Autorský projekt Ivana Jurečky Oběť v režii Pavla Štourače je divadelní fikcí. Vypráví příběh muže, který jednoho květnového dne roku 1949 vstoupí do přístavní čekárny. Chystá se na cestu do zámoří. Při odbavení je však zadržen. Následuje výslech, na jehož základě je zadržený předán soudu. Během soudního přelíčení, odvolání a nového soudního řízení postupně vycházejí najevo skutečnosti o pravé identitě souzeného i šokující informace o tom, co se v Osvětimi dělo. Selekce, týrání, hromadné popravy v plynových komorách, a zejména pseudovědecké experimenty, který obžalovaný na vězních prováděl. Na základě všech zjištěných faktů je mu prokázána vina a je odsouzen k smrti.
Tento příběh se však nikdy nestal. Přestože v té době již byla známa fakta o osobách odpovědných za genocidu Židů během druhé světové války, úředníci v Janově s největší pravděpodobností neznali pravou identitu zatčeného a tak Josef Mengele opustil v červnu 1949 Janov a na lodi Northon King odcestoval do Jižní Ameriky. Zde žil až do své smrti v roce 1979. I přes veškeré úsilí tajných služeb celého světa, lovců nacistů i izraelské vlády se ho nikdy nepodařilo vypátrat a předat spravedlnosti.
Monodrama Oběť je pokusem pochopit nepochopitelné. Nesoudí, jen předkládá fakta, která hovoří sama za sebe. Zpracovává téma lékařské i lidské etiky v mezní životní situaci. Vypovídá o genezi opojení mocí, o otázkách smysluplnosti či nesmyslnosti lidského utrpení, o lidské odvaze i zbabělosti. Snaží se odkrýt ďábelskou techniku postupného plíživého zla, jež se rozvíjí na živné půdě lidské lhostejnosti a alibismu.
Hlavní inspirací projektu se však staly rozhovory s žijícími pamětníky, bývalými vězni koncentračního tábora Osvětim.
