Praha 4 má nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, klub Doupě. Pomáhat bude hlavně dětem a mladistvým, kteří se nacházejí v nepříznivé životní situaci nebo jsou takovou situací ohroženi. Klub s nízkým prahem znamená, že bude otevřen dětem a mládeži bez nutnosti udávat jméno, věk, adresu či jiné osobní údaje.
Městská část Praha 4 poskytne finanční dar Ústavu pro péči o matku a dítě v Podolí. Finanční prostředky ve výši 70 000 korun jsou určeny na pořízení přístrojového vybavení do zařízení babybox uváděného příští měsíc do provozu v Ústavu pro péči o matku a dítě.
Velký úspěch zaznamenal stánek s rybí polévkou a vánočkou, které v úterý 19. prosince v Braníku před Domem s pečovatelskou službou rozdávali zástupci radnice Prahy 4.
Načítaní obsahu...
Městská část Praha 4 hostí expozici, jejímž cílem je podpořit a propagovat náhradní rodičovství a nalézt co nejširší spektrum nových pěstounů. Výstava nazvaná „Láska se nedělí. Láska se násobí.“ je součástí stejnojmenné kampaně hlavního města a veřejnosti představí sedm různých příběhů lidí, kteří jsou již pěstouny, nebo naopak byli v pěstounské péči vychováni.
Největší nepřítel řidiče sanity? Možná jiný řidič… Podle zpráv Naší Prahy je dnes v hlavním městě obvyklý dojezd sanitky k vážnějším případům do osmi minut (ze zákona 20 min.). Mimo jiné průjezdu sanitek brání přecpání dopravních tepen auty a často i špatné dělání uličky. Rychlejším zásahům snad pomůže i nová koncepce, která mj. navýší na 25 počet výjezdových základen, obvykle společně s hasiči. Jednu takovou otevřeli po rekonstrukci v září ve Strašnicích v Průběžné. Jan Bělohubý Víte, že Pražské záchrance je už 160 let a patří mezi nejstarší a nejvyspělejší na světě? Sbor ochranný svou pomocí při požárech Šitkovských mlýnů v roce 1858 i během povodní, které provázely Pražany v posledních desetiletích 19. století, získal takový věhlas, že byl žádán o radu a pomoc při zakládání obdobných organizací i v jiných městech, a první sídlo získává v dolní části Václavského náměstí v říjnu 1890. Tehdy byly získány první dopravní prostředky a zavedena nepřetržitá služba. Ta trvá prakticky až doposud. Od začátku první do konce druhé světové války záchranka sídlila na Staroměstském náměstí – v té době je sboru povoleno při jízdě používat fanfárovou trubku. Kdo si pamatujete, že z jediné pražské centrály na žižkovské Ohradě nebo v Holešovicích jezdily houkačky typu „stejšn“ snad na každé místo v Praze? Následuje 50 let v holešovickém sídle Dukelských hrdinů, přičemž vozy vyjížděly třeba ze zmíněné Ohrady. Sedmdesátá léta připomene kultovní postava dr. Jandery, i to, že v roce 1973 byla zřízena linka 155. Krom ní dnes můžete využívat i mezinárodní 112. Rendez-vous šetří čas Před třiceti lety byl také – rovněž poprvé u nás – v Praze zahájen provoz systémem rendez-vous, kdy lékař vyráží na místo rychlým osobním vozem a pomalejší a často vzdálenější velká “sanitka” přijíždí v případě potřeby za ním. Navíc ve většině případů není nutný doprovod pacienta lékařem při transportu a lékař je tak k dispozici pro další případ. Jedině díky tomuto systému funguje záchranná služba v Praze se zhruba polovičním až třetinovým počtem posádek proti celostátnímu průměru vztaženému na počet obyvatel Prahy (1,5 milionu obyvatel Prahy by odpovídalo 45 jednotek RLP resp. RZP, v Praze jich je 23, z toho 8 RLP). Charakteristické je to, v Praze (již od 1945) záchranná služba spadá přímo po metropoli a ne, takže město může plánovat i místa, kde budou tzv. výjezdové skupiny i mimo nemocnice. V letos schválené koncepci rozvoje – mimochodem podpořili ji všchni pražští zastupitelé napříč politickou ideologií – se během čtyř let plánuje výjezdových