Výzkum a vývoj VŠB – Technické univerzity v Ostravě (VŠB-TUO) získá významnou finanční podporu v podobě prostředků z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. České republice je z Evropského fondu pro regionální rozvoj v období 2007 – 2013 určeno na budování a rozvoj kvalitní výzkumné infrastruktury a zařízení celkem 1,6 miliard EUR. V přepočtu podle současného kurzu je to suma zhruba 40 miliard korun, které budou v tzv. prioritních osách 1 a 2 rozděleny mezi nejúspěšnější žadatele – nositele nejperspektivnějších výzkumných projektů. VŠB-TUO se v tuto chvíli zařadí mezi nejúspěšnější vysoké školy v ČR, protože z osmi podaných projektů bude s největší pravděpodobností úspěšných šest v celkovém objemu více než 3 miliardy korun. „Využijeme je na společný výzkum a vývoj s partnery, kterými jsou další univerzity z celé ČR, instituce Akademie věd ČR, Moravskoslezský kraj, statutární město Ostrava a průmyslová sféra. Ta bude také dlouhodobým uživatelem výsledků projektů,“ uvedl rektor VŠB-TUO Ivo Vondrák.
Získané finance budou určeny na vybudování šesti výzkumných center: Regionálně materiálově technologického výzkumného centra (RMTVC), projektu Inovace pro efektivitu a životní prostředí (INEF), Centra excelence IT4Innovations, Institutu čistých technologií těžby a užití energetických surovin, projektu Energetické jednotky pro využití netradičních zdrojů energie a Institutu environmentálních technologií.
„V současné době se rozbíhají projekty RMTVC a INEF. V prvotních fázích projektu to znamená zejména nákup zařízení a technologií nezbytných pro výzkumnou činnost a ustavení výzkumných týmů, které budou tato zařízení v následujících letech využívat. V případě ostatních projektů aktuálně probíhá tzv. proces negociací s ministerstvem školství, jehož cílem je upřesnit klíčové parametry těchto projektů. S výjimkou projektu IT4Innovations by se realizační fáze těchto projektů měla rozběhnout ve druhé polovině tohoto roku,“ vysvětlil Martin Duda, ředitel Centra projektové podpory ostravské technické univerzity.
Nejrozsáhlejším a nejznámějším ze všech úspěšných záměrů VŠB-TUO je právě IT4Innovations, který již veřejnost zná pod názvem superpočítačové centrum. Tento projekt však není pouze o pořízení superpočítače, měřítkem jeho úspěchu budou aplikace, které se mají na tomto superpočítači realizovat, počínaje modelováním krizových situací typu šíření znečištění, přes pevnostní výpočty s cílem zajistit vyšší spolehlivost materiálů až po modelování nových lékových forem v prostředí nanostruktur. Svým významem je proto již tento projekt zařazen do tzv. cestovní mapy výzkumných infrastruktur národního významu a do evropské superpočítačové sítě PRACE. „Vzhledem k rozsáhlosti projektu musí centrum excelence IT4Innovations získat ještě posvěcení Evropské komise, konečné rozhodnutí by mělo padnout na konci tohoto roku,“ upozornil rektor Vondrák.
K nejzajímavějším výstupům a praktickým dopadům nastartovaných projektů VŠB-TUO a jejích partnerů by měly patřit také nové, pokročilé materiály z RMTVC. Přínos pro širokou veřejnost bude mít projekt INEF – výzkum a transfer nejlepších dostupných technologií v oblasti malých a středních zdrojů určených k vytápění a ke kogeneraci (výrobě energie a tepla současně). Přístup k novinkám v této oblasti se kladně projeví na zlepšení stavu ovzduší a efektivity využívání energetických zdrojů.
„Z pohledu průmyslu a ekonomiky je velmi významným projektem také Institut čistých technologií těžby a užití energetických surovin, který mimo jiné směřuje k podílení surovinové soběstačnosti České republiky,“ dodal I. Vondrák s tím, že obdobné motivy vedly univerzitu také k předložení projektu ENET – Energetické jednotky pro využití netradičních zdrojů energie. „Oba tyto projekty navíc doplňuje Institut environmentálních technologií, který se zaměří na nakládání s odpady, jejich využití a zneškodňování, ochranu ovzduší, vody a půdy,“ poznamenal rektor VŠB-TUO.
Evropské dotace budou moci tyto projekty čerpat již od tohoto roku, poslední pak skončí v roce 2015 s tím, že v průběhu tohoto období zmíněná výzkumná centra přejdou na jiné zdroje financování, přičemž mezi ty hlavní lze zařadit realizaci výzkumných zakázek pro firmy a společnosti, jako jsou Vítkovice Machinery Group, Třinecké železárny či Bonatrans.
Tyto firmy mají však již samotný podíl na úspěchu v získání šesti projektů technickou univerzitou Ostrava. Výzkumné programy a plánované technologie byly na ministerstvu školství, které o projektech rozhodovalo, hodnoceny také z pohledu jejich aplikovatelnosti v praxi, účast regionálního průmyslu na přípravě těchto projektů tak přinesla projektům rozhodující body. „Zároveň je nezbytné ocenit finanční podporu a vysokou flexibilitu města Ostravy a Moravskoslezského kraje, a to i při vyřizování všech nezbytných formalit a potvrzení, bez kterých by byly naše projekty vyřazeny,“ dodal Martin Duda.