Národní galerie má mezi stovkami tisíc exponátů vzácná historická díla, která musejí mít stálé klima. Přehřívají se i depozitáře Národní knihovny, ta využívá ke chlazení vodu z Vltavy.
„Teplota je pro naše knihovní fondy naprosto klíčová. Ideální, která by měla být v depozitářích, je kolem 20 stupňů Celsia. Uvádí se, že každé dva stupně nad tento ideál několikanásobně zvyšují riziko poškození papíru, vazeb a podobně. Musíme depozitáře intenzivně chladit,“ řekl ředitel Národní knihovny Martin Kocanda.
Depozitáře v Klementinu chladí speciální systém, který do objektu přivádí vltavskou vodu, depozitáře v Hostivaři se chladí standardní klimatizací.
Čidla a měřáky ukazují úroveň teploty a vlhkosti a my je musíme udržovat v daném mantinelu, vysvětlil Kocanda. Depozitáře v Klementinu jsou nově pod střechami – přesunuly se tam v rámci revitalizace a z obav o zatopení v nižších patrech při povodních. „Pokud bychom pod střechami nechladili, pravděpodobně by tam teď teplota byla přes 40 stupňů,“ míní.
V nižších podlažích podle něj silné klementinské zdi dokázaly teplotu chvíli udržet a nedocházelo ke skokovým nárůstům teploty. „Ale všechno má svá pro a proti,“ dodal.
Voda z Vltavy ochladí v pětisetmetrovém okruhu potřebné prostory a pak se zase do řeky vrací. Voda se ale musí vrátit tak, aby nebyla teplejší o více než o čtyři stupně. „Dnes je to kolem 15 stupňů a nesmí se vrátit teplejší než 19 stupňů. Kdyby se ukázalo, že je na výstupu teplejší, museli bychom ji dochladit,“ řekl ředitel.
Vodou se ale chladí jen depozitáře a prostory s technikou. Kanceláře pro zaměstnance nelze podle Kocandy kvůli památkové ochraně chladícími přístroji či klimatizací opatřit. A mohutné klementinské zdi již podle něj současná vlna tepla dokázala prohřát.
„Umělecká díla vyžadují specifické podmínky s ohledem na teplotu a vlhkost výstavních prostor. Současná extrémní horka ovlivňují klimatické podmínky expozic Národní galerie, je tedy nutné přistupovat ke zvýšenému chlazení, což samozřejmě zvyšuje i ekonomické náklady,“ uvedla mluvčí Národní galerie.
Ta nejstarší, středověká díla, plastiky i deskové malby, jsou uloženy v Anežském klášteře na Starém Městě, staré evropské umění najdou lidé v několika palácích na Hradčanech.
V současném počasí, kdy lidé hledají útočiště kdekoli, kde se mohou ochladit, se podle mluvčí lehce zvedla návštěvnost právě v palácích na Pražském hradě, tedy ve Šternberském, Schwarzenberském a Salmovském.