Třikrát více trávy
O mimořádné situaci svědčí čísla, která ukazují rozdíl v množství posečené travní hmoty v loňském a letošním roce. „V roce 2007 bylo na kompostárnu Spreso Kralice za první seč vyvezeno 200 tun trávy. V letošním roce to činilo 600 tun travní hmoty,“ upozornil ředitel TSMO Miroslav Petřík.
Slunečné počasí střídané dešti nejenže přispívá k růstu trávy, ale k tomu komplikuje práci sekáčům. Mokrý porost se seká jen velmi těžko. „Přestože jsme práce zahájili včas, nasadili veškerou techniku a průběžně kontrolovali dodavatele, stejně jsme se setkali s řadou problémů a stížností,“ přiznal Petřík. Sečení trávy na městských pozemcích totiž zajišťují TSMO nejen vlastními pracovníky, ale ve dvou vymezených oblastech také prostřednictvím vybraných zhotovitelů. Především v městských částech zahrnutých do sektoru „Olomouc – východ“ docházelo ze strany subdodavatele ke značným problémům v termínech plnění jednotlivých etap a také s dodržováním kvality provedených prací. V oblasti Lazců a Nového Světa se ukončení termínu první seče opozdilo o šest dní.
Mimořádná seč
V rozpočtu na letošní rok je na sečení trávy vyčleněno 19,5 milionu korun, které by se měly rozdělit do pěti sečí. Jak se ale ukázalo, tento počet sečí rozhodně stačit nemůže.
Kvůli vyhrocené situaci svolaly technické služby mimořádnou poradu, na které vedení společnosti a provozovny veřejné zeleně jednalo se zástupci dodavatelů, kteří řídí práce přímo v terénu. „Posílili jsme kapacity strojů i personálu a prodloužili pracovní směny s tím, že práce byly prováděny i v sobotu,“ ujistil Petřík. Vedení TSMO rovněž zesílilo kontroly, které probíhaly každý den na teritoriu celého města. „Na základě výsledků místních šetření jsme společně s odborem životního prostředí magistrátu navrhli Radě města Olomouce, že jediným možným řešením je zkrácení termínu druhé seče a přidání jedné meziseče navíc na nejvíce exponovaných plochách na území města,“ dodal Petřík. Tato mimořádná seč přijde město na zhruba 1,9 milionu korun. Podle odborníků je nutná nejen kvůli okamžitému zlepšení stavu travních porostů, zmírnění dopadů na alergiky či omezení výskytu klíšťat, ale především proto, že nebude-li se situace řešit okamžitě, údržbu travnatých ploch to do budoucna výrazně prodraží.
Nejen městské pozemky
Problém nastává u pozemků státu ve správě Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), které nejsou udržovány v takovém rozsahu jako ty městské. „Chápu občany, kteří požadují, aby pozemky státu v okolí jejích domů byly udržovány stejně jako pozemky města. Již před čtyřmi roky jsem navrhoval tehdejšímu vedení ÚZSVM v Olomouci na základě stížností, že budeme provádět seče i na pozemcích státu, protože z pohledu občana je opravdu nepřijatelné, když například před domem má posečeno a uklizeno a za domem a v sousední ulici se „brodí trávou po kolena“,“ upozornil vedoucí odboru životního prostředí Petr Loyka. Jeho návrh ale vedení ÚZSVM zamítlo. Město podle něj stále usiluje o převod těchto pozemků do svého vlastnictví. „Jsme připraveni tyto pozemky okamžitě zařadit do řádné údržby a ve chvíli, kdy pozemky konečně budou města, budu osobně jednat s občany i o jednotlivých variantách dobudování hracích prvků pro děti, případně pískovišť nebo laviček,“ dodal Loyka. Další významné plochy veřejné zeleně na území města jsou ve správě například Povodí Moravy, Pozemkového fondu, Univerzity Palackého i soukromých vlastníků, takže jejich údržbu magistrát ani TSMO nezajišťují.
