Co se týče aktuální situace u dětí ze středních Čech, alespoň jednu přihlášku na pražskou školu podalo 40 procent z nich. Nicméně ve středních Čechách jsou kapacity dostatečné i pro žáky z Prahy, celkem je zde 17 100 míst, z toho 12 533 na maturitních oborech. Bohužel, vzhledem k množství žáků a ke způsobu příjímacího řízení, tyto kapacity dostačovat nemusí.
Pražský radní Antonín Klecanda na své prezentaci minulý týden připomněl systém přihlašování na střední školy, kdy každé dítě dává nejméně dvě přihlášky. Čím více je v daném ročníku dětí, tím je i více těch, kdo se dostanou na dvě a více škol. Logicky se jich více po vyhodnocení 1. kola nedostane nejprve nikam, přijaté budou až na odvolání.
„Naším společným cílem je nyní co nejrychleji digitalizovat celý systém přijímacího řízení. Úzce spolupracuji s kolegy na inovacích, které je potřeba implementovat co nejdříve. V současné chvíli totiž nemáme přesná data o tom, kolik dětí se nachází v jaké fázi přijímacího řízení, kolik jich je nepřijatých, kolik čeká na odvolání a na kolika školách. Situace se tak stává velmi nepřehlednou nejen pro studenty a rodiče, ale i pro nás. Priority jsou tedy jasné – digitalizovat, zpřehlednit, důkladně monitorovat celou situaci a pružně na ni reagovat,“ říká Antonín Klecanda, radní hl. m. Prahy s působností v oblasti školství, sportu a volného času.
Odbor školství pražského magistrátu si nechal provést také šetření v terénu. Náhodně bylo vybráno 10 rodičů, jejichž děti se hlásily na gymnázia a maturitní obory středních škol a získaly bodové rozmezí 48 až 70 bodů. K 25. květnu byly přijaté pouze dvě z nich, přičemž někteří podali v druhém kole až 17 přihlášek. V řadě těchto případů se může stát, že se dítě nejprve dostane na svou druhou školu a až na odvolání může být přijato na svou vysněnou školu. Vyjasnění toho, kdo byl kam přijat či nebyl, může trvat i měsíc a půl.
Nedostatečné kapacity jsou v Praze ale i na základních školách, silné ročníky navštěvují například prvních třídy. Demografické studie provedené v Praze i Středočeském kraji ukazují, že situace s kapacitami v základním a středním školství se bude nadále zhoršovat. Nicméně mateřské školy mají aktivně připravené nové projekty k realizaci vedoucí k navýšení kapacit. Co se týče míst na druhých stupních středních škol, jejich struktura je obdobná jako u středních škol.
Aktuální situaci Praha řeší na několika úrovních. Na těch středních školách, kde je to možné, se navyšují kapacity na 32 či 34 žáků. Sledují se ty školy, kde se plný počet míst nenaplnil a vypisují se další termíny. Některé školy v Praze dokonce letos otevřely nové studijní a učební obory.
K 25. květnu byly volné stále stovky míst na řadě škol, například Hotelová škola Radlická nabízí nový čtyřletý obor, kde evidovala pouze 7 přihlášek a 1 zápisový lístek. Na nový čtyřletý obor láká i SPŠ V Úžlabině, kam doputovalo 1067 přihlášek a odevzdáno bylo 13 zápisových lístků. Nový obor nabízí i OA Bubeneč s 602 přihláškami, odevzdáno zde bylo jen 8 zápisových lístků. Volná místa inzerovaly i další školy, například Gymnázium Opatov eviduje 25 zápisových lístků na 30 míst či Gymnázium Litoměřická má 26 zápisových lístků na 32 míst, Gymnázium Omská má 54 zápisových lístků na 60 míst.
Hlavní město pracuje na dlouhodobém řešení problému, a to na všech jeho úrovních. V přípravě a v diskusi s vládou je digitalizace zápisu, provádějí se další demografické studie a prognózy, které zahrnují oba kraje a probíhají řízení o výstavbě nových škol. Podle radního Antonína Klecandy má hlavní město k výstavbě připravených 14 základních škol a 3 střední školy, v případě, že sežene dostatek financí, může je do půl roku začít stavět, náklady na výstavbu se pohybují okolo 700 milionů korun. V přípravě je také nový systém odměňování učitelů a ředitelů, kteří usilují o navýšení kapacit.
