Dlouhá léta jste bydlela na Proseku, nedávno jste se ale odstěhovala. Nestýská se vám?
Ne nestýská, protože jsem se „posunula“ jen o pár ulic směrem k Praze 8, do nového bytového domu na Střížkově. Má čtyři patra bez výtahu, ale alespoň se člověk každodenně proběhne. Stýská se mi jen po jediném. Dříve jsem měla dům hned u vchodu do stanice metra Střížkov. Nyní to mám tak sedm minut pěšky. Vždy zvažuji, jestli si vzít boty na podpatcích či ne.
Vy pocházíte z Frýdku – Místku, co vás zaválo na Prosek? Otázka spíš zní, co mě zaválo do Prahy. Bylo to v roce 1980. To jsem nastoupila na konzervatoř, bylo mi čtrnáct a už jsem tady zůstala.
Bydlela jste v Praze 9 hned od začátku, co jste přišla z Moravy nebo jste zakusila život i v jiných částech hlavního města? Jako dospívající jsem musela bydlet na „intru“ v Praze 2, poté jsem si našla podnájem v Praze 4, v Hodkovičkách. Ve dvaceti jsem pak získala malou garsoniéru na Zahradním Městě. Tu jsem následně vyměnila na inzerát za větší byt v Praze 1. To byl vždy můj sen, který se mi vyplnil. V centru jsem pak bydlela deset let.
Vidím, že jste ve stěhování téměř rekordmanka. Kde se vám líbilo nejvíc a kde nejméně? Nejméně jsem byla spokojená v Praze 10 na Zahradním Městě, protože se mi to zdálo dost daleko od centra. Tramvají to trvalo pětačtyřicet minut. No a naopak stále s touhou vzpomínám na to centrum Prahy. Nemůžu se ho doteď nabažit. Ale pro malé děti to opravdu není!
K Proseku se vám určitě váže řada vzpomínek. Jaké zásadní životní události vás tam potkaly? Na Prosek jsme se přestěhovali, protože na cestě byla Terezka a já tušila, že centrum s kočičími hlavami a absencí dětských hřišť nebude to pravé. Byt jsme sehnali na inzerát a dost rychle. Rozhodl úžasný výhled na Prahu z desátého patra a také babička – tchýně přímo v domě. Takže toho přestěhování nelituji. No a pak narození druhé dcery Julie. Vůbec si nedovedu představit, že bychom bydleli jinde. Vše tu bylo k dispozici. Doktorka, obchody, parky, plácky pro děti, školka a škola, a teď i gymnázium.
Říkáte, že máte ráda posezení u dobré kávy nebo červeného vína. Máte v Praze 9 nějaké oblíbené kavárny, bary, restaurace, zkrátka místa, kam ráda chodíte? V poslední době rádi chodíme s mým mužem do vinárny a restaurace Kouzelná flétna. Je to tam útulné, dobře vaří, jsou příjemní. A je tam krásný výhled na Prahu.
Máte v Praze 9 nějaké přátele z řad celebrit? Existuje v této lokalitě třeba nějaký klub, kde se známé osobnosti scházejí? Mám tam kamarády Aleše Cibulku, Michala Jagelku a Petra Lesáka. Ten bydlí pode mnou ve Vysočanech. A vedle mě na Proseku, teda na Střížkově bydlí i moderátorka Lucie Borytová, ale ještě jsem se s ní nepotkala.
Máte dvě dcery, jedenáctiletou a čtrnáctiletou, a ty i přes stěhování stále docházejí do proseckých škol. Jak jste spokojená s jejich kvalitou? V podstatě jsem spokojená. Jen mě udivuje, kolik volna ty děti neustále mají. Pořád nějaké ředitelské volno. To se mi moc nelíbí. Ale kdybych byla učitelem, dala bych si to taky. Vlastně všechny učitele obdivuju.
V Praze 9 jsou jen dvě stálé divadelní scény – Gong a divadlo v Horních Počernicích. Vystupovala jste v nich někdy? Ano, hlavně v divadle v Horních Počernicích hrajeme často představení pro děti „Křoupat zdravě – dá se hravě.“ V divadle Gong jen občas.
