Mimořádná díla hned tří autorů slyšeli 9. června návštěvníci Domu kultury města Ostravy. Večer s názvem Mimohudební inspirace jim nabídl symfonickou báseň Jana Klusáka Zaniklé štěstí, Koncert pro violu a orchestr Alfreda Schnittkeho a Život hrdinův Richarda Strausse. To vše v provedení jednoho z nejlepších českých těles – Filharmonie Brno – a pod taktovkou mladého rakouského dirigenta srbského původu Aleksandara Markoviće. Jako sólistka vystoupila nejžádanější violistka současné doby, charismatická Tabea Zimmermann.
Úvodní skladba J. Klusáka, která byla za přítomnosti autora uvedena v ostravské premiéře, vznikla v roce 1998 na objednávku České filharmonie jako památka na Bedřicha Smetanu. Autor řekl: „Zaniklé štěstí je třetí část cyklu Sny. Titul nepovažuji za námět pouze subjektivně soukromý, může se týkat i společnosti, třeba i národního kolektivu.“
Také druhá skladba zazněla v moravskoslezské metropoli poprvé. Violový koncert A. Schnittkeho vůbec nevyužívá houslí, dílo pro orchestr zvýrazňuje sólovou violu jako nejvyšší smyčcový nástroj. „Mám tento koncert moc ráda, je to skladba vážná, hluboká až tragická. Zároveň ale ukazuje veškeré možnosti nástroje,“ uvedla Tabea Zimmermann. Na violu hraje od útlého dětství, zejména zásluhou rodičů a vynikajících pedagogů prestižních škol. Natáčí pro renomované společnosti, spolupracuje s předními světovými dirigenty a orchestry, vyučuje na vysokých školách. Její přirozená a přitom precizní hra inspirovala řadu skladatelů, kteří napsali kompozice právě pro ni. O svém nástroji, který před třiceti lety získala jako výhru v pařížské soutěži, říká, že ho prostě miluje: „Postavil ho Francouz Étienne Vatelot. Viola má jak v basové poloze, tak sopránu jasný, zářivý zvuk. Nemá žádnou vyhraněnou vlastní barvu, což je dobře, protože se věnuji staré i nové hudbě. Je asi lepší, když si ideální zvuk vytvořím v mysli a pak realizuji na nástroji, který předem dané zabarvení prostě nemá.“
Dramaturgicky velmi zajímavě vystavěný program nedělního festivalového večera zakončila symfonická báseň Život hrdinův. Brněnští filharmonici nezůstali nic dlužni svému vynikajícímu jménu – jejich provedení Straussova díla mělo doslova hypnotizující účinky. (tam)