Vědecký pokrok je propojený s naším vnímáním reality a má vliv na naše každodenní životy a budoucnost. Teorie relativity změnila naše myšlení a vynález tisku naše možnosti komunikace. Tyto objevy předznamenaly cestu pro vývoj průmyslu v minulém století.
Ve 20. století vývoj ve vědě a technologiích prudce vzrostl. Tempo, ve kterém se svět mění, je těžké uchopit. To má zřetelný vliv na člověka a také na životní prostředí.
V knize Digital People (2004) popsal profesor Sidney Perkowitz (Emory University, Atlanta) z historického úhlu pohledu lidskou přirozenou touhu materizovat fantazii a fascinaci realitou. Toto prehistorické nutkání je to, co dělá lidstvo nezastavitelné. Progres a vývoj jsou pohonem naší existence a smysl našeho žití, které nás odlišuje od ostatních zvířat na planetě.
Průzkum odvedený v komunikaci, sexuálním, herním, lékařském a válečném průmyslu poskytl mocné protnutí technologií 21. století. Lékařsko – technologická situace podle Perkowitze mohla vest k samostatnému umělému životu jako jsou humanoidy a androidi.
Avšak v průběhu těchto kulturních, sociálních a environmentálních změn zůstala otázka jestli tyto změny jsou žádoucí nezodpovězena. Skupina IMG_SRC collective by chtěla prezentovat své západní chápání progresu prostředníctvím jejich výstavy a přednášky. Vernisáž výstavy proběhne 4. února od 18 hodin. Výstavu můžete v Trafačce vidět až do 19 února.
Představení umělců
Julie Dassaud
Kresby/malby a videa Julie Dassaud jsou abstraktní krajiny, ve kterých je vizuální stránka založena na akci a dynamice. Využití organických malířských plánů a grafické linie znázorňují a vytváří rozpor mezi lehkovážností a melancholií. Tok a náhoda vytváří nejasný rozdíl mezi městem a zemí. Grafické linie upozorňují na umělý zásah do přirozeného prostředí.
Jennifer Townley
Ve tvorbě Jennifer Townley je patrná její fascinace technogiemi a vědou. Její přístroje jsou inspirovány mechanismy a přírodnímy jevy a vytváří je výhradně ze součástek pro konstrukční účely.
Jorrit Paaijmans
Jorrit Paaijmans kreslí abstraktní inkoustové kresby pomocí nástrojů, které vynalezl sám. Místo klasické kresby perem na papír nechává inkoust volně stékat po papíře z infuzního vaku, stříkajícího a houpajícího se nad papírem. Skrze tuto metodu vede linie způsobem, jakým by to ručně nikdy nešlo. Výsledkem je digitální efekt. Svým způsobem kresby se sám stává „kreslícím strojem“ a součástí větších mechanismů.
Instalace Thijse Wiemana jsou jeho pohledem na lidské tělo a mysl. Je zde možný nějaký vztah mezi organickým a umělým životem? A co nám může umělá inteligence přinést?
Jeho sochy „fragmentů“ jsou kombinací sochy, robotů a programování.
Michaela Petrů – host výstavy
Michaela Petrů vystavuje interaktivní malby inspirované neznámými světy. Ve své tvorbě kombinuje malbu s magnetickými materiály, které umožňují interakci. Cílem je zapojit diváka do procesu vytváření obrazu. Je možné si hrát s barvou, kompozicí a strukturou obrazu.
