Začneme datem možné cesty. Pokud vás nevážou prázdniny dětí, co takhle vyrazit v červnu? Jistě, ale i tehdy musíte počítat s jistými omezeními. Viníkem jsou opravy dálnic, jak u nás, tak v Rakousku, stejně jako fakt, že Chorvatsko vstoupí do Evropské unie až 1. července. Takže hned několik „překážek“, které vám mohou cestu znepříjemnit.
Samozřejmě, že z druhé strany ti, kdo se vydají na dovelenou na jih v červenci (díky začátku prázdnin) musejí počítat s tím, že silnice budou plné. Dá se tedy předpokládat, že ve dnech 28. – 30. června bude rozhodně komplikovaný provoz. Navíc už budou mít severní spolkové země Německa prázdniny v polovině, takže pozor na to.
Ovšem skutečný nával se dá očekávat v samotném závěru července, protože 25. června opustí děti školy v Bádensku Württembersku a týden na to v nejlidnatější německé zemi – Bavorsku. Takže poslední víkend v červenci doporučujeme jako datum cesty na jih rozhodně škrtnout. Ostatně i proto, že prázdniny vypuknou v tu chvíli i v samotném Rakousku. Hrůza!
Takže známe nejhroznější dny na silnicích ČR: 28. – 30. 6. a nejhorší evropské: 26. – 28. 7.
Ale vraťme se do června. Čím ten nám znepříjemní cestu do Chorvatska? O české dálnici D1 je zbytečné mluvit, její opravy vás zastihnou po celé léto. Ale v Rakousku na trase Vídeň – Graz narazíte právě do začátku rakouských prázdnin, konkrétně do 17. června a v druhém úseku do 8. července na práce na rakouské dálnici směr Slovinsko a to na dálnicích A2 a A9. Přičemž na druhé, se jedná o převedení dopravy do protisměru a snížení rychlosti v některých úsecích až na 60 km. Jde o úsek asi 10 km.
Pokud se tomuto úseku chcete vyhnout nebo jakmile uslyšíte v rádiu o problémech, máte šanci za Grazem sjet na silnici č. 67 a poté po silnici č. 69 a pokračovat na Mureck. Pak plynule na slovinský „objezd“ dálnice. Tam za slovinským městečkem Trate se však nyní opravuje silnice. Očekává se, že do začátku června by měly být práce hotovy. Pokud by nebyly… Nemalujme čerta na zeď.
Každopádně objížďka dálnice Lenart – Ptuj je Čechy poměrně využívaná, protože jde o úsporu 430 Kč za dálniční slovinskou známku.
Když je řeč o kupónech, pak musíte počítat s tím, že o něco málo dražší je rakouský – 10 denní dálniční známku v ÚAMK prodáváme za 233 Kč (v sídle ÚAMK v Praze nepřetržitě). Rozhodně doporučujeme koupit si ji před cestou, protože na české straně před hranicemi vyjde až o 50 Kč dráž.
Pokud nemáte důvod šetřit a objíždět slovinskou dálnici, vězte, že je poměrně prázdná a jízda po ní rychlá. V době kritických termínů prázdnin je její konec, vzhledem k následnému zúžení na rozbitou silnici I/9, místem kolon.
Dalšími náročnými místy jsou tradičně slovinsko-chorvatské hranice. A do 1. července zůstávají v platnosti celní kontroly na chorvatské straně. Po datu vstupu této země do EU slibují vedoucí představitelé obou zemí spojení kontrol do jednoho místa. Což přejezd hranic urychlí. Nicméně pozor – Chorvatsko se vstupem do EU nestává členem schengenského prostoru, a tudíž dál bude provádět některé kontroly. Takže průjezd přes hranice bez zdržení nemůžeme čekat dříve než za nějaké 2 – 3 roky. Asi.
Cesta po chorvatských dálnicích je většinou zcela bez komplikací, jde o nové silnice s dobrým povrchem, lákající k rychlejší jízdě než je povolená. Ovšem pamatujme – podle některých údajů je na trase ze Zagrebu do Splitu asi 15 stacionárních radarů a jistě potkáte i policii v autech. Zásadní novinkou letošního roku je při překročení o 50 km/h povolené maximální rychlosti možnost posuzovat váš přestupek přísněji a v případě nebezpečné jízdy dokonce s možností odnětí svobody na dobu do 3 let. Takže… Neriskujme.
Pokud jde o dálniční poplatky pak za úsek Zagreb – Split vás vyjdou na 229 kuna, což znamená, že se proti loňsku zdražily zhruba o 4 %. Což je běžná záležitost a musíme s tím každoročně počítat. Pokud jde o mýtnice, pak obvykle na této trase platíme 2 x (majiteli dálnic jsou dva nezávislé subjekty).
Benzin super 95 (verze Class) vyjde na 35 Kč/1 l, diesel (u téže nejrozšířenější chorvatské společnosti INA) pak na 32 Kč. Protože musíte stejně v Chorvatsku tankovat (pro cestování po pobřeží a na cestu zpět), není o čem přemýšlet. A hledat levnější varianty u čerpacích stanic konkurenčního Petrolu nebo ÖMW? Většinou se vzhledem ke konkurenci liší minimálně.
Kdo míří nikoliv do Splitu a okolí, ale třeba až do Dubrovníku, bude na jedné straně rád. Dálnice se tímto směrem opět o něco protáhla – asi o 10 km a končí u Vrgoracu. Z druhé strany je tu jedna obava: na posledním klesání před Dubrovníkem se opravuje cesta, takže je zde rychlost omezena jen na 30 km/h. Zda bude oprava do června hotova, nezaručí asi nikdo.
Na závěr ještě několik příkladů cesty z Prahy do Splitu.
Mimo dálnice v Chorvatsku, tedy přes Plitvice a Ptuj je to 998 km. Trasa se vyplatí jen tomu, kdo jede v noci, aby měl malá zdržení na vedlejších silnicích. Přesto bude až o 3 – 4 hodiny pomalejší než při jízdě po chorvatské dálnici.
Jízda po dálnicích Praha, Graz, Maribor dále na Zagreb a Split je dlouhá asi 1050 km. Když pojedete bez dlouhých zastávek, můžete to zvládnout za 11 hodin. Objížďka slovinské dálnice vás bude stát asi 30 km navíc a ztrátu asi 35 minut, ale úsporu 430 Kč.
Druhou možností je jízda přes Maďarsko, kdy z Vídně zamíříte na Köszeg a pak Szombathély a dále na Zagreb. Cesta měří asi 1100 km a je proti klasické časově asi o hodinu delší. Úspory tedy žádné výraznější nečekejte.
Další informace naleznete také v letní publikaci ÚAMK Autem po Evropě, která v těchto dnech právě vychází.
Zdroj: ÚAMK
