Zatímco Hostýnské vrchy jsou významné zejména výskytem početnější populace strakapouda bělohřbetého a lejska malého, zbývající dvě ptačí území chrání vzácné druhy ptáků jak horských lesů, tak ohrožené druhy podhorské a horské zemědělské krajiny. Mezi velmi vzácné ptačí druhy žijící v této oblasti patří puštík bělavý. Je to po výrovi velkém, který rovněž v počtu několika párů ve Zlínském kraji hnízdí, naše druhá největší sova a kromě Beskyd a Horního Vsacka žije v České republice již jen na Šumavě. Hnízdí zde také naše nejmenší sova, kulíšek nejmenší, která není větší než špaček, a podobně jako puštíka bělavého ji spíše uslyšíme, než uvidíme. „Dalším vzácně se vyskytujícím druhem sovy je sýc rousný. S oblibou hnízdí v dutinách po datlu černém a jeho výrazný a nezaměnitelný hlas pu-pu-pu-pu-pu je slyšet za bezvětrných nocí stovky metrů daleko. Dříve běžnější sýček obecný se dnes již v rámci celé ČR vyskytuje velmi vzácně a např. z okresu Vsetín nemají ornitologové žádné doložené hnízdění tohoto druhu z posledních let,“ přiblížil ornitolog Miroslav Dvorský.
K velmi vzácným ptačím druhům bezesporu náleží také tetřev hlušec. Ačkoliv ještě v 19. století patřily Beskydy k nejbohatším lokalitám s výskytem tetřeva v České republice, dnes tu přežívá sotva několik jedinců. Tento druh ohrožuje zejména intenzivní těžba v lesích, nevhodná druhová skladba dřevin a také nadměrný turistický ruch. O poznání lépe je na tom další kurovitý pták, jeřábek lesní, který patří sice k vzácným ptačím druhům Zlínského kraje, ale jeho výskyt zde není tak kritický jako u tetřeva.
Beskydské horské lesy, bučiny či jedlobučiny a horské smrčiny jsou domovem dvou vzácných druhů šplhavců. Jedná se o strakapouda bělohřbetého a datlíka tříprstého. Zatímco strakapouda bělohřbetého uslyšíme nebo uvidíme spíše ve smíšených lesích často s převahou buku, datlík tříprstý žije převážně v pralesovitých porostech horských smrčin, často až v nejvýše položených oblastech. Na rozdíl od většiny strakapoudů, kteří mají červeně zbarvené temeno hlavy, má sameček datlíka žlutě zbarvenou čepičku. Další dva druhy šplhavců, datel černý a žluna šedá, jsou již o poznání běžnější a vnímavější pozorovatel se s nimi může setkat na mnohých místech ve Zlínském kraji.
Z dalších naturových druhů ptáků hnízdí ve zmíněných ptačích oblastech i na jiných místech ve Zlínském kraji pravidelně také čáp černý. Na rozdíl od všeobecně známého a populárního čápa bílého je to plachý pták, hnízdící v souvislejších lesních komplexech od nížin až po horské oblasti. I když je to velký pták, najít jeho hnízdo není až tak snadné.
Vzácným obyvatelem přirozených lesů Hostýnských vrchů a Horního Vsacka je lejsek malý, nenápadný pěvec podobný běžně se vyskytující července obecné. Právě ptačí oblasti ve Zlínském kraji patří mezi území s nejvyšším počtem hnízdících párů tohoto druhu v České republice.
Z celosvětově ohrožených ptačích druhů hnízdí zejména na vlhčích podhorských loukách ve Zlínském kraji chřástal polní. Ozývá se převážně v noci svým nezaměnitelným hlasem a je potěšitelné, že např. na Valašsku s útlumem intenzivního zemědělství jeho počty začaly narůstat. Stále je však ohrožen velkoplošným kosením lučních porostů v hnízdní době a také zalesňováním luk.
V křovinatých biotopech zejména na loukách a pastvinách se setkáme také s dalšími vzácnějšími druhy pěvců, a sice ťuhýkem obecným a pěnicí vlašskou. Vyhovují jim zejména porosty planých trnek, hlohů a šípkových růží, kde naleznou bezpečný úkryt pro svoje hnízda.
K silně ohroženým ptačím druhům ve Zlínském kraji patří ledňáček říční. Tento létající drahokam, jak jej mnozí lidé nazývají, si vyhrabává hnízdní nory v kolmých písčitých a hlinitých březích řek, potoků nebo např. štěrkoven. Je velmi vážně ohrožen zejména popovodňovými opravami břehových nátrží a necitlivými úpravami toků. Z řádu srostloprstých ve Zlínském kraji dále zřejmě velmi vzácně hnízdí i dudek chocholatý a v posledních letech i z jižněji položených oblastí expandující vlha pestrá. Tento druh, hnízdící dříve vzácně jen na jižní Moravě, dnes každoročně hnízdí např. i na Kroměřížsku.
V posledních letech zaznamenávají ornitologové ve Zlínském kraji také zvýšený výskyt orla mořského. „V minulosti se zde vyskytoval hlavně v nivě řeky Moravy a Bečvy převážně od podzimu do jara, v posledních letech se na několika lokalitách zdržují tito ptáci i v hnízdním období a jistě je jen otázkou času, kdy i ve Zlínském kraji bude tento největší z evropských orlů hnízdit,“ dodáva Miroslav Dvorský.
V Beskydech byl ve spolupráci se státní ochranou přírody na Slovensku zahájen projekt na návrat orla skalního. Tento druh zde v minulosti hnízdil a byl vyhuben člověkem. Odchovaná mláďata ze slovenských hnízd budou po dobu pěti let vypouštěna na vhodném místě a realizátoři projektu si slibují, že po skončení projektu je naděje na opětovné zahnízdění orla skalního v oblasti Beskyd.
Vzácnějších a zajímavých druhů ptáků samozřejmě žije ve Zlínském kraji ještě celá řada a není účelem toho článku je všechny vyjmenovat. Kromě uvedených ptačích oblastí se ve Zlínském kraji nachází několik ornitologicky významných a zajímavých lokalit. V první řadě jsou to Záhlinické rybníky na Kroměřížsku. Tato soustava rybníků a navazující nivní louky a okolní lužní lesy patří k nejvýznamnějším ornitologickým lokalitám na Moravě. Hnízdí zde celá řada druhů vodních a mokřadních ptáků a význam této lokality ještě narůstá v době jarního a podzimního tahu, kdy zde můžeme pozorovat i řadu u nás velmi vzácných druhů ptáků ze severní i jižní Evropy. Na Kroměřížsku je zajímavou ornitologickou lokalitou mokřad Bašňov a také Chropyňské rybníky se známou kolonií racka chechtavého.
V okrese Vsetín jsou pro hnízdící i protahující vodní a bahenní ptáky významné Choryňské rybníky s přilehlou PR Choryňský mokřad. V posledních letech zde v několika párech hnízdí i např. husa velká.
Problematickým ptačím druhem Zlínského kraje je v posledních letech kormorán velký. Jen na řece Bečvě na Vsetínsku, Valašskomeziříčsku a Rožnovsku každoročně zimuje 500 až 700 těchto rybožravých ptáků. I z pohledu ochránců přírody je jejich výskyt v takovém množství značně problematický, neboť výrazně narušují rovnováhu říčního ekosystému.
O projektu budeme nadále informovat prostřednictvím tiskových zpráv, aktuality i další články a dokumenty jsou uveřejňovány na internetových stránkách www.liska-evvo.cz.
