Prezidentovo velebení ruské invaze 68 i po letech vzbuzuje pohoršení
Jeho vlastnoručně sepsaný životopis vzbuzuje v době 56.výročí sovětské okupace Československa negativní emoce mezi politology a politiky. Petr Pavel takto skandálně žádal o vstup do elitních komunistických vojenských škol.
„Předlistopadové aktivní působení Petra Pavla jako předsedy základní organizace KSČ (atd.) může být pro řadu pamětníků i autentických obětí komunistických represí v druhé polovině minulého století závažnějším problémem, než by se mohlo zdát. Proto bych v tento den od pana prezidenta očekával jistou zdrženlivost, nebo dokonce sebereflexi. Budu napjatě sledovat, jak se k tomuto smutnému výročí hlava našeho státu postaví a zda se mu podaří nelehký úkol – zachovat si vlastní důstojnost, která je svým způsobem i důstojností celého národa,“ komentuje počínání hlavy státu politolog Petr Macinka, který dlouhodobě působil jako poradce prezidenta Václava Klause.
Macinka: Babiš se alespoň schovával, Pavel tu soudnost nemá
Macinka zároveň porovnává přístup Andreje Babiše s neméně problematickou komunistickou minulostí. „Andrej Babiš, jemuž je dnešní vládní koalicí dlouhodobě vyčítán předlistopadový „škraloup”, se ve funkci předsedy vlády vždy podobným akcím vyhýbal. Buď se zcela odmlčel, anebo si „povinnost” položit kytici odbyl v brzkých ranních hodinách, kdy většina z našich protikomunistických aktivistů ještě spala, a tedy je otevřeně neprovokoval. Pan prezident Pavel ani jeho kolegové z KPR podobnou soudnost zřejmě nemají,“ dodává Macinka.
Prezident Pavel: Otec-komunista u mne budoval správný pohled na svět a orientaci
Petr Pavel totiž pochází z tradiční komunistické rodiny a své prorežimní názory nikdy neskrýval.
V životopise popisuje svoji komunistickou rodinu a vývoj své osobnosti, kterou formovaly komunistické názory. “Oba moji rodiče jsou členy KSČ a aktivně se účastní stranické práce. Otec po dobu svého působení v Kladně pracoval v Socialistické akademii. Tato činnost rodičů jakož i jejich názory a debaty v této oblasti přirozeně ovlivňovaly mé sourozence i mě. Otec mi vysvětloval různé společenské jevy na příkladech z praxe, na příkladech příbuzných a známých a budoval tak u mě správný náhled na svět a schopnost orientace,“ popisuje Pavel v životopisu.
Byl jsem v Pionýru, SSM, Leninském kroužku, předseda ZO KSČ
„Po dobu základní školní docházky jsem byl členem Pionýra, bez funkcí. Na gymnáziu jsem vstoupil do SSM, kde jsem se účastnil i politického vzdělávání v Leninském kroužku. Funkci jsem nevykonával,“ vzpomíná Pavel na své komunistické funkce.
Děda komunista byl vzorem mého členství v KSČ
„Velmi příznivý vliv na mé dětství měla kromě otce osobnost mého dědy, kterého jsem považoval za vzor dobrých lidských vlastností. Vážil jsem si ho pro jeho skromnost, životní zkušenosti, vztah k lidem i k práci. Byl jedním z důvodů, pro které jsem později požádal o přijetí do strany,“ popisoval prezident Pavel svoji komunistickou rodinu, ze které čerpal své komunistické názory. Na vojně působil pod velením ruské GRU, kam v té době spadal i současný prezident Ruska Vladimír Putin.
Dnes prezident Pavel mluví úplně jinak. Babička prý mu říkala, jak jsou Rusové špatní
Dnes mluví prezident Pavel úplně jinak. „V době událostí pražského jara mi bylo necelých sedm let. A když jsem se poprvé dozvěděl o invazi spojenců, tak to bylo v době, kdy jsem trávil prázdniny u babičky. Jediné, co jsem z toho měl, byl zmatek. Babička ráno seděla u rozhlasu a říkala, že nás přepadli Rusové. A já jsem jako malý kluk, kterému vštěpovali, že Rusové nás osvobodili, nechápal, jak nás mohli po tom, co nás osvobodili, přepadnout,“ vzpomínal dnes prezident na pietě u Českého rozhlasu.
„Babička mi řekla, že to možná jednou pochopím. A trvalo to dlouho. Musím říct, že jsem nežil v prostředí, ve kterém by mi bylo od počátku jasno. K tomu, co se tehdy stalo a jaké byly souvislosti, jsem musel dospět po dlouhé době. Ale je lepší pozdě než nikdy,“ zdůraznil. Podle Pavla tehdy šlo „nejen o porušení mezinárodního práva, ale i porušení základního principu“. „Protože když vám někdo pomůže získat zpátky svobodu, neznamená, že vám ji chce i ponechat. Nebo to také znamená, že má o svobodě úplně jiné představy než vy,“ říká dnes Petr Pavel.