základen na 25, posílením výjezdových skupin na 40 a celkovým navýšením počtu zaměstnanců na 585, a to především přímo v terénu a na operačním středisku. Všichni jsou pro, proč to nejde rychleji? „Rozšiřování počtu našich základen vychází z dlouhodobé koncepce schválené pražskými zastupiteli napříč politickým spektrem. Podle koncepce by měla mít ZZS HMP do roku 2021 vybudovanou síť 25 základen, aby zajistila dostupnou přednemocniční péči v rozrůstající se metropoli a zachovala vynikající dojezdové časy k pacientům,“ uvádí ředitel pražské záchranky Petr Kolouch. Koncepce musí reagovat na rozrůstající se metropoli, zhoršující se průjezdnost Prahy i bezpečnostní situaci v Evropě. „Cílem koncepce je poskytnou záchranné službě, která je výkladní skříní systému zdravotní péče, adekvátní podmínky pro provoz. Koncepce reflektuje současné komplikace, jako je například stále komplikovanější doprava v metropoli. Počítá také s rozšiřováním počtu personálu přímo v provozu, což do budoucna výrazně sníží počet přesčasových hodin,“ říká končící radní pro zdravotnictví Radek Lacko (ANO 2011). Koncepce rovněž počítá s obnovou vozového parku. Na konci roku 2021 bychom tak měli mít k dispozici 80 sanitních vozů, které budou maximálně šest let staré. Třicet nových vozů RZP převezmeme už letos. Vedení a operační centrála sedí „u strážníků“ v budově na Korunní. V září po rekonstrukci Strašnice Na 22 vrostl počet základen, ze kterých vyjíždějí vozy záchranné služby. Znovuotevřelo se po rekonstrukci stanoviště v ulici Průběžná ve Strašnicích. Od 3. září zde působí jedna dvoučlenná posádka zdravotnických záchranářů – specialistů pro urgentní medicínu. Základna se nachází v prostorách stanice Hasičského záchranného sboru hl. m. Prahy. „Je to výhodné z hlediska ekonomického snížením provozních nákladů. Současně tato praxe pomáhá při budování dobrých vztahů mezi oběma složkami, což vede k výsledkům při společných zásazích,“ říká o společných základnách ředitel pražských hasičů brigádní generál Roman Hlinovský. Ve Strašnicích budou posádky sloužit v 12hodinových směnách. Dominantu stanice tvoří hlavní jednopatrová budova s výjezdovými garážemi, zásahovou technikou a prostorami pro 60 hasičů sloužících v třísměnném, 24hodinovém režimu služby. Velkorysý prostor hlavní budovy stanice, která byla dostavěna v roce 1987, umožňuje působení i jiným než výjezdovým složkám HZS hl. m. Prahy. Je zde oddělení prevence a ochrany obyvatelstva pro městské části Praha 10, 15 a 22 a část strojního oddělení. V minulosti stanice sloužila například také jako sklad humanitární pomoci pro země bývalé Jugoslávie či oblasti zasažené povodněmi. -box I Fakta o pražské záchrance: -Sanitky v Praze najezdí ročně 2,5 milionu kilometrů. -Cíl je, aby sanita najezdila max 300 tisíc kilometrů nebo max 6 let. -Záchranáři mají (v roce 2016) 65 skříňových sanitek, do 2021 jich chtějí 80. -K možnému využití na společnou výjezdovou skupinu se vyhledávají se objekty hlavně u hasičů na okrajích Prahy. -V plánu jsou lokality Argentinská, Průběžná, Klánovice, Sokolská a Bohnice. -Box II Naše Praha vás zkouší: Jaký je správný postup (a od října i povinný zákonem) tvoření uličky - při pouštění vozu s blikačkou – kam uhnout? A)Pravý a prostřední doprava, levý doleva B)Pravý doprava, levý a prostřední doleva C)Pravý doprava, levý doleva, a prostřední podle situace, kam usoudí. (Správnou odpověď s článkem na www.nasepraha.cz)
Nové přístroje a zdravotnické vybavení zakoupila díky dotaci ve výši 950 000 korun od hlavního města Prahy Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Potřebné zařízení dnes vedení nemocnice osobně předal radní hl. m. Prahy pro oblast zdravotnictví Radek Lacko.
