Už v roce 2010 by mělo ve městě a jeho nejbližším okolí vzniknout několik cyklostezek, které Olomouc propojí s klíčovými cyklotrasami vedoucími napříč republikou. Celistvé tahy umožní lepší pohyb turistům i místním a zkrátka nepřijdou ani sportovci, kteří si oblíbili jízdu na kolečkových bruslích.
Podle turistických průvodců má Olomouc v porovnání s jinými městy v České republice poměrně hustou síť cyklotras. Přesto je podle vedení města i v tomto ohledu stále co zlepšovat. Loni nechalo zpracovat odbornou studii o stavu cyklistických tras na území města a z tohoto dokumentu jednoznačně vyplynulo, že strategie by měla spočívat v budování ucelených tahů. „A to nejen z praktických, ale i ekonomických důvodů. Všechny dotační tituly zvýhodňují ty části tras, které leží na významných dálkových cyklistických trasách, popřípadě ty projekty, které odvádějí cyklistickou dopravu z dopravně zatížených komunikací,“ vysvětlil olomoucký primátor Martin Novotný. Dvě nejvýznamnější trasy nadregionálního významu, které procházejí Olomoucí, jsou Moravská a Jantarová stezka. Ty jsou významné jak z hlediska tranzitu cyklistů, tak pro jejich pohyb v samotném městě. Pracovní skupina expertů proto nyní pracuje na plánu, jak tyto trasy doplnit na území města.
Moravská a Jantarová stezka
První z nich se týká celistvého úseku trasy, která prochází podél řeky Moravy od severu k jihu. Moravská cyklotrasa by měla vést přes Příkazy, Skrbeň, Horku nad Moravou, Křelov-Břuchotín, Olomouc – Řepčín a dále pak Olomouc – Povel, Nové Sady, Nemilany, Kožušany-Tážaly, Blatec, Charváty a Dub nad Moravou. Starostové obcí ležících v koridoru Moravské cyklotrasy se letos v únoru dohodli na společném postupu a nabídli, že se do projektu zapojí. To by mohlo podstatně zvýšit šance na získání evropských dotací, o něž by chtělo město zažádat ještě letos na podzim. „Pokud se podaří všechny individuální projekty zkoordinovat a podat do podzimní výzvy (listopad 2008), je reálná šance, že budou všechny vyhodnoceny velmi dobře a doporučeny k udělení podpory. Lze očekávat, že celková cena projektu může dosáhnout až 65 milionů korun, a to mimo trasu přes město. Ta bude vyčíslena zvlášť,“ upřesnil náměstek primátora Martin Major. Podstatnou část této sumy by měly pokrýt dotace ze strukturálních fondů Evropské unie.
Dalším významným úsekem, který se spojí s tzv. Jantarovou stezkou, bude cyklotrasa vedoucí z centra města po celé délce Bystřice až do Bystrovan. Stávající situace, kdy cyklisté přejíždějí frekventovanou hlavní silnici v Hodolanech (v blízkosti tzv. „Myší díry“), začíná být zdraví nebezpečná. Toto kritické místo by měl vyřešit podjezd.
Cyklotrasa Týneček – Chválkovice
S velkými problémy se město potýkalo při záměru vybudovat stezku pro cyklisty podél silnice I. třídy vedoucí z Chválkovic do Týnečka. I tady bylo hlavním cílem zvýšit bezpečí cyklistů. Původní plán ale ztroskotal na nesoudnosti majitelů pozemků v této lokalitě, kteří si kladli zcela nepřijatelné podmínky. „Za pozemky požadovali neúměrnou cenu, která někde dosahovala až tři tisíce za metr čtvereční. Navíc žádali vybudování vjezdů téměř na každý soukromý pozemek,“ vysvětlil primátor Novotný. Město proto hledalo jinou variantu, jak odvést cyklisty z této silnice. Jako optimální náhradní řešení se jevilo vybudování cyklistické stezky (společné i pro in-line stezku jako součást in-line lokality Chválkovické paseky) z Blodkova náměstí v Týnečku po polní cestě za fortovou pevností s vyústěním na komunikaci vedoucí k černovírskému lesu. V tomto úseku je trasa s výjimkou jednoho soukromého pozemku vedena po městských pozemcích. Trasa by měla být dlouhá zhruba 800 metrů a široká čtyři metry tak, aby po ní mohli cyklisté i bruslaři jezdit společně. Ve Chválkovicích by se pak napojila na momentálně budovanou trasu do Samotišek.
Na Poděbrady cyklostezka nebude
Město naopak zcela upustilo od záměru ulehčit přepravu cyklistům mířícím na přírodní koupaliště Poděbrady. Zklamaní budou zřejmě nejen sportovci, ale možná i majitelé pozemků, které chtělo město kvůli stavbě odkoupit. Ačkoli znalecké posudky jejich hodnotu vyčíslily na zhruba 30 korun za metr čtvereční, nabídla radnice soukromým vlastníků desetinásobek. Přesto zhruba polovina z nich žádala za zemědělskou půdu tisíc korun za metr, což je částka rovnající se tržní ceně stavební parcely. Zhruba půldruhého kilometru dlouhá trasa by tak město přišla na sedm milionů korun. Zamítnutím jejich požadavků dala radnice jasně najevo, že existují určité meze a že se nenechá soukromými majiteli vydírat. Cyklisti tak budou muset i nadále využívat polní cestu, která jako cyklostezka funguje v těchto místech odnepaměti.
Stezky pro cyklisty, pěší, nebo koně?