Svého tehdejšího „přítele“ SSSR dnes naopak očerňuje. „Rusko se od té doby nijak nezměnilo. I když už se jmenuje jinak, ale tím, jak dělá zahraniční politiku, jak vnímá hodnoty, tak zůstalo v úplně stejných kolejích,“ uvádí dnes prezident Pavel a dává tak do protikladu své názory.
Rajchl: Petr Pavel režimu nesloužil, on byl ten režim
Pochopení pro jeho politickou otočku oslovení politologové ani pražští politici nemají. „Je to jen další ukázka jeho naprosté morální zvrácenosti. Petr Pavel režimu nesloužil, on byl ten režim. Aby nyní uctíval památku Jana Palacha, Milady Horákové a dokonce se účastnil pietního aktu k srpnovým událostem roku 68, které dle svého vlastního životopisu před spolužáky obhajoval, považuji za vrchol nevkusu a poplivání památky všech českých občanů, kteří díky srpnové invazi trpěli a prožili dalších 20 let v nesvobodě budované bezpáteřními jedinci typu Petra Pavla,“ odsoudil prezidentovo chování například předseda strany PRO Jindřich Rajchl.
Prokop: Ať raději přepočítává na Hradě lustry, než se takhle ukazuje.
Pochopení ale nemá ani předseda opozičního ANO Ondřej Prokop. „Chápu, že se jeho účast očekávala, ale asi bych na jeho místě s jeho minulostí komunisty a rozvědčíka raději v tichosti přepočítával lustry na Hradě, než se zrovna v tento ukazoval na veřejnosti,“ odsoudil prezidentovo chování mladý politik, který působí jako předseda Kontrolního výboru magistrátu.
Naprosté pokrytectví, zní z SPD
Podle předsedy pražské SPD Josefa Nerušila, se jedná ze strany Petra Pavla o naprosté pokrytectví, když nyní odsuzuje něco, co za komunismu velebil. „Petr Pavel by si namísto obrážení vzpomínkových akcí na srpnovou okupaci měl vzít svůj životopis z 80. let a zpytovat své svědomí. Je to jak kozel zahradníkem,“ uvedl pražský zastupitel Nerušil.
Tlustý: Když tehdy soudruhy vítal, tak dnes asi slaví záchranu před západním imperialismem
Lakonicky prezidentovo vystupování shrnul bývalý ministr vlád ODS Vlastimil Tlustý. „Z jeho tehdejších vyjádření jasně vyplývá, že naši okupaci “spřátelenými vojsky Varšavské smlouvy” vítal a tak jde dnes logicky oslavit výročí záchrany před západním imperialismem,“ uvedl Tlustý.
SSSR za pomoci Polska, Maďarska, Bulharska a Německa v roce 1968 obsadil Československo.
Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa (Vstup spojeneckých vojsk, Operace Dunaj, Okupace Československa) byla vpádem armád pěti komunistických zemí Varšavské smlouvy do Československa (ČSSR), který se uskutečnil 21. srpna 1968. Důvodem intervence, podpořené žádostí konzervativního křídla Komunistické strany Československa (KSČ), byly liberálně reformní vnitropolitické změny v ČSSR, známé pod názvem Pražské jaro.
Hlavní iniciátor invaze byl vedle Brežněva tehdejší šéf Ukrajiny Petro Šelest
Hlavním iniciátorem invaze vojsk byl tehdy šéf Ukrajinské sovětské socialistické republiky Petro Juchymovyč Šelest, který osobně převzal od Vasila Biľaka takzvaný zvací dopis a podporoval vojenské obsazení ČSSR. Později z vojenských brutalit obvinil tehdejšího šéfa SSSR Brežněva.
„Jestliže nyní nepřijmeme nejkrajnější a nejdrastičtější opatření, vypukne v Československu občanská válka a ztratíme ho jako socialistickou krajinu. V Evropě vznikne mimořádný stav, s hrozbou ozbrojených střetů nebo dokonce války. Pro záchranu KSČ, socialistického Československa jsme proto nuceni přijmout nejkrajnější opatření – vyslat vojáky,“ odhalují archivy zápisky ze Šelestova deníku.
„Aby se alespoň nějaký způsobem zabránilo možnému odporu ze strany čs.jednotek, bylo nařízeno Andreji Grečkovi (tehdejší ministr obrany SSSR), aby osobně promluvil s čs.ministrem obrany, generálem Martinem Dzúrem. Grečko s ním pohovořil „po soudružsky“ v předvečer invaze. Grečko Dzúrovi řekl, že jestli někdo z čs.armády byť jen jednou vystřelí, potom za to bude Dzúr osobně odpovědný. A bude viset na prvním stromě,“ uvedl Šelest dle archivu. Československá armáda se tehdy skutečně nebránila.