Věnujete se hraní, zpívání, moderování. Co z toho je vašemu srdci nejbližší ? Rozhodně divadlo, činohra. Moderování je dost povrchní. Ale zase je lépe zaplacené.
Jaká je vaše vysněná role? Toužila jsem po roli bystré a pohotové emancipované ženy. Ta se mi splnila v postavě Viki Allesiové v komedii Na úrovni.
Chtěla jste být herečkou už od mládí? Pokud se dobře pamatuji, tak jsem chtěla být archeoložkou a taky lékařkou. Ale od třinácti let už jen herečkou.
Čemu se věnujete v současné době, kde vás lidé mohou vidět? Před měsícem jsem měla v divadle Broadway premiéru komedie Na úrovni. Jde o světovou divadelní premiéru, protože jde o film ze 70. let. Patří mezi sto nejlepších komedií. Hraji hlavní roli s Filipem Blažkem. Motto té komedie je „Takový to mohl být krásný milostný románek, kdyby se do sebe nezamilovali“. V lednu máme pauzu, ale od února už opět hrajeme pravidelně. S muzikály se střídá v divadle Broadway i činohra, další komedií je Columbo, a připravuje se premiéra Ve dvou se to lépe táhne.
Jak to všechno stíháte? Rodinu, práci…, a přitom jste pořád tak usměvavá? Vím, jak vypadám, když se tvářím vážně. To není hezký pohled. Sice mě z úsměvů občas pobolívá tvář, ale stojí to za to. Ty úsměvy se vám totiž vracejí od okolí.
Koukáte se na sebe v televizi? Ano, pravidelně. Je to zpětná vazba. Musím vidět , co říkám špatně a v čem nevypadám dobře. Momentálně se pravidelně objevuji v televizi Tv Public, mám tam svoji talk – show Klobouk. Pozvu si každý týden dva hosty, které vyzpovídám a pak si musí losovat otázky z Klobouku. Ani já sama nevím, jaké to budou. Premiéra je vždy ve středu v půl deváté.
Média poslední dobou často řešila barvu vašich vlasů. Z brunety jste se změnila na blondýnu a pak zase zpátky. Chystáte nějakou další radikální změnu? Určitě bych se k blondýně zase ráda na čas vrátila. Jen nevím, jak to zvládne můj konzervativní muž.
Když už jste zmínila vašeho manžela, jaké to je žít se soudcem? Řešíte doma vždy vše spravedlivě? Vím, že je velmi těžké rozsoudit spravedlivě spory svých dětí. Pokud máme spor my dospělí jsou v tom emoce. A ty ke spravedlivému vyústění málokdy vedou. Oplatilo se mi vždy „vychladnout“. A včas se omluvit. Naštěstí to děláme oba.
Otázky čtenářů
1. Nestýská se vám po moderování počasí na televizní obrazovce? Je možné, že vás v budoucnu ještě takto spatříme? Meteorologii jsem dělala deset let. Možná bych u ní ještě nějaký čas vydržela, ale dostala jsem nabídku moderovat Snídani s Novou a ta mi přišla zajímavější. Moderování počasí mě také omezovalo v mých hereckých aktivitách. Nyní jsem se vrátila k moderování talk – show, ale na jiné stanici.
2. Uvidíme vás brzy v nějakém filmu? Žádnou filmovou nabídku nyní nemám, takže nejspíš ne.
3. V jaké části Prahy 9 jste bydlela? Máte tam nějaká oblíbená místa? Bydlela jsem na sídlišti Prosek, ve Vysočanské ulici. Bavilo mě se dívat, jak se staví stanice metra Střížkov. Vlastně jsem se nemohla dočkat, až ji dostaví. Je krásná. A oblíbené jsem měla snad všechny dětské plácky – kvůli dětem, samozřejmě. Nyní vidím, že jich dost ubylo. Tam, kde se staré zavezly hlínou, nové už nevznikly, což je velká škoda.
4. Máte nějaké koníčky? Jaké?Miluju tenis. Nemám na něj teď moc času a dostatek volných partnerů, ale hrála bych jej snad obden. Jinak mě baví kino nebo posezení u vína. Víte, ale moje práce mě tak baví, že mi osatní aktivity přijdou nezajímavé.