Legendární hlas českého šansonu se vrací na místo, kde kdysi skutečně zpíval. Inscenace Olmerka, kterou režíruje Natálie Deáková podle scénáře Kristýny Nebeské a Maxima Bitto, je víc než jen hudební pocta – je to emocionální kabaret o životě ženy, která zůstala svobodná i v nesvobodné době.
V roli Evy Olmerové vystoupí výrazná herečka a zpěvačka Barbora Hrzánová, jejíž energie a charisma slibují výjimečný jevištní zážitek. Na scéně ji bude doprovázet pětičlenná kapela složená z hereckých osobností a hudebníků:
- Viktor Limr – baskytara
- Jan Meduna – kytara
- Antonín Holub – housle
- Tomáš Čapek – bicí
- Zdeněk Dočekal a Pavel Čeněk Vaculík – klavír (střídají se)
„Eva Olmerová byla kamarádkou mých rodičů a zvlášť s mou maminkou toho hodně prožily. I já měla to štěstí být součástí její přízně. Brala mě jako sobě rovnou, jako parťačku. Vrátit Evu do Violy, kam bytostně patří, je pro mě alespoň malé, upřímné ‚děkuju‘. Bez fanfár, bez okázalosti. Hluboká poklona a pusa po větru. To vše Evě dlužíme,“ říká Barbora Hrzánová.
„Bára je ideální představitelkou Evy Omerové,“ dodává režisérka Natália Deáková. „Znaly se osobně, obdivuje ji, miluje její hudbu a sama výborně zpívá. Navíc je výsostnou tragikomickou herečkou – dokáže s lehkostí balancovat mezi smíchem a smutkem, což tahle inscenace přesně potřebuje,“ prozrazuje Deáková.
Premiéra se uskuteční ve Viole 14. a 15. listopadu 2025, s následnými reprízami 21. 11., 28. 11., 19. 12. a dále až do konce sezóny v červnu 2026.
Zpěvačka, která nikdy nesklonila hlavu
Eva Olmerová byla nejen výjimečně talentovaná zpěvačka, ale i odvážná žena, která se navzdory tlakům režimu nikdy nepoddala. Inscenace ji představuje skrze hudbu, vzpomínky a lehce kabaretní rámec, v prostoru, kde kdysi opravdu účinkovala. Její černobílý plakát ve viole dodnes visí v herecké šatně.
Hudební dramaturgie čerpá z jejích známých i méně známých skladeb – od blues a jazzu přes šansony až po trampské balady. Zazní například Paralely, Černá kára, Blues samotářky či Čajová růže v aranžích Zdeňka Dočekala, které jednotlivé písně propojily s konkrétními okamžiky zpěvaččina života.
Zvláštností inscenace je, že mužská kapela nehraje jen hudební doprovod, ale aktivně vstupuje do děje – herci v ní ztvárňují postavy, které Evu Olmerovou na její cestě potkávaly: muže, přátele, nepřátele i ztracené lásky.
Když plakát inspiruje inscenaci
Za vznikem projektu stojí bývalá ředitelka Violy Klára Cibulková, kterou inspiroval právě plakát mladé Olmerové visící v zákulisí divadla. Je na něm zachycena žena plná slibů, s uhrančivým pohledem a otevřeným osudem. Olmerka tak není jen připomínkou výjimečné umělkyně, ale i důstojným návratem jejího hlasu a příběhu na jeviště, které milovala.