Celkem 504 100 Kč obdrží formou účelové neinvestiční dotace Středisko prevence a léčby drogových závislostí Drop In na svůj projekt Mobilní ošetřovna.
Krč - Praha už dlouhodobě volá po to, aby měla vlastní nemocnici, tak jako mají další kraje České republiky. Dlouhou dobu se uvažovalo o Bulovce. Už proto, že část objektů v této nemocnici patří Praze, protože Bulovka už před válkou de facto metropolitní nemocnicí byla. Ovšem situace v ní není růžová...
Práce s dětmi v nižším věku je klíčová v protidrogové politice hlavního města. Rada hl. m. Prahy se proto rozhodla poskytnout dotaci ve výši 108 tisíc korun pro organizaci Prospe, která se zaměří při prevenci na žáky od 2. do 9. ročníku základních škol.
Načítaní obsahu...
V těchto dnech můžete na různých místech v Praze potkat oranžové židle upozorňující na závažné onemocnění srdce. Seznamují veřejnost s chronickým srdečním selháním, kterým trpí 26 milionů lidí na celém světě1 a dle prognóz bude toto číslo v roce 2030 o 25 % vyšší.2 Největším rizikem nemoci je její nenápadný rozvoj. Proto atypické oranžové židle, které poukazují na příznaky, jež by si laik do diagnózy srdeční selhání běžně nespojil.
Nemocnici Na Františku, která patří Praze 1, chce převzít hlavní město Praha. Nemocnice dlouhodobě prodělává, roční ztráta se odhaduje mna 60 milionů korun. Praha 1 ji chce prodat nebo i pronajmout na až 35 let, konečný termín pro ty, kteří by si ji chtěli vzít do opatrování je 23. ledna.
Město opět odsunulo stavbu vnitřního městského okruhu (MO), jež řídí i financuje. Stagnuje i „velký“ obchvat spojující dálnice (SOKP), který buduje (spíš nebuduje) vláda a stát. Krumpáče a bagry mají volno, odlehčení pražské dopravy se opět odkládá. Rozhodnou volby? Hlasy nerozhodnutých či ti, co k volbám obvykle nechodí? Rozhodne „Pepa Šofér“?
Libeň – Jaký bude osud centra Nová Palmovka a kde bude sídlit ředitelství záchranky s dispečinkem a pomocnými provozy by se mělo rozhodnout brzo, i když jednání o penězích budu asi zdlouhavá.
U výjezdu z tunelu Blanka v Troji má už od roku 2013 stát nové sídlo pražské záchranné služby. Ale nestojí. Záchranka se tísní v bývalé budově ministerstva zdravotnictví na Korunní v Praze 2, kterou sdílí s městskou policií. Garáže a další zázemí má rozstrkané po celé Praze.
Zastupitelstvo hl. m. Prahy odvolalo na schůzi 22. října čtyři členy městské rady. Zbylých sedm radních současné koalice si ráno 23. října rozdělili kompetence po odvolaných členech. Podle informací Naší Prahy jde pravděpodobně o snahu části magistrátní koalice vystřídat některé podle nich nestabilní představitele Trojkoalice (především náměstka Stropnického za SZ) za politicky prý konzistentnějšího partnera, pravděpodobně TOP 09. Nabízí se ovšem ale i jiná řešení.
Načítaní obsahu...
Plánovaná stavba sídla záchranné služby se stala důvodem žaloby, kterou na magistrát podala MČ Praha – Troja.
Adriana Krnáčová, která stála v čele kandidátky hnutí ANO 2011 pro volby do Zastupitelstva hl. m. Prahy, se stala ve středu 26. listopadu první ženou v pražském primátorském křesle. Volilo ji třiatřicet zastupitelů z dvaašedesáti přítomných.
Ve volbách do zastupitelstva v Praze vyhrálo hnutí ANO. Získalo 22,08 procenta hlasů, bude mít 17 křesel. Dosud vládnoucí TOP 09 skončila se ziskem 16 mandátů (20,07 %) na druhém místě.
Praha už zná své nové zástupce, kteří jednotlivé městské části povedou následující čtyři roky. Podívjete se na jejich jména.
