Co je podle vás největším „průšvihem“ Prahy?
Když se řekne Praha, mnoho lidí si vzpomene na problémy s výstavbou tunelu Blanka. Tato kapitola se svým průběhem opravdu nedá do kroniky hlavního města zapsat zlatým písmem. Na druhou stranu, v poslední době mám pocit, že se investiční aktivita v Praze vlastně zastavila. Takže úkolem číslo jedna je opět nastartovat nové velké investice, s poučením z průběhu výstavby tunelu Blanka.
Je v Praze dostatek skutečných politických osobností? Byl byste pro přímou volbu primátora? Dokázal by Pražan vyjmenovat pět pražských radních?
Někoho, kdo by v pozitivním slova smyslu vyčníval nad ostatními politiky, nevidím. Tím nechci nijak hanět paní primátorku, sleduji, že se ve složité koaliční situaci snaží. Rozhodně jsem pro to, aby si obyvatelé Prahy vybrali svého primátora v přímé volbě. A to platí i pro ostatní kraje. Jsem zastáncem přímé volby hejtmanů, primátorů a starostů. Pokud jde o poslední otázku, nejsem si jist, že by průměrný Pražan dokázal pět funkcí vyjmenovat. Víte, on i mají lidé opravdu jiné starosti, než studovat obsazení funkcí ve vedení metropole.
Kdo podle vás skutečně metropoli vládne nebo kdo se o to snaží?
Mým snem je, aby Praze vládli výhradně volení zástupci lidu a ne zákulisní hráči. Stav ještě v tomto směru není úplně ideální. Vždy hrozí, že povstanou noví kmotři.
Souhlasíte s tvrzením, že současné garnitury „zazdily“ dostavbu obchvatu kolem Prahy? Kdy podle vás bude otevřen okruh, nebo nová trasa metra?
Právě to považuji za kámen úrazu. Ono se prostě nestaví. To je špatně. Je hrůzné, když si uvědomíme, že první plány výstavby pražského okruhu pochází z konce 30. let minulého století. Pamatujeme plán minulého režimu nazvaný Základní komunikační systém. Nic dodnes není dokončeno. Abych věděl, kdy bude otevřena nová trasa metra a kompletní pražský okruh, musel bych být astrologem. A tím nejsem.
Měla by vláda (stát) pomoci hlavnímu městu se stavbou metra či dopravní infrastruktury?
Stát by měl hlavnímu městu ve výstavně klíčové dopravní infrastruktury rozhodně pomoci, samozřejmě rozumně. To není žádný pragocentrismus. Hlavní město reprezentuje celou zemi, je tu pro všechny občany České republiky.
Praha zvažuje omezení vjezdu kamionů – vložil byste se z titulu své funkce do konfliktu města a kraje?
Jedna věc jsou kamiony, které by neměly metropolí projíždět, pokud to opravdu není nezbytné. Druhá věc jsou další zmíněné zákazy. Považoval bych je za zbytečné a hloupé. Praha a Středočeský kraj potřebují vzájemnou spolupráci. Nedávno jsem ostatně přednesl návrh k úvaze, aby se Praha stala hlavním městem Středočeského kraje.
Jakou budoucnost byste jako ekonom předpověděl stranám v současném vedení Prahy, jež přestaly investovat z rozpočtu metropole do infrastruktury?
Nedostatek investic se v nějakém čase projeví v tom, že město přestane jako celek hladce fungovat. Nakupí se problémy, které se pak řeší nakvap. A to obyvatelé Prahy „odmění“ ve volbách. Myslím si, že neuplyne dlouhá doba a volební program obsahující konkrétní a realizovatelné investice, tedy finančně zajištěné, bude mít větší úspěch, než plány na kavárny na náměstí.
Ve vršovické zdravotní škole se dostala ředitelka k soudu kvůli nařčení z rasismu, přitom podle všeho jen vyžadovala stejné chování od všech včetně muslimské studentky. Dřív než proběhly soudy hovořila o omezování svobod i ombudsmanka Šabatová. Co to vypovídá vlivu takových osobností a funkcí?
Vůbec se netajím názorem, že činnost paní Šabatové je škodlivá. Místo, aby případné problémy řešila, oddává se aktivismu. Paní Šabatová vlastně není ombudsmanka, ale živoucí neziskovka se všemi negativy, které to přináší. Aby bylo jasno, velmi si vážím těch neziskovek, které pomáhají konkrétním lidem, třeba v nouzi nebo těžké životní situaci. TY mají mou hlubokou úctu.
Byl byste pro omezení některých nevstřícných projevů například islámu?
V každém případě bychom měli trvat na to, aby byly dodržovány hodnoty naší společnosti, která jsou založena na židovsko-křesťanských základech. Nechci, aby někdy v Praze vznikly no-go zóny, kam se obyvatel města bojí jen zajít.
Naše Praha píše o konkrétních událostech, proto otázka: Víte o některých lokalitách Prahy, kterých by se dotklo případné rozhodnutí ČR přijmout nějakou kvótu imigrantů?
Nevím o takových lokalitách. Vím o vstřícnosti Zelených k přijímání migrantů z kulturně nekompatibilních zemí. Hluboce s tímto postojem nesouhlasím.