„Mrzí mě, že na Poděbrady cyklostezka nebude, ale za větší problém považuji to, že ještě stále není hotová trasa z Chválkovic do Samotišek. Jinak je na tom Olomouc co se týče cyklostezek velmi dobře,“ svěřil se devětadvacetiletý Petr z Olomouce. Jemu, stejně jako některým dalším osloveným cyklistům vadí především bezohlednost kolegů-sportovců. „Kritické to začíná být na tzv. cyklomagistrále vedoucí ze Sv. Kopečku na Radíkov a Posluchov. Tady je situace opravdu nedořešená, protože se tu míjejí chodci a cyklisti, kteří jezdí velmi rychle. Jít tudy s dětmi na procházku začíná být o zdraví. Chtělo by to tam dát nějakou značku pro cyklisty: Pozor chodci,“ upozornila čtyřiatřicetiletá Marcela. Spor o to, komu vlastně „cyklostezka“ patří, se nezřídka rozhoří také v blízkosti Lovecké chaty v Horce nad Moravou, kde se mezi cyklisty a chodci proplétají i automobily. Především o víkendech je to velmi exponované místo.
A aby toho nebylo málo, stěžují si cyklisté také na koňe. „Kamarád jel po cyklostezce a nad Radíkovem se srazil s koňem. Nebylo to poprvé, na koních se tu někteří lidi projíždějí běžně a jsou pěkně bezohlední,“ rozčiluje se pětadvacetiletá Jana.
Cyklisté si ale brzy budou muset vedle pěších, aut, případně koňů, zvyknout na další skupinku, s níž se budou na některých trasách potkávat – tzv. in-line bruslaře.
In-line stezky
Také pro ně město hodlá vybudovat několik stezek. Momentálně preferuje dvě lokality – Hejčínské louky a Chválkovické paseky. Druhá z jmenovaných funguje jako in-line stezka v podstatě už dnes. Za pěkného počasí můžete na asfaltové silnici vedoucí ke staré vodárně vidět desítky zaparkovaných vozů, které jsou trnem v oku především městským strážníkům. „V této lokalitě je dlouhodobě nepříjemná situace s dodržováním dopravních předpisů. Proto chceme ještě před budováním samotné in-line stezky zajistit záchytné parkoviště, které by vzniklo na pozemcích v majetku města,“ zdůraznil primátor Martin Novotný. Ani v této lokalitě se plány na vybudování stezky neobešly bez problémů s majetkoprávními vztahy, kvůli kterým muselo město trasu mírně pozměnit. Někteří odmítli prodej nebo směnu svých pozemků, proti se postavila i společnost AGRA Chválkovice, s. r.o., která se domnívá, že stezka by mohla narušit biotop ptactva, případně omezit vjezd agrární techniky na pozemky v místech, kde nyní nedisciplinovaně parkují bruslaři. S touto firmou hodlá město ještě jednat, stejně jako s vodohospodáři, kteří poukazují na ochranu vodních zdrojů v této lokalitě. Tyto problémy by chtělo město vyřešit do letošního podzimu, aby se už příští rok mohlo začít stavět.
Bruslení v centru
Třetí lokalita, kterou se radnice momentálně zabývá jako možnou stezkou pro in-linisty, se na rozdíl od dvou předchozích nachází v centru města. Trasa by měla propojit Bezručovy sady s nábřežím Morava Campus. Jedná se ve většině případů o stávající asfaltové komunikace, které nebude nutné nově budovat v celé konstrukci, kromě stezek u řeky Moravy, které ale zase budou součástí protipovodňových úprav.
Velkou bariéru v propojování těchto dvou lokalit tvoří pouze třída 17. listopadu, kterou je potřeba překonat alespoň ve dvou místech. Navrhované řešení počítá s šířkou stezek dva až čtyři metry, podle majetkoprávních a prostorových možností. Vesměs se jedná o stávající upravované chodníky a cyklostezky v majetku města Olomouce, které budou využívat bruslaři, chodci a cyklisté. Praxe ukáže, zda bude časem účelné na in-line stezkách v parcích a kolem řeky Moravy stanovit dobu provozu, která by časově upravovala upřednostnění jedné z aktivit, jako je tomu například v Central parku v New-Yorku.
Pro umělecké bruslení a bruslení pro začátečníky je v lokalitě navržena jedna zpevněná plocha pro výuku a zdokonalování techniky jízdy, umístěná na stávajícím asfaltovém hřišti poblíž vysokoškolských kolejí.
Náklady na tuto stezku by měly dosáhnout asi 8,5 milionu korun. Jakmile budou vyřešeny majetkoprávní vztahy, požádá město o dotaci na výstavbu in-line stezek z evropských fondů v časovém období 2009 -2013.
Ze Samotišek do Chválkovic už na podzim
Nejpozději letos na podzim cyklisti konečně projedou po dlouho očekávané stezce vedoucí z Chválkovic do Samotišek. Stavební práce se loni zastavily poté, co se radní rozhodli změnit původně plánovaný mlatový povrch na asfaltový tak, aby stezku mohli využívat i bruslaři či rodiče s kočárky. Zpoždění stavba nabrala i kvůli komplikovanému vyjednávání s pozemkovým fondem, jemuž patří část pozemků na plánované trase. Poté, co se bagry znovu zakously do země, objevil se další problém. Obec Samotišky, která se podílí na spolufinancování trasy, se na město Olomouc obrátila s prosbou o pomoc. Změna povrchu stavbu prodražila a tím se zvýšil i podíl, který měly Samotišky zaplatit. Dalších 463 tisíc ovšem obec v rozpočtu nemá. Aby se kvůli tomuto zádrhelu stavba nezpozdila a město nepřišlo o dotace, rozhodli olomoučtí radní, že zmíněnou částku uhradí z rozpočtu města.
Tři kilometry dlouhá a tři metry široká cyklostezka přijde na 7,5 milionu korun. Dotace ze Státního fondu dopravní infrastruktury činí 3,5 milionu.
