Pražská doprava se nesmí řídit podle toho, kdo zrovna nejhlasitěji bojuje za auta, kola nebo tramvaje. Metro, železnice, tramvaje, autobusy, auta, cyklisté i pěší nejsou soupeři. Jsou součástí jednoho systému. A dokud Praha nezačne tento systém plánovat jako celek na dvacet let dopředu, budeme dál jen hasit jeden problém za druhým.
Volby v Sasku-Anhaltsku přinesly výsledek, který by ještě před několika lety působil téměř nepředstavitelně. AfD získala 43,8 procenta hlasů a s velkým náskokem zvítězila. Mimořádně silná byla také mezi mladými voliči. Podle mě je to zpráva, kterou bychom neměli odbýt další nálepkou o extremismu. Mladá generace nám říká, že chce změnu. A podobnou změnu začínám cítit také u nás.
Jako předseda zastupitelského klubu SPD na pražském magistrátu a kandidát na primátora vidím každý den, jak Piráti svými nedomyšlenými experimenty a nekompetentními zásahy škodí Praze. Město je rozkopané, doprava kolabuje, tradice mizí a městské firmy se potácejí v problémech. Piráti rozhodují o věcech, kterým nerozumí, a Pražané na to doplácejí.
Načítaní obsahu...
Evropa dnes stojí na rozcestí. Na jedné straně slyšíme nekonečné fráze o jednotě, pokroku a evropských hodnotách. Na straně druhé ale vidíme čísla, která mluví úplně jinou řečí. Průzkum agentury INSA, podle kterého by Alternativu pro Německo volilo rekordních 29 procent Němců, není náhoda.
Evropská unie se ráda stylizuje do role morální autority. Jenže poslední korupční skandály ukazují něco jiného: že bruselské instituce jsou až nebezpečně otevřené vlivu cizích států, lobbistických sítí a peněz, které dokážou ohýbat rozhodování celé Unie. A že Evropa ztrácí schopnost chránit sama sebe.
Již léta sleduji, jak Piráti v Praze prosazují nedomyšlené dopravní projekty, které městu spíše škodí, než pomáhají — od cyklopruhů namísto slibovaných cyklostezek až po světelnou závoru v Troji. Její zrušení nakonec ukázalo, kdo v Praze skutečně usiluje o koncepční řešení a kdo jen o ideologické experimenty.
Podoba Lex OZE III byla špatně jak ve Sněmovně, tak v Senátu. Je to pouze zabetonování Green Dealu v energetice v praxi. Nemá navíc nic společného s malými uživateli a producenty, jak je tvrzeno médii veřejnosti, ale hrne to další miliardy vybraným a velkým hráčům.
Americký prezident Trump jasně označil Green Deal za podvod a i svým podpisem nařídil vystoupení USA z Pařížské dohody o klimatu. A co slavná EU, vedená environmentálními pomatenci a fanatiky, prosazující zvrácenou ideologii škodlivosti CO₂?