V březnu jste vetoval novelu o ochraně krajiny ohledně národních parků, nepřiměřeně nadřazovala hledisko ochrany životního prostředí nad oprávněnými zájmy lidí tam žijících. Jsou takové disproporce i v Praze?
Praha má to štěstí, že na jejím území není národní park. Kdyby se tak, nedejbože, stalo, ekoteroristé by zřejmě přišli se zákazy vstupu nebo vystěhování obyvatel z daného území. Ale to hlavnímu městu nehrozí. Osobně bych se ale přimlouval za to, aby v Praze přibývalo zeleně.
Mohla by se podobně vnímat i disproporce pro řidiče, ale i živnostníky, kteří potřebují jezdit po městě autem?
Chápu, že se městské části snaží regulovat počet aut v ulicích. Jde samozřejmě i o výběr finančních prostředků. Určitě by ale měly být ohledy na místní obyvatele a podnikatele.
„Hluboce nesouhlasím s přijímáním migrantů z kulturně nekompatibilních zemí.“
Od metropole dneška do Prahy vašich studentských let. V polovině šedesátých let jste se při studiu VŠE přestěhoval se z Kolína do Prahy. Co se vám vybaví?
Když se řekne Praha, vzpomínky patří spíše pozdější době, kdy jsem bydel na Výtoni, pod staroslavným Vyšehradem. Mám rád historii, a těmito místy procházela mnohokrát. A studentská léta? Za mého mládí let patřilo k opravdu výjimečným příležitostem bílé víno Bzenecká Lipka. Nebylo nejlevnější, proto pro mne vzácné. Dnes už je výběr mnohonásobně větší. Uvedu ještě další, prozaičtější vzpomínku. Pamatují, když do automatu v ulici Na Poříčí s názvem „U Rozvařilů“ instalovali první grily na kuřata. Tenkrát velká vzácnost, dnes grilované kuřátko koupíte na mnoha místech. Jako chudý student jsem si ze svého malého stipendia udělal jednou za čas radost a koupil jsem si v onom automatu čtvrtku grilovaného kuřátka.
Nač spíše dají Pražané při budoucích komunálních volbách za rok a něco – na sympatie, sliby nebo argumentaci? Budou mít jiné atributy při prezidentských nebo parlamentních volbách?
Budu doufat, že voliči dají přednost věcné argumentaci před neurčitými sliby. Volby v krajích, městech a obcích mají svá specifika právě proto, že kroky politiků se zde dotýkají i drobností běžného života. Třeba prezidentská volba je i o dalším směřování země. Například, zda přijmeme nebo nepřijmeme zmíněné migrační kvóty.
Myslíte, že někdo výrazněji než vy zažil výkyvy chování davu vůči vám? V prosinci 89 na Letné statisícíců jásajících – později červené kartičky…
Dav je velmi vrtkavý a má velmi proměnlivé nálady a sympatie. Za více jak 25 let v politice jsem se naučil, že je třeba stát za svými principy. Lidé to nakonec ocení, ač je cesta mnohdy trnitá. Líbivé tváře vždy velmi rychle vyhoří a jsou velkým zklamáním.
Pomohla by Praze osobnost charakteru Donalda Trumpa? V čem?
Zajímavá otázka. Chvíli se zamyslím. Ano…pomohla. Razantní politik nebo politička v čele hlavního města je něco, co by pomohlo. Takový člověk by určitě šlápl na plyn právě v tak důležité oblasti velkých investic. A nedal by se v souboji s hlupáky.
Miloš Zeman, politik a ekonom
- Od března 2013 je 3. prezidentem ČR, prvním zvoleným přímou volbou. Zvítězil (54,8 % hlasů) ve všech krajích vyjma Prahy.
- 72 let, narozen 1944 v Kolíně, podruhé ženatý (Ivana), syn a dcera.
- Roku 1968 vstoupil do KSČ, vyloučen 1970 pro nesouhlas s okupací a normalizací. Po OF a OH od 1992 do 2007 v ČSSD, od 2009 v SPO.
- Po SEŠ v Kolíně nedoporučen kvůli referátu o Masarykovi ke studiu na VŠ, později dálkově a po stěhování do Prahy studuje řádně (1967) na VŠE (ing.).
- V roce 1986 členem Světové prognostické společnosti.
- V září 1989 potřetí propuštěn ze zaměstnání za článek „Prognostika a přestavba“ v Technickém magazínu. V listopadu a prosinci 1989 mj. vystupuje na demonstracích na Letné.
- Prošel významnými státními funkcemi mj. jako poslanec (od ledna 1990 do 2002), předseda Parlamentu (1996 – 1998), či předseda vlády (1998 – 2002).
- Nadační fond Miloše Zemana, kam posílá každý měsíc třetinu (60 tisíc) svého prezidentského platu, věnuje jako morální výzvu finance na snížení státního dluhu ČR.
- Jeho nejznámější knihou (celkem 6) je „Jak jsem se mýlil v politice“ (2005).
- O post hlavy státu se chce ucházet i v roce 2018. Volební tým povede první dáma, Ivana Zemanová.
Fotoarchiv KPR, foto Herbert Slavík (titulní strana), a Hana Brožková.
