo o sobě je pro vědce velmi zajímavé. Dětské ostatky se totiž dochovají málokdy. V jedné z miniaturních rakví leželo novorozeně nebo předčasně narozené dítě – tělíčko totiž měřilo pouhých asi třicet centimetrů. V této části, mezi dětmi, byl pohřben i dospělý člověk. Čím byl zajímavý ten? Měl useknutou hlavu. Popravený zločinec? Na to lze podle archeologa stěží odpovědět. „Mohl být popraven, mohl to ale být i následek boje nebo šlo třeba o oběť vraždy,“ říká Zatloukal.
Všechny ostatky z pohřebiště čeká vyzvednutí a důkladný antropologický průzkum. Z něj pak vyplyne například to, jací lidé zde ještě před založením královského města žili, jak vysocí byli, jaké nemoci je sužovaly či nakolik byli mezi sebou pokrevně spřízněni. Konkrétní osudy jednotlivých nebožtíků však už ani sebelepší antropologická analýza neobjasní.